Fiala už předal zemi levici. Markéta Šichtařová dělá tečku za premiérem

Fiala už předal zemi levici. Markéta Šichtařová dělá tečku za premiérem

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ S prohlášením, že nemíní odevzdat naši zemi levici a populistům, šlápl premiér Petr Fiala hodně vedle. „Petr Fiala je sám levice a populista, takže zemi jim už předal. Tohle je prostě fakt. Levice se pozná tak, že zvyšuje daně a podporuje levicové agendy. Vláda Petra Fialy zvyšuje daně a podporuje ESG a Green Deal, tedy krajně levicovou agendu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Doporučuje drasticky zjednodušit stavební zákon, čemuž by pomohlo pustit na něj Ivana Bartoše.

V reakci na výsledky krajských voleb bouchl během pondělí Petr Fiala pěstí do stolu a vzkázal, že nemíní odevzdat naši zemi levici a populistům a že chce vést s koaličními stranami „důležitá jednání o stávající situaci“. Je možné, že ji za rok levici a populistům nynější premiér, jak říká, nepředá?

Petr Fiala je sám levice a populista, takže zemi jim už předal. Nechci, aby to znělo jenom jako hospodské nadávky. Tohle je prostě fakt. Levice se pozná tak, že zvyšuje daně a podporuje levicové agendy. Vláda Petra Fialy zvyšuje daně a podporuje ESG a Green Deal, tedy krajně levicovou agendu.

Populismus se zase pozná tak, že populista říká, co veřejnost chce slyšet. Populista není třeba Šichtařová (totiž já), neb zásadně říkám, co si myslím, i když to nadpoloviční většině lidí vrcholně leze na nervy, a já to říkám i přesto, že vím, že to většině lidí na nervy poleze. Naopak Petr Fiala si vždycky nejprve zjistí, co veřejnost chce slyšet, a to potom řekne, aby náhodou někoho nenaštval. Naštve pak jako vedlejší efekt úplně všechny, protože všichni vidí, že před časem říkal něco docela jiného, tedy mění tvář podle prostředí jako žvýkačka, což nevyhovuje nikomu.

Takže horší než teď už to za rok nejspíš v tomto levicově-populistickém ohledu nebude.

V české politice máme skutečné hrdiny. Petr Fiala se sejde s Ivanem Bartošem, hodinu s ním poklábosí, nechá ho odejít s tím, že ve vládě pokračuje, a za tři hodiny mu zavolá, že ho z ní vyhazuje. Ministr zahraničí Jan Lipavský poté vykládá, že podá demisi, pokud se Piráti jako strana k odchodu z vlády rozhodnou. Ale shodou okolností je v tom čase v USA s prezidentem Petrem Pavlem, a ten po schůzce dvou převlékačů kabátů veřejnosti za Lipavského sdělí, že je připraven jako ministr zahraničí pokračovat, pokud na tom bude shoda ve vládní koalici. Není to od jmenovaných pánů poněkud odpudivé chování, a to i při vědomí toho, že se špinavostmi v politice se tak nějak počítá?

Takhle to v politice chodí, čemu se kdo diví? Shodou okolností jsem tu před týdnem vysvětlovala, že pokud někdo výslovně „touží“ po politice, pak je to psychopat. Když se do politiky rozhodne jít normální člověk, je to od něj osobní oběť, protože to považuje za správné, ale pak svou službu protrpí. Toužit po něčem, a rozhodnout se pro něco, je zcela zásadní rozdíl. Znám lidi obou těchto typů. Ale všichni ti pánové, které jste jmenoval, jsou pánové prvního typu: Nevstoupili do politiky proto, že by se rozhodli něco správného udělat, ale proto, že touží po moci. A právě touha mít moc nad ostatními je pro lidský charakter nevýslovně ničivá. Potom se nelze divit tomu, jak se politika chová.

Ministr dopravy Martin Kupka, který po návrhu na odvolání Ivana Bartoše dostal digitalizaci stavebního řízení na starost, oznámil, že stavební úřady se budou moct vrátit k systémům používaným před digitalizací stavebního řízení. Co takovému vyústění digitalizace říkáte?

