Fiala už předal zemi levici. Markéta Šichtařová dělá tečku za premiérem

Fiala už předal zemi levici. Markéta Šichtařová dělá tečku za premiérem

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ S prohlášením, že nemíní odevzdat naši zemi levici a populistům, šlápl premiér Petr Fiala hodně vedle. „Petr Fiala je sám levice a populista, takže zemi jim už předal. Tohle je prostě fakt. Levice se pozná tak, že zvyšuje daně a podporuje levicové agendy. Vláda Petra Fialy zvyšuje daně a podporuje ESG a Green Deal, tedy krajně levicovou agendu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Doporučuje drasticky zjednodušit stavební zákon, čemuž by pomohlo pustit na něj Ivana Bartoše.

V reakci na výsledky krajských voleb bouchl během pondělí Petr Fiala pěstí do stolu a vzkázal, že nemíní odevzdat naši zemi levici a populistům a že chce vést s koaličními stranami „důležitá jednání o stávající situaci“. Je možné, že ji za rok levici a populistům nynější premiér, jak říká, nepředá?

Petr Fiala je sám levice a populista, takže zemi jim už předal. Nechci, aby to znělo jenom jako hospodské nadávky. Tohle je prostě fakt. Levice se pozná tak, že zvyšuje daně a podporuje levicové agendy. Vláda Petra Fialy zvyšuje daně a podporuje ESG a Green Deal, tedy krajně levicovou agendu.

Populismus se zase pozná tak, že populista říká, co veřejnost chce slyšet. Populista není třeba Šichtařová (totiž já), neb zásadně říkám, co si myslím, i když to nadpoloviční většině lidí vrcholně leze na nervy, a já to říkám i přesto, že vím, že to většině lidí na nervy poleze. Naopak Petr Fiala si vždycky nejprve zjistí, co veřejnost chce slyšet, a to potom řekne, aby náhodou někoho nenaštval. Naštve pak jako vedlejší efekt úplně všechny, protože všichni vidí, že před časem říkal něco docela jiného, tedy mění tvář podle prostředí jako žvýkačka, což nevyhovuje nikomu.

Takže horší než teď už to za rok nejspíš v tomto levicově-populistickém ohledu nebude.

V české politice máme skutečné hrdiny. Petr Fiala se sejde s Ivanem Bartošem, hodinu s ním poklábosí, nechá ho odejít s tím, že ve vládě pokračuje, a za tři hodiny mu zavolá, že ho z ní vyhazuje. Ministr zahraničí Jan Lipavský poté vykládá, že podá demisi, pokud se Piráti jako strana k odchodu z vlády rozhodnou. Ale shodou okolností je v tom čase v USA s prezidentem Petrem Pavlem, a ten po schůzce dvou převlékačů kabátů veřejnosti za Lipavského sdělí, že je připraven jako ministr zahraničí pokračovat, pokud na tom bude shoda ve vládní koalici. Není to od jmenovaných pánů poněkud odpudivé chování, a to i při vědomí toho, že se špinavostmi v politice se tak nějak počítá?

Takhle to v politice chodí, čemu se kdo diví? Shodou okolností jsem tu před týdnem vysvětlovala, že pokud někdo výslovně „touží“ po politice, pak je to psychopat. Když se do politiky rozhodne jít normální člověk, je to od něj osobní oběť, protože to považuje za správné, ale pak svou službu protrpí. Toužit po něčem, a rozhodnout se pro něco, je zcela zásadní rozdíl. Znám lidi obou těchto typů. Ale všichni ti pánové, které jste jmenoval, jsou pánové prvního typu: Nevstoupili do politiky proto, že by se rozhodli něco správného udělat, ale proto, že touží po moci. A právě touha mít moc nad ostatními je pro lidský charakter nevýslovně ničivá. Potom se nelze divit tomu, jak se politika chová.

Ministr dopravy Martin Kupka, který po návrhu na odvolání Ivana Bartoše dostal digitalizaci stavebního řízení na starost, oznámil, že stavební úřady se budou moct vrátit k systémům používaným před digitalizací stavebního řízení. Co takovému vyústění digitalizace říkáte?

