Ke zdražení energií použijí jakoukoliv záminku. Šichtařová o pozadí za Green Dealem

Ke zdražení energií použijí jakoukoliv záminku. Šichtařová o pozadí za Green Dealem

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ „Když se lidé obávají o příjmy, nemají děti. Klíčem ke zlepšení demografické situace je tedy zlepšení životní situace a také striktně hlídat ilegální imigraci. To lze celkem snadno vyřešit odepřením dávek imigrantům.“ Ekonomka Markéta Šichtařová, lídryně Svobodných v Praze usilující o hlasy pod kandidátkou SPD, se podívala na zvyšující se náklady českých domácností, ale i na snahu Německa a Francie zvýšit sankce na Rusko.

Podle agentury Bloomberg tlačí Německo a Francie na EU, aby zpřísnila sankce proti ruským ropným společnostem. Je to v našem, českém, zájmu?

Samozřejmě, že v českém zájmu není, abychom my měli drahé energie a energetické suroviny. Jedna věc jsou emisní povolenky a další zelené nesmysly, které nám energie zdražují, to samo o sobě je dost špatné. A druhá věc je, že ještě k tomu navíc si Evropa zdražuje energie ještě po druhé ose, totiž bojkotem levných ruských energií.

Nabízí se nepotvrzené podezření, zda náhodou minimálně v očích některých lidí nejde o záminku, jak energie zdražit ještě víc. Víme, že řada lidí chce z důvodů zelené ideologie malou spotřebu energií, neuvědomují si totiž, že to by nutně muselo být spojené také s redukcí počtu obyvatel v Evropě, protože určitou velikost populace můžeme nakrmit jen s vynaložením nějaké adekvátní energie. A tito lidé použijí jakoukoliv záminku k tomu, aby energie zdražili a tím je učinili méně dostupné.

 

Zlé jazyky říkají, že EU funguje tak, jak Německo a Francie pískají. Je to pravda?

Je. Tyto dvě země jsou vůdčí silou EU. A EU vždy bude postavená tak, aby tyto dvě země měly politiku ušitou pro sebe výhodně, ale současně se vzájemně alespoň trochu držely v šachu.

Prohlubuje se nepoměr mezi tím, kolik lidí odchází do penze, a kolik mladých vstupuje na pracovní trh. Dnes takto ubývá 30 tisíc pracovníků ročně, za 10 let to má být až 70 tisíc každý rok. Podle Jaroslavy Rezlerové z firmy Manpower čelí Česko největšímu úbytku pracovní síly od druhé světové války. Jak to řešit?

Když máte systém nastavený tak, že se nevyplatí pracovat, tak samozřejmě spousta mladých bude raději donekonečna studovat a nechávat se živit rodiči. Své také dělá demografická situace. Ale ta souvisí s obavami lidí z budoucnosti. Když se lidé obávají o příjmy, nemají děti. Klíčem ke zlepšení demografické situace je tedy zlepšení životní situace (a tím se dostáváme na pole hospodářské politiky) a také striktně hlídat ilegální imigraci. To lze celkem snadno vyřešit odepřením dávek imigrantům. 

Pokud projde třetím čtením novela o regulaci prodeje energetických nápojů mladším 15 let, dojde zřejmě i k nezamýšlenému efektu. Taurin, kterého se zákaz týká také, je obsažen i v některých kojeneckých vodách a mléku. V praxi to znamená, že byste například pro nákup Sunaru potřebovala ověření věku, v případě online obchodů skrze bankovní identitu. Měla by vláda novelu nejdřív upravit, než se bude schvalovat?

