Gregor: Jak za Heydricha. Úder Pekarové z řad mládeže. A plán odchodu z EU

Gregor: Jak za Heydricha. Úder Pekarové z řad mládeže. A plán odchodu z EU

Mohlo by Vás také zajímat:

„Green Deal se může stát ekonomickou sebevraždou celé Evropské unie,“ domnívá se Matěj Gregor, předseda spolku Odchod.eu, který je přesvědčený o tom, že pokud bychom odpor proti „zelenému údělu“ bojovně prosazovali uvnitř EU, tak bychom mohli pro ČR vyjednat řadu výjimek. Mladý politik ze Svobodných se také opřel do předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové za vyvěšení vlajky EU v jednacím sále. „Za dob sovětské okupace jsme zde neměli vlajky SSSR v Parlamentu. Naposledy za dob Heydricha,“ řekl Gregor, který je přesvědčený o tom, že i po odchodu z Evropské unie bychom zůstali členy NATO, což jakýkoliv příklon k Rusku či Číně vylučuje.

Jak se jako předseda hnutí Odchod.eu díváte na první kroky vlády Petra Fialy. Můžeme od nového kabinetu sledovat tolik proklamovanou změnu?

Prozatím se ukazuje, že až tak velká změna se konat nebude. Selský rozum napoví každému, že koalice pěti různých stran nebude fungovat v úplné harmonii. První kroky byly chaotické a moc neodpovídají té sebejisté kampani, která se vedla. Doufám, že se podaří odvrátit přijetí eura a pracovat na snížení daní. Nové vládě běží čas a já nevnímám, že by její podpora rostla.

Složení vládní koalice dává tušit, že se nový kabinet zaměří spíše na upevňování vztahů s Evropskou unií. Vnímáte to také tak?

Rozhodně vnímám a velmi mě to mrzí. Piráti a TOP 09 se dlouhodobě vyslovují pro přijetí eura a pro co největší integraci s EU. Tyto dvě strany se zasazují také o podporu Green Dealu a vytvoření větší závislosti na dotacích. Nemám z toho dobrý pocit, ale na druhé straně vím, že za čtyři roky se toho tolik stihnout nedá. Třeba když voliči těchto stran uvidí „evropskou politiku unie“ v plném rozsahu, tak z toho vystřízliví. 

Mnohé napovídá také text vládního prohlášení, se kterými kabinet získal důvěru v Poslanecké sněmovně. Předpokládám, že jste měl možnost jej prostudovat. Co vám v jeho obsahu vadí nejvíce? A naopak, je něco, za co byste vládu pochválil?

Nechci zatím nic chválit ani kritizovat, protože nevíme, co vláda doopravdy udělá. Kdybych ale měl předpokládat, že své programové prohlášení naplní, tak se nejvíce obávám korespondenční volby a přílišné orientace na EU. Korespondenční volba je velkým nebezpečím pro naši demokracii a v Rakousku i USA se ukázalo, že tudy cesta prostě nevede. Byl bych rád, kdyby se více lidí ozvalo, ale zdá se mi, že toto téma je jaksi upozaděné. Přál bych si, aby se vládě povedlo udělat důchodovou reformu. Do důchodu mám sice ještě padesát let, ale vnímám, v jakém ohrožení jsou nyní senioři. 

Jedním z prvních kroků předsedkyně Poslanecké sněmovny bylo vyvěšení vlajky EU v jednacím sále Sněmovny. Byl to podle vás správný symbolický krok? Co si o tom myslíte?

Bylo to politické gesto, které je Markétě Pekarové velmi vlastní. Jakási symbolika moci, kterou nevnímám jako nic pozitivního. Za dob sovětské okupace jsme zde neměli vlajky SSSR v Parlamentu. Naposledy za dob Heydricha. Nečekal jsem od Markéty Pekarové jiný postup, ale doufám, že toto gesto ji před mnoha lidmi vyobrazí jako političku EU a ne političku ČR.

Markéta Pekarová Adamová se zároveň ostře vymezila proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, kterého přirovnala k českému expremiérovi Andreji Babišovi. Jak hodnotíte tento výrok? Neohrozí podle vás vztahy mezi ČR a Maďarskem, resp. spolupráci v rámci V4.

Určitě to na vztazích s V4 nic dobrého nepřidá. Ten výrok mi nepřijde závadný názorově, jako spíše obsahově prázdný. Je to ukázka velkého amatérismu a velké neprofesionality. Ústavní činitel má zkrátka vědět, který výrok se „hodí říct“ a který by si raději měl nechat každý pro sebe. Když politikovi ujede něco vůči jinému českému politikovi, případně vůči médiím, tak je to stále menší problém, než když paní předsedkyni „ujede“ výrok směrem k jiné zemi. Nám může být úplně jedno, jak dopadnou volby v Maďarsku a nemáme vůbec co komentovat či přirovnávat vysoké ústavní činitele jiné země ke komukoliv.

Neobáváte se přece jen, že V4 bude dřív nebo později otázkou minulosti? Například česko-polské vztahy pro změnu komplikuje spor o důl Turów.