Zaplaťpámbu za to. Teď ještě drasticky zjednodušit stavební zákon, který se svou složitostí již zcela vymkl zvladatelnosti, a třeba zase půjde stavět. Možná bychom mohli na stavební zákon pustit Ivana Bartoše. On by ho do***al podobně jako digitalizaci, my bychom pak vyhlásili, že se vracíme do období před platnost stávajícího stavebního zákona – a najednou by zase šlo levně a rychle stavět!

Aneb někdy se musí věci úplně sesypat, aby zase začaly fungovat. Mimochodem myslím, že podobně to bude i s Green Dealem.

Vláda schválila pro příští rok zvýšení deficitu kvůli povodním o 11 miliard na 241 miliard korun. Zároveň ze stejného důvodu prohloubila plánovaný deficit letošního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun. Podle Petra Fialy je rozpočet proinvestiční, odpovědný, neprojídá naši budoucnost a garantuje to, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem. Zbyněk Stanjura dodal, že i když vláda konsoliduje veřejné finance, nechce snižovat deficit na úkor investiční aktivity. Dá se to jejich vysvětlení přijmout jako opodstatněné zdůvodnění pro zvýšení obou deficitů?

Stát neinvestuje, stát utrácí peníze daňových poplatníků. Investice je vložení peněz do nějakého projektu s cílem získat budoucí zisk nebo zvýšení hodnoty. To umí jenom soukromý sektor. Stát neumí dobře investovat s cílem vytvářet budoucí zhodnocení, protože státní úředníci, kteří o penězích rozhodují, nemají motivaci zisk pro stát vytvářet. Vláda není schopná investovat peníze lépe než jednotlivec nebo firma. Každý pokus vlády investovat končí plýtváním peněz, které předtím vláda sebrala lidem a které mohly být investovány užitečněji.

Ačkoli den před krajskými volbami oznámil Petr Fiala, že se ve Wroclawi dohodl na jednání se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, že EU uvolní na pomoc po povodních pro Česko dvě miliardy eur (cca 50 miliard Kč), k ničemu takovému nedojde. V pondělí – už po volbách – totiž EK informovala, že dané povodňové peníze nejsou prostředky navíc, ale jenom jednodušší využití peněz již přidělených. Jak si vysvětlit, že český premiér nepochopil, co projednal, pokud zavrhneme nepravděpodobnou možnost, že by veřejnosti úmyslně lhal?

Já bych tu variantu se záměrným dezinformováním veřejnosti tak docela nezavrhovala.

Pro rok 2025 se počítá s výrazným růstem měsíčních minimálních záloh pro osoby samostatně výdělečně činné. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění bude činit 4 759 korun a minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění potom 3 143 korun. Tabulka ukazuje, jak rostou povinné minimální odvody (v Kč). Za vlády pětikoalice tedy dramaticky rostou výdaje na sociální pojištění těch, co podnikají. Je to krok v jejich prospěch, že jim to pomůže k vyššímu důchodu?

Především je nutno vyvrátit hned dopředu případnou domněnku, že by snad hypoteticky mohlo jít o valorizaci odvodů podle inflace. Například odvody na sociální rostou o 24 %, inflace je aktuálně 2,2 %… Takže to není nic jiného než zvyšování daní. Čímž je také současně doloženo moje tvrzení v mé první odpovědi, že vláda Petra Fialy je levicová.

Zadruhé v předešlé odpovědi jsem konstatovala, že vláda se neumí o peníze postarat lépe než soukromý sektor. Neboli kdyby vláda OSVČ lidem peníze nechala, tito lidé by se s pomocí těchto peněz o své důchody skrze investice postarali mnohem lépe, než jak se o ně postará vláda, která je vyplýtvá.

Bylo by docela užitečné, kdyby stávající voliči pětikoalice už konečně pochopili tři zásadní axiomy:

  • Zaprvé pětikoaliční vláda je levicová.
  • Zadruhé cílem levice vždy byla, je a bude rovnost.
  • Zatřetí výsledkem rovnosti je vždy rovnost v chudobě.

Zdroj: parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Fiala-uz-predal-zemi-levici-Marketa-Sichtarova-dela-tecku-za-premierem-762424

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31