Vondráček o muniční iniciativě: Nemůžeme si dovolit dávat peníze do ciziny.

Vondráček o muniční iniciativě: Nemůžeme si dovolit dávat peníze do ciziny.

Česko za končící vlády podporovalo bránící se Ukrajinu různými způsoby, například takzvanou muniční iniciativou. Předseda ANO Andrej Babiš ale nechce z rozpočtu dávat Ukrajině na zbraně už ani korunu. „Je potřeba pracovat na tom, abychom spláceli naše dluhy,“ argumentuje předseda Svobodných Libor Vondráček, nově zvolený do Sněmovny na kandidátce SPD. „Bavíme se o virtuální realitě,“ odmítá poslanec ODS Pavel Žáček, že by do iniciativy šly od státu velké částky.

Pane Vondráčku, proč by příští vláda neměla dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu?

Libor Vondáček (Svobodní): Argument je jednoduchý, aktuálně máme plánovaný rozpočet se schodkem 286 miliard korun. V čase rekordních dluhů si zkrátka nemůžeme dovolit rozdávat peníze kamkoliv do ciziny. Ať už je to Ukrajina, nebo barmské ženy.

Myslíme si, a s tímto programem jsme získali mandát v Poslanecké sněmovně, že peníze, které jsme posílali na Ukrajinu, už byly dostatečné.

Teď je potřeba pracovat na tom, abychom spláceli naše dluhy, nebo alespoň nevytvářeli tak velké. A abychom peníze, které vybíráme od občanů a které kasírujeme od českých lidí, nechávali na území České republiky.

Pane Žáčku, může si Česko finančně dlouhodobě dovolit vojensky podporovat Ukrajinu tím, že jí bude přispívat na vojenský materiál?

Pavel Žáček (ODS): Měli bychom si vyjasnit, že pokud hovoříme o muniční iniciativě, tak tam to je v zásadě jinak. Vytvořili jsme model, kdy zejména zahraniční státy Evropské unie dávají finanční prostředky – my to procesujeme, nakupujeme za tyto peníze techniku, která je vybrána a dodáváme to Ukrajině.

Pokud dovolíte, pane poslanče, k muniční iniciativě bych se rád ještě dostal. Skutečností nicméně je, že Česko v uplynulých letech přispělo na vojenskou techniku nebo munici Ukrajině. 

Žáček: Ale my se bavíme o virtuální realitě. Ty částky nemusí být takové. Naše podpora v minulosti byla logická, protože jsme byli podporovateli od začátku, darovali jsme velké množství vojenské techniky, munice a tak dále. Začali jsme třeba s těžkou i leteckou technikou dříve než všichni ostatní.

Ale dnes je situace jiná, dnes potřebuje Ukrajina munici v rámci muniční iniciativy. A tu jsme schopni zajistit tím, že jsme zodpovědný partner, důvěryhodný pro všechny ostatní, a vytvořili jsme mechanismus, jak získat finanční prostředky, nakoupit munici a dodat ji Ukrajině.

Čili my se bavíme o problému, který ani není virtuální. Nemusíme říkat, že tam jdou nějaké význačné částky.

Ale podporovat Ukrajinu jako takovou musíme, je to v našem národním bezpečnostním zájmu.

Naše muniční iniciativa o tomto víkendu mimochodem byla na výročním zasedání NATO ve slovinské Lublani pochválena opakovaně i generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Co s iniciativou

Pane poslanče Vondráčku, vy jste se nevyslovil pro variantu, aby muniční iniciativa skončila. Ale hnutí SPD, za které jste byl zvolen do Poslanecké sněmovny, se staví proti ni. Tak jak to máte?

Vondráček: Mám to tak, že tam nemáme dávat peníze z našeho státního rozpočtu, to je to nejpodstatnější.

Připomenu, že Česko dalo v rámci iniciativy necelou miliardu korun a zbytek jsou peníze spojenců nebo jiných států.

Vondráček: Jestli se muniční iniciativa přetransformuje do podoby, která bude nezávislá na našich penězích a nebudeme ani mimo ni posílat peníze v takových objemech jako dosud, tak to není tak velký problém.

Ale je potřeba si říct, že dnes Ukrajina nemá problém s nedostatkem munice. Základním problémem Ukrajiny je to, že má nedostatek vojáků, a to je pravděpodobně něco, co my nejsme schopni vyřešit. Vojáky na 3D tiskárně neumíme vytisknout a musíme jednat o míru.

Pane poslanče Žáčku, slyšíte od poslance, který pravděpodobně bude tvořit příští vládní většinu v Poslanecké sněmovně, že muniční iniciativu nechce rušit, ale že ji chce proměnit tak, aby Česko v jejím rámci samo nepřispívalo. Co vy na to?

Žáček: Jsem rád, že na rozdíl od předvolení rétoriky na to Andej Babiš změnil pohled. On je informován natolik, že ví, jak probíhá celá tato iniciativa.

Opravdu to považuji za obrovský manažerský a vojensko-politický úspěch České republiky. Za minimálních nákladů – nevím, jestli bylo nutné do toho vkládat finanční prostředky, které pan kolega kritizuje, asi ano – se podařilo dát dohromady koalici států, které využívají naší schopnosti a obratnosti. My získáme finanční prostředky, přesně vybereme tu munici, kterou ukrajinská strana potřebuje, případně se „opráší“, pokud byla ve starých skladech, a pošle se ukrajinským ozbrojeným silám.

To je něco, co všichni oceňují. Nemělo by to spadnout pod stůl. Rétorika Andreje Babiše se mění a já jsem tomu rád, protože to je něco, čím se můžeme chlubit. Těch ostatních věcí moc není a přeskakují nás státy, jako je Dánsko a další, které nejsou úplně na východním křídle.

Vedla k něčemu podstatnému česká pomoc Ukrajině? A končí její část na Blízkém východě? Odpovídají předseda strany Svobodní a poslanec zvolený za SPD Libor Vondráček a jeho znovuzvolený protějšek z ODS Pavel Žáček. Moderuje Lukáš Matoška.

Převzato z ČRo Plus

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31