Podporu ve volbách pro Libora Vondráčka (Svobodní), lídra kandidátky SPD v Jihočeském kraji, vyjádřil slovenský europoslanec Milan Mazurek (Republika). Ten je mimo jiné známý kvůli tomu, že zpochybňoval holokaust se slovy, že „o Hitlerovi se ve školách učí jen samé lži“. Do Vondráčka se kvůli podpoře od slovenského politika pustil například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Podporu slovenského europoslance oznámil Vondráček na síti X. Jeho veřejného kroku si lídr kandidátky hnutí SPD na jihu Čech podle vlastních slov „moc váží“. „Děkuju a těším se na spolupráci,“ napsal ke společnému videu a dodal, že ročníky 1994 drží pospolu.
Mazurek v souvislosti s tím tvrdí, že Česko má před sebou důležité volby, které mohou rozhodnout o zlepšení vzájemných vztahů mezi Českem a Slovenskem. „Pokud bych měl možnost, určitě bych volil kandidátku SPD, na níž bych rád v Jihočeském kraji kroužkoval Libora Vondráčka,“ vzkázal europoslanec. SPD a Republika společně zasedají v europarlamentu pod vlajkou evropské skupiny Evropa suverénních národů.
Řada lidí však Vondráčkovi připomněla výroky Mazurka z minulosti. Slovenský politik v roce 2016 – ještě v zelených barvách Ľudové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby – na Facebooku například tvrdil o událostech druhé světové války, že je „historie překroucená vítězi a Chazary.
V příspěvku se sice zaštiťoval slovy, že neobhajuje žádný režim, ale poté přešel na notu zpochybňování. „O Třetí říši víme pouze lži a pohádky o šesti milionech a mýdlech ze Židů. O Hitlerovi se ve školách učí samé lži,“ relativizoval vyhlazování židovského obyvatelstva. Web Plus jeden deň připomíná, že se o Mazurka kvůli těmto výrokům zajímala i slovenská prokuratura, ovšem shledala, že se nejedná o porušení zákona kvůli popírání holokaustu.
V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.
Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.
Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.
Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.
Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.
Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.
Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.
