ak vidíte situaci v českém školství? Pokud vím, učila jste a už neučíte. Proč?

Naše školství je v tragickém stavu. Politici už od devadesátých let nerozlišují mezi vzděláním a absolvováním školy. To totiž není totéž. V současné době se klade důraz na „papír“, tj. na absolvování školy a na tituly. Ty se rozdávají jak na běžícím páse a tím ztrácí hodnotu. V dnešní době může mít titul i ten, u koho by to v minulosti bylo nemyslitelné. Viditelně se snižují nároky už na základních školách. Tím musí snižovat nároky i střední školy, včetně gymnázií, o vysokých školách nemluvě. Je celá řada vysokých škol, kam se dostanete bez přijímaček a které uděláte, protože ty nároky jsou extrémně nízké. Což mimochodem vidíme i u některých politiků.

Já mám vlastní zkušenosti z obchodních akademií, konkrétně s výukou účetnictví. Často ho učí nekvalifikovaní učitelé jen podle učebnic a výstupem je maturant, který neumí zaúčtovat ani fakturu. Kvalifikovaný učitel, se v našem školství myslí takový učitel, který má pedagogiku, tj. „papír“ o absolvování pedagogického minima. Zda učit umí nebo neumí, zda něco ty žáky naučí nebo nenaučí, je úplně jedno. Důležité je, že je 3 roky něco učí a že na konci udělají maturitu. A naopak učitel, který učit umí a který umí dobře i to, co učí včetně praxe, je pro naše školství nekvalifikovaný.

Přestala jsem učit proto, že podle našeho školství jsem nekvalifikovaná a byla jsem nucena si doplnit pedagogické „vzdělání“. A také proto, že se po mně nechtělo, abych ty žáky něco naučila, ale abych je učila. A to není totéž. Mojí ambicí bylo, aby žáci po absolvování školy to účetnictví (ale i jiné ekonomické předměty) uměli tak, aby byli uplatnitelní na trhu práce. Aby mohli pracovat například v účetní firmě jako účetní nebo jako účetní na živnostenský list. Aby prostě měli konkrétní profesi, která je uživí. To ale možné nebylo. Jednak proto, že na mnohých OA nejsou žáci, kteří mají dostatečné předpoklady pro studium účetnictví a jiných ekonomických předmětů, a také proto, že nebyl zájem ze strany žáků, rodičů ani školy. Přišlo mi to jako ztracený čas.

V současné době se věnuju výuce účetnictví v kurzech. A to je práce, která má smysl. Ti lidé jsou motivovaní a mají snahu se účetnictví naučit. A smutné je, že jsou to často právě absolventi OA, kteří se na OA účetnictví učili 3 roky a mají z něj maturitu. Já bych to shrnula takto: naše školství je obrovský požírač peněz daňových poplatníků s naprosto neodpovídajícími výstupy.

Jste zakladatelkou a ředitelkou obecně prospěšné společnosti Celia – život bez lepku. Co si myslíte o financování neziskových organizací a jejich působení obecně?

Neziskové organizace je velmi široký pojem a také velmi kontroverzní téma. Je třeba rozlišovat neziskové organizace, které pracují ve prospěch společnosti nebo nějaké konkrétní skupiny lidí (např. pacientské organizace, poskytovatelé sociálních služeb, apod.) a na ty, které pracují ve svůj prospěch. A to často není snadné. Výkřiky některých lidí ve smyslu „zrušit všechny neziskovky“, jsou naprostým nepochopením podstaty NO.

Pokud jsou NO financované z veřejných zdrojů, měly by to být jen ty první. Bohužel, u nás se pacientské organizace, poskytovatelé sociálních služeb a další užitečné organizace často potýkají s nedostatkem peněz, zatímco do různých politických NO tečou miliony. Problém ale není jen ve financování NO, ale také v jejich působení. Mnohé, ačkoliv to zákon nedovoluje, působí na školách a šíří tam své ideologie. Ať už je to genderismus, podpora migrace, Green Dealu apod. Mnohé NO velmi silně ovlivňují politiky, kteří pak nejednají v zájmu našich lidí, ale v zájmu různých ideologií. Lidé by si měli uvědomit, že často ze svých daní platí ty, kteří jednají proti jejich zájmům.

Česko má vysoké ceny energií, které se pak propisují do cen všeho ostatního. Proč tomu tak je a co s tím dělat?

Ano, to je smutná kapitola našeho života. Jsme výrobci levné elektřiny a draze ji kupujeme na burze. Co k tomu říct?! Kdo chce kam, pomozme mu tam? Nechci být jízlivá, ale za vysoké ceny energií je jednoznačně zodpovědná současná vláda, která hájí tento systém. A současné vládě do funkcí pomohli voliči. Podobně je to s plynem, který k nám proudí oklikou přes Německo a dalšími cestami, které ho prodražují. Kdybychom brali plyn napřímo, jeho cena by byla podstatně nižší. Ale naše vláda se chová jako zpupné a umanuté dítě. Plyn z toho ošklivého Ruska brát nebudeme, ale budeme brát ruský plyn prostřednictvím jiných zemí a dražší. Na to se nedá říct nic jiného, než že je to hloupost. A co s tím dělat? Nebrat drahou elektřinu na burze, ale přímo z našich elektráren a nebrat plyn přes překupníky, ale napřímo z Gazpromu.

