Diviš na Primě rozzuřil pirátského europoslance. Odmítáme eurofederalismus tak, jak ho chtějí Piráti, prohlásil

Diviš na Primě rozzuřil pirátského europoslance. Odmítáme eurofederalismus tak, jak ho chtějí Piráti, prohlásil

Velké emoce provázel názorový střet dvou kandidátů do Evropského parlamentu. V diskusním pořadu na Prima CNN News proti sobě usedli Marcel Kolaja, místopředseda unijního parlamentu za Piráty, a někdejší prezidentský kandidát Karel Diviš, který bude v příštím roce usilovat o mandát europoslance za Svobodné. Ten se obořil do Pirátů především proto, že prosazuji eurofederalismus, který naopak Svobodní z principu odmítají.

„Pokud jde o migraci, tak Evropská unie selhává. Diskutujeme o tom řadu let a stále nemáme migrační pakt, který by zajišťoval dodržování mezinárodních dohod a fungování Evropy jako jednotného celku. Měli bychom konečně ten migrační pakt dotáhnout,“ prohlásil Marcel Kolaja, pirátský místopředseda Evropského parlamentu. Podle Karla Diviše je třeba přitvrdit v migrační politice a jednoduše nevpouštět na území Evropy pašerácké lodě s lidmi, kteří nemají u nás nárok na azyl. „Pašeráci musí pochopit, že to nemá smysl,“ uvedl Diviš. 

„Házet všechny do jednoho pytle mně přijde jako hodně velký problém. Samozřejmě bychom se měli snažit dělat takovou politiku, aby tito lidé vůbec neměli potřebu do těch lodí nasedat. Měli bychom samozřejmě bojovat proti pašeráctví jako takovému,“ reagoval Kolaja. 

Velké rozpory měli diskutující pak především v otázce Green Dealu. „Myslím si, že to je velká chyba této vlády, že připustila Green Deal v podobě, která se na nás valí,“ udeřil Karel Diviš, který připomněl, že vše začalo v Německu, které označilo jadernou energetiku za špatný zdroj energie. „My Češi, kteří jsme ještě se Slováky měli a máme čtyři výborné jaderné elektrárny, tak jsme se proti tomu neohradili. Čekali jsme, až to za nás udělali Francouzi. Zaplať pánbůh, že to teda do té taxonomie přišlo,“ vysvětlil Diviš, který v této souvislosti poukázal ještě na jednu zásadní věc. 

„My si pořád stěžujeme na EU, co dělá špatně. Místo toho, abychom řekli, že budeme v ČR ti první, kdo podpoří životní prostředí, že jaderná energetika je v pořádku, že potřebujeme rychle dostavět jaderné elektrárny, abychom mohli touto elektřinou opět zásobovat třeba Němce. To znamená, my si ty peníze prostě vezmeme na to, co potřebujeme. Tak jako si Poláci dostavěli dálnice, neptali se nikoho, neřešili nějakou byrokratickou mašinérii, posunuli se během deseti let o třicet let dopředu, o patnáct nás předstihli,“ uvedl několik příkladů s tím, že jako Češi pořád na něco čekáme. „Musíme být sebevědomí, hájit český národní zájem, což znamená, že nemůžeme být tzv. odtokovou ekonomikou, že je sice fajn, když máme zahraniční investory, když produkujeme HDP, ale podstatný je hrubý národní produkt. A v tomto ohledu vlastně nemáme nic ve svých rukou,“ dodal Karel Diviš. 

Na tuto kritiku reagoval Marcel Kolaja s tím, že je rád, že se v tomto směru Piráti odlišují. „My vnímáme Green Deal jako příležitost, koneckonců je to v programovém prohlášení vlády takto napsáno. Green Deal je způsob, jak z ČR udělat z montovny mozkovnu. Díky tomu dokážeme posunout českou ekonomiku, aby byla modernější, abychom se dostali na špičku v technologiích, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí. Toto je ta modernizace ekonomiky, která bude probíhat v celém světě. A Green Deal je prostředek, jak můžeme tuto transformaci chytit jakožto příležitost za pačesy. Ten, kdo říká pravý opak, tak příliš nechápe, k čemu vlastně ten Green Deal je, protože skutečně je to obrovská příležitost,“ uvedl místopředseda Pirátů. 

„Pro nás je velmi důležitý ekonomický rozvoj Evropy. Koneckonců s tím ten Green Deal právě souvisí. My chceme, aby peníze končily tam, kde mají, aby peníze nekončily v kapsách oligarchů. Koneckonců jedna z těch našich priorit je právě sociálně spravedlivá ekonomická transformace, která, jak říkám, je nevyhnutelná,“ dodal Kolaja. 

„Svobodní reprezentují lidi, kteří milují ty čtyři základní svobody – volný pohyb zboží, osob, kapitálu, služeb. A pak si představíte Piráty, kteří jsou na druhé straně mince, kteří mluví o eurofederalismu, v podstatě o vzniku nějakých Spojených států evropských. Je to legitimní téma, já se na to nezlobím. O tom budou volby, které ukážou, kde se evropský otáčkoměr zastaví. Jestli skutečně budeme chtít spět k nějakým Spojeným státům evropským, nebo ne. A já říkám za sebe, je to absolutní nesmysl z principu věci, protože dokud lidé budou lidmi, tak nemůžou být rovnostářští, nemůžou si sdílet věci apod. To je ten velký omyl, který by konečně někdo měl i té mladší generaci vysvětlit, že už jsme tento socialismus a centrální plánování, co s tím souvisí, měli,“ udeřil v diskusi Karel Diviš. 

„Nevím, proč tady jako pan Diviš to staví do nějakého rozporu. My vidíme budoucnost EU, která je postavena na větší spolupráci, a měli bychom snad být jako proti čtyřem základním svobodám? Tomu vůbec nerozumím. Nesmysly o socialismu a centrálním plánování, to úplně vynechám stranou, protože to je úplně mimo,“ reagoval Kolaja. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

PhDr. Mgr. Karel Diviš

PhDr. Mgr. Karel Diviš

podnikatel, bývalý prezidentský kandidát a kandidát do europarlamentu

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31