Úpadek průmyslu náhle zrychlil

Úpadek průmyslu náhle zrychlil

Současný finanční trh je plný naprostých rozporů. Reálná ekonomika vůbec neladí s obrazem, které se ukazuje ve finančním zrcadle.

Podle informací, které máme od našich zdrojů v reálné ekonomice, se situace v automobilovém průmyslu prudce zhoršuje. Kapitáni českého automotive průmyslu včetně navazujících subdodavatelů nám totiž dávají avíza o tom, že situace v listopadu se dramaticky zhoršila proti říjnu. Je to vidět jak v náhlém propouštění, tak v silném poklesu zakázek. Víme o významném podniku podnikajícím v automotive, kterému tržby proti září (kdy ještě byly na dlouhodobém normálu) poklesly v říjnu na 70 %, v listopadu na 58 % a doposud uzavřené zakázky a objednávky ukazují na to, že v prosinci dojde k propadu na 37 % dlouhodobého normálu.

Co je ale problém: Vláda a statistici to dosud neví. Údaje z průmyslu přicházejí s dvouměsíčním, ale fakticky vzhledem k vykazování ještě trochu větším zpožděním. Respektive údaje o stavu průmyslu na začátku prosince se dozvíme až v první polovině února. Údaje o míře nezaměstnanosti v prosinci se sice dozvíme již v lednu, ale zaprvé značnou část lidí z průmyslu je schopen absorbovat stále nenasytný stát, zadruhé údaje o nezaměstnanosti v průmyslu se zamíchají do dat za celou ekonomiku a budou i tak vypadat celkem dobře. Jenomže lidé podnikající průmyslu už vědí, že situace se začala hodně prudce vychylovat od normálu.

Podobně jako v automobilovém průmyslu, v tuto chvíli prakticky všechny podniky ve střední Evropě podnikající v hutnictví a zejména ocelářství jsou ve ztrátě, ale opět to nemusí navenek vypadat příliš dramaticky, protože ztráta se objevuje v měsíčních výsledcích, nikoliv nutně na celoročních výsledcích. Známá kauza Thyssen Krupp mluví za vše, ale bylo by chybou myslet si, že je to ojedinělý případ.

Nejvíce se vystižení právě probíhající reality blíží takzvané měkké indikátory důvěry, které se zveřejňují velmi rychle po nasbírání dotazníkových odpovědí. Sem patří i index ekonomické důvěry v Německu Ifo. A ten byl zveřejněn právě tento týden. A přesně koresponduje s našimi informacemi. Nálada v německém automobilovém průmyslu se totiž podle indexu Ifo v listopadu výrazně zhoršila. Index se za listopad snížil z minus 28,6 bodu na minus 32,1 bodu. Podnikatelé hodnotí svou aktuální situaci hůře než v říjnu a na příští půlrok hledí s ještě větším pesimismem. Důvody jsou naprosto jasné, jsou to již opět rostoucí ceny energií a dalších surovin v souvislosti s Green Dealem.

A teď co tomu říká zrcadlo v podobě finanční ekonomiky: Ta by samozřejmě za zdravé situace měla problémy reálné ekonomiky zrcadlit. Ale ve skutečnosti se nůžky stále více rozevírají. Je to stejně absurdní, jako když během pandemie byla ekonomika v lockdownu a ceny akcií rostly. Německý akciový index DAX tento týden poprvé překonal hranici 20 000 bodů. Od začátku letošního roku si index DAX připisuje více než 19 procent. Akciím pomáhají k růstu vyhlídky na další pokles základních úrokových sazeb v eurozóně a ve Spojených státech.

Tím je vlastně řečeno vše: Akcie nerostou proto, že by zrcadlily zisky skutečné ekonomiky. Rostou pouze a jen proto, že si dělají naději na další takzvanou monetární iluzi, tedy situaci, kdy jsou trhy zaplaveny levnými penězi, které ceny cenných papírů zvyšují inflačně.

Ano, je to tak: Inflace je v plné síle zpět, vlastně nikdy neodešla. Akorát není ještě dostatečně vidět ve spotřebitelských cenách. Ale už zase je – stejně jako před rokem 2020 – vidět v cenách nemovitostí a cenných papírů.

Převzato z Echo24.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31