Evropa páchá ekonomickou sebevraždu a ještě si u toho tleská,“ říká expert Svobodných Robert Vlášek

Evropa páchá ekonomickou sebevraždu a ještě si u toho tleská,“ říká expert Svobodných Robert Vlášek

Robert Vlášek, úspěšný podnikatel a uznávaný expert Svobodných na vnitřní bezpečnost, nabízí ve svém rozhovoru nekompromisní pohled na současnou geopolitiku a ekonomiku. Jak hodnotí kroky Donalda Trumpa, jejich vliv na NATO, BRICS i světové trhy? Co si myslí o stavu Evropské unie, která podle něj „páchá ekonomickou sebevraždu a ještě si u toho v Bruselu tleská“? A jaké reformy by mohly být inspirací pro Českou republiku?

Připravte se na jasné názory, ostrou analýzu i originální pohledy, které vás nenechají chladnými.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vyvolalo mnoho rozruchu na mezinárodní scéně. Ohlásil odstoupení od Pařížské úmluvy, mluví se o opuštění WHO ze strany USA… Jak se na možný vývoj geopolitického dění díváte jako bezpečnostní expert Svobodných?

Donald Trump je do jisté míry osobnost přinášející na scénu kontroverzi. Příznivci ho nekriticky adorují jako zachránce světa a ztělesněné dobro, zatímco odpůrci ho stejně nekriticky označují za samotný extrakt zla. Oba pohledy jsou samozřejmě iracionální. Je třeba si uvědomit, že prezident USA není nejmocnější osobou světa, jak nám ho vykreslují masmédia (jistě se o tom sám přesvědčil během svého prvního volebního období a mnoho by nám o tom mohl vyprávět například JFK). Americký prezident je pouze viditelnou osobou v popředí, která má za úkol plnit hlavní body zadání nastavené americkou zahraniční politikou. Zjednodušeně řečeno můžeme amerického prezidenta vnímat jako osobu z větší části plnící zadání vojensko-průmyslového komplexu a vlivných politicko-ekonomických kruhů. Prezident USA má jistě určitý prostor na vlastní iniciativu, ale pouze v určitých mantinelech. Několik případů v historii ukazuje, jaké opravné prostředky byly použity, pokud se prezident USA od takové doktríny výrazně odchýlil. Zdá se, že určité mocenské kruhy v USA vyhodnotily, že bude pro ně výhodnější, pokud USA přenechá Green Deal a „zelené bláznění“ Evropě, kterou to spolehlivě ničí a vyřazuje z globální ekonomické soutěže. To je jistě pro USA výhodné. Stejně tak se zdá, že snaha WHO o omezení suverenity členských zemí prostřednictvím pandemické dohody není něco, co by tyto kruhy pro USA považovaly za žádoucí. Samozřejmě brzy uvidíme, jak budou jednotlivé proklamace naplňovány v praxi, ale díky vnitropolitickému uspořádání v USA (většina republikánů v obou komorách parlamentu) je poměrně reálné, že naplněny budou.

Spekuluje se o vlivu na NATO a BRICS (tj. hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny, Jižní Afriky, Egypta, Etiopie, Íránu a Spojených arabských emirátů) i o rozpoutání obchodní války s Čínou. Co očekáváte v této oblasti? Jak se to dotkne nás?

V případě NATO se jeví jako pravděpodobné, že zmíněné kruhy v USA dospěly k názoru, že další financování ochrany Evropy a financování zástupné války na Ukrajině ohrožuje jiné, zásadnější geopolitické a vojenskopolitické priority USA ve světě. Zdá se, že USA hodlají ukončit své angažmá v zástupném konfliktu na Ukrajině a jeho řešení a financování (v případě, že se ho nepodaří administrativě Donalda Trumpa ukončit) ponechat plně na EU. Primárně se jedná o zájmy na Blízkém východě (Izrael/Írán) a v indo-pacifické oblasti (Tchaj-wan/Čína). Vojensko-ekonomické kapacity USA nejsou neomezené. Kromě toho Donald Trump jasně deklaroval, že hodlá naplňovat svou prioritu „Amerika na prvním místě“ a uvalit dovozní cla na zboží z EU a zemí BRICS+. Dále opakovaně sdělil, že plánuje uvalit na země, které se plánují vyhýbat mezinárodnímu obchodu v USD, 100% dovozní cla na jejich výrobky (zejména země BRICS+). Tato rétorika může proces dedolarizace ještě urychlit, což by znamenalo zásadní ohrožení USD jako světové rezervní měny a ekonomické pozice USA. Dovozní cla, ponechání financování války na Ukrajině na zemích EU a ekonomické dopady Green Dealu a sankcí na levné suroviny by mohly mít zásadně negativní dopady na ekonomiku zemí EU, ČR nevyjímaje.

