Gregor: Fiala se bude snažit zalíbit. Vláda nebude o moc jiná než ta minulá

Gregor: Fiala se bude snažit zalíbit. Vláda nebude o moc jiná než ta minulá

Mohlo by Vás také zajímat:

„Chceme být hlídacím psem demokracie, který bude kontrolovat současnou, prounijní vládu. Chceme být připraveni na všech frontách v případě, kdy se bude vláda snažit o nevratnou integraci do struktur současné EU,“ představil další plány spolku Odchod.eu jeho zakladatel Matěj Gregor (Svobodní).

Máte za sebou historicky první shromáždění vašeho spolku Odchod.eu. Jaký z něj máte pocit? Přineslo shromáždění vašich členů něco nového?

Jsem v prvé řadě rád, že se nám shromáždění, po roce a půl plném restrikcí, povedlo zorganizovat. Samozřejmě jsme rozrůstající se organizace, která už má několik set členů po celé České republice. Mám z něj výborný pocit. Osobní setkávání s lidmi dokáže vždy celou organizaci nabít další energií. Zvláště pak, pokud se setkají lidé s podobnými názory a stejným cílem. Vytyčili jsme si nové cíle, shodli se na tom, na čem je třeba pracovat a začali aktivizovat členskou základnu. Ohlasy byly dobré a těším se na práci.

Kromě bilancování dosavadní činnosti vašeho spolku jistě došlo i na nejbližší plány. Prozradíte, co připravujete a jakým konkrétním aktivitám se chcete věnovat?

Určitě se o to rád podělím. Musíme pracovat s tím, jak je naše organizace velká a podle toho si dávat realistické, ale smysluplné cíle. Chceme být hlídacím psem demokracie, který bude kontrolovat současnou, prounijní vládu. Chceme být připraveni na všech frontách v případě, kdy se bude vláda snažit o nevratnou integraci do struktur současné EU. Naším úkolem je informovat občany o aktualitách, které se nás týkají a souvisí s politikou EU. Většina médií tuhle práci zanedbává. Zároveň musíme moderní a jednoduchou formou prezentovat hlavní důvody, proč je členství v EU dlouhodobě nevýhodné. Pracovat s fakty, vysvětlovat a naše vysvětlení dostávat mezi více lidí.

Odchod.eu nesmí být debatní kroužek, který bude přesvědčovat již přesvědčené lidi, ale naopak. Musíme se vydat ven z komfortní zóny a s kvalitně zpracovaným obsahem vyrážet mezi lidi, kteří o EU nepřemýšlejí kriticky, případně je témata politiky nezajímají. Takoví lidé jsou klíčem pro to, aby se začala vést i ve vyšších patrech politiky debata o nepřijetí eura a referendu o vystoupení. Máme výborné zázemí, řadu odborníků mezi členy a troufnu si říct, že i ten správný způsob komunikace, který umí zasáhnout nové skupiny lidí. Budeme odvádět černou práci za politické strany a snažit se být vidět. 

Českou republiku čeká ve druhém pololetí letošního roku předsednictví v Evropské radě. Tuším správně, že chcete této příležitosti využít k prezentaci vašich kritických postojů k EU?

Rozhodně ano! V prvé řadě už jsme informovali o navýšení rozpočtu na předsednictví v EU. Je vtipné, že vláda snížila slevy na jízdné a bila se u toho do prsou, jak šetří a snižuje schodek. Mezitím ale zvyšuje rozpočet na předsednictví, který dosáhne částky 1,4 miliardy korun. Obávám se, že vláda nevyužije prostor v předsednictví pro nastavení zrcadla současné EU, ale bude se snažit „zalíbit“ a činit kroky pro větší integraci. Mrzí mě, že předsednictví zrovna v této době nevyšlo například pro Maďary, ti budou předsedat až v roce 2024. 

Evropská unie potřebuje, aby zazněla hlasitá kritika na Green Deal a aby konečně politici většího počtu zemí zatáhli za záchranou brzdu. Zdá se mi totiž, že vedení EU je odtrženo od reality a absolutně nevnímá, jaké jsou opravdové problémy a priority. Místo posilování soběstačnosti, řešení energetické krize a snahy o opravdovou jednotu a spolupráci, se Evropská unie řítí do jakéhosi „degradování“ naší životní úrovně prostřednictvím Green Dealu a dotování zemí v Africe. O těchto a dalších věcech již informujeme a v době našeho předsednictví budeme informovat ještě intenzivněji. 

Zdá se, že politika vlády Petra Fialy bude na rozdíl od předchozího kabinetu výrazně prounijní. Odrazí se to podle vás také na českém předsednictví?

