Gregor: Fiala se bude snažit zalíbit. Vláda nebude o moc jiná než ta minulá

Gregor: Fiala se bude snažit zalíbit. Vláda nebude o moc jiná než ta minulá

Mohlo by Vás také zajímat:

„Chceme být hlídacím psem demokracie, který bude kontrolovat současnou, prounijní vládu. Chceme být připraveni na všech frontách v případě, kdy se bude vláda snažit o nevratnou integraci do struktur současné EU,“ představil další plány spolku Odchod.eu jeho zakladatel Matěj Gregor (Svobodní).

Máte za sebou historicky první shromáždění vašeho spolku Odchod.eu. Jaký z něj máte pocit? Přineslo shromáždění vašich členů něco nového?

Jsem v prvé řadě rád, že se nám shromáždění, po roce a půl plném restrikcí, povedlo zorganizovat. Samozřejmě jsme rozrůstající se organizace, která už má několik set členů po celé České republice. Mám z něj výborný pocit. Osobní setkávání s lidmi dokáže vždy celou organizaci nabít další energií. Zvláště pak, pokud se setkají lidé s podobnými názory a stejným cílem. Vytyčili jsme si nové cíle, shodli se na tom, na čem je třeba pracovat a začali aktivizovat členskou základnu. Ohlasy byly dobré a těším se na práci.

Kromě bilancování dosavadní činnosti vašeho spolku jistě došlo i na nejbližší plány. Prozradíte, co připravujete a jakým konkrétním aktivitám se chcete věnovat?

Určitě se o to rád podělím. Musíme pracovat s tím, jak je naše organizace velká a podle toho si dávat realistické, ale smysluplné cíle. Chceme být hlídacím psem demokracie, který bude kontrolovat současnou, prounijní vládu. Chceme být připraveni na všech frontách v případě, kdy se bude vláda snažit o nevratnou integraci do struktur současné EU. Naším úkolem je informovat občany o aktualitách, které se nás týkají a souvisí s politikou EU. Většina médií tuhle práci zanedbává. Zároveň musíme moderní a jednoduchou formou prezentovat hlavní důvody, proč je členství v EU dlouhodobě nevýhodné. Pracovat s fakty, vysvětlovat a naše vysvětlení dostávat mezi více lidí.

Odchod.eu nesmí být debatní kroužek, který bude přesvědčovat již přesvědčené lidi, ale naopak. Musíme se vydat ven z komfortní zóny a s kvalitně zpracovaným obsahem vyrážet mezi lidi, kteří o EU nepřemýšlejí kriticky, případně je témata politiky nezajímají. Takoví lidé jsou klíčem pro to, aby se začala vést i ve vyšších patrech politiky debata o nepřijetí eura a referendu o vystoupení. Máme výborné zázemí, řadu odborníků mezi členy a troufnu si říct, že i ten správný způsob komunikace, který umí zasáhnout nové skupiny lidí. Budeme odvádět černou práci za politické strany a snažit se být vidět. 

Českou republiku čeká ve druhém pololetí letošního roku předsednictví v Evropské radě. Tuším správně, že chcete této příležitosti využít k prezentaci vašich kritických postojů k EU?

Rozhodně ano! V prvé řadě už jsme informovali o navýšení rozpočtu na předsednictví v EU. Je vtipné, že vláda snížila slevy na jízdné a bila se u toho do prsou, jak šetří a snižuje schodek. Mezitím ale zvyšuje rozpočet na předsednictví, který dosáhne částky 1,4 miliardy korun. Obávám se, že vláda nevyužije prostor v předsednictví pro nastavení zrcadla současné EU, ale bude se snažit „zalíbit“ a činit kroky pro větší integraci. Mrzí mě, že předsednictví zrovna v této době nevyšlo například pro Maďary, ti budou předsedat až v roce 2024. 

Evropská unie potřebuje, aby zazněla hlasitá kritika na Green Deal a aby konečně politici většího počtu zemí zatáhli za záchranou brzdu. Zdá se mi totiž, že vedení EU je odtrženo od reality a absolutně nevnímá, jaké jsou opravdové problémy a priority. Místo posilování soběstačnosti, řešení energetické krize a snahy o opravdovou jednotu a spolupráci, se Evropská unie řítí do jakéhosi „degradování“ naší životní úrovně prostřednictvím Green Dealu a dotování zemí v Africe. O těchto a dalších věcech již informujeme a v době našeho předsednictví budeme informovat ještě intenzivněji. 

Zdá se, že politika vlády Petra Fialy bude na rozdíl od předchozího kabinetu výrazně prounijní. Odrazí se to podle vás také na českém předsednictví?