Zaplaťpámbu za to. Teď ještě drasticky zjednodušit stavební zákon, který se svou složitostí již zcela vymkl zvladatelnosti, a třeba zase půjde stavět. Možná bychom mohli na stavební zákon pustit Ivana Bartoše. On by ho do***al podobně jako digitalizaci, my bychom pak vyhlásili, že se vracíme do období před platnost stávajícího stavebního zákona – a najednou by zase šlo levně a rychle stavět!

Aneb někdy se musí věci úplně sesypat, aby zase začaly fungovat. Mimochodem myslím, že podobně to bude i s Green Dealem.

Vláda schválila pro příští rok zvýšení deficitu kvůli povodním o 11 miliard na 241 miliard korun. Zároveň ze stejného důvodu prohloubila plánovaný deficit letošního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun. Podle Petra Fialy je rozpočet proinvestiční, odpovědný, neprojídá naši budoucnost a garantuje to, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem. Zbyněk Stanjura dodal, že i když vláda konsoliduje veřejné finance, nechce snižovat deficit na úkor investiční aktivity. Dá se to jejich vysvětlení přijmout jako opodstatněné zdůvodnění pro zvýšení obou deficitů?

Stát neinvestuje, stát utrácí peníze daňových poplatníků. Investice je vložení peněz do nějakého projektu s cílem získat budoucí zisk nebo zvýšení hodnoty. To umí jenom soukromý sektor. Stát neumí dobře investovat s cílem vytvářet budoucí zhodnocení, protože státní úředníci, kteří o penězích rozhodují, nemají motivaci zisk pro stát vytvářet. Vláda není schopná investovat peníze lépe než jednotlivec nebo firma. Každý pokus vlády investovat končí plýtváním peněz, které předtím vláda sebrala lidem a které mohly být investovány užitečněji.

Ačkoli den před krajskými volbami oznámil Petr Fiala, že se ve Wroclawi dohodl na jednání se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, že EU uvolní na pomoc po povodních pro Česko dvě miliardy eur (cca 50 miliard Kč), k ničemu takovému nedojde. V pondělí – už po volbách – totiž EK informovala, že dané povodňové peníze nejsou prostředky navíc, ale jenom jednodušší využití peněz již přidělených. Jak si vysvětlit, že český premiér nepochopil, co projednal, pokud zavrhneme nepravděpodobnou možnost, že by veřejnosti úmyslně lhal?

Já bych tu variantu se záměrným dezinformováním veřejnosti tak docela nezavrhovala.

Pro rok 2025 se počítá s výrazným růstem měsíčních minimálních záloh pro osoby samostatně výdělečně činné. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění bude činit 4 759 korun a minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění potom 3 143 korun. Tabulka ukazuje, jak rostou povinné minimální odvody (v Kč). Za vlády pětikoalice tedy dramaticky rostou výdaje na sociální pojištění těch, co podnikají. Je to krok v jejich prospěch, že jim to pomůže k vyššímu důchodu?

Především je nutno vyvrátit hned dopředu případnou domněnku, že by snad hypoteticky mohlo jít o valorizaci odvodů podle inflace. Například odvody na sociální rostou o 24 %, inflace je aktuálně 2,2 %… Takže to není nic jiného než zvyšování daní. Čímž je také současně doloženo moje tvrzení v mé první odpovědi, že vláda Petra Fialy je levicová.

Zadruhé v předešlé odpovědi jsem konstatovala, že vláda se neumí o peníze postarat lépe než soukromý sektor. Neboli kdyby vláda OSVČ lidem peníze nechala, tito lidé by se s pomocí těchto peněz o své důchody skrze investice postarali mnohem lépe, než jak se o ně postará vláda, která je vyplýtvá.

Bylo by docela užitečné, kdyby stávající voliči pětikoalice už konečně pochopili tři zásadní axiomy:

  • Zaprvé pětikoaliční vláda je levicová.
  • Zadruhé cílem levice vždy byla, je a bude rovnost.
  • Zatřetí výsledkem rovnosti je vždy rovnost v chudobě.

Zdroj: parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Fiala-uz-predal-zemi-levici-Marketa-Sichtarova-dela-tecku-za-premierem-762424

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31