Petr Fiala se bude snažit zalíbit. Troufám si předvídat, že jeho styl komunikace bude nápadně podobný tomu, který známe od Andreje Babiše. V Česku se bude snažit prezentovat jako střízlivý realista, který se nebojí proti EU vystoupit. Avšak ve chvíli, když se za ním zavřou dveře v Bruselu nebo Štrasburku, už z něj bude prounijní politik, který jménem naší země podpoří veškeré plány EU, ať už jejich dopady na ČR budou jakékoliv. Českého předsednictví by se měla ujmout opozice a využít mediální záběr na tuzemskou politickou scénu ke konstruktivní kritice vládní politiky. 

V posledních dnech jste se ostře opřel do financování neziskových organizací, kdy jste upozornil na to, že přestože se na plnění rozpočtu EU podílíme úplně všichni, s evropskými dotacemi mohou počítat pouze ty organizace, které „drží basu s EU“. Dokonce mluvíte o tom, že neziskové organizace jsou zdrojem lukrativního byznysu. Co vás k tomu vede?

Je to zkušenost. Odchod.eu je vlastně taky neziskovka. Akorát my EU kritizujeme a nežádáme o žádné dotace. V České republice existuje řada organizací, které Evropskou unii horlivě podporují. Takové organizace jsou pak placeny z dotací EU, státu, případně jim posílají příspěvky samotní politici. Namátkově mě napadne neziskovka Pulse of Europe, případně Evropské hodnoty. Ve většině těchto organizací se lidé živí z dotací tím, že vysvětlují výhody Evropské unie, to mi přijde naprosto špatně. Politické neziskové organizace by neměly mít právo na dotace včetně té naší. Evropská unie využívá naše příspěvky k tvorbě dotací, kterými upevňuje svůj vliv a posiluje svou vlastní propagaci. A nejedná se o malé částky. Některé organizace čerpají miliony korun ročně. 

Ostře jste také kritizoval přístup Evropské unie k nelegální migraci, a to, že z unijního rozpočtu přispíváme Turecku na boj s migrací. Co je podle vás na dosavadním postupu špatně?

Turecko vydírá Evropskou unii. Dělalo to v roce 2015 a 2016 a dělá to znovu od nástupu Tálibánu v Afghánistánu. Místo toho, aby Evropská unie investovala do bezpečnostních opatření v evropských zemích (Řecko, Makedonie apod.), tak se vede diskuse o sponzorování nárazníkových zemí mimo EU, jako například Turecko. To by nebyl špatný plán a dává to smysl, avšak pouze v případě, kdy se s danými zeměmi dá vést seriózní diskuse. Turecko svou roli zneužívalo a rozhodně neprokázalo, že by bylo partnerem k diskusi. O to více nechápu, proč je taková země čekatelským státem na členství v EU. Ideálním řešením by bylo střežit vlastní hranice a ty miliardy eur investovat do obranných složek jednotlivých zemí. Hranice musí být dobře střeženy personálně i materiálně. Toto řešení částečně zvolilo Maďarsko svým plotem, a sklidilo obrovskou kritiku, přitom právě podobný postup se ukazuje jako nejefektivnější. Pouze střežené hranice jsou zárukou bezpečnosti.

Českou republiku však v posledních měsících trápí rostoucí inflace a energetická krize, jejíž příčinu mnozí vidí také v unijní zelené politice. Jste stejného názoru?

Nejsem zatím vystudovaný ekonom, abych mohl situaci podrobně rozepsat. Velmi se mi však líbí ekonomické analýzy Lukáše Kovandy, Markéty Šichtařové. O vlastní analýzu budu také žádat naše inženýry, ekonomy, které ve spolku máme. Věřím, že současná situace je zaviněna politikou EU. Stačí se podívat na ceny emisních povolenek, které už teď překročily hranici, kterou nikdy pokořit neměly, případně až za desítky let. Ceny energií také ovlivňuje vypjatá situace na rusko-ukrajinské hranici. Inflace je extrémní, a pokud rychle neklesne, bude mít pro naši ekonomiku fatální a dlouhodobé následky. 

V polovině února proběhla také akce „Dost bylo Bruselu“, na které se kromě vás objevila řada dalších kritiků Evropské unie. Jaký jste měl dojem z této akce? 

Jsem rád, že se takové akce pořádají. Řada mých kritiků si pochopitelně dala práci s lustrací ostatních řečníků a přisuzovala mi všechny jejich názory, to mě trochu pobavilo. Akce to byla výborná. Sešli se lidé různých věkových kategorií, různého vzdělání a různých názorů, kteří se však shodovali na tom, že bude dobré z Evropské unie odejít. Doufám, že podobné akce brzy osloví i nové lidí a končícími opatřeními se budou konat po celé ČR. Sami chceme jako spolek přispět k tomu, aby se podobné akce uskutečnily v Ostravě a v dalších městech mimo Čechy. Věřím, že by o to byl zájem a rád bych dával prostor zkušeným, ale také novým řečníkům. Poznal jsem řadu dalších mladých lidí, kteří mají skvělé vědomosti a názory a těším se, až jim budeme moci dát větší prostor. 

Matěj Gregor, člen Republikového výboru Svobodných, předseda spolku Odchod z. s.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31