Petr Fiala se bude snažit zalíbit. Troufám si předvídat, že jeho styl komunikace bude nápadně podobný tomu, který známe od Andreje Babiše. V Česku se bude snažit prezentovat jako střízlivý realista, který se nebojí proti EU vystoupit. Avšak ve chvíli, když se za ním zavřou dveře v Bruselu nebo Štrasburku, už z něj bude prounijní politik, který jménem naší země podpoří veškeré plány EU, ať už jejich dopady na ČR budou jakékoliv. Českého předsednictví by se měla ujmout opozice a využít mediální záběr na tuzemskou politickou scénu ke konstruktivní kritice vládní politiky. 

V posledních dnech jste se ostře opřel do financování neziskových organizací, kdy jste upozornil na to, že přestože se na plnění rozpočtu EU podílíme úplně všichni, s evropskými dotacemi mohou počítat pouze ty organizace, které „drží basu s EU“. Dokonce mluvíte o tom, že neziskové organizace jsou zdrojem lukrativního byznysu. Co vás k tomu vede?

Je to zkušenost. Odchod.eu je vlastně taky neziskovka. Akorát my EU kritizujeme a nežádáme o žádné dotace. V České republice existuje řada organizací, které Evropskou unii horlivě podporují. Takové organizace jsou pak placeny z dotací EU, státu, případně jim posílají příspěvky samotní politici. Namátkově mě napadne neziskovka Pulse of Europe, případně Evropské hodnoty. Ve většině těchto organizací se lidé živí z dotací tím, že vysvětlují výhody Evropské unie, to mi přijde naprosto špatně. Politické neziskové organizace by neměly mít právo na dotace včetně té naší. Evropská unie využívá naše příspěvky k tvorbě dotací, kterými upevňuje svůj vliv a posiluje svou vlastní propagaci. A nejedná se o malé částky. Některé organizace čerpají miliony korun ročně. 

Ostře jste také kritizoval přístup Evropské unie k nelegální migraci, a to, že z unijního rozpočtu přispíváme Turecku na boj s migrací. Co je podle vás na dosavadním postupu špatně?

Turecko vydírá Evropskou unii. Dělalo to v roce 2015 a 2016 a dělá to znovu od nástupu Tálibánu v Afghánistánu. Místo toho, aby Evropská unie investovala do bezpečnostních opatření v evropských zemích (Řecko, Makedonie apod.), tak se vede diskuse o sponzorování nárazníkových zemí mimo EU, jako například Turecko. To by nebyl špatný plán a dává to smysl, avšak pouze v případě, kdy se s danými zeměmi dá vést seriózní diskuse. Turecko svou roli zneužívalo a rozhodně neprokázalo, že by bylo partnerem k diskusi. O to více nechápu, proč je taková země čekatelským státem na členství v EU. Ideálním řešením by bylo střežit vlastní hranice a ty miliardy eur investovat do obranných složek jednotlivých zemí. Hranice musí být dobře střeženy personálně i materiálně. Toto řešení částečně zvolilo Maďarsko svým plotem, a sklidilo obrovskou kritiku, přitom právě podobný postup se ukazuje jako nejefektivnější. Pouze střežené hranice jsou zárukou bezpečnosti.

Českou republiku však v posledních měsících trápí rostoucí inflace a energetická krize, jejíž příčinu mnozí vidí také v unijní zelené politice. Jste stejného názoru?

Nejsem zatím vystudovaný ekonom, abych mohl situaci podrobně rozepsat. Velmi se mi však líbí ekonomické analýzy Lukáše Kovandy, Markéty Šichtařové. O vlastní analýzu budu také žádat naše inženýry, ekonomy, které ve spolku máme. Věřím, že současná situace je zaviněna politikou EU. Stačí se podívat na ceny emisních povolenek, které už teď překročily hranici, kterou nikdy pokořit neměly, případně až za desítky let. Ceny energií také ovlivňuje vypjatá situace na rusko-ukrajinské hranici. Inflace je extrémní, a pokud rychle neklesne, bude mít pro naši ekonomiku fatální a dlouhodobé následky. 

V polovině února proběhla také akce „Dost bylo Bruselu“, na které se kromě vás objevila řada dalších kritiků Evropské unie. Jaký jste měl dojem z této akce? 

Jsem rád, že se takové akce pořádají. Řada mých kritiků si pochopitelně dala práci s lustrací ostatních řečníků a přisuzovala mi všechny jejich názory, to mě trochu pobavilo. Akce to byla výborná. Sešli se lidé různých věkových kategorií, různého vzdělání a různých názorů, kteří se však shodovali na tom, že bude dobré z Evropské unie odejít. Doufám, že podobné akce brzy osloví i nové lidí a končícími opatřeními se budou konat po celé ČR. Sami chceme jako spolek přispět k tomu, aby se podobné akce uskutečnily v Ostravě a v dalších městech mimo Čechy. Věřím, že by o to byl zájem a rád bych dával prostor zkušeným, ale také novým řečníkům. Poznal jsem řadu dalších mladých lidí, kteří mají skvělé vědomosti a názory a těším se, až jim budeme moci dát větší prostor. 

Matěj Gregor, člen Republikového výboru Svobodných, předseda spolku Odchod z. s.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31