Evropská unie chce víc peněz. Mnohem víc. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová si stěžuje, že současný rozpočet nestačí. Chce přidat – a to výrazně. Jenže předseda Svobodných Libor Vondráček má jasno: „Z EU se stala byrokratická hydra. Utrácí stále víc našich peněz, zasahuje do života a roste bez jakékoliv brzdy. Bude růst donekonečna, dokud jí neusekneme hlavy.“
Evropská komise prosazuje navýšení rozpočtu. Současné období 2021–2027 má stát 1,134 bilionu eur. Ani to ale nestačí. Členské státy mají nově odvádět dvojnásobek – 2 % HDP místo dosavadního 1 %. Důvod? Válka na Ukrajině, klimatická krize, sociální problémy.
Vondráček tento postup tvrdě odmítá. „Europarlament si vymýšlí smyšlené úkoly. Unie řeší věci, které jí nikdy nepříslušely,“ připomíná s tím, že z původní ideje evropské spolupráce zbyl jen drahý aparát, který diktuje pravidla a nerespektuje suverenitu států.
Jasné stanovisko pak shrnuje větou, která se stává heslem odporu: „Evropská unie je novodobý žalář národů. Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. Byli jsme před Bruselem, budeme i po něm.“
Podle Vondráčka je čas připomenout, že národní svoboda není jen historický pojem. „Lidé dnes pracují víc na stát než na sebe. Zdanění, dotace, příkazy z Bruselu – to všechno dusí naši prosperitu i důstojnost,“ říká.
Předseda Svobodných varuje před „bezbřehou expanzí“ unijních struktur. Peníze podle něj mizí v netransparentních zakázkách, drahých klimatických projektech nebo zbrojních nákupech.
„Zatímco Češi řeší, jak zaplatit energie, euroúředníci plánují, jak z nás vytáhnout další miliardy,“ shrnuje kriticky.
Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.
Úvod: americká kritika a české 2%
Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.
.
Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky
„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.
Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“
Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.
NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?
NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.
Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.
ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?
S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.
Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“
Závěr: úspory vs. reformy
Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).
Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.
