Zpátky do budoucnosti. Green Deal má náběh na centrálně plánovanou ekonomiku, tvrdí Šichtařová

Zpátky do budoucnosti. Green Deal má náběh na centrálně plánovanou ekonomiku, tvrdí Šichtařová

Podle ekonomky a zvolené poslankyně Markéty Šichtařové (Svobodní) je pokles atraktivity podnikatelského prostředí v ČR dán zelenou politikou. Svými nařízení o elektromobilitě a zákazem fosilních paliv se to začíná podobat centrálně plánované ekonomice, řekla pro neČT24.

Každý čtvrtý český strat-up zvažuje odchod do zahraničí kvůli daňové zátěži, byrokracii a problémům s pracovní silou, zjistil průzkum České startupové asociace společně s CzechInvest a ministerstvem průmyslu a obchodu. 40 % technologických firem přesun do zahraničí zvažuje jako otevřenou. Proč by měl být tento stav varováním?

Já bych to asi neformulovala tak, že „tento stav je varováním“, já bych řekla, že tento stav je kalamita. Téměř 40 let po přechodu na tržní hospodářství jsme se vrátili do stavu, kdy už zase máme náběh na centrálně plánovanou ekonomiku. A to je právě ten důvod, proč se u nás tak špatně podniká. Protože co jiného, než centrálně plánovaná ekonomika je plán, že přejdeme na elektromobilitu, že opustíme fosilní paliva, že z výroby vypustíme levné a funkční materiály jako třeba olovo? To je centrální plán. V tom podnikat a být konkurenceschopný nelze.

Start-upy tvrdí, že v Česku je objem investic do raných fází podnikání mnohonásobně nižší než například v Německu, Velké Británii nebo USA. Jak se dá tuto situaci výrazně změnit?


Já nevím, koho se kdo ptal. Moc se mi nechce věřit, že u nás se start-upům daří výrazně hůř než v Německu nebo v Británii, když tam mají úplně stejnou (nebo v případě Německa ještě horší) centrálně plánovanou ekonomiku. Nefunguje to v EU nikde. Kde bych věřila, že to funguje lépe, jsou USA. Jen doufám, že tím „mnohonásobně nižším objemem investic“ nejsou myšleny státní dotace. Protože ty jsou k ničemu. V podstatě dotace na start-up je oxymóron a popření výrazu start-up.

V předchozím rozhovoru jste zmiňovala, že zatím nemůžete slíbit snížení daňové zátěže. Jaké jiné zákony/nařízení byste chtěla změnit pro zlepšení podnikatelského prostředí?

Úplně postačí snížení přerozdělování a zelených regulací, aby se podnikání uvolnilo. Třeba odstoupení od emisních povolenek by zlevnilo energie, což by mělo stejný finální efekt jako snížení daní.

Podle Česko-německé obchodní a průmyslové komory v minulém roce je atraktivita České republiky pro německé investory nejnižší od roku 2011. Za hlavní problém považují německé firmy výkonnost a kvalifikaci zaměstnanců, dostupnost kvalifikovaných pracovních sil. Co může podle Vás být další příčinou tohoto negativního hodnocení? Stojí za tím i energetická krize v Evropě?

Pokles atraktivity souvisí s drahými energiemi, nekvalita pracovních sil zase s velkým množstvím cizinců. Obecně se ale dá říct totéž jako v první otázce, od centrálně plánované ekonomiky a aktivistického školství atraktivitu pro podnikání nečekejte.

Co výjimečného může Česká republika potenciálním investorům v současné době nabídnout?

Ekonomický bizár.

Děkujeme za rozhovor!

Převzato z neČT24.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31