Konference Green Deal: víte, co nám v nejbližší době hrozí?

Štítky: konference svobody, Libor Vondráček, Vondráček

Dne 12. listopadu 2021 se konala konference s názvem „Green Deal: co nám hrozí?“ Akce proběhla v hotelu Don Giovanni Hotel Prague. Konferenci zajišťovali a spolupořádali Svobodní a Tea Party CZ.

Na konferenci vystoupila celá řada odborníků z různých profesí, kterých se Green Deal přímo či nepřímo dotýká. Konference se skládala ze dvou částí. Akci moderovali Libor Vondráček (Svobodní) a Luboš Boleček (Tea Party).

1. blok 17:00 (oborový a odborný): (VIDEO)

RNDr. Pavel Kalenda, CSc (geofyzik, odborník na seismicitu a predikci zemětřesení) (VIDEO)

Doktor Kalenda se podrobně zabýval nárůstem koncentrace CO2 a teplotami v geologické historii. Již posledních 7 let teplota na zemi spíše klesá, nikoli roste. Dále doktor Kalenda uvádí, že Čína každý rok zhruba na týden zavírá ekonomiku v době oslav Nového roku. V roce 2020 nechali ekonomiku asi z 80% zavřenou po dobu více než měsíce a tím pádem se projevil i pokles hladiny CO2 na stanici na Mauna Loa. Pointa ale spočívá v tom, že po opětovném nastartování ekonomiky se hodnoty CO2 dostaly na původní hladiny růstového trendu, jako kdyby k žádnému uzavření ekonomiky nedošlo. Tento růstový trend koncentrace CO2 je tedy nezávislý na antropogenních emisích CO2. Jaký je budoucí vývoj klimatu? I na tuto otázku odpovídal doktor Kalenda. „Z dnešního teplotního maxima se bude mírně ochlazovat do roku 2030 – 2040, poté se opět mírně oteplí asi do roku 2060 a přibližně do roku 2090 se bude planeta opět více OCHLAZOVAT. Po roce 2121 dojde k dalšímu prudšímu ochlazení„.

Mgr. Vítězslav Kremlík (historik a klimatický badatel) (VIDEO)

Vítězslav Kremlík vystoupil se svojí přednáškou na téma: Neudržitelný úděl klimafobní misantropie aneb přestaňme mluvit orwellowským newspeakem. Vítězslav Kremlík vcelku s nadsázkou a humorně popisoval absurdity spojené s klimatem/emisemi/obnovitelnými zdroji. Mimo jiné popisuje pojem „klimafobie“. Na závěr své přednášky nadneseně Vítězslav Kremlík řekl: „pokud vše půjde dobře, tak se budeme mít tak dobře, jako třeba v Hondurasu.“

Ing. Radek Svoboda, Ph. D. (reaktorový inženýr ve společnosti Dukovany II, člen České nukleární společnosti). (VIDEO)

Radek Svoboda v úvodu svého vystoupení řekl: „žádné ekologické obnovitelné zdroje neexistují, je to blud. Energie se nevyrábí, energie se přeměňuje.“ Proč se podporují v současné době solární panely? Proč se vynakládají obrovské peníze na podporu těchto technologií? Cena energií v ČR je určována na burzách v Německu. Začalo tažení proti jaderným elektrárnám – viz odstavení elektrárny v Rakousku. „Ceny emisních povolenek rostou a na druhou stranu však nejsou k dispozici, proto stojí místo 20 euro 60 euro“. Jaderné bloky elektráren se mají v blízké budoucnosti odstavovat – v Německu, Belgii. Co bude následovat? Čím to nehradíme? Radek Svoboda říká: „Je třeba stavět nové zdroje energie a pak odstavíme staré, nejde to dělat opačně, tak jak se děje doposud“. Co nás čeká příští rok? „Dle mého názoru zažijeme blackout. Příští rok zažijeme kolaps civilizace po výpadku zásobování elektřinou a dalšími zdroji“, uzavírá Radek Svoboda svůj blok.