Turów mě mrzí. Sám to mám k hranici s Polskem pár desítek minut jízdy, jsem z Ostravy. Ta situace je pro Českou republiku hrozně nevýhodná, protože Polsko neudělalo žádný ústupek k nápravě. Na druhé straně Polsko věrohodně předložilo, proč nemůže Turów uzavřít. Byl by to pro Polsko obrovský problém. Nejvíce mě na tom mrzí asi to, že spory se sousedskou zemí řešíme formou soudů na Evropském soudním dvoře. Přál bych si, aby se naše vztahy narovnaly. Poláky i Maďary čekají volby a poté uvidíme, jaká chuť pokračování ve V4 nakonec bude. 

S Novým rokem se ujala předsednictví Evropské rady Francie, která chce posílit soběstačnost Evropské unie i přijmout zásadní klimatické a digitální normy. Jsou to podle vás správné priority, na které bude muset v polovině roku navázat právě Česká republika?

Na papíře zní vždy všechno sympaticky, stejně jako „posílení soběstačnosti EU“. Já jsem přesvědčený, že by se Evropská unie měla zaměřit na co nejrychlejší řešení energetické krize a začít se na Green Deal dívat skutečně realisticky. Ještě jsme se ani nepustili do naplnění „Zeleného údělu“ a už vystartovaly ceny emisních povolenek a energií do neskutečných výšin. Evropská unie, chce-li být prospěšná, musí řešit problémy realisticky a ne ideově.

Francii však v dubnu letošního roku čekají velmi sledované prezidentské volby. Očekáváte od jejich výsledku nějaký zásadnější průlom do směřování EU?

Vůbec si netroufnu předvídat, jak volby dopadnou. Držím palce Marine Le Pen a bedlivě se snažím sledovat průzkumy. Pokud skutečně Le Pen vyhraje, tak očekávám velké změny ve vztazích vůči EU a migrační politice. Francie by získala silný mandát. Francie je poloprezidentská republika a to, kdo je zrovna prezidentem, hraje obrovskou roli v její zahraniční i tuzemské politice. Překvapuje mě, že Emmanuel Macron je i přes velké problémy, které Francii potkaly, stále jedním z favoritů prezidentských voleb. I on však musel pootočit ze svých názorů a začal do značné míry kopírovat rétoriku svých kritiků. 

V České republice vyvolává v posledních měsících velkou polemiku, jestli máme jako stát možnost uniknout před evropským Green Dealem. Jak to vidíte vy?

Musela by mezi českými politiky panovat velká shoda, že Green Deal přijmout nechceme. Pokud bychom tento názor bojovně prosazovali uvnitř EU, tak věřím, že bychom mohli vyjednat řadu výjimek, na které nyní můžeme zapomenout. Vždy jsou možnosti, za které stojí bojovat a vzdávat se bez boje je nesmysl. Budeme předsedající zemí a jestli z toho máme něco vytěžit, tak to rozhodně není větší evropská integrace. Máme příležitost poukázat na to, že Green Deal se může stát ekonomickou sebevraždou celé Evropské unie a že musíme jednat zodpovědněji. Ano, přírodu je třeba chránit, ale Green Deal nereflektuje současnou situace ve světě ani v Evropě.

Váš spolek prosazuje odchod z Evropské unie. Asi nejsem první, kdo se vás ale zeptá na to, jestli odchod z EU by pak neznamenal příklon k jiným velmocem, např. Rusku či Číně.

Česká republika je v srdci Evropy, a tak to vždy zůstane. V naší historii se střídaly extrémy, při kterých jsme patřili pod diktaturu Německa a následně Sovětského svazu. Já jsem přesvědčený, že dnes předáváme Evropské unii až příliš velkou roli na to, abychom se mohli nazývat suverénní zemí. Měli bychom se snažit budovat dobré vztahy napříč celým světem, se všemi zeměmi. V žádném případě nemůžeme být servilní vůči kterékoliv velmoci. I po odchodu z Evropské unie bychom zůstali členy NATO, což jakýkoliv příklon k Rusku či Číně vylučuje.

A ještě jeden podobný dotaz. Ekonomika ČR je velmi proexportně založená. Neznamenal by odchod z EU také zásadní ochromení našeho hospodářství?

Odchod z Evropské unie by neznamenal zmrazení všech obchodních vztahů. Podporuji plánovaný odchod z Evropské unie, kterému by dle mého názoru měla předcházet řada vyjednávání. Českou republiku není možno z mapy vymazat, stejně jako my nemůžeme vymazat zbytek Evropy. Rozhodně by v krátkodobém horizontu naše hospodářství utrpělo. Je třeba ale myslet na to, že Česká republika by svým odchodem byla osvobozena od řady regulací a zákazů, které nás v některých směrech ekonomicky brzdí. Myslím si, že při všech ekonomických nesmyslech, které EU ve své budoucnosti plánuje (viz. Green Deal), by se Česká republika mohla po svém odchodu stát ekonomickým tygrem. 

Matěj Gregor, člen Republikového výboru Svobodných, předseda spolku Odchod z. s.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31