Zdravotnictví se rozkrádá a ministr hraje golf. Známý lékař se pustil do Válka i celé vlády

Zdravotnictví se rozkrádá a ministr hraje golf. Známý lékař se pustil do Válka i celé vlády

Tahle slova neříká opozice z leknutí. Lékař Miroslav Havrda, místopředseda Svobodných, zastupitel Královéhradeckého kraje a garant pro zdravotnictví, nemá s hodnocením současné vlády slitování. Zatímco se zdravotnictví potápí do dluhů, lidé čekají měsíce na operace a léky chybí, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek si hraje na bodrého strejce a „neví o ničem“. Havrda patřil mimo jiné také k nejhlasitějším kritikům postupu vlády během pandemie covidu-19. Pro svůj zásadní nesouhlas s praktikami tehdejší oficiální lékařské komunity v čele s Milanem Kubkem založil dokonce Paralelní lékařskou komoru. „Válkovi se podařilo vyhrožovat soukromým lékařům pokutami,“ říká Miroslav Havrda v rozhovoru bez cenzury.

Pro svůj zásadní nesouhlas s praktikami tehdejší oficiální lékařské komunity v čele s Milanem Kubkem založil dokonce Paralelní lékařskou komoru. „Válkovi se podařilo vyhrožovat soukromým lékařům pokutami,“ říká Miroslav Havrda v rozhovoru bez cenzury.

Doslova za pár týdnů nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Jaké vysvědčení byste vystavil vládě Petra Fialy po jejím čtyřletém působení?

Nedostatečnou. Jejich sliby, pro které je lidé volili, byly pošlapány. Za pláštíkem slušnosti se skrývalo neskutečné pokrytectví. Zavedli cenzuru, kopali příkopy mezi lidmi, uzákonili věci, za které by se nemuseli stydět ani kovaní komunisté. Takzvané pravicové vládnoucí strany zlikvidovaly pravicové vnímání světa – konzervatismus, nízké daně, štíhlý stát a občanské svobody. Místo podpory pracujících a českých podnikatelů umožnili brutální výdělky nadnárodním monopolům, zahraničním bankám, energetickým a solárním baronům i zbrojařům. Horentními cenami energií pomáhali nikoliv českým firmám, ale německým a bruselským technokratům. Green Dealem naplánovali ožebračení především střední třídy, zvyšovali závislost chudších lidí na státu, odebrali důchodcům zákonnou valorizaci důchodů a ze zdravotního pojištění občanů vybrali 14 miliard. Zavedli nerovnou a netransparentní korespondenční volbu, poplatky za ČT a ČRo pro lidi a firmy, které nemají ani televizi, ani rádio. Třicetiprocentní inflací provedli skrytou daňovou reformu, při níž občanům zmizely těžce naspořené úspory. Skandály jako Dozimetr, Kampelička nebo Bitcoiny jsou zametány pod koberec. Strašením vstupem ruských vojsk na naše území, vyvoláváním válečné hysterie a skandální bytovou politikou, zejména vůči mladým lidem, přispívají k rekordně nízké porodnosti. Ta jasně odráží stav naší společnosti.

Zůstaneme-li u zdravotnictví – jak hodnotíte práci ministra Vlastimila Válka? Co se mu podle vás podařilo, a naopak, za co by si zasloužil největší kritiku?

Pan ministr Válek se stylizoval do role hodného a bodrého strýce z Moravy. Chodí hrát golf s kamarádem, který dostává IT zakázky od ministerstva a státních nemocnic v desítkách milionů korun, a on o tom prý vůbec neví. Zlaté prciny! Ministerstvo zdravotnictví utratilo pod patronací Pirátů a za tohoto „milého“ ministra přibližně 1,5 miliardy korun za digitalizaci zdravotnictví. Tu samozřejmě urgentně potřebujeme, ale výsledek je velmi žalostný.

Co se mu podařilo? Vyhrožovat pokutami soukromým lékařům, kteří – protože jim zdravotní pojišťovny platí jen část nákladů – oprávněně vybírají peníze přímo od pacientů, aby se udrželi v černých číslech. Stejně jsou na tom i krajské nemocnice – jako zastupitel Královéhradeckého kraje vím, že letos se počítá se ztrátou všech krajských nemocnic ve výši cca 400 milionů korun. Řešení? Přestat pracovat non-stop, rušit málo využívaná oddělení, například porodnice.

A léky? PR bylo kvalitní, ale výsledek se – jako vždy – nedostavil. Zapomeňte.

Všichni politici mluví o tom, že je třeba konečně zahájit zásadní reformu zdravotnictví. Proč podle vás ke skutečné reformě nikdy nedojde?

Důvodem je bezbřehý populismus minulých i současné vlády, stejně jako populismus poslanců napříč politickým spektrem. Všichni slibují zdravotnictví 21. století pro všechny a hned. „Švédský stůl“ fungoval jen pár let po sametové revoluci – od té doby to jde z kopce. Medicína se modernizuje, zkvalitňuje, a tím pádem také zdražuje.

Svobodní mají jasný plán: přísná kontrola a regulace státních a krajských nemocnic, ale zároveň otevření soukromého sektoru skutečným ekonomickým zákonům.

Nemůže se stávat, že se ve státních nemocnicích roky krade – viz aktuální kauza FN Motol – a ministr o ničem neví. Nemůže se dít, že soukromý lékař, který má smlouvu s pojišťovnou, za výkon prodělává.