Jste také člověk, který se věnuje obchodování se zlatem. Jak zvolení Trumpa ovlivnilo tuto oblast?

Po zvolení Donalda Trumpa zlato jako reakci na to, a také posilující USD, mírně korigovalo, ale velmi záhy se v reakci na eskalaci na Ukrajině (použití raket delšího doletu na území RF a odvetné reakce RF) a následně na eskalaci na Blízkém východě a v Sýrii vrátilo k růstu. Aktuálně (3. 12. 2024) zlato dosáhlo úrovně 2 645 USD za trojskou unci. Za poslední den vzrostlo o 0,35 %, za 3 měsíce o 5,46 % a za 12 měsíců o cca 40 %. Zlato je jistým zrcadlem světa – čím více je svět nemocný a porouchaný, tím více zlato roste. Právě proto v poslední době vidíme extrémní růsty hodnoty zlata, a proto jsou predikce vývoje jeho hodnoty z hlediska budoucího růstu velmi pozitivní. Zlato je bezpečný přístav, kam v dobách nejistoty utíkají centrální banky, velcí i malí investoři. Proto v současné době vidíme historicky rekordní nákupy, které se stále zvyšují.

V každém případě výsledky amerických voleb významně zahýbaly cenou bitcoinu a také se spekuluje o budoucí ceně ropy. Jaké trendy předpokládáte?

V případě alternativních aktiv mimo mainstreamový finanční systém a fiat měny lze podle mě očekávat růst těchto aktiv jako reakci na potenciální rizika globálního finančního systému – ať už z hlediska hlubší krize, nebo růstu systémových poruch, otřesů kurzů měn apod. BTC a zlato mají před sebou nepochybně růst, byť krátkodobé korekce v rámci přirozené volatility těchto aktiv jistě nastanou. Trend ale bude, minimálně ve středním horizontu, růstový. Predikovat cenu ropy je v dnešním neklidném a rozkolísaném světě prakticky nemožné. Může stát 50 nebo také 550 USD za barel. Bude záležet na řadě faktorů, jako je vývoj na Blízkém východě, pozice Číny jako významného odběratele, růst čínské ekonomiky a v neposlední řadě na politice Saúdské Arábie, u které se spekuluje, že plánuje zaplavit trh zvýšenou těžbou, aby si vyřídila účty se svými konkurenty.

O ekonomice se diskutuje hodně i u nás. Upozorňuje se na to, že EU zaostává za Čínou, ale významně i za USA. Co s tím?

Vidíte, a já myslel, že je u nás všechno v pohodě a zalité sluncem… Pan premiér přece říkal, že stačí nechat jej ještě čtyři roky vládnout a máme v ČR platy jako v Německu, nebo ne? To byl samozřejmě pokus o vtip. EU jednoznačně zaostává za USA i Asií jako celkem. Je to dáno Green Dealem, emisními povolenkami, ESG, nesmyslnými regulacemi jako celkem, sankcemi na levné energie apod. Evropa páchá ekonomickou sebevraždu a ještě si u toho v Bruselu tleská. Řešení je jednoduché – ukončit Green Deal a vše s ním spojené, ukončit nesmyslné sankce a tím zlevnit energie, opustit regulace a vrátit do hry trh a tržní ekonomiku. Socialismu a „zeleného bláznění“ již bylo v EU dost.

Jsou podle vás slibované reformy Elona Muska nebo prováděné Javiera Mileie v Argentině možnou inspirací i pro Českou republiku?

Jednoznačně. Reformy prezidenta Mileie v Argentině již své plody nesou – snižuje se inflace, roste HDP a klesá deficit státního rozpočtu. V případě Muska uvidíme, jak se mu bude dařit, ale jeho předsevzetí jsou jistě pozitivní. Určitě mu držím palce. My v České republice nutně potřebujeme svého Javiera Mileie, to je myslím poměrně jasné.

Jak hodnotíte v tomto kontextu výroky Petra Fialy, že do 4 let doženeme v úrovni mezd Německo, když bude ještě jednou premiérem?

Mám to opravdu komentovat? Myslím si, že každému, kdo má zachovány alespoň zbytky zdravého rozumu, je jasné, že jde o naprostý ekonomický nesmysl. Na druhou stranu jako vtipná politická estráda to není špatné, ostatně humoru v dnešní náročné době je pomálu.

Převzato z Parlameníních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Bc. Robert Vlášek

Bc. Robert Vlášek

mluvčí odborné skupiny Svobodných pro vnitro a obranu

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 8. února hostem politické diskuse Partie Terezie Tománkové, kde se střetl s opozičními stranami nad klíčovými tématy současné politiky – od personální krize kolem Filipa Turka přes státní rozpočet až po návrh zákazu sociálních sítí pro děti.

