Tak jestli se o něčem dá říct „nálož ekonomických dat“, pak o tom, co ve čtvrtek přinesl Český statistický úřad. Pro nás to ovšem znamená velký posun v porozumění, v jakém stavu se aktuálně česká ekonomika nachází.
Především zprávou číslo jedna, která kraluje všem ostatním, je fakt, že český průmysl pokračuje v útlumu už druhý rok po sobě. Průmyslová produkce totiž také v prosinci 2024 meziročně klesla, a to konkrétně o 3,0 %. Čekal se sice ještě o něco horší výsledek, ale to je chabá útěcha v situaci, kdy náš průmysl se zmenšil už na velikost roku 2017.
Průmysl dál tlačí do záporných čísel hlavně výsledky automobilek, u kterých dochází k obrovskému propadu o více než 11 %. Po většinu loňského roku platilo, že výroba aut těžila z nízké srovnávací základny z doby, kdy byl nedostatek dílů. Jenže v posledních měsících se to otočilo a je to naopak vysoká srovnávací základna, co zhoršuje výsledky automobilek. S odezněním dříve nahromaděných zakázek automobilky už nemají sílu pokračovat ve stabilní výrobě a výrobu naopak utlumují. A protože výroba aut je klíčovým odvětvím českého průmyslu nejen svou velikostí, ale i tím, že na ni je navázaná řada dalších odvětví, klesá v této návaznosti také produkce dalších odvětví: Klesá produkce elektrických zařízení hlavně v podobě komponentů pro automotive, výroba strojů a zařízení, výroba základních kovů, hutního zpracování kovů a slevárenství. Navíc v posledních zmíněných případech se jedná o energeticky velmi náročná odvětví, kterým podrážejí nohy vysoké ceny energií v mezinárodním srovnání.
Průmysl čekají i další složité měsíce. Hodnota nových zakázek v běžných cenách meziročně neroste, část průmyslníků omezuje stavy zaměstnanců, s čímž předtím dlouho váhali. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v prosinci 2024 meziročně snížil o 2,0 %. Až v příštích čtvrtletích zesílí tlak zelené politiky. Rostoucí výrobní náklady nebude možné kvůli konkurenci z Číny plně přenášet do koncových cen. Průmyslové podniky omezují investice. Český průmysl také tvrdě doplácí na slabost Německa a USA možná zvýší cla na evropské zboží. Nevidíme způsob, jak by se průmysl mohl zmátořit.
Zato stavební produkce v závěru loňského roku šlápla na plyn. Konkrétně v prosinci meziročně narostla o 9,7 %. Tak výrazný růst by nebyl možný, kdyby stavařům nepřálo počasí. To je totiž v zimních měsících vždy něco jako game changer. Ale pozor. Orientační hodnota staveb, na které bylo v prosinci vydáno stavební povolení, dosáhla 78,7 mld. Kč, což znamená meziroční pokles o 6,6 %. To ukazuje, že jeden povedený měsíc nezmění situaci ve stavebnictví směrem k lepšímu. Ostatně za celý rok stavební výroba v Česku loni klesla o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. Stejně jako průmysl, i stavebnictví tedy klesá už druhý rok po sobě. A i nadále jej budou brzdit drahé hypotéky. I letos by mělo stavebnictví v součtu klesat o 1,5 %.
Máme tedy potvrzeno, že velikost české ekonomiky se dál zmenšuje. Snad jedinou celkem dobrou zprávou na tom je, že tempo inflace zatím nepokračuje ve zrychlování, ale začíná slábnout. Statistici totiž zveřejnili, že podle předběžného odhadu se lednový meziroční růst spotřebitelských cen očekává na hladině 2,8 %. Na druhou stranu, snížení kupní síly úspor o 2,8 % vážně není výhra, zvláště když máme ještě v paměti období, kdy se inflace motala kolem nuly. I inflace v průměru skončí vysoko nad 2% cílem České národní banky. Je to tedy tak trochu radost jednookého mezi slepými.
Za „normálních“ okolností by člověk čekal, že dlouhodobý propad průmyslu bude doprovázen i mohutným propadem inflace. Ale Fit for 55 není „normální okolností“. Je to okolnost, která na jedné straně demontuje průmysl, stavebnictví i zemědělství, a na druhé straně zvyšuje náklady a tedy ceny. A to Fit for 55 ještě neukázal vše, co umí.
Převzato z Echo24.cz
