Kdo a proč omezuje soukromé vlastnictví a spotřebu

Kdo a proč omezuje soukromé vlastnictví a spotřebu

Extrémně účinným nástrojem nastolování levicové ideologie je záměrné omezování svobodného jednání lidí, ať už jde o omezování cestování, omezování svobody soukromého vlastnictví, nebo omezování svobodné spotřeby.

Omezování cestování může probíhat například skrze záměrné prodražování aut ať už se spalovacími motory, nebo elektroaut. Toto prodražování se děje skrz nejrůznější požadavky na vybavení aut, zavádění emisních povolenek, zavádění nereálných emisních limitů a tak dál. Ale dokonce i elektromobily jsou nesmyslně prodražovány skrze extrémně drahou elektrickou energii, která je přímým důsledkem evropské umělé dekarbonizace. I kdyby auta nebyla zakázána, nakonec budou tak drahá, že si je průměrní lidé stejně nebudou moci dovolit. A to zejména s ohledem na razantní růst cen potravin a energií, který nás ještě čeká. Doprava zkrátka má v Evropě podle zelených plánů zdražit, a to jakákoliv doprava. A to samozřejmě povede k omezení mobility, která je jednou z klíčových složek osobní svobody. Není náhodou, že lidem v Číně, kteří mají nízké sociální skóre, je omezována právě doprava.

Nicméně omezování cestování může probíhat i mnohem přímočařeji, jak jsme to viděli například v průběhu covidových omezení, kdy bylo zakázáno opouštět hranice okresů.

Povšimněte si, že když vznikala Evropské unie, ještě v době, kdy nebyla tolik zpolitizovaná a ideologická a když se ještě odvolávala na Evropskou zónu volného obchodu, razila heslo o jednotném vnitřním trhu, který měl zajistit volnost pohybu pracovních sil, kapitálu a zboží a služeb. Dnes se EU sice stále ještě na toto heslo formálně odvolává, ale prakticky jsou tyto svobody stále více nenápadně a nepřímo omezovány – a právě proti nim je veden útok ze strany ESG. Omezování cestování je právě útokem na tyto svobody. Samozřejmě že útok není veden tak, že by cestování bylo přímočaře zakázáno (ačkoliv během covidu dokonce i to se stalo). Děje se tak ale nepřímo, neboli manipulativně, například skrze prodražování dopravy.

Také omezování soukromého vlastnictví se děje nepřímo, manipulativně. Vlastnictví aut je omezováno skrze jejich rostoucí cenu a zdražující provoz. Vlastnictví nemovitostí je ztěžováno skrze rostoucí daně z nemovitostí, ale také skrze další překážky kladené vlastníkům nemovitostí. Například zavádění energetických štítků jednoznačně nemovitosti zdražuje a některé straší nemovitosti činí neprodejné. Pod rouškou ESG a boje s klimatem tedy dochází ke komplikacím ve vlastnění nemovitostí.

Další metodou je stále komplikovanější povolování nových staveb a stavební řízení. Snad každá vláda má v programu zjednodušení stavebního řízení, ale v praxi k tomu i přes proklamace nedochází.

Do budoucna Evropská unie plánuje povolování pouze takzvaných bezemisních staveb. Je naprosto jasné, že to výrazně prodraží jejich cenu, takže vlastnictví nemovitosti se stane ještě větším luxusem než dosud. A i v tomto případě se setkáváme s naprosto přímočarými útoky na soukromé vlastnictví, jako to ukazují případy některých vyvlastněných nemovitostí v Berlíně.

Omezování soukromého vlastnictví se ale neomezuje jen na auta či nemovitosti. V hledáčku ESG ideologů jsou všechny movité a nemovité věci, které souvisí s individuální svobodou, svéprávností a schopností jedince postarat se sám o sebe. To znamená, že typicky jsou jim trnem v oku zbraně. Ozbrojený jedinec se dokáže bránit. A jedinec, který se dokáže bránit, je pro jakéhokoliv diktátora, pro jakýkoliv totalitní režim, nebezpečný, protože může klást režimu odpor.

