Konference Green Deal: víte, co nám v nejbližší době hrozí?

Štítky: konference svobody, Libor Vondráček, Vondráček

Dne 12. listopadu 2021 se konala konference s názvem „Green Deal: co nám hrozí?“ Akce proběhla v hotelu Don Giovanni Hotel Prague. Konferenci zajišťovali a spolupořádali Svobodní a Tea Party CZ.

Na konferenci vystoupila celá řada odborníků z různých profesí, kterých se Green Deal přímo či nepřímo dotýká. Konference se skládala ze dvou částí. Akci moderovali Libor Vondráček (Svobodní) a Luboš Boleček (Tea Party).

1. blok 17:00 (oborový a odborný): (VIDEO)

RNDr. Pavel Kalenda, CSc (geofyzik, odborník na seismicitu a predikci zemětřesení) (VIDEO)

Doktor Kalenda se podrobně zabýval nárůstem koncentrace CO2 a teplotami v geologické historii. Již posledních 7 let teplota na zemi spíše klesá, nikoli roste. Dále doktor Kalenda uvádí, že Čína každý rok zhruba na týden zavírá ekonomiku v době oslav Nového roku. V roce 2020 nechali ekonomiku asi z 80% zavřenou po dobu více než měsíce a tím pádem se projevil i pokles hladiny CO2 na stanici na Mauna Loa. Pointa ale spočívá v tom, že po opětovném nastartování ekonomiky se hodnoty CO2 dostaly na původní hladiny růstového trendu, jako kdyby k žádnému uzavření ekonomiky nedošlo. Tento růstový trend koncentrace CO2 je tedy nezávislý na antropogenních emisích CO2. Jaký je budoucí vývoj klimatu? I na tuto otázku odpovídal doktor Kalenda. „Z dnešního teplotního maxima se bude mírně ochlazovat do roku 2030 – 2040, poté se opět mírně oteplí asi do roku 2060 a přibližně do roku 2090 se bude planeta opět více OCHLAZOVAT. Po roce 2121 dojde k dalšímu prudšímu ochlazení„.

Mgr. Vítězslav Kremlík (historik a klimatický badatel) (VIDEO)

Vítězslav Kremlík vystoupil se svojí přednáškou na téma: Neudržitelný úděl klimafobní misantropie aneb přestaňme mluvit orwellowským newspeakem. Vítězslav Kremlík vcelku s nadsázkou a humorně popisoval absurdity spojené s klimatem/emisemi/obnovitelnými zdroji. Mimo jiné popisuje pojem „klimafobie“. Na závěr své přednášky nadneseně Vítězslav Kremlík řekl: „pokud vše půjde dobře, tak se budeme mít tak dobře, jako třeba v Hondurasu.“

Ing. Radek Svoboda, Ph. D. (reaktorový inženýr ve společnosti Dukovany II, člen České nukleární společnosti). (VIDEO)

Radek Svoboda v úvodu svého vystoupení řekl: „žádné ekologické obnovitelné zdroje neexistují, je to blud. Energie se nevyrábí, energie se přeměňuje.“ Proč se podporují v současné době solární panely? Proč se vynakládají obrovské peníze na podporu těchto technologií? Cena energií v ČR je určována na burzách v Německu. Začalo tažení proti jaderným elektrárnám – viz odstavení elektrárny v Rakousku. „Ceny emisních povolenek rostou a na druhou stranu však nejsou k dispozici, proto stojí místo 20 euro 60 euro“. Jaderné bloky elektráren se mají v blízké budoucnosti odstavovat – v Německu, Belgii. Co bude následovat? Čím to nehradíme? Radek Svoboda říká: „Je třeba stavět nové zdroje energie a pak odstavíme staré, nejde to dělat opačně, tak jak se děje doposud“. Co nás čeká příští rok? „Dle mého názoru zažijeme blackout. Příští rok zažijeme kolaps civilizace po výpadku zásobování elektřinou a dalšími zdroji“, uzavírá Radek Svoboda svůj blok.