Mgr. Jiří Mánek (ředitel NP Šumava 2012-2014) (VIDEO)

„Přečetl jsem Green Deal a řekl bych, že jde o dohodu, že se postavíme zvyšování teploty na planetě. Dnes se otepluje a vše svádíme na CO2, ale CO2 za vše nemůže. CO2 má přehnaně velkou úlohu. Dle mého názoru důležitou roli hraje voda a vodní pára v atmosféře. Mojí profesí je les. Člověk zajisté ovlivňuje klima, ale není to pálením uhlím či ježděním autem.“ Snižujme emise, chraňme životní prostředí, snižujme spotřebu, ale to vše dělejme racionálně“. Takto shrnul své vystoupení Jiří Mánek.

Ing. Mojmír Mikuláš (předseda spolku JEDEME AUTEM) – petice spalovací motory chceme (VIDEO)

„Z 20 hloupých nápadů v dopravě v Praze se nám podaří jen 1 případ znegovat“. Těmito slovy uvedl své vystoupení Mojmír Mikuláš. Do roku 2035 by měla být omezena výroba automobilů se spalovacími motory. Za náš spolek Jedeme autem říkáme, že „pokud by se plány Green Dealu měly naplnit, dramaticky se sníží mobilita naší společnosti. Při prosazování elektroautomobilů jde pouze o politicky tlačenou aktivitu motivovanou ekonomicky. Elektromobilita je vhodná na krátké vzdálenosti, ale musí to jít evoluční cestou, nikoli takto radikálně, jak tlačí Green Deal.“ Mojmír Mikuláš na závěr uvedl: „osobně považuji Green deal za nebezpečný hazard s lidmi“.

Následovat bude diskuse (VIDEO).

2. blok 19:00 (politicko-ekonomický): (VIDEO).

Ing. Jiří Kinkor (FCCA. Ekonom, filozof, autor a bývalý poradce ministrů financí) (VIDEO).

Jiří Kinkor uvedl druhý blok slovy: „co je skutečnou hrozbou? Fosilní paliva nebo enviromentalismus? Hrozba je mnohem hlubší.“ Jiří Kinkor dále uvádí: „Green Deal je reakcí na klimatickou změnu – to řekla Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise. Je to globální oteplování tak katastrofické? 1,5 stupně Celsia, pro koho je to dobré? Pokud příčinou je CO2, jak vzniká? Často se hovoří na poli EU o tom, že „věda je vyřešena“. Ve skutečnosti tomu tak pochopitelně není“. Dále Jiří Kinkor hovořil o zdrojích, „zdroje v přírodě neexistují. Např. ropa. Zdroje jsou látky, které existují ještě předtím, než je člověk objevil. Zdroje vytváří člověk“. Rovněž hovořil o environmentalismu, proč je mu kladen takový důraz? Jiří Kinkor hodnotil celou řadu mýtů kolem environmentalismu. „Green Deal bychom měli přejmenovat na Green Death – je třeba Green Deal odsoudit nejen prakticky, ale též ideologicky“.

Mgr. Hynek Fajmon (poslanec 2001-2004, europoslanec 2004-2014) (VIDEO).

Hynek Fajmon nazval svůj příspěvek „Zelená eutopie a my“. Ve své prezentaci v úvodu vymezil základní pojmy: Green Deal, klimatický zákon, Pařížská dohoda 2015, Greta Thunberg, klimatická konference v Glasgow – COP 26. Dále hovořil o teorii globální změny klimatu. O klimatickém zákoně: „zákon byl přijat z toho důvodu, aby měl cíl nejvyšší možnou prioritu“. Klimatická politika EU není politickou deklarací – je zákonem, který má za cíl snížit emise uhlíkových plynů.

Ing. Jan Zahradil (poslanec 1998-2004, europoslanec od roku 2004) (VIDEO).