V České republice máme jeden z nejkvalitnější Zákonů o zbraních a střelivu na světě, který je velmi dobře vyvážený tak, aby se zbraň nemohla legálně dostat do ruky nespolehlivé osobě, ale současně také aby zbraň pro účely ochrany života či majetku mohla vlastnit osoba spolehlivá. Přesto se neustále objevují nové a nové pokusy toto právo na vlastnění zbraní omezit a není náhodou, že útoky jsou vedeny zejména ze strany zastánců ESG.

Zbytek Evropské unie je na tom po stránce možnosti vlastnit zbraň pro účely sebeobrany mnohem hůř než Česká republika. Každý diktátorský režim že vždy snaží široké civilní obyvatelstvo odzbrojit (pokud zrovna nezneužívá občany k vedení války), protože ozbrojení civilisté jsou pro totalitní režim zřejmým rizikem.

Svobodná spotřeba je základní svobodou každého člověka, a jako taková je nekompatibilní s představou o rovnostářské, kolektivistické utopické společnosti, v níž o každém jednání člověka bude rozhodovat kolektiv reprezentovaný státem. Každý kolektivistický režim se vždy snažil více, či méně kontrolovat a řídit, co budou lidé spotřebovávat. Je známo, že CBDC lze použít především ke sběru dat o každém jednotlivci i firmě. Ale k čemu takový sběr dat? K tomu, aby následně mohlo být kontrolováno a vynucováno nějaké spotřební chování.

Totalitní režimy mají často snahu o kontrolu spotřeby, protože regulace ekonomiky a kontrola nad zdroji umožňují upevnit moc a omezit autonomii jednotlivců. Tato kontrola může mít různé podoby a slouží několika klíčovým cílům.

Jedním z cílů kontroly spotřeby může být snaha o centralizaci moci. Kontrola nad zdroji umožňuje vládě ovládat distribuci zboží a služeb, což zajišťuje loajalitu občanů, kteří se tak stávají závislými na režimu. Kdo je závislý na režimu, nebojuje proti němu.

Kontrola spotřeby může být ospravedlňována ideologií. Například v komunistických státech byla rovnostářská spotřeba prezentována jako způsob, jak odstranit sociální nerovnosti, ačkoliv v praxi naopak vedla k chudobě a nedostatku. Totalitní režimy jako nacistické Německo či Čína v době Mao Ce-tunga zase používaly kontrolu spotřeby k podpoře válečného hospodářství nebo masivních státně plánovaných projektů, jako čínský Velký skok vpřed, což ale vedlo ke krizi a hladomoru. Také v Severní Koreji jsou zdroje přísně kontrolovány, aby byly privilegovány vládnoucí vrstvy a vojenský aparát, zatímco obyvatelstvo je drženo v chudobě a závislosti na státních přídělech.

Kontrola spotřeby slouží také jako nástroj propagandy. Režimy mohou regulovat přístup k určitým typům zboží či informací, a tím ovlivňovat myšlení lidí. Spotřeba se může stát nástrojem, jak utvářet společenské normy a loajalitu vůči režimu. Omezování spotřeby s uhlíkovou stopou tak jasně upevňuje ESG ideologii.

Toto vše ukazuje, jak kontrola spotřeby není otázkou ekonomiky, ale spíš nástrojem politického ovládání a ideologického formování společnosti. A přesně sem CBDC směřuje.

Opakem této kontroly spotřeby je naopak právo na hotovost a právo na anonymitu při spotřebě. To zajišťuje, že stát ani korporace nemají nad jednotlivcem moc a nemohou ho donutit spotřebovávat to, co režimu vyhovuje. A proto v rámci ESG můžeme pozorovat takový odpor vůči hotovosti.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/sichtarova/kdo-a-proc-omezuje-soukrome-vlastnictvi-a-spotrebu.Bg25010420

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31