Ta nenávist a ubohost přesahuje všechny meze, adresoval na sněmu místopředseda Svobodných budoucí opozici

Ta nenávist a ubohost přesahuje všechny meze, adresoval na sněmu místopředseda Svobodných budoucí opozici

Strana Svobodných dnes v Praze pořádala celorepublikový sněm, na který pozvala i spřízněné politiky a osobnosti. Pestré proslovy zahrnovaly vize, slova podpory, ostrou kritiku politických soupeřů i humorné nadsázky.

„Kdo z nás by si ještě před lety pomyslel, že v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR budou mít Svobodní o dva poslance víc než sociální demokracie a komunisti dohromady?“ zavtipkoval při zahájení sněmu předseda Svobodných Libor Vondráček.

Tento historický úspěch je dle něj svým způsobem vstupem do nové etapy, protože Svobodní budou moci v budoucí koalici prosazovat i svůj program, navíc v době, kdy se směřování ČR čím dál více vzdalovalo od ideálů

V programovém prohlášení budoucí vlády je dle Vondráčka mnoho bodů Svobodných, z nichž vyzdvihl tři, „za kterými můžeme hrdě stát“. Prvním je zasazení se za ochranu hotovosti a české koruny v Ústavě ČR, k čemuž strana pořádala několik let i petici, která údajně čítá na 45 tisíc podpisů. Dalším důležitým bodem je zastavení zvyšování daní a „kvazi daní“, jako jsou poplatky, včetně koncesionářských poplatků, k jejichž zrušení také pořádali petici. Jako třetí bod vyzdvihl předseda Svobodných zavedení obecných referend.

Na závěr sdělil, že poslanecké mandáty vnímá i jako příležitost k budoucím úspěchům ve volbách do Senátu a zastupitelstev. „Věřím tomu, že se nám to povede, protože jsme přece Svobodní a nikdo nemůže zpochybňovat, že máme velkou trpělivost, pevný kořínek, vůli dělat, co je potřeba, a že stojíme za tou nejcennější hodnotou, kterou politik může chránit – a tou je svoboda,“ řekl.

Po Vondráčkovi dostal slovo předseda SPD Tomio Okamura, který ocenil dosavadní spolupráci, přičemž Vondráčka a Markétu Šichtařovou, kteří se do sněmovny dostali na kandidátce hnutí, označil za „velký přínos našeho společného poslaneckého klubu“.

„Společně chceme méně zákazů, nižší daně a více svobody. Společně chceme žít v zemi, kterou neřídí aktivisté a ideologie, ale fakta a zdravý rozum,“ řekl Okamura.

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ocenila název strany Svobodných a vypůjčila si několik citátů, z nichž jeden vyzdvihuje i odpovědnost coby jednu z rovin svobody. „My se té odpovědnosti nebojíme,“ sdělila a naznačila, že výsledky voleb ji a další určitým způsobem uklidnily. „Poslední čtyři roky mám pocit, že příliš pod kontrolou nebyly,“ dodala.

„Česká republika je náš domov, jiný nedostaneme, a proto ho musíme chránit ze všech sil,“ sdělila dále senátorka s tím, že se je někteří snažili znechutit. „Vyhráli jsme volby ve spojení sil – že se jim to sakra nelíbí!“

„Dnešní doba žádá, abychom nepřipustili rozbíjení naší země lidmi, kteří nerespektují principy právního státu ani svobodných voleb, ale jsou jako námezdní síly, které zatím nic jiného v životě nepředvedly. Tak ničí život nás ostatních lidí a vnucují nám jedinou pravdu. Odmítejme to, co tady už jednou bylo a mnozí jsme to zažili, žádejme skutečnou demokracii,“ sdělila Zwyrtek Hamplová.

Poté vystoupila další nezávislá senátorka Daniela Kovářová. „Volič chtěl změnu a součástí té změny jste vy. Volič chtěl ubrat na progresivismu a přidat na suverenitě – to mají v programu všechny subjekty budoucí vládní koalice,“ uvedla Kovářová a u Svobodných ocenila „zásadovost a neochvějnou vizi“.

„V době politické flexibility, kdy se programy stran mění rychleji než počasí, vy setrváváte na jasné ideové kotvě – na obraně svobody jednotlivce,“ řekla dále senátorka. Z programu vyzdvihla například daňový aspekt: „Stát nesmí lidem brát jejich těžce vydělané peníze pod záminkou moudrého přerozdělování. Je potřeba