Jak velký vliv má zelená politika EU nazývaná Green Deal na problémech českého průmyslu?

Je třeba si říct, že GD není o ochraně přírody a klimatu, ale je to ideologie. Zhoubná ideologie, která povede k ožebračení lidí a k jejich závislosti na státu. Řekla bych, že právě to je cílem. Lidé závislí na státu budou muset poslouchat a mlčet. Budou lépe ovladatelní. Současní politici se tím ani netají, jejich prohlášení nám to, co uvádím výše, jednoznačně sdělují. Zaváděním GD se všechno výrazně zdraží a mnozí lidé se dostanou do vážných finančních problémů. A ty se budou řešit dávkami, tj. závislostí na státu.

Český průmysl už je několik let ohrožen. Nejprve to byla zhoubná covidová politika, která zničila mnohé firmy, teď jsou to drahé energie a GD to završí. Jestli se lidé neproberou a budou volit politiky, kteří se z GD nevyváží, tak se český průmysl zničí.

Svobodní jsou pro zachování české koruny a proti zavedení eura. Jaké pro to máte argumenty?

Zachování české koruny je důležité pro zachování zbytků suverenity, které ještě máme. Euro pro nás není výhodné ani ekonomicky, ani politicky. A nepodceňovala bych ani postoj lidí, založený na lásce k vlastní zemi, k její historii a tradicím. A to zahrnuje i touhu mít svou vlastní měnu. K ekonomickým nevýhodám eura už se vyjádřilo mnoho ekonomů. Já bych otázku otočila. Proč zavádět euro? Co by nám to přineslo? Já tady totiž vidím jen snahu některých politiků zapadnout do většího celku, stát se součástí něčeho k čemu vzhlížíme.

Zastánci zavedení eura mi připomínají zamindrákované kluky, kteří by se strašně rádi stali součástí party. Známe to ze života i z mnohých filmů. A také ze života i z filmů víme, že pokud se tak stane, pak stejně ti odstrkovaní kluci nebudou mít v té partě stejné postavení, jako ostatní, ale budou pořád ti usmrkánci, kterých budou ostatní jen využívat.

Také jsou proti zrušení práva veta v EU. Co by toto zrušení podle vás znamenalo?

Zrušení práva veta by znamenalo konec naší suverenity, konec naší vlastní politiky a podřízení se všem výmyslům EU. A to žádný rozumný člověk nemůže chtít. Jsem přesvědčena, že to nechtějí ani ti, co po tom volají. Spíš se mi to jeví tak, že jsou motivováni k tomu, aby to prosadili. A vlastní prospěch je pro ně důležitější, než lidé v naší zemi.

V Libereckém kraji vznikla řada nových středních škol, které však odebírají studenty učilištím. Co udělat, abychom měli nové vyučené řemeslníky, kteří jsou dozajista potřeba?

V současné době je situace jiná, nežli byla před pár lety. V devadesátých letech vznikla celá řada nových středních škol a stávající se rozšiřovaly. Tím se docílilo toho, že každý žák mohl jít ze základky na střední školu a učiliště se tak vyprázdnila. Krajský úřad LK to řešil tím nejhorším způsobem, tj. finanční podporou těm, kteří půjdou na učiliště. Tedy neřešila se příčina, ale důsledek.

Další důvod proč není zájem o řemesla, je ten, že i lidé, kteří toho mnoho neumí, najdou uplatnění. Nikoliv však v produktivní sféře, ale v té neproduktivní. Řada těch, kteří by se mohli vyučit a být dobrými řemeslníky, po kterých je na trhu práce obrovská poptávka, jde raději na střední školu a z ní na vysokou. Je dost vysokých škol, které dneska umožní získat diplom bez potřebných předpokladů. Tím studenti získají čas do 26 let, a pak se uvidí. A vzhledem ke stále se rozrůstající neproduktivní sféře se nakonec někde uchytí. V nějaké neziskovce, vládní agentuře, na úřadě apod. A pokud se to nepovede, tak přijmou místo, které je a stanou se z nich socialisti, kteří nadávají na společnost, která se o ně nepostarala, na lidi, kteří pronajímají byty, řeší, kolik má který podnikatel aut apod. A protože je i na školách často vedou k levicovému myšlení, tak jsou dotčení, že s VŠ nemají práci s nadprůměrným platem. Ale že neumí nic, co by od nich mohl někdo za ten nadprůměrný plat koupit, už si neuvědomují.

A co tedy s tím? Řešení je víc. Například odloučení vzdělání od státu. Ale to by dnešní zhýčkaná společnost nepřijala a mnozí by si v takové situaci nevěděli rady. Pokud zůstaneme u převážně státního školství, pak je potřeba stanovit počty škol tak, abychom měli absolventy, které jako společnost potřebujeme. Je třeba zrušit nebo omezit ty střední a vysoké školy, jejíž absolventi nejsou uplatnitelní na trhu práce v produktivní sféře. Tím se žáci přesunou na učiliště. Tedy je třeba mít dostatek učilišť, která budou vychovávat tolik potřebné řemeslníky. A pokud přesto chce někdo studovat školy a obory, které uplatnění na trhu práce nepřinesou, pak může využít škol soukromých. Ty by ale měly být opravdu zcela odloučeny od státu, tj. neměly by tam z veřejných peněz plynout žádné peníze.

Převzato z osopenize.cz