Cenzura Evropské unie je stejná jako v Rusku nebo Číně, myslí si Gregor

Cenzura Evropské unie je stejná jako v Rusku nebo Číně, myslí si Gregor

Mohlo by Vás také zajímat:

Evropská unie se snaží o zavedení jakéhosi „ministerstva pravdy“, které bude vyhledávat nevyhovující názory a „patologické jevy“. Alespoň to jsou slova Matěje Gregora, který stojí v čele spolku Odchod.eu. „Evropská unie už si dlouho brousila zuby na projevy oponentních názorů a vycítila, že když zavede první fázi cenzury v době, kdy Ukrajinou zmítá válka, tak to bude všem jedno,“ domnívá se Gregor, který stejně jako jeho kolegové ze Svobodných odmítá jakékoliv pokusy o omezování svobody projevu.

Evropský parlament v minulých dnech odsouhlasil výzvu Evropské komise, aby se více zaměřila na boj s takzvanými dezinformacemi, zejména ze strany Ruska a Číny. Co na to říkáte?

Je to využití situace k zavedení kontroly nad svobodným vyjadřováním. Evropská unie už si dlouho brousila zuby na projevy oponentních názorů a vycítila, že když zavede první fázi cenzury v době, kdy Ukrajinou zmítá válka, tak to bude všem jedno. A bohužel se obávám, že řadě lidí to skutečně jedno je. Je to prakticky identická cenzura, kterou Evropská unie tak ráda kritizuje v Rusku a v Číně. Problém z EU přerůstá rychle i v ČR. Když jsem zjistil, že byly na návrh vlády smazány desítky webů, zastavilo se mi na chvíli srdce.  

Překvapuje vás, že pro tuto rezoluci hlasovalo přibližně osmdesát procent europoslanců? Opravdu je téma tzv. dezinformací pro bruselské politiky tak zásadní a zároveň tak sjednocující téma? 

Není poslanec, jako poslanec. Europarlament je na můj vkus až příliš vznešený název pro místnost plnou dobře placených úředníků, kteří plní pokyny svých frakcí, vlád a stran. Není tam prostor pro diskuzi, není tam prostor pro kritické myšlení. Vždyť europoslanec nemůže ani navrhnout zákon. Co si Evropská komise chtít schválit bude, to si v současném složení vždy schválí. 

Na základě doporučení europoslanců by měl v rámci Evropské unie vzniknout také zcela nový úřad boje proti dezinformacím. Dokážete si představit, jak by takový nový orgán fungoval? Můžeme podle vás očekávat, že tento úřad bude vytvářet něco jako seznam nevhodných názorů?

Přesně tak. Evropská unie se snaží o zavedení jakéhosi „ministerstva pravdy“, které bude vyhledávat nevyhovující názory a „patologické jevy“ a poté Evropské unii radit a navrhovat, jak se s nimi vypořádat. Určitě se budou snažit koordinovat majitelé sociálních médií ke společným postupům. Spolkům, jakými jsou třeba Demagog, Čeští elfové a nebo Manipulátoři, budou pravděpodobně přisouzeny tučnější dotace. To nejhorší ale začne přicházet v době, kdy se bude aktivně měnit legislativa. Stále ale věřím, že naše země si své svobody váží a lidé nic takového nedopustí. Mne samého se to dotýká a za svobodu slova se budu rvát všemi prostředky do posledního dechu.   

Na druhou stranu se asi všichni shodneme na tom, že informační válka a práce se záměrnými dezinformacemi se stala velkou „módou“ posledních let a z jejich úplného ignorování by mohly vzejít celospolečenské problémy. Jak by tedy vláda či EU měla proti těmto nebezpečím bojovat? 