Mgr. Jiří Mánek (ředitel NP Šumava 2012-2014) (VIDEO)

„Přečetl jsem Green Deal a řekl bych, že jde o dohodu, že se postavíme zvyšování teploty na planetě. Dnes se otepluje a vše svádíme na CO2, ale CO2 za vše nemůže. CO2 má přehnaně velkou úlohu. Dle mého názoru důležitou roli hraje voda a vodní pára v atmosféře. Mojí profesí je les. Člověk zajisté ovlivňuje klima, ale není to pálením uhlím či ježděním autem.“ Snižujme emise, chraňme životní prostředí, snižujme spotřebu, ale to vše dělejme racionálně“. Takto shrnul své vystoupení Jiří Mánek.

Ing. Mojmír Mikuláš (předseda spolku JEDEME AUTEM) – petice spalovací motory chceme (VIDEO)

„Z 20 hloupých nápadů v dopravě v Praze se nám podaří jen 1 případ znegovat“. Těmito slovy uvedl své vystoupení Mojmír Mikuláš. Do roku 2035 by měla být omezena výroba automobilů se spalovacími motory. Za náš spolek Jedeme autem říkáme, že „pokud by se plány Green Dealu měly naplnit, dramaticky se sníží mobilita naší společnosti. Při prosazování elektroautomobilů jde pouze o politicky tlačenou aktivitu motivovanou ekonomicky. Elektromobilita je vhodná na krátké vzdálenosti, ale musí to jít evoluční cestou, nikoli takto radikálně, jak tlačí Green Deal.“ Mojmír Mikuláš na závěr uvedl: „osobně považuji Green deal za nebezpečný hazard s lidmi“.

Následovat bude diskuse (VIDEO).

2. blok 19:00 (politicko-ekonomický): (VIDEO).

Ing. Jiří Kinkor (FCCA. Ekonom, filozof, autor a bývalý poradce ministrů financí) (VIDEO).

Jiří Kinkor uvedl druhý blok slovy: „co je skutečnou hrozbou? Fosilní paliva nebo enviromentalismus? Hrozba je mnohem hlubší.“ Jiří Kinkor dále uvádí: „Green Deal je reakcí na klimatickou změnu – to řekla Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise. Je to globální oteplování tak katastrofické? 1,5 stupně Celsia, pro koho je to dobré? Pokud příčinou je CO2, jak vzniká? Často se hovoří na poli EU o tom, že „věda je vyřešena“. Ve skutečnosti tomu tak pochopitelně není“. Dále Jiří Kinkor hovořil o zdrojích, „zdroje v přírodě neexistují. Např. ropa. Zdroje jsou látky, které existují ještě předtím, než je člověk objevil. Zdroje vytváří člověk“. Rovněž hovořil o environmentalismu, proč je mu kladen takový důraz? Jiří Kinkor hodnotil celou řadu mýtů kolem environmentalismu. „Green Deal bychom měli přejmenovat na Green Death – je třeba Green Deal odsoudit nejen prakticky, ale též ideologicky“.

Mgr. Hynek Fajmon (poslanec 2001-2004, europoslanec 2004-2014) (VIDEO).

Hynek Fajmon nazval svůj příspěvek „Zelená eutopie a my“. Ve své prezentaci v úvodu vymezil základní pojmy: Green Deal, klimatický zákon, Pařížská dohoda 2015, Greta Thunberg, klimatická konference v Glasgow – COP 26. Dále hovořil o teorii globální změny klimatu. O klimatickém zákoně: „zákon byl přijat z toho důvodu, aby měl cíl nejvyšší možnou prioritu“. Klimatická politika EU není politickou deklarací – je zákonem, který má za cíl snížit emise uhlíkových plynů.

Ing. Jan Zahradil (poslanec 1998-2004, europoslanec od roku 2004) (VIDEO).

„Green Deal je největší sociálně inženýrským experimentem v dějinách s tím, že má globální charakter. Vychází z nejbohatší části světa, nejenom EU, ale i USA“. Těmito slovy uvedl svůj příspěvek Jan Zahradil. „V Green Dealu nejde jen o enviromentální zájmy, ale i byznysové zájmy, korporatismus, levicový antikapitalismus“, pokračoval Jan Zahradil. Green Deal má netržní charakter. Má neodhadnutelné náklady i neodhadnutelné dopady na ekonomiku a životní úroveň „širokých mas“.

