Fialův kabinet na další čtyři roky? Vondráček: Slova o úspěších jsou v rozporu s každodenní realitou

Fialův kabinet na další čtyři roky? Vondráček: Slova o úspěších jsou v rozporu s každodenní realitou

Libor Vondráček, šéf strany Svobodní, pro neČT24 potvrdil, že negativní hodnocení konkurenceschopnosti a vedení České republiky zahraničními agenturami zhoršují její investiční klima. Poukázal, že nevyvážené priority vlády vedou k propadu země v mezinárodním měřítku a řekl, jak z toho ven.

Pane předsedo, přední podnikatelská škola IMD ve švýcarském městě Lausanne vydala každoroční analýzu konkurenceschopnosti země, kde měří digitalizaci, efektivitu státní správy a rozvoj moderní ekonomiky. Česká republika se v ní propadla o 11 pozic. O čem podle Vás svědčí skutečnost, že si v zahraničí začínají všímat neúspěchů Fialovy vlády?

Libor Vondráček: Toto hodnocení zahraničních institucí jen potvrzuje, co by si měli uvědomit i naši vládní politici. Účast ve vládě není jen o prosazování „módních“ témat a o morálním pozérství na sítích, to s prosperitou země a zájmy občanů nemá nic společného. Fialova vláda nepochopila, že základním úkolem české vlády není zalíbit se zahraničním elitám, ale zachovat suverenitu naší země a zajistit v naší zemi stabilní prostředí, abychom mohli žít, pracovat a tvořit hodnoty.

Premiér Fiala a jeho kabinet se místo toho věnují záležitostem, které odvádějí pozornost od domácí ekonomické politiky a zanedbávají skutečné potřeby lidí. Když premiér nějaké země prohlásí, že ekonomická kondice jeho země není věc, které by se primárně věnoval, na to jsou tu jiní, je to jasný důkaz toho, že je vysílání signálů disciplína, na kterou si snadno troufne i ten, kdo nemá o základních ekonomických zákonech žádné ponětí.

Svobodní přitom opakovaně nabízejí vládě konkrétní ekonomický plán vypracovaný uznávanou ekonomkou Markétou Šichtařovou. Tento plán staví na snižování státní byrokracie a na efektivním využití prostředků, což by mohlo vrátit naši zemi na cestu k prosperitě a důvěryhodnosti i v očích zahraničních investorů.

Domníváte se, že nízké hodnocení premiéra ze strany mezinárodních analytiků může ovlivnit vnímání České republiky v zahraničí a snížit její investiční atraktivitu?

Ano, samozřejmě. Když se venku dívají na to, jak premiér Fiala řeší, nebo spíš neřeší naši ekonomiku, nevypadá to dobře. V zahraničí vidí hlavně výsledky i to, že vláda se věnuje všemu možnému – jen ne klesající konkurenceschopnosti našich podnikatelů vlivem uměle zdražených energií a stálé více regulací, které se navíc neustále mění. Zahraniční investoři chtějí stabilní prostředí, kde se podnikání nehážou klacky pod nohy, nikoliv vládu, která je zmatená a ztrácí čas s věcmi, které nemají dopad na život lidí. Fialova vláda tím ale škodí nejen podnikatelům, ale celé zemi a všem, co tu pracují a snaží se vybudovat něco smysluplného. Je to vláda prázdných slov, která zapomíná, že tady není kvůli tomu, aby nás „chránila před dezinformacemi“ a kvůli podobným nesmyslům, ale kvůli lidem a jejich budoucnosti.

Je možné, že se absenci úspěchů své vlády snaží premiér maskovat pomocí externích okolností?

To je přesně ono. Vláda pořád něco svádí na válku, pandemii nebo „externí faktory“. Ale tohle na lidi už přestává fungovat. Vláda má čelit úkolům, které má teď a tady na stole a které trápí občany, ne hledat výmluvy. Česká republika potřebuje ve vládě někoho, kdo hledá způsoby, jak něco udělat lze, a ne důvody, proč něco nelze.

Fialova vláda ještě navíc velmi často lže. Je sice pravda, že zadlužování a inflaci rozjel Babiš, i to, že schválil Green Deal, ale tato vláda v tom vesele pokračovala a byla v tom bruselštější než Brusel, protože třeba za našeho euro-předsednictví se emisní povolenky ještě rozšířily o vytápění domácností. Podobně sama tato vláda schválila v červnu 2022 zákaz aut na benzín a naftu. Výmluvám, že už to teď kvůli Babišovi nejde změnit, už ani bývalí voliči vlády nevěří. Kdyby opravdu Fiala a spol. pracovali pro lidi, jak tvrdí, už bychom viděli změny i v této oblasti. Realita je ovšem taková, že tahle vláda je zcela mimo. Buď absolutně nenaslouchá lidem, nebaví se s nimi a nezná ani jejich trápení, takže je nemůže řešit, anebo je zcela neschopná a řešit je neumí.

Jak tuto situaci vnímáte na pozadí řečí premiéra o plnění programových cílů a „úspěších“ vlády?

Premiérova slova o „úspěších“ jeho kabinetu jsou v přímém rozporu s každodenní realitou lidí v této zemi. Občané pociťují rostoucí ekonomickou zátěž na základní potřeby jako energie, nájem a jídlo, zatímco ekonomika neroste a nemohou tak růst ani platy. Životní úroveň lidem s průměrnými příjmy klesla. A to i kvůli tomu, že musí platit vyšší daně a z toho, co si vydělají v práci, jim po zdanění zbyde v průměru méně než 39 %. Vláda upřednostňuje vedlejší agendu, řeší podružnosti jako poplatky ČT, korespondenční volbu, zelenou ideologii, diplomatické války, svoje platy, zhoršení pracovního práva apod.

Svobodní ví, že kdyby kabinet opravdu chtěl zajistit prosperitu a stabilitu, vzal by vážně nabídku naší ekonomky Markéty Šichtařové. Její plán se zaměřuje na snížení daňové a byrokratické zátěže, což by znamenalo výraznou úlevu pro naše občany. Kdybychom už na začátku roku 2022 provedli takové reformy, které tehdy navrhovali Svobodní, mohli jsme mít dnes nastartovanou ekonomiku podobně jako Polsko, protože právě tam jsme hledali inspiraci. Čas a vývoj ekonomiky v ČR ve srovnání s Polskem nám za dva roky dávají za pravdu. Současná vláda se ovšem svojí „Windfall tax“ i dalšími ekonomicky negramotnými kroky inspiruje spíše u Jany „Venezuely“ Maláčové a pokračuje tím v devastaci veřejných financí, kterou započala už vláda minulá v níž tato dáma čtyři roky seděla.

Děkujeme za rozhovor!

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31