Konference Green Deal: víte, co nám v nejbližší době hrozí?

Štítky: konference svobody, Libor Vondráček, Vondráček

Dne 12. listopadu 2021 se konala konference s názvem „Green Deal: co nám hrozí?“ Akce proběhla v hotelu Don Giovanni Hotel Prague. Konferenci zajišťovali a spolupořádali Svobodní a Tea Party CZ.

Na konferenci vystoupila celá řada odborníků z různých profesí, kterých se Green Deal přímo či nepřímo dotýká. Konference se skládala ze dvou částí. Akci moderovali Libor Vondráček (Svobodní) a Luboš Boleček (Tea Party).

1. blok 17:00 (oborový a odborný): (VIDEO)

RNDr. Pavel Kalenda, CSc (geofyzik, odborník na seismicitu a predikci zemětřesení) (VIDEO)

Doktor Kalenda se podrobně zabýval nárůstem koncentrace CO2 a teplotami v geologické historii. Již posledních 7 let teplota na zemi spíše klesá, nikoli roste. Dále doktor Kalenda uvádí, že Čína každý rok zhruba na týden zavírá ekonomiku v době oslav Nového roku. V roce 2020 nechali ekonomiku asi z 80% zavřenou po dobu více než měsíce a tím pádem se projevil i pokles hladiny CO2 na stanici na Mauna Loa. Pointa ale spočívá v tom, že po opětovném nastartování ekonomiky se hodnoty CO2 dostaly na původní hladiny růstového trendu, jako kdyby k žádnému uzavření ekonomiky nedošlo. Tento růstový trend koncentrace CO2 je tedy nezávislý na antropogenních emisích CO2. Jaký je budoucí vývoj klimatu? I na tuto otázku odpovídal doktor Kalenda. „Z dnešního teplotního maxima se bude mírně ochlazovat do roku 2030 – 2040, poté se opět mírně oteplí asi do roku 2060 a přibližně do roku 2090 se bude planeta opět více OCHLAZOVAT. Po roce 2121 dojde k dalšímu prudšímu ochlazení„.

Mgr. Vítězslav Kremlík (historik a klimatický badatel) (VIDEO)

Vítězslav Kremlík vystoupil se svojí přednáškou na téma: Neudržitelný úděl klimafobní misantropie aneb přestaňme mluvit orwellowským newspeakem. Vítězslav Kremlík vcelku s nadsázkou a humorně popisoval absurdity spojené s klimatem/emisemi/obnovitelnými zdroji. Mimo jiné popisuje pojem „klimafobie“. Na závěr své přednášky nadneseně Vítězslav Kremlík řekl: „pokud vše půjde dobře, tak se budeme mít tak dobře, jako třeba v Hondurasu.“

Ing. Radek Svoboda, Ph. D. (reaktorový inženýr ve společnosti Dukovany II, člen České nukleární společnosti). (VIDEO)

Radek Svoboda v úvodu svého vystoupení řekl: „žádné ekologické obnovitelné zdroje neexistují, je to blud. Energie se nevyrábí, energie se přeměňuje.“ Proč se podporují v současné době solární panely? Proč se vynakládají obrovské peníze na podporu těchto technologií? Cena energií v ČR je určována na burzách v Německu. Začalo tažení proti jaderným elektrárnám – viz odstavení elektrárny v Rakousku. „Ceny emisních povolenek rostou a na druhou stranu však nejsou k dispozici, proto stojí místo 20 euro 60 euro“. Jaderné bloky elektráren se mají v blízké budoucnosti odstavovat – v Německu, Belgii. Co bude následovat? Čím to nehradíme? Radek Svoboda říká: „Je třeba stavět nové zdroje energie a pak odstavíme staré, nejde to dělat opačně, tak jak se děje doposud“. Co nás čeká příští rok? „Dle mého názoru zažijeme blackout. Příští rok zažijeme kolaps civilizace po výpadku zásobování elektřinou a dalšími zdroji“, uzavírá Radek Svoboda svůj blok.

Mgr. Jiří Mánek (ředitel NP Šumava 2012-2014) (VIDEO)

„Přečetl jsem Green Deal a řekl bych, že jde o dohodu, že se postavíme zvyšování teploty na planetě. Dnes se otepluje a vše svádíme na CO2, ale CO2 za vše nemůže. CO2 má přehnaně velkou úlohu. Dle mého názoru důležitou roli hraje voda a vodní pára v atmosféře. Mojí profesí je les. Člověk zajisté ovlivňuje klima, ale není to pálením uhlím či ježděním autem.“ Snižujme emise, chraňme životní prostředí, snižujme spotřebu, ale to vše dělejme racionálně“. Takto shrnul své vystoupení Jiří Mánek.

Ing. Mojmír Mikuláš (předseda spolku JEDEME AUTEM) – petice spalovací motory chceme (VIDEO)

„Z 20 hloupých nápadů v dopravě v Praze se nám podaří jen 1 případ znegovat“. Těmito slovy uvedl své vystoupení Mojmír Mikuláš. Do roku 2035 by měla být omezena výroba automobilů se spalovacími motory. Za náš spolek Jedeme autem říkáme, že „pokud by se plány Green Dealu měly naplnit, dramaticky se sníží mobilita naší společnosti. Při prosazování elektroautomobilů jde pouze o politicky tlačenou aktivitu motivovanou ekonomicky. Elektromobilita je vhodná na krátké vzdálenosti, ale musí to jít evoluční cestou, nikoli takto radikálně, jak tlačí Green Deal.“ Mojmír Mikuláš na závěr uvedl: „osobně považuji Green deal za nebezpečný hazard s lidmi“.

Následovat bude diskuse (VIDEO).

2. blok 19:00 (politicko-ekonomický): (VIDEO).

Ing. Jiří Kinkor (FCCA. Ekonom, filozof, autor a bývalý poradce ministrů financí) (VIDEO).

Jiří Kinkor uvedl druhý blok slovy: „co je skutečnou hrozbou? Fosilní paliva nebo enviromentalismus? Hrozba je mnohem hlubší.“ Jiří Kinkor dále uvádí: „Green Deal je reakcí na klimatickou změnu – to řekla Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise. Je to globální oteplování tak katastrofické? 1,5 stupně Celsia, pro koho je to dobré? Pokud příčinou je CO2, jak vzniká? Často se hovoří na poli EU o tom, že „věda je vyřešena“. Ve skutečnosti tomu tak pochopitelně není“. Dále Jiří Kinkor hovořil o zdrojích, „zdroje v přírodě neexistují. Např. ropa. Zdroje jsou látky, které existují ještě předtím, než je člověk objevil. Zdroje vytváří člověk“. Rovněž hovořil o environmentalismu, proč je mu kladen takový důraz? Jiří Kinkor hodnotil celou řadu mýtů kolem environmentalismu. „Green Deal bychom měli přejmenovat na Green Death – je třeba Green Deal odsoudit nejen prakticky, ale též ideologicky“.

Mgr. Hynek Fajmon (poslanec 2001-2004, europoslanec 2004-2014) (VIDEO).

Hynek Fajmon nazval svůj příspěvek „Zelená eutopie a my“. Ve své prezentaci v úvodu vymezil základní pojmy: Green Deal, klimatický zákon, Pařížská dohoda 2015, Greta Thunberg, klimatická konference v Glasgow – COP 26. Dále hovořil o teorii globální změny klimatu. O klimatickém zákoně: „zákon byl přijat z toho důvodu, aby měl cíl nejvyšší možnou prioritu“. Klimatická politika EU není politickou deklarací – je zákonem, který má za cíl snížit emise uhlíkových plynů.

