Chystané emisní povolenky nejsou jediným zdrojem zdražování

Chystané emisní povolenky nejsou jediným zdrojem zdražování

Už jste si někdy položili otázku, kolik nás Green Deal bude stát? Asi jste slyšeli o chystaných emisních povolenkách, které mají být pro fyzické osoby zavedeny od roku 2027. Ty ale zdaleka nejsou jediným nákladem dekarbonizační ideologie.

Zatímco finanční rámec EU pro období 2007 až 2013 počítal s výdaji na boj s klimatem ve výši 6 až 8 % unijních nákladů, finanční rámec pro období 2014 až 2020 si už na tento boj usurpoval 20 % výdajů a finanční rámec pro období 2021 až 2027 počítá s minimálně 30 % sumy výdajů z rozpočtu a fondu obnovy.

S jídlem roste chuť, a tak ani 30 % unijního rozpočtu ideologům nestačí. V programu Zelený úděl pro Evropu se už Komise nechala slyšet, že dosažení dalšího snížení emisí je náročné a bude vyžadovat „masivní veřejné investice a zvýšené úsilí o nasměrování soukromého kapitálu do opatření v oblasti klimatu a životního prostředí.“

Ačkoliv Green Deal zásadním způsobem stále zvyšuje nejrůznější formy zdanění, které už dnes má na průmysl devastační účinek, do budoucna bude mimo to čím dál více vyžadováno, aby se soukromý sektor zapojoval ještě víc. Europoslanci si zvykli na pořádný nášup při porcování medvěda a ignorují fakt, že silných medvědů už po lese moc neběhá. Většina se hlady sotva drží na nohou, teď po nich ale bude požadováno nejen, aby běhali, ale ještě u toho žonglovali s kužely nebo hráli na harmoniku.

V prosinci 2021 Komise předložila návrh tří zdrojů do rozpočtu EU: 25 % příjmů z reformovaného systému EU ETS, 75 % příjmů z uhlíkového cla (CBAM) a 15 % ze zbytkových zisků přerozdělených členským státům EU na základě dohody OECD / G20 o mezinárodním zdanění národních podniků. V červnu 2023 Komise tento návrh aktualizovala, kde asi nejzásadnější změnou bylo zvýšení příjmů z EU ETS z původních 25 % na 30 %.

Na plánování rozpočtu Green Dealu se ukazuje, že europoslanci i eurokomisaři mají sklon rozlišovat peníze „jimi vytvořené“ a soukromé. Je třeba zdůraznit, že EU coby politická instituce pouze peníze přerozděluje, ale sama o sobě nic nevytváří, a tak ani ze své podstaty nemůže generovat svůj vlastní příjem. Ačkoliv na to její představitelé rádi zapomínají, veškeré „jejich“ peníze jsou peníze daňových poplatníků.

Bezpečnostní riziko začerněných smluv?

Z dosavadní praxe jak na státní, tak i unijní úrovni lze vypozorovat, že čím více nám vlády sahají do kapes, tím méně transparentně s našimi penězi nakládají. Kdeco je vydáváno za státní tajemství, transparentní zveřejňování smluv často představuje nějaké „bezpečnostní riziko“ a podobně. Běžný daňový poplatník se k mnoha smlouvám buď vůbec nedostane, nebo jsou z velké části začerněny.

V roce 2020 EU reagovala na koronavirovou krizi stimulačním balíčkem v hodnotě 2,018 bilionu eur v běžných cenách (1,8 bilionu eur v cenách roku 2018). V oficiálním zdůvodnění je uvedeno, že: „EU si tak zajišťuje zdroje pro své politické priority, jako je digitalizace a Zelená dohoda.“ Pandemie COVID-19 tak skvěle posloužila jako záminka pro gigantickou podporu zelené ideologie. Inflace, kterou tento stimul vyvolal, na sebe nenechala dlouho čekat. V konečném důsledku tak tento mejdan zaplatili občané EU snížením kupní síly úspor.

Komise ve své výroční zprávě z roku 2023 o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu upozorňuje, že podle tehdejších odhadů cíl dosáhnout výdajů souvisejících s klimatem ve výši 30 % bude překročen.

Evropský účetní dvůr odhaduje potřebné finanční prostředky pro dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 v EU v období 2021 až 2050 v hodnotě 1 bilionu eur ročně, takže by na zelenou transformaci mělo padnout každý rok víc než pět ročních rozpočtů Evropské unie.

Tomu odpovídá i tempo zadlužování EU. Ta se totiž ve 20. letech skutečně zadlužuje průměrným tempem okolo 1 bilionu eur ročně. Gigantické zadlužování představuje živnou půdu pro inflaci. Ta nás bude periodicky ve vlnách navštěvovat tak dlouho, dokud bude zadlužování pokračovat.

Pod pojmem udržitelnost si tak rozhodně nemůžeme představovat udržitelnost veřejných financí. Ty jsou zcela neudržitelné. Pokud si snad někdo v Evropě stále myslí, že se ho tento smrtící hospodářský koncept netýká, pak během příští dekády na vlastní kůži pocítí, jak moc se mýlil. Týká se nás všech.

Převzato z Deník.to

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31