Co se změnou klimatu dělat? Jan Zahradil uvádí 3 základní postupy:

Seriózní analýza, zda se lidstvo dokáže na změny adaptovat – žádná taková analýza není, kromě jen různých katastrofických scénářů. Každý řeší jen boj proti klimatickým změnám. Přestat strašit klimatickou změnou – brát ji jako přirozenou součást.
Je třeba „strašit“ politické třídy – pokud budou pokračovat v tomto nastoleném trendu, tak budou negativní dopady na společnost, budou vznikat radikální hnutí a může to negativně ovlivnit politické síly především na národní úrovni. Je třeba popisovat, co nám reálně hrozí? Pro naše peněženky, pro naší životní úroveň, atd. Co to bude znamenat pro nastupující generaci.
Vědecko-technologické alternativy. Globální oteplování tu je, může to být rizikové, atd. Nesouhlasíme však s nastolenými metodami řešení. Existují i jiná řešení.

Lukáš Kovanda, Ph.D. (člen NERV, hlavní ekonom TRINITY BANK) (VIDEO).

Lukáš Kovanda popsal ve svém příspěvku case study na příkladu pádu Bohemia Energy (BE). Jak může být pád BE v souvislosti s Green Dealem? „Dle mého názoru jde o aktivity jakési zelené agendy, které jsou již aktivní bez ohledu na samotný Green Deal“, říká Lukáš Kovanda. Dále uvádí: „plynu a elektřiny je málo, kdybychom ji měli více, nemuselo by dojít tak k radikálnímu zdražení a kolapsu“. Dále se Lukáš Kovanda zabýval otázkami kolem dodávek plynu a zásobami elektřiny na poli EU.

doc. Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. (ekonom a vysokoškolský učitel) (VIDEO).

Zdeněk Říha na závěr konference shrnul poznatky o Green Dealu z pohledu chystané elektromobility z ekonomického hlediska. Zdeněk Říha hovořil o inovacích, přičemž nositelem inovací je podnikatel, nikoli stát. Situaci přirovnal k tomu, „že si nepamatuje, že by někdo v době rozvoji mobilních telefonů zakazoval pevné linky“. Dále hovoří o tom, že v případě, kdy nám autorita něco nařizuje, že se to bere často za logický krok, ale na druhou stranu se vytrácí svoboda. Úroveň dopravních technologií v budoucnosti v řádech desítek let nelze odhadnout.

Fotogalerie z konference:

Odkaz na online přenos je zde na tomto odkaze: Konference Green Deal

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček v Partii: Rozpočet, Macinka, protivládní demonstrace a svoboda slova

9. 2. 2026

Jak politické neziskovky legálně obcházejí demokratická pravidla

9. 2. 2026

O úskalích vakcinace – rozhovor s Adrianou Čipižákovou

8. 2. 2026

Svoboda slova podle Vondráčka: Právo na hloupý názor

6. 2. 2026

FALEŠNÉ PANDEMIE

4. 2. 2026

Miroslav Havrda na semináři o covidu ve Sněmovně: „Lékařská žumpa, styďte se!“

4. 2. 2026

Interview ČT24: Vondráček o kohabitaci, Macinkovi a budoucnosti vlády

3. 2. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 8. února hostem politické diskuse Partie Terezie Tománkové, kde se střetl s opozičními stranami nad klíčovými tématy současné politiky – od personální krize kolem Filipa Turka přes státní rozpočet až po návrh zákazu sociálních sítí pro děti.

Debata probíhala v napjaté atmosféře těsně po mimořádné sněmovní schůzi o nedůvěře vládě, kterou iniciovala opozice. Vondráček se v diskusi ocitl v defenzivě vůči kritice Ivana Bartoše (Piráti) a Věry Kovářové (STAN), kteří zpochybňovali vládní hospodaření i schopnost Petra Macinky zvládat současně dvě ministerstva. Zároveň musel balancovat mezi obhajobou vlády Andreje Babiše a vlastními principy Svobodných týkajících se fiskální zodpovědnosti.

