HLEDÁ SE PATOLOG

HLEDÁ SE PATOLOG

Když systém nechce vidět chybu, nevidí ji, i když je všude kolem nás. Kolik lidí bude muset ještě zemřít, než se najde člověk, který pravdivě pojmenuje příčinu smrti?

V pátek 13. března 2026 se v Praze na Novotného lávce konala přednáška německé patoložky dr. Ute Krüger, která přijela představit svou knihu: Histopatologický atlasGeimpft – gestorben (záznam z přednášky, který je YouTubem shadowbanován, naleznete ZDE). Tato kniha je ve světě medicíny mimořádná. Jde v podstatě o učebnici pro patology, která detailně popisuje metodiku, jak při pitvě rozlišit, zda poškození tkáně souvisí s infekcí virem SARS-CoV-2, nebo s reakcí na mRNA očkování.

Právě v tom spočívá jádro celé přednášky: podle dr. Krüger totiž existuje specifická metodika vyšetření tkání, která dokáže v mnoha případech jednoznačně rozlišit původ poškození. Využívá se k tomu imunohistochemické barvení různých virových struktur – spike proteinu a nukleokapsidu. Pokud je ve vzorku přítomen nukleokapsid, jedná se o infekci virem SARS-CoV-2. Pokud se ve tkáni objeví pouze spike protein, jde o reakci po mRNA očkování.

Problém je, že tato vyšetření se při běžných pitvách většinou nedělají. Musí být cíleně zadána a patolog musí vědět, co má hledat.

Vyznění přednášky tak otevírá velmi nepříjemnou otázku: Pokud existuje metoda, jak tyto případy odlišit, proč se systematicky nepoužívá? A hlavně: Kdo ji u nás vlastně používá?

CO ZAZNĚLO NA PŘEDNÁŠCE

Několik momentů ze záznamu stojí za zvláštní pozornost.

46:05 – tento prolink prosím přiřaďte ke každé zeleně podbarvené číslovce)
Kniha popisuje 89 konkrétních případů úmrtí, kterými se zabývali prof. Arne Burkhardt, prof. Walter Lang a dr. Ute Krüger. V knize jsou vždy nejprve uvedeny závěry pitvy z jiného pracoviště, které souvislost s očkováním vylučují. Následně autoři popisují vlastní vyšetření stejných histologických řezů. Ta v řadě případů docházejí k závěru o pravděpodobné až téměř jisté souvislosti s mRNA očkováním.

1:44:10
Česká lékařka z publika konstatuje, že v České republice patologové podezřelé případy obvykle uzavírají s tím, že souvislost s mRNA vakcínou nebyla prokázána. Ptá se proto, jakým způsobem lze takovou příčinu smrti potvrdit.

Dr. Krüger odpovídá, že jejich tým používá speciální imunohistochemická barvení odhalující spike protein a nukleokapsid viru. Zmiňuje také, že dnes mají k dispozici nové barvení z Itálie, které dokáže rozlišit i kvalitu spike proteinu.

Bez této specifické metodiky podle ní není možné podobné souvislosti spolehlivě posoudit.

1:50:20
Na otázku, zda je tato technologie dostupná v České republice, odpovídá dr. Krüger stručně: „Wahrscheinlich nicht.“ Tedy: „Pravděpodobně ne.

2:07:40
V diskusi zaznívá také případ několika náhlých úmrtí, u nichž pitva nenašla jasnou příčinu smrti. Dr. Krüger popisuje podobný případ z vlastní praxe. Původní patolog příčinu smrti nenašel. Teprve při detailním prozkoumání všech řezů identifikovala myokarditidu – zánět srdečního svalu, který byl velmi nenápadný a rozptýlený v mnoha místech tkáně.

Podle ní zde hrál roli jak nedostatek zkušeností, tak obecně nedostatečná výuka mladých patologů.

2:13:40
V závěru diskuse zaznívá otázka, zda existuje patolog, který by podobné případy systematicky vyšetřoval. Dr. Krüger zmiňuje kolegu dr. Mörze z Drážďan, který tyto testy provádí a má práce až nad hlavu.

JEDEN PATOLOG V NĚMECKU. A V ČESKU?

To je otázka, která po přednášce zůstává viset ve vzduchu. Pokud existuje metodika, která dokáže podobné případy vyšetřovat, kolik patologů ji skutečně používá?

V Německu se podle slov dr. Krüger touto problematikou systematicky zabývá alespoň jeden patolog v Drážďanech. V České republice však o nikom takovém neví ani dr. Krüger, ani přítomní čeští lékaři, kteří se pomoci patologů v diskusi dožadovali.

A přestože samotná přednáška představovala pro patology mimořádnou příležitost k profesnímu rozvoji, neobjevil se na ní ani jeden. Klademe si otázku, zda v celé zemi skutečně není jediný odborník, který by měl odvahu jít proti politickému tlaku, farmaceutické lobby a odpovědně hledat skutečné příčiny podezřelých úmrtí nebo se o této možnosti zatím žádný odvážný jedinec nedozvěděl? Proto zde za platformu Inovace Republiky vyhlašujeme veřejnou výzvu:

HLEDÁ SE PATOLOG

Hledáme odborníka, který má odvahu systematicky se věnovat vyšetřování podobných případů s využitím této metodiky. Pokud znáte patologa, přepošlete mu prosím tuto výzvu s prosbou, ať kontaktuje platformu Inovace Republiky na e-mailovou adresu:

narodni.centrum@inovacerepubliky.cz

MUDr. Novotný je připraven pomoci s navázáním odborných kontaktů v zahraničí a platforma IR ho propojí s lékaři, kteří touží hledat pravdu systému navzdory.