Debata probíhala v napjaté atmosféře těsně po mimořádné sněmovní schůzi o nedůvěře vládě, kterou iniciovala opozice. Vondráček se v diskusi ocitl v defenzivě vůči kritice Ivana Bartoše (Piráti) a Věry Kovářové (STAN), kteří zpochybňovali vládní hospodaření i schopnost Petra Macinky zvládat současně dvě ministerstva. Zároveň musel balancovat mezi obhajobou vlády Andreje Babiše a vlastními principy Svobodných týkajících se fiskální zodpovědnosti.

Vondráček na úvod zdůraznil potřebu uklidnění politické situace a odmítl „štěpící“ rétoriku. Reagoval na kritiku demonstrací proti vládě tím, že odsoudil označování demonstrantů za „proruské síly“, jak zaznělo podle něj za minulé vlády. „Komunikovat rozhodně musíme, musíme komunikovat i s těmi, kteří přišli na ty protivládní demonstrace,“ zdůraznil s tím, že se s takovými hodnoceními setkával i z vlastního poslaneckého klubu SPD, konkrétně od Jaroslava Rajchla, což ale odmítl jako osobní názor, s nímž nesouhlasí.

Personální turbulence a role Motoristů

Hlavním terčem opozice byla role Petra Macinky, který jako vicepremiér dočasně vede ministerstvo zahraničí i životního prostředí po odmítnutí kandidatury Filipa Turka ze strany prezidenta Petra Pavla. Vondráček bránil Macinku slovy o jeho manažerských schopnostech: „Petr Macinka už překvapil mnoho lidí tím, jak dokázal jako manažer dostat svoji stranu do sněmovny, po dlouhé době se tam objevil nový subjekt. Takže já myslím, že jeho organizační schopnosti a jeho tým, který je současně na obou ministerstvech, toto umožňují.“

Když moderátorka připomněla, že Macinka nemohl odjet na summit ministrů životního prostředí kvůli jiným povinnostem, Vondráček mluvil o „počátečních porodních bolestech“ a vyjádřil přesvědčení, že se vymyslí fungující systém. Odmítl kritiku Ivana Bartoše, že by Motoristé „nerozuměli klimatu jak koza petrželi“, a namísto toho poukázal na plánovanou sněmovní konferenci „Může za sucho CO2″, která se má konat 30. března.

Vondráček zdůraznil demokratický mandát: „My jsme v těch demokratických volbách dostali mandát, Motoristé jsou součástí většiny.“ Nicméně, když byl dotázán, zda není problém, že jeden ministr má dva resorty, uznával, že „to je otázka“ a připustil, že na začátku to nebylo ideální. Opozice mu vytýkala, že se Svobodní, kteří mají ve svém programu návrat k vyrovnanému rozpočtu, vzdávají svých principů ve prospěch setrvání ve vládní koalici.

Rozpočtový spor a kritika Národní rozpočtové rady

Klíčovým tématem byla debata o státním rozpočtu a jeho souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada upozornila, že návrh rozpočtu od Aleny Schillerové je v rozporu se zákonem o 63 miliard korun. Premiér Andrej Babiš na to reagoval označením NRR za „zbytečnou instituci“, kterou nebude poslouchat, a vyrovnané rozpočty nazval „nesmyslem“.

Vondráček se pokusil navigovat mezi těmito protichůdnými postoji. Na jednu stranu připustil, že vzhledem k minulému průměrnému schodku 300 miliard korun za minulou vládu si „nikdo realisticky úplně neumí představit“ rychlý návrat k vyrovnaným rozpočtům. Na druhou stranu se snažil obhajovat návrh Schillerové: „Já doufám, že ta ekonomika i ty reformy způsobí, že to zas takový nesmysl nebude a že třeba ke konci volebního období už se budeme blížit k vyrovnaným rozpočtům.“

Když ho moderátorka konfrontovala s tím, že je jako právník v rozporu se zákonem, Vondráček odpověděl diplomaticky: „Já si myslím, že spíš ano, ale není to tak jednoznačné, protože opravdu, pokud měníte ten rozpočet v průběhu roku, tak nemůžete makroekonomicky počítat s tím, když schvalujete schodek v březnu, jak to je vůči tomu HDP.“

Vondráček se pokusil relativizovat kritiku NRR tím, že připomněl její politické složení: „Mojmír Hampl, který se nezjevil v Národní rozpočtové radě jako že by se tam snesl z obláčku, ale byl tam dosazen vládní většinou ve sněmovně, v Senátu, tímto způsobem se formuje Národní rozpočtová rada a ta pochopitelně má blíže k těm, kteří do těch pozic ji nominovali.“ Kovářová mu ale oponovala, že NRR kritizovala i vládu Petra Fialy velmi ostře a že byla založena na návrh Andreje Babiše v roce 2017.