Vondráček na úvod zdůraznil potřebu uklidnění politické situace a odmítl „štěpící“ rétoriku. Reagoval na kritiku demonstrací proti vládě tím, že odsoudil označování demonstrantů za „proruské síly“, jak zaznělo podle něj za minulé vlády. „Komunikovat rozhodně musíme, musíme komunikovat i s těmi, kteří přišli na ty protivládní demonstrace,“ zdůraznil s tím, že se s takovými hodnoceními setkával i z vlastního poslaneckého klubu SPD, konkrétně od Jaroslava Rajchla, což ale odmítl jako osobní názor, s nímž nesouhlasí.

Personální turbulence a role Motoristů

Hlavním terčem opozice byla role Petra Macinky, který jako vicepremiér dočasně vede ministerstvo zahraničí i životního prostředí po odmítnutí kandidatury Filipa Turka ze strany prezidenta Petra Pavla. Vondráček bránil Macinku slovy o jeho manažerských schopnostech: „Petr Macinka už překvapil mnoho lidí tím, jak dokázal jako manažer dostat svoji stranu do sněmovny, po dlouhé době se tam objevil nový subjekt. Takže já myslím, že jeho organizační schopnosti a jeho tým, který je současně na obou ministerstvech, toto umožňují.“

Když moderátorka připomněla, že Macinka nemohl odjet na summit ministrů životního prostředí kvůli jiným povinnostem, Vondráček mluvil o „počátečních porodních bolestech“ a vyjádřil přesvědčení, že se vymyslí fungující systém. Odmítl kritiku Ivana Bartoše, že by Motoristé „nerozuměli klimatu jak koza petrželi“, a namísto toho poukázal na plánovanou sněmovní konferenci „Může za sucho CO2″, která se má konat 30. března.

Vondráček zdůraznil demokratický mandát: „My jsme v těch demokratických volbách dostali mandát, Motoristé jsou součástí většiny.“ Nicméně, když byl dotázán, zda není problém, že jeden ministr má dva resorty, uznával, že „to je otázka“ a připustil, že na začátku to nebylo ideální. Opozice mu vytýkala, že se Svobodní, kteří mají ve svém programu návrat k vyrovnanému rozpočtu, vzdávají svých principů ve prospěch setrvání ve vládní koalici.

Rozpočtový spor a kritika Národní rozpočtové rady

Klíčovým tématem byla debata o státním rozpočtu a jeho souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada upozornila, že návrh rozpočtu od Aleny Schillerové je v rozporu se zákonem o 63 miliard korun. Premiér Andrej Babiš na to reagoval označením NRR za „zbytečnou instituci“, kterou nebude poslouchat, a vyrovnané rozpočty nazval „nesmyslem“.

Vondráček se pokusil navigovat mezi těmito protichůdnými postoji. Na jednu stranu připustil, že vzhledem k minulému průměrnému schodku 300 miliard korun za minulou vládu si „nikdo realisticky úplně neumí představit“ rychlý návrat k vyrovnaným rozpočtům. Na druhou stranu se snažil obhajovat návrh Schillerové: „Já doufám, že ta ekonomika i ty reformy způsobí, že to zas takový nesmysl nebude a že třeba ke konci volebního období už se budeme blížit k vyrovnaným rozpočtům.“

Když ho moderátorka konfrontovala s tím, že je jako právník v rozporu se zákonem, Vondráček odpověděl diplomaticky: „Já si myslím, že spíš ano, ale není to tak jednoznačné, protože opravdu, pokud měníte ten rozpočet v průběhu roku, tak nemůžete makroekonomicky počítat s tím, když schvalujete schodek v březnu, jak to je vůči tomu HDP.“

Vondráček se pokusil relativizovat kritiku NRR tím, že připomněl její politické složení: „Mojmír Hampl, který se nezjevil v Národní rozpočtové radě jako že by se tam snesl z obláčku, ale byl tam dosazen vládní většinou ve sněmovně, v Senátu, tímto způsobem se formuje Národní rozpočtová rada a ta pochopitelně má blíže k těm, kteří do těch pozic ji nominovali.“ Kovářová mu ale oponovala, že NRR kritizovala i vládu Petra Fialy velmi ostře a že byla založena na návrh Andreje Babiše v roce 2017.