Samozřejmě, že je nesmysl schvalovat zákon, který je paskvil ještě předtím, než vůbec vstoupil v platnost. Celé je to o tom, že dochází k bizarním regulacím všeho, kde vůbec nejsou nutné, a tím se některé typy zboží akorát stávají populární. Je to jako efekt „céčka“ v 80. letech. Dokud byly nedostatkové, byly extrémně žádané a populární. Pak se jich vyrobilo hodně a najednou zájem o ně prudce opadl, protože přestaly být exotické. A tyto zákazy vytváří z energetických nápojů jen něco „exotického“ a těžko dostupného pro děti, a tím to stimuluje jejich zájem.

A jak se stavíte k tomu, že by si děti pod 15 let nemohly koupit energetický nápoj?

Myslím, že to není vůbec možné srovnávat třeba se situací, kdy dítě bere drogy. Nepřeceňovala bych to. Vůbec bych takovou regulaci nezaváděla.

Potraviny proti loňsku zdražily o 4,7 %. Vejce ale zdražila o třetinu, hovězí maso o čtvrtinu, drůbež o 15 % a mléko a máslo o desetinu. Není to v rozporu se slovy premiéra Fialy o tom, jak se nám daří?

Samozřejmě, upozorňuju na to neustále. Na jednu stranu bychom neměli vytrhávat z kontextu jednotlivé položky, ale na druhou stranu faktem je, že potraviny stejně jako bydlení stále zdražují nad průměrem spotřebitelské inflace. Například ceny nájemného z bytu narostly o 5,7 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 3,3 %.

Podle mého odhadu průměrné tempo inflace v roce 2025 dosáhne 2,6 %. Pod 2 % se přitom v průměru nedostaneme ani v roce 2026. Růst cen tedy rozhodně neřekl poslední slovo. Pro spotřebitele to znamená, že i přes dílčí úlevy zlevněných energií či potravin budou muset s vyššími výdaji počítat ještě dlouhé měsíce.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Echo Prime Time se Libor Vondráček a Jiří Pospíšil střetli nad tím, zda má prezident Petr Pavel jet na červencový summit NATO, a zejména nad tím, jaká má být jeho role vůči vládě. Vondráček působil jako ten, kdo má na roli prezidenta jasný pohled: prezident má podle něj respektovat, že zahraniční a obrannou politiku nese primárně vláda, a nemá do ní vstupovat způsobem, který by působil jako paralelní hlas. Zároveň ale jeho vystoupení nevyznělo jen konfrontačně — spíš jako snaha dovést spor k jasnému pravidlu, které by podobné situace do budoucna nevyvolávaly.

Spor o NATO

Debata se od začátku točila kolem otázky, zda byla prezidentova účast na jednání vlády nutná, nebo spíš symbolická. Jiří Pospíšil ji interpretoval jako gesto smíření a snahu spor uklidnit, zatímco Vondráček tvrdil, že prezident na jednání nebyl potřebný, protože vláda si o účasti na summitu může a má rozhodnout sama. Podle Vondráčka navíc prezident už dříve veřejně naznačil, že by nebyl schopen hájit pozici nové vlády, což podle něj zpochybňuje smysl jeho aktivní účasti na summitu.

Vondráček se opíral o logiku rozdělení rolí: prezident je sice vrchním velitelem ozbrojených sil a má důležitou ústavní roli, ale není to podle něj důvod, aby se přirozeně přesouval do oblasti, kde za politickou odpovědnost nese hlavní díl vláda a obhajoval tím koaliční postoj, ale zároveň hledá oporu v systematičtějším výkladu ústavy. Právě v tom byl jeho výkon přesvědčivý nehrál na emoce, spíš se snažil ukázat, že spor není o osobní antipatii, ale o to, kdo za co v ústavním systému odpovídá.

Prezident a Ústava

Silnou část pořadu tvořila i širší debata o výkladu Ústavy. Pospíšil připomínal, že prezident Pavel podle něj ústavu ohýbá méně než jeho předchůdci, zatímco Vondráček trval na tom, že právě současné napětí ukazuje potřebu pravidla zpřesnit. V jeho pojetí není důležité jen to, co si kdo myslí, ale co by mělo být napsáno tak jasně, aby nevznikaly opakované spory o to, zda prezident musí, nebo nemusí jednat podle návrhu premiéra.