Pokud probíhá informační válka záměrně řízená některou velmocí, tak je to důvod k debatě, jak to řešit. V současnosti ale chodí předvolání k výslechu obyčejným lidem, kteří něco napíšou na Facebook. To je nebezpečné. Na druhé straně barikády, tedy té, která se EU zastává, probíhá šíření dezinformací v úplně stejné míře a intenzitě, jako na straně euroskeptiků. Jen se o tom nesmí mluvit, doslova. Když vydáte příspěvek, který na něco takového upozorňuje, dostanete BAN a smazání. Samotná definice dezinformace je velmi nebezpečná. Podle čeho ji určit? Jaké zdroje označit za věrohodné? Čelíme problémům, které dostatečně neznáme a snažíme se proti nim bojovat velmi nebezpečnými způsoby, které ohrožují samotnou podstatu naší svobody. Vláda by měla, pokud proti problému bojovat chce, učit lidi, jak se mají v dezinformačním prostředí vůbec vyznat. Ukázat jim, že i velká média šíří nepravdivé informace. Svobodná společnost, která díky svým znalostem nepodléhá vládní, mediální ani zahraniční propagandě je tou největší zbraní v boji proti dezinformacím.  

Z mnoha stran zaznívá, že právě diskuse kolem dezinformací vedou k postupnému okrajování svobody slova, na které si občané navíc dobrovolně zvykají. Vidíte to stejně? 

Vidím. A velkou roli v tom paradoxně hrají právě média. Média mají od začátku pandemie obrovskou sílu. Lidé čtou zprávy a sledují reportáže mnohem více než kdy předtím. Stejně tak média chrlí zprávy v daleko větší intenzitě než kdy dříve. To se ale negativně projevuje zejména na jejich kvalitě. Nafoukla se zde bublina, že existují „nějací dezinformátoři“, kteří pomáhali Rusku a že je vláda raději nechala smazat. A že je to pro naše dobro. A lidem to stačilo. Nikdo už ale neřekl, že řada cenzurovaných webů ani Rusko nepodporovala a jejich obsah se války na Ukrajině netýkal. Nikdo už lidem neřekne, že těch webů nebylo 8, 12 ani 19. Potvrzených je už přes dvacet případů. Mediální smog naučil lidi, aby si mysleli, že vše, co není ve velkých médiích, je nepravda. A tak si lidé zvykli, že se bude korigovat co mohou a nemohou sdílet a že jim bude ty informace někdo třídit, aby se náhodou nestali oběti propagandy. Je to naprosto absurdní a zní to až orwellovsky. 

Je možné podle vás mluvit o návratu cenzury? 

Je to určitě na místě a já sám o návratu cenzury mluvím. Dostáváme se do doby, kdy jsou lidem na příkaz vlády mazány weby, tudíž dochází k likvidaci menších, svobodných médií. Zároveň jsme v situaci, kdy je normální, že Vás za názor a příspěvek někdo může vyhodit z práce. Když slyším a vidím, jak lidem domů chodí předvolání k výslechu ve věci „šíření dezinformací na sociálních sítích“, tak mi běhá mráz po zádech. Někteří lidé nejsou dlouhodobě zváni do veřejnoprávních médií a Evropská unie zavádí úřad, který má lidem špehovat profily. Donedávna jsme zde měli jakousi salámovou metodu. Dnes se cenzura, s nadsázkou řečeno, šíří rychlostí Bugatti a bohužel za potlesku většiny. 

Mnoho nástrojů k omezování svobody projevu však dnes drží ve svých rukách nejen provozovatelé sociálních sítí, ale jak se ukázalo, i například spolky jako je CZ.NIC, apod. Nehrozí, že tyto soukromé subjekty budou zneužity či využity ve snaze vlády omezovat „nevhodné“ názory?  

To, že vláda vůbec vyvíjí tlak na soukromé subjekty, aby podporovaly cenzuru, je naprosto skandální a jedná se o totalitní prvek. Druhá věc už je samotný přístup konkrétních spolků. Soukromé subjekty budou zneužity jen tehdy, kdy budou chtít být zneužity. CZ.NIC se zachoval naprosto nevhodně a zbaběle. Prakticky tím lidem potvrdil, že vládní doporučení se rovná vládnímu příkazu. Doufám, že ostatní firmy se budou chovat v souladu se zákony a nebudou na tlaky vlády přistupovat. 

Matěj Gregor, člen Republikového výboru Svobodných, předseda spolku Odchod z. s.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Matěj Gregor

Matěj Gregor

zastupitel Vítkovic a Moravskoslezský krajský předseda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31