Ing. Jan Zahradil (poslanec 1998-2004, europoslanec od roku 2004) (VIDEO).

„Green Deal je největší sociálně inženýrským experimentem v dějinách s tím, že má globální charakter. Vychází z nejbohatší části světa, nejenom EU, ale i USA“. Těmito slovy uvedl svůj příspěvek Jan Zahradil. „V Green Dealu nejde jen o enviromentální zájmy, ale i byznysové zájmy, korporatismus, levicový antikapitalismus“, pokračoval Jan Zahradil. Green Deal má netržní charakter. Má neodhadnutelné náklady i neodhadnutelné dopady na ekonomiku a životní úroveň „širokých mas“.

Co se změnou klimatu dělat? Jan Zahradil uvádí 3 základní postupy:

Seriózní analýza, zda se lidstvo dokáže na změny adaptovat – žádná taková analýza není, kromě jen různých katastrofických scénářů. Každý řeší jen boj proti klimatickým změnám. Přestat strašit klimatickou změnou – brát ji jako přirozenou součást.
Je třeba „strašit“ politické třídy – pokud budou pokračovat v tomto nastoleném trendu, tak budou negativní dopady na společnost, budou vznikat radikální hnutí a může to negativně ovlivnit politické síly především na národní úrovni. Je třeba popisovat, co nám reálně hrozí? Pro naše peněženky, pro naší životní úroveň, atd. Co to bude znamenat pro nastupující generaci.
Vědecko-technologické alternativy. Globální oteplování tu je, může to být rizikové, atd. Nesouhlasíme však s nastolenými metodami řešení. Existují i jiná řešení.

Lukáš Kovanda, Ph.D. (člen NERV, hlavní ekonom TRINITY BANK) (VIDEO).

Lukáš Kovanda popsal ve svém příspěvku case study na příkladu pádu Bohemia Energy (BE). Jak může být pád BE v souvislosti s Green Dealem? „Dle mého názoru jde o aktivity jakési zelené agendy, které jsou již aktivní bez ohledu na samotný Green Deal“, říká Lukáš Kovanda. Dále uvádí: „plynu a elektřiny je málo, kdybychom ji měli více, nemuselo by dojít tak k radikálnímu zdražení a kolapsu“. Dále se Lukáš Kovanda zabýval otázkami kolem dodávek plynu a zásobami elektřiny na poli EU.

doc. Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. (ekonom a vysokoškolský učitel) (VIDEO).

Zdeněk Říha na závěr konference shrnul poznatky o Green Dealu z pohledu chystané elektromobility z ekonomického hlediska. Zdeněk Říha hovořil o inovacích, přičemž nositelem inovací je podnikatel, nikoli stát. Situaci přirovnal k tomu, „že si nepamatuje, že by někdo v době rozvoji mobilních telefonů zakazoval pevné linky“. Dále hovoří o tom, že v případě, kdy nám autorita něco nařizuje, že se to bere často za logický krok, ale na druhou stranu se vytrácí svoboda. Úroveň dopravních technologií v budoucnosti v řádech desítek let nelze odhadnout.

Fotogalerie z konference:

Odkaz na online přenos je zde na tomto odkaze: Konference Green Deal

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Další články autora >

Novinky

Zelenější Praha 11 začíná před domem

5. 10. 2026

Svobodní Praha 1

30. 9. 2026

Svobodní Praha 11

29. 9. 2026

Dočkáme se opravy kašny u OC Blankyt?

28. 9. 2026

Obnovený fotbal v Lomu píše nový příběh: Šestiletou pauzu střídá nadšení a stovky fanoušků v hledišti

27. 9. 2026

Klimatický plán Prahy: drahý experiment s účtem pro město a jeho obyvatele

26. 9. 2026

Vondráček v Interview ČT24: Víc mluvit o míru, dvakrát měřit a jednou řezat, výdaje se nerovnají bezpečnosti

25. 9. 2026

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.