Ministr má povinnost dle zákona zajistit dostupnost základní zdravotní péče. Když si občan platí zdravotní pojištění, má nárok na bezplatného praktika, gynekologa, stomatologa a specializovanou péči. Pokud pacienti čekají roky na operaci kyčle nebo půl roku na magnetickou rezonanci, jsme banánová republika.

Před lety, ještě jako prezident Svazu soukromých lékařů, jsem varoval, že k reformě dojde, až budou lidé umírat před branami nemocnic. Té době se už blížíme. Malé zdravotní pojišťovny jsou na hraně bankrotu a i ředitel VZP přiznává, že do dvou let „narazí do zdi“. Lékařů a sester ubývá.

Řešení? Stejně jako Němci lákají naše doktory, my můžeme zapojit do systému lékaře a sestry z východní Evropy, například z Ukrajiny. Jsou pracovití, mají zájem a rychle se začlení.

Pokud byste měl ve stručnosti popsat, na čem by měla stát opravdová a smysluplná reforma zdravotnictví, jak byste ji definoval?

Musejí se nastavit férové podmínky mezi zdravotní pojišťovnou, poskytovatelem péče a pacientem. Odměny se nesmějí určovat podle fiktivních bodů, ale podle reálné ceny práce. Politici nemohou slibovat světovou péči zdarma všem a hned.

Skutečný systém zdravotního pojištění by zajistil základní péči, zatímco nadstandard by si pacient připlatil, nebo by si sjednal připojištění. V nemocnicích se nesmí krást – a že se krade. Soukromí lékaři pracující v tržním prostředí nemohou dostávat stejnou odměnu bez ohledu na kvalitu péče.

V mnoha regionech ČR dnes lidé těžko shánějí praktického lékaře, pediatra či zubaře. Je to nový standard? Mají se lidé smířit s tím, že jejich lékař nebude za rohem? Co s tím?

To záleží na nich – jestli chtějí už jednou zaplacenou péči platit znovu. Ale to je nezákonné. Například u stomatologické péče by měli lidé, kterým pojišťovna nesežene „lékaře na pojišťovnu“, požadovat refundaci. Jinak by přece nemuseli pojištění platit vůbec. Stejné je to i u jiné primární péče.

Zdravotnictví spolkne každoročně stovky miliard korun, přesto neustále slyšíme, že nejsou peníze. Je to skutečně tak, nebo se utrácí špatným směrem?

Zdravotnictví se modernizuje, a tím pádem i zdražuje – peněz nebude nikdy dost. Ale politici musejí včas nastavit férové prostředí, což se neděje. Dnes je flagrantně podhodnocena specializovaná péče. Pokud pacienti chtějí zkrátit čekací doby, musejí si připlatit.

Když Petr Fiala nastupoval po Andreji Babišovi, doznívala pandemie covidu. Vy i Svobodní jste tehdy patřili k tvrdým kritikům restrikcí. Naplnila současná vláda očekávání voličů, kteří doufali ve změnu přístupu?

Nenaplnila. Covid odešel sám vypuknutím války na Ukrajině. Ještě den předtím se testovalo, a druhý den jako by virus zmizel. Navíc hygienici bez testů pustili statisíce uprchlíků – prý na Ukrajině covid nebyl? Dnes se připravují zákony, které by měly zavést povinné očkování podle nové směrnice WHO. Pokud budeme ve vládě, důrazně to odmítneme.

Není chyba, že se o covidu dnes prakticky vůbec nemluví? Ani pět let od vypuknutí pandemie nevznikla důstojná reflexe. Proč to podle vás média i politici přehlížejí?

 Vakcinace měla být dobrovolnou volbou, ne povinností. Lidé byli strašeni, že zemřou, že ohrozí své blízké. Účinky vakcín byly nadhodnocovány, vedlejší účinky zamlčovány. Očkovaly se i děti, ačkoliv SÚKL vydal negativní stanovisko. Stát zatím neodškodnil nikoho z postižených a dělá vše pro to, aby to tak zůstalo. To je skandální.

Hrozí podle vás, že při další virové krizi – ať už přijde za rok, nebo za deset let – budeme opakovat stejné chyby? Jsme dnes lépe připraveni než tehdy?

Obávám se, že ne. Farmaceutické firmy mají obrovský vliv. Média, EU a „odborníci“ vytvoří jedinou pravdu a umlčí každého, kdo s ní nesouhlasí. Naštěstí vidím určitou naději v USA, kde se věci obracejí. Ale u nás? Kdo dnes otevřeně reflektuje covidové selhání? Spočítám je na prstech jedné ruky.

Nedávno se v Evropském parlamentu hlasovalo o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové kvůli nákupům vakcín. Někteří čeští europoslanci to označili za zbytečné gesto. Jaký je váš názor na toto hlasování a jeho výsledek?

Falešná ideologie opět zvítězila nad pravdou. Ale věřím, že jen dočasně. Děkuji všem europoslancům, kteří hlasovali pro její odvolání. Lidé teď jasně vidí, koho mohou volit a kdo je kdo.

Pokud po volbách dojde ke změnám ve Strakově akademii – co by měl nový ministr zdravotnictví udělat jako první? Na co by se měl prioritně zaměřit?

Ekonomický audit českého zdravotnictví a pozavírat všechny zloděje, kteří rozkrádají peníze určené na léčbu lidí.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31