Obrana a úspory – kontroverzní škrty

V debatě o rozpočtu zazněla ostrá kritika škrtů v oblasti obrany. Vondráček tvrdil, že vláda „ušetří 21 miliard korun na obraně, aniž by to zmenšilo obranyschopnost této země.“ Vysvětloval to tím, že se nebudou platit „zbytečné zálohy“ jen proto, aby se formálně dosáhlo dvou procent HDP na obranu: „My prostě nebudeme dělat takové ty triky, že zaplatíme navíc zálohy, abychom utratili 2% HDP, ty zálohy nám obranyschopnost nezvýší.“

Zároveň se hájil proti kritice, že vláda jen škrtá: „My jsme dali 26 miliard korun do dopravy, které tam chyběly, to znamená, ty stavby, které se zastavily, budou moci povětšinou běžet.“ Kovářová mu vytýkala, že vláda dva měsíce řeší personální problémy místo konsolidace veřejných financí, a připomněla, že předchozí vláda předala rozpočet s deficitem pouhých 2% k HDP.

Svoboda versus bezpečnost – sociální sítě pro děti

Překvapivým tématem bylo oznámení Andreje Babiše, že vláda zvažuje zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, podobně jako v Austrálii. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že plošný zákaz by vyžadoval ověřování totožnosti občanským průkazem, což by znamenalo konec anonymity na internetu.

Vondráček zaujal jasně libertariánské stanovisko: „Jakmile se vzdá společnost svobody ve prospěch bezpečí, nakonec může ztratit oboje dvoje. A tohle to jsou slova Benjamina Franklina.“ Upozornil, že by takový zákaz mohl vést k odchodu některých sociálních sítí z českého trhu, podobně jako Elon Musk čelí tlaku Evropské unie kvůli regulaci DSA (Digital Services Act).

Když byla otázka směřována na ochranu dětí a jejich duševní zdraví, Vondráček připustil, že jako otec malého dítěte chápe výzvu, ale trval na tom, že svoboda nesmí být obětována: „My bychom tu svobodu měli hájit, kdo jiný než Svobodní.“ Kovářová označila téma za velmi závažné, ale varovala před tím, aby byl návrh jen další „perličkou“, kterou Babiš vypouští do médií, aby odvedl pozornost od skutečných problémů vlády.

Komunikace a politická kultura

Vondráček se během debaty snažil prezentovat jako zastánce slušné politické diskuse. Kritizoval „soudy“ typu označování části politického spektra za „svoloč“ a odmítl minulé výroky o demonstrantech jako o „proruských silách“. Navrhl, aby občané měli možnost „opravovat zákony vládní většiny třeba ve formě lidového veta,“ což je dlouhodobý program Svobodných. „Ať občané nemuseli jenom chodit frustrovaně na demonstrace, ale mohli si třeba sesbírat nějaké podpisy a zabránit, já nevím, korespondenční volbě nebo něčemu, co je pro ně důležité,“ vysvětloval.

Bartoš mu ale připomněl nesrovnalosti v komunikaci koaličních partnerů. Zmínil, že Jindřich Rajchl (PRO), dříve demonstrace vehementně podporoval, ale nyní je kritizuje: „Když se demonstrovalo proti minulé vládě, když Andrej Babiš křičel Fialova drahota, tak v pohodě. A když opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě nebo nespokojení lidé jdou do ulic, tak ti samí politici tohle to shazují.“

Vondráček se od Rajchlových výroků distancoval a zdůraznil, že osobně podporuje právo na shromažďování. Připomněl případ muže, který přišel na protivládní demonstraci obhajovat Petra Macinku a byl „polit vodou a nadávali mu“, ale přesto zůstal a snažil se komunikovat: „A já tohle to musím ocenit, protože pokud tam ten člověk nejde tu demonstraci kazit, pískat, narušovat, bučet, tak je to přece v pořádku.“

Vztah k Evropské unii a zahraničí

Bartoš se Vondráčka zeptal na konzistenci jeho postojů k Evropské unii, připomněl mu, že Svobodní prosazujícího Czexit. Vondráček na to nereagoval přímo a namísto toho se zaměřil na kritiku EU: „Ursula von der Leyen vyhrožuje velkými pokutami Elonu Muskovi, když nebude zavádět pomocí různých jeho algoritmů to, co si přeje Evropská unie formou DSA.“ Rovněž obhajoval cestu Petra Macinky do USA, kde měl jednat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ačkoliv nakonec kvůli sněhu zůstal ve Frankfurtu.

Redkace