INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Ministerstvo financí pod tlakem přibližuje optimistické odhady realitě, říká ekonomka Markéta Šichtařová o velkém propadu v předpovědi domácího hospodářského růstu. O Velikonocích si lidé připlatí. Proč? „Naši zemědělci mají výrazně horší výchozí podmínky než třeba Poláci. Máme jinak nastavené zemědělské dotace, máme likvidační úroveň byrokracie zejména u malých farem, máme příliš drahé energie, které jsou pro zemědělce zásadní,“ vypočítává Šichtařová.
Z poradního týmu prezidenta Petra Pavla odchází špičkový ekonom David Marek. Rozloučil se stroze, bez dalších podrobností. Koncem loňského roku ostře kritizoval vládní rozpočet na rok 2025, který prezident podepsal. Jak jeho odchod vnímáte?
Nic o tom nevím, neumím to komentovat, nevidím do pozadí. Řeknu vám to ale jinak: Já bych v týmu prezidenta radit nevydržela. Je mi totiž naprosto jasné, že bychom se v ekonomických názorech tak diametrálně rozcházeli, že bych měla pocit, že házím hrách na zeď. Ale netuším, zda to je i tento případ, nebo jde o něco jiného.
Jednou cla tak, podruhé tak. Jednou vysoká, jednou nízká. Donald Trump mění obchodní politiku skoro každý den. Teď to vypadá, že chce být zadobře se všemi kromě Číny. Jak jeho kroky čtete vy?
Je to opravdu velice nepřehledné. Bylo by hezké říci, že Donald Trump přesně ví, co dělá, a že hraje nějakou promyšlenou šachovou partii – jenomže ono se zdá, že to tak není a že ten chaos je skutečně chaosem. Finanční trhy procházejí divokými turbulencemi, americké indexy zkraje týdne doslova kolabovaly, aby na jeho konci zase výrazně rostly. Lidé mají rádi věci černé, nebo bílé. Mají rádi osobnosti dobré, nebo špatné. Velmi těžko se jim rozumí tomu, že jedna osoba (politická strana, země…) může být v některém ohledu pozitivní a v jiném zase negativní. Pro lidi je snesitelnější, když si někoho mohou zbožštit, anebo si z něj naopak učinit převtěleného ďábla. A proto v tuto chvíli tolik tápou, jak se dívat na situaci v USA a na hospodářskopolitické kroky Donalda Trumpa.
Trump velmi úspěšně částečně vypnul ideologii ESG, která ničila americkou ekonomiku i společnost a v EU ji ničí dosud. To je jeho nezpochybnitelná zásluha. Proto ho mnoho lidí začalo nekriticky obdivovat. Bohužel to ale není vše. Vedle toho Trump udělal také chaos v hospodářské politice.
Byla tu teorie, která se snažila „vysvětlit“ Trumpovo jednání tím, že prý Trump chce skrze cla jenom vyfouknout cenovou bublinu na akciových trzích a přesměrovat toky kapitálu do amerických dluhopisů, aby to předluženým USA ještě víc zlevnilo financování. Dobrý pokus o vysvětlení, ale mnohem pravděpodobnější je, že Trump jenom nepochopil ekonomické souvislosti a nedoceňuje, co dělá. Důsledky jeho kroků jsou totiž přesně opačné, než tato teorie předpokládala: Totiž financování USA se ve skutečnosti prodražuje.
Paradoxní je, že problémem progresivismu jsou progresivisticky motivované velké zásahy do ekonomiky. Trump teď sice torpédoval ESG, ale začal dělat to samé – drasticky zasahovat do ekonomiky, ale naruby, z pozice konzervativní.
Je duben a ministerstvo financí už zhoršilo prognózu ekonomického růstu, a to výrazně. V lednu předpovídalo ministerstvo letošní růst 2,3 % HDP, teď už couvá a mluví o růstu 1,1 % HDP. Jak byste to okomentovala?
Pod tlakem reality se ministerstvo pořád víc přibližuje se svým odhadem pravdě. Jak se bude blížit konec roku, nejspíš odhad stáhne ještě níž. Protože my budeme rádi, pokud se budeme pohybovat těsně nad nulou, a to jen za cenu veřejného zadlužování. Kdyby veřejných výdajů nebylo, už bychom byli v recesi.
V době před Velikonocemi lidé připlatí za vejce, za rok podražila o 46 %. Máslo o 27 % a čokoláda o 34 %. Proč máme tak drahé potraviny?
Protože máme vyšší DPH na potraviny, ale hlavně proto, že naši zemědělci mají výrazně horší výchozí podmínky než třeba Poláci. Máme jinak nastavené zemědělské dotace, máme likvidační úroveň byrokracie zejména u malých farem, máme příliš drahé energie, které jsou pro zemědělce zásadní. Pozor, neplést si důvody drahých vajec a čokolády! U čokolády jde o neúrodu na světových trzích, u vajec je to spíš nás středoevropský problém. Všimli jste si například regulace pro chov slepic u nás a toho, že je přísnější než třeba v Polsku? Když si zregulujme chov slepic a tím zvedneme chovatelům náklady, logicky taky musíme mít dražší vejce, že? Je to pouze a jen o regulaci ze strany státu, ale tím nemyslím nutně jen českého státu, ale také jde o evropskou regulaci.
V březnu byla inflace meziročně 2,7 %, levné jsou pohonné hmoty. Je to důvod k optimismu?
Finanční trh sázel na mírné slábnutí tempa inflace směrem k 2% cíli České národní banky. Prognóza ČNB dokonce počítala se zpomalením inflace až na 1,8 %. Ani jedno z toho se ale nestalo. Z toho plyne, že to zase tak velká výhra nebyla.
Rostou výnosy dluhopisů USA. Desetiletý vládní dluhopis nyní nese 4,4 %. Takové chování dluhopisů značí, že se na trzích může blížit velký problém. Jak to vidíte vy?
Hypoteticky máte pravdu, ale v realitě bych to nehodnotila tak dramaticky. Přesto to úplně milé pro Ameriku není. Jak je to možné: Zaprvé, Čína zatáhla v důsledku celní války za ruční brzdu a začala prodávat zejména krátkodobé americké dluhopisy. To ještě není to nejhorší. Horší je, že řada fondů čekala po příchodu Trumpa růst cen amerických dluhopisů (pokles jejich výnosů) a byla přepákovaná. Když tyto fondy pochopily, že Trump udělal hospodářskopolitický nepřesný kalkul, začaly dlouhodobé dluhopisy prodávat. Jejich ceny začaly padat (stejně jako ceny akcií) a výnosy začaly růst. Tím se ovšem USA budou financovat stále dráž. A to v době recese fakt nechcete. Trump si myslí, že zvýší příjmy rozpočtu skrze cla – ale to sotva, když paralyzuje zahraniční obchod. A konečně dolar výrazně zrychlil ústup z pozice rezervní měny.
Převzato z Parlametních listů