A pro čtenáře ze Slovenska: Pokud by byl zájem uspořádat přednášku Ute Krüger v Bratislavě, platforma Inovace Republiky nabízí poskytnutí veškeré součinnosti s organizací této akce.

POLITIKA A PANDEMIE

Během pandemie se česká politika shodla prakticky na jediném řešení: „očkování“ experimentální mRNA vakcínou.

Pandemickou vakcinační strategii zahájila vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Následující vláda pětikoalice v ní bez větších změn pokračovala. A když si Motoristé přizvali do svých řad Borise Šťastného, který během pandemie vakcinaci také agresivně propagoval, bylo zřejmé, že ani odsud žádná zásadní změna nepřijde.

Jediné politické strany, které pandemickou politiku systematicky kritizovaly, byly Svobodní, PRO a SPD. Vzhledem ke své velikosti však samy tento politický konsenzus jen těžko prolomí.

Na jedné straně Gatesova WHO přemýšlí, jak prosadit povinnou vakcinaci v globálním měřítku pokaždé, když se rozhodne vyhlásit pandemii. Staronový ministr Adam Vojtěch mluví o cíli proočkovat až 95 % obyvatel. Bývalý ministr Vlastimil Válek se na sociálních sítích chlubí, jak to „skvěle zvládli“ a jak nás jejich vakcíny zachránily, a dr. Hell vyhrožuje žalobami všem, kdo si dovolí veřejně pochybovat o bezpečnosti vakcín.

Na druhé straně dr. Krüger předkládá důkazy, že vakcína mRNA proti covidu skutečně zabíjí. Svou práci byla připravena před oponenty věcně obhájit. Neobjevil se však žádný odborník propagující mRNA vakcíny, který by byl ochoten vést vědeckou debatu. Ačkoli se tato farmaceutická lobby neustále ohání vědou, nikdo z jejích zastánců o své pravdě vůbec nepochybuje, což je paradoxně přístup navýsost nevědecký.

Dostupnou metodiku, která může ukázat pravdu o rizicích technologie mRNA, „experti“ lobbující za vakcíny, ignorují. Místo toho připravují Národní očkovací strategii, která staví očkování na první místo v prevenci. Je zde přitom snaha zavedené typy tradičních vakcín postupně nahradit právě technologií mRNA.

SKUTEČNÝ PROBLÉM

Celá debata přitom možná stojí na úplně jiné otázce. Nejde o to, kdo měl během pandemie pravdu. Jde o to, zda jsme ochotni skutečně vyšetřovat možné chyby.

Pokud existují případy náhlých úmrtí, neobvykle agresivních nádorů nebo myokarditid, které nelze jednoduše vysvětlit, pak by měla medicína udělat jediné: zkoumat je. Bez ideologie. Bez politiky. Bez strachu.

To je totiž jediný způsob, jak může medicína, věda i společnost zdravě fungovat.

Dokud se necháme manipulovat, strašit a účelově rozdělovat kvůli fiktivním problémům a uměle vytvořeným kauzám, budou si mocní dál dělat, co se jim zlíbí. Jejich hry už mají své oběti – možná mezi nimi jsou vaši přátelé či příbuzní a možná mezi nimi jednou budete i vy. To, co do vás pod záminkou „očkování“ vpravili, už z těla nejspíš nikdy neodstraníte. Když se budeme hádat jako děti, ničeho nedosáhneme.

Je třeba hledat dospělá řešení: POMOZTE NÁM NAJÍT PATOLOGA. Bez něj se pravdu nikdy nedozvíme.

Možná tím pomůžeme objasnit otázky, na které zatím nikdo nechce hledat odpověď. Jen tak můžeme získat důkazy, které jsou nezbytné k tomu, aby oběti mohly být odškodněny* a viníci potrestáni.

POMOZTE NÁM NAJÍT PATOLOGA. Jen tak budete mít jistotu, že znáte pravdu o příčině smrti vašich blízkých.

* Aktuálně má v České republice šanci domoci se finanční kompenzace za vedlejší účinky po vakcinaci pouze ten, koho se očkování přímo týkalo. Bez změny legislativy tak mají pozůstalí po obětech vakcinace smůlu.

_________________________

Prvně publikováno dne 19.03.2026 na webu PARLAMENTNÍ LISTY pod názvem: „Hledá se patolog“ (prolink: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hleda-se-patolog-788700)

Všechny články autora dostupné na www.blogosvět.cz (prolink: https://www.blogosvet.cz/author/tomas-zitko-qAlYk)

Použité zdroje:

https://platforma.inovacerepubliky.cz/geimpft-gestorben-kniha
https://platforma.inovacerepubliky.cz/vaccinated-dead-kniha

Článek vyjadřuje názor autora nejdená se o oficální stanovisko strany Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tomáš Zítko

Tomáš Zítko

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Tomáš Zítko

Tomáš Zítko

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31