„Green Deal je největší sociálně inženýrským experimentem v dějinách s tím, že má globální charakter. Vychází z nejbohatší části světa, nejenom EU, ale i USA“. Těmito slovy uvedl svůj příspěvek Jan Zahradil. „V Green Dealu nejde jen o enviromentální zájmy, ale i byznysové zájmy, korporatismus, levicový antikapitalismus“, pokračoval Jan Zahradil. Green Deal má netržní charakter. Má neodhadnutelné náklady i neodhadnutelné dopady na ekonomiku a životní úroveň „širokých mas“.

Co se změnou klimatu dělat? Jan Zahradil uvádí 3 základní postupy:

Seriózní analýza, zda se lidstvo dokáže na změny adaptovat – žádná taková analýza není, kromě jen různých katastrofických scénářů. Každý řeší jen boj proti klimatickým změnám. Přestat strašit klimatickou změnou – brát ji jako přirozenou součást.
Je třeba „strašit“ politické třídy – pokud budou pokračovat v tomto nastoleném trendu, tak budou negativní dopady na společnost, budou vznikat radikální hnutí a může to negativně ovlivnit politické síly především na národní úrovni. Je třeba popisovat, co nám reálně hrozí? Pro naše peněženky, pro naší životní úroveň, atd. Co to bude znamenat pro nastupující generaci.
Vědecko-technologické alternativy. Globální oteplování tu je, může to být rizikové, atd. Nesouhlasíme však s nastolenými metodami řešení. Existují i jiná řešení.

Lukáš Kovanda, Ph.D. (člen NERV, hlavní ekonom TRINITY BANK) (VIDEO).

Lukáš Kovanda popsal ve svém příspěvku case study na příkladu pádu Bohemia Energy (BE). Jak může být pád BE v souvislosti s Green Dealem? „Dle mého názoru jde o aktivity jakési zelené agendy, které jsou již aktivní bez ohledu na samotný Green Deal“, říká Lukáš Kovanda. Dále uvádí: „plynu a elektřiny je málo, kdybychom ji měli více, nemuselo by dojít tak k radikálnímu zdražení a kolapsu“. Dále se Lukáš Kovanda zabýval otázkami kolem dodávek plynu a zásobami elektřiny na poli EU.

doc. Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. (ekonom a vysokoškolský učitel) (VIDEO).

Zdeněk Říha na závěr konference shrnul poznatky o Green Dealu z pohledu chystané elektromobility z ekonomického hlediska. Zdeněk Říha hovořil o inovacích, přičemž nositelem inovací je podnikatel, nikoli stát. Situaci přirovnal k tomu, „že si nepamatuje, že by někdo v době rozvoji mobilních telefonů zakazoval pevné linky“. Dále hovoří o tom, že v případě, kdy nám autorita něco nařizuje, že se to bere často za logický krok, ale na druhou stranu se vytrácí svoboda. Úroveň dopravních technologií v budoucnosti v řádech desítek let nelze odhadnout.

Fotogalerie z konference:

Odkaz na online přenos je zde na tomto odkaze: Konference Green Deal

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček vs. Karel Haas: Pokuta za billboard SPD: spravedlnost, nebo cenzura?

7. 6. 2026

Vondráček v Kulatém stole ČRO: Rada vlády pro rovnost žen nad muži je zbytečná

3. 6. 2026

Vondráček v Napřímo: mír na Blízkém východě, energie i střet o stát

1. 6. 2026

Libor Vondráček vs. Pirát ve střetu o Ukrajince: dávky, auta, kontrola a tvrdá pravidla

29. 5. 2026

Vondráček vs. Munzar: obstrukce ve Sněmovně, dotace pro Babiše a spor o živnostníky

27. 5. 2026

Čas na obranu obcí se krátí. Lhůta pro připomínky k „akceleračním zónám“končí už 1. června, varuje poslanec Libor Vondráček

26. 5. 2026

Libor Vondráček v ostré debatě na CNN Prima NEWS: ebola, očkování, Ústava i sudetoněmecký sjezd

23. 5. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.