Obrana a úspory – kontroverzní škrty

V debatě o rozpočtu zazněla ostrá kritika škrtů v oblasti obrany. Vondráček tvrdil, že vláda „ušetří 21 miliard korun na obraně, aniž by to zmenšilo obranyschopnost této země.“ Vysvětloval to tím, že se nebudou platit „zbytečné zálohy“ jen proto, aby se formálně dosáhlo dvou procent HDP na obranu: „My prostě nebudeme dělat takové ty triky, že zaplatíme navíc zálohy, abychom utratili 2% HDP, ty zálohy nám obranyschopnost nezvýší.“

Zároveň se hájil proti kritice, že vláda jen škrtá: „My jsme dali 26 miliard korun do dopravy, které tam chyběly, to znamená, ty stavby, které se zastavily, budou moci povětšinou běžet.“ Kovářová mu vytýkala, že vláda dva měsíce řeší personální problémy místo konsolidace veřejných financí, a připomněla, že předchozí vláda předala rozpočet s deficitem pouhých 2% k HDP.

Svoboda versus bezpečnost – sociální sítě pro děti

Překvapivým tématem bylo oznámení Andreje Babiše, že vláda zvažuje zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, podobně jako v Austrálii. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že plošný zákaz by vyžadoval ověřování totožnosti občanským průkazem, což by znamenalo konec anonymity na internetu.

Vondráček zaujal jasně libertariánské stanovisko: „Jakmile se vzdá společnost svobody ve prospěch bezpečí, nakonec může ztratit oboje dvoje. A tohle to jsou slova Benjamina Franklina.“ Upozornil, že by takový zákaz mohl vést k odchodu některých sociálních sítí z českého trhu, podobně jako Elon Musk čelí tlaku Evropské unie kvůli regulaci DSA (Digital Services Act).

Když byla otázka směřována na ochranu dětí a jejich duševní zdraví, Vondráček připustil, že jako otec malého dítěte chápe výzvu, ale trval na tom, že svoboda nesmí být obětována: „My bychom tu svobodu měli hájit, kdo jiný než Svobodní.“ Kovářová označila téma za velmi závažné, ale varovala před tím, aby byl návrh jen další „perličkou“, kterou Babiš vypouští do médií, aby odvedl pozornost od skutečných problémů vlády.

Komunikace a politická kultura

Vondráček se během debaty snažil prezentovat jako zastánce slušné politické diskuse. Kritizoval „soudy“ typu označování části politického spektra za „svoloč“ a odmítl minulé výroky o demonstrantech jako o „proruských silách“. Navrhl, aby občané měli možnost „opravovat zákony vládní většiny třeba ve formě lidového veta,“ což je dlouhodobý program Svobodných. „Ať občané nemuseli jenom chodit frustrovaně na demonstrace, ale mohli si třeba sesbírat nějaké podpisy a zabránit, já nevím, korespondenční volbě nebo něčemu, co je pro ně důležité,“ vysvětloval.

Bartoš mu ale připomněl nesrovnalosti v komunikaci koaličních partnerů. Zmínil, že Jindřich Rajchl (PRO), dříve demonstrace vehementně podporoval, ale nyní je kritizuje: „Když se demonstrovalo proti minulé vládě, když Andrej Babiš křičel Fialova drahota, tak v pohodě. A když opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě nebo nespokojení lidé jdou do ulic, tak ti samí politici tohle to shazují.“

Vondráček se od Rajchlových výroků distancoval a zdůraznil, že osobně podporuje právo na shromažďování. Připomněl případ muže, který přišel na protivládní demonstraci obhajovat Petra Macinku a byl „polit vodou a nadávali mu“, ale přesto zůstal a snažil se komunikovat: „A já tohle to musím ocenit, protože pokud tam ten člověk nejde tu demonstraci kazit, pískat, narušovat, bučet, tak je to přece v pořádku.“

Vztah k Evropské unii a zahraničí

Bartoš se Vondráčka zeptal na konzistenci jeho postojů k Evropské unii, připomněl mu, že Svobodní prosazujícího Czexit. Vondráček na to nereagoval přímo a namísto toho se zaměřil na kritiku EU: „Ursula von der Leyen vyhrožuje velkými pokutami Elonu Muskovi, když nebude zavádět pomocí různých jeho algoritmů to, co si přeje Evropská unie formou DSA.“ Rovněž obhajoval cestu Petra Macinky do USA, kde měl jednat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ačkoliv nakonec kvůli sněhu zůstal ve Frankfurtu.

Redkace

Oblíbené štítky

Bc. Robert Vlášek

Bc. Robert Vlášek

mluvčí odborné skupiny Svobodných pro vnitro a obranu

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31