Vondráček opakovaně říkal, že by se mu líbilo, kdyby kompetenční žaloba vše vyjasnila, a když už by se ukázalo, že ústava není dostatečně jednoznačná, měla by se změnit. Nešlo přitom o boj za jednorázový politický efekt, ale o snahu nastavit systém, v němž bude jasné, kde končí pravomoc prezidenta a začíná odpovědnost vlády. V této části vystoupení působil nejvíc jako ústavně orientovaný politik, který se snaží do ostrého politického sporu vložit technicky přesnější rámec.

Mandát a odpovědnost

Zajímavý moment nastal ve chvíli, kdy se rozhovor stočil k tomu, zda by prezident mohl na summitu NATO vystupovat jinak než vláda, ale přitom tvrdit, že respektuje její mandát. Vondráček to zpochybnil. Připomněl, že prezident už dříve veřejně formuloval vlastní postoje k obraně a výdajům na armádu, a proto se obává, že by na summitu nešlo jen o formální zastupování státu, ale o samostatnou politickou linku.

Na rozdíl od Pospíšila, který zdůrazňoval diplomatický význam jednotného hlasu, Vondráček argumentoval tím, že pokud by prezident chtěl opravdu ctít mandát vlády, nemusel by se summitu účastnit vůbec, nebo by do něj vstupoval jiným způsobem. Tím se snažil obhájit názor, že nejde o nedůvěru k hlavě státu jako takové, ale o racionální snahu vyhnout se situaci, v níž by Česká republika navenek vysílala dvojí signál. Tady byl jeho výkon nejsilnější: byl jasný, věcný a opíral se o konzistentní princip, ne o momentální politický zájem.

Napětí mezi Hradem a vládou

Do debaty se neustále vracela také otázka, proč se vztah prezidenta a vlády dostal do tak napjaté podoby. Vondráček za hlavní příčinu označil spor kolem Filipa Turka a prezidentovu předchozí kritiku jeho nominace. Podle něj právě tato kauza odstartovala řetězec veřejných výroků, které vztahy dále poškozují, a proto je podle něj těžké čekat rychlé zklidnění.

Přestože to bylo podáno poměrně ostře, nepůsobil Vondráček jako někdo, kdo chce krizi jen přiživovat. Spíš naznačoval, že dokud nepadne jasné vysvětlení a dokud se nevyjasní hranice kompetencí, bude se podobné napětí vracet. Jiří Pospíšil to označoval za nedůstojné a zbytečné, ale Vondráček reagoval tím, že veřejný spor je jen důsledkem hlubší nejasnosti ústavy. V tom spočívala jeho největší síla v debatě: uměl politický konflikt převést do srozumitelnějšího rámce, aniž by se z něj snažil udělat osobní válku.

Celkové vyznění

Celkově Vondráček v pořadu vyzněl dobře, protože dokázal spojit jasný postoj s věcným vysvětlováním. Nebyl to výkon, který by stavěl na velkých gestech nebo silných emocích, ale spíš na argumentu, že stát má mít srozumitelná pravidla a že jejich nejasnost plodí zbytečné konflikty. V souboji s Jiřím Pospíšilem nepůsobil jako někdo, kdo by jen opakoval koaliční rétoriku, ale jako politik, který má vlastní čitelný výklad situace.

Zároveň však zůstalo zřetelné, že spor o prezidenta, NATO a kompetence není jen technická debata. Je to i střet stylů, kde jedna strana zdůrazňuje diplomatický klid a symbolickou důstojnost, zatímco druhá volá po tvrdším oddělení rolí a přesnějším ústavním vymezení. Vondráček v tomhle střetu obstál, protože působil jako někdo, kdo neuhýbá, ale zároveň se nesnaží z konfliktu dělat divadlo.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31