Mohlo by Vás také zajímat:

Evropská unie se snaží o zavedení jakéhosi „ministerstva pravdy“, které bude vyhledávat nevyhovující názory a „patologické jevy“. Alespoň to jsou slova Matěje Gregora, který stojí v čele spolku Odchod.eu. „Evropská unie už si dlouho brousila zuby na projevy oponentních názorů a vycítila, že když zavede první fázi cenzury v době, kdy Ukrajinou zmítá válka, tak to bude všem jedno,“ domnívá se Gregor, který stejně jako jeho kolegové ze Svobodných odmítá jakékoliv pokusy o omezování svobody projevu.

Evropský parlament v minulých dnech odsouhlasil výzvu Evropské komise, aby se více zaměřila na boj s takzvanými dezinformacemi, zejména ze strany Ruska a Číny. Co na to říkáte?

Je to využití situace k zavedení kontroly nad svobodným vyjadřováním. Evropská unie už si dlouho brousila zuby na projevy oponentních názorů a vycítila, že když zavede první fázi cenzury v době, kdy Ukrajinou zmítá válka, tak to bude všem jedno. A bohužel se obávám, že řadě lidí to skutečně jedno je. Je to prakticky identická cenzura, kterou Evropská unie tak ráda kritizuje v Rusku a v Číně. Problém z EU přerůstá rychle i v ČR. Když jsem zjistil, že byly na návrh vlády smazány desítky webů, zastavilo se mi na chvíli srdce.  

Překvapuje vás, že pro tuto rezoluci hlasovalo přibližně osmdesát procent europoslanců? Opravdu je téma tzv. dezinformací pro bruselské politiky tak zásadní a zároveň tak sjednocující téma? 

Není poslanec, jako poslanec. Europarlament je na můj vkus až příliš vznešený název pro místnost plnou dobře placených úředníků, kteří plní pokyny svých frakcí, vlád a stran. Není tam prostor pro diskuzi, není tam prostor pro kritické myšlení. Vždyť europoslanec nemůže ani navrhnout zákon. Co si Evropská komise chtít schválit bude, to si v současném složení vždy schválí. 

Na základě doporučení europoslanců by měl v rámci Evropské unie vzniknout také zcela nový úřad boje proti dezinformacím. Dokážete si představit, jak by takový nový orgán fungoval? Můžeme podle vás očekávat, že tento úřad bude vytvářet něco jako seznam nevhodných názorů?

Přesně tak. Evropská unie se snaží o zavedení jakéhosi „ministerstva pravdy“, které bude vyhledávat nevyhovující názory a „patologické jevy“ a poté Evropské unii radit a navrhovat, jak se s nimi vypořádat. Určitě se budou snažit koordinovat majitelé sociálních médií ke společným postupům. Spolkům, jakými jsou třeba Demagog, Čeští elfové a nebo Manipulátoři, budou pravděpodobně přisouzeny tučnější dotace. To nejhorší ale začne přicházet v době, kdy se bude aktivně měnit legislativa. Stále ale věřím, že naše země si své svobody váží a lidé nic takového nedopustí. Mne samého se to dotýká a za svobodu slova se budu rvát všemi prostředky do posledního dechu.   

Na druhou stranu se asi všichni shodneme na tom, že informační válka a práce se záměrnými dezinformacemi se stala velkou „módou“ posledních let a z jejich úplného ignorování by mohly vzejít celospolečenské problémy. Jak by tedy vláda či EU měla proti těmto nebezpečím bojovat? 

Pokud probíhá informační válka záměrně řízená některou velmocí, tak je to důvod k debatě, jak to řešit. V současnosti ale chodí předvolání k výslechu obyčejným lidem, kteří něco napíšou na Facebook. To je nebezpečné. Na druhé straně barikády, tedy té, která se EU zastává, probíhá šíření dezinformací v úplně stejné míře a intenzitě, jako na straně euroskeptiků. Jen se o tom nesmí mluvit, doslova. Když vydáte příspěvek, který na něco takového upozorňuje, dostanete BAN a smazání. Samotná definice dezinformace je velmi nebezpečná. Podle čeho ji určit? Jaké zdroje označit za věrohodné? Čelíme problémům, které dostatečně neznáme a snažíme se proti nim bojovat velmi nebezpečnými způsoby, které ohrožují samotnou podstatu naší svobody. Vláda by měla, pokud proti problému bojovat chce, učit lidi, jak se mají v dezinformačním prostředí vůbec vyznat. Ukázat jim, že i velká média šíří nepravdivé informace. Svobodná společnost, která díky svým znalostem nepodléhá vládní, mediální ani zahraniční propagandě je tou největší zbraní v boji proti dezinformacím.  

Z mnoha stran zaznívá, že právě diskuse kolem dezinformací vedou k postupnému okrajování svobody slova, na které si občané navíc dobrovolně zvykají. Vidíte to stejně? 

Vidím. A velkou roli v tom paradoxně hrají právě média. Média mají od začátku pandemie obrovskou sílu. Lidé čtou zprávy a sledují reportáže mnohem více než kdy předtím. Stejně tak média chrlí zprávy v daleko větší intenzitě než kdy dříve. To se ale negativně projevuje zejména na jejich kvalitě. Nafoukla se zde bublina, že existují „nějací dezinformátoři“, kteří pomáhali Rusku a že je vláda raději nechala smazat. A že je to pro naše dobro. A lidem to stačilo. Nikdo už ale neřekl, že řada cenzurovaných webů ani Rusko nepodporovala a jejich obsah se války na Ukrajině netýkal. Nikdo už lidem neřekne, že těch webů nebylo 8, 12 ani 19. Potvrzených je už přes dvacet případů. Mediální smog naučil lidi, aby si mysleli, že vše, co není ve velkých médiích, je nepravda. A tak si lidé zvykli, že se bude korigovat co mohou a nemohou sdílet a že jim bude ty informace někdo třídit, aby se náhodou nestali oběti propagandy. Je to naprosto absurdní a zní to až orwellovsky. 

Je možné podle vás mluvit o návratu cenzury? 

Je to určitě na místě a já sám o návratu cenzury mluvím. Dostáváme se do doby, kdy jsou lidem na příkaz vlády mazány weby, tudíž dochází k likvidaci menších, svobodných médií. Zároveň jsme v situaci, kdy je normální, že Vás za názor a příspěvek někdo může vyhodit z práce. Když slyším a vidím, jak lidem domů chodí předvolání k výslechu ve věci „šíření dezinformací na sociálních sítích“, tak mi běhá mráz po zádech. Někteří lidé nejsou dlouhodobě zváni do veřejnoprávních médií a Evropská unie zavádí úřad, který má lidem špehovat profily. Donedávna jsme zde měli jakousi salámovou metodu. Dnes se cenzura, s nadsázkou řečeno, šíří rychlostí Bugatti a bohužel za potlesku většiny. 

Mnoho nástrojů k omezování svobody projevu však dnes drží ve svých rukách nejen provozovatelé sociálních sítí, ale jak se ukázalo, i například spolky jako je CZ.NIC, apod. Nehrozí, že tyto soukromé subjekty budou zneužity či využity ve snaze vlády omezovat „nevhodné“ názory?  

To, že vláda vůbec vyvíjí tlak na soukromé subjekty, aby podporovaly cenzuru, je naprosto skandální a jedná se o totalitní prvek. Druhá věc už je samotný přístup konkrétních spolků. Soukromé subjekty budou zneužity jen tehdy, kdy budou chtít být zneužity. CZ.NIC se zachoval naprosto nevhodně a zbaběle. Prakticky tím lidem potvrdil, že vládní doporučení se rovná vládnímu příkazu. Doufám, že ostatní firmy se budou chovat v souladu se zákony a nebudou na tlaky vlády přistupovat. 

Matěj Gregor, člen Republikového výboru Svobodných, předseda spolku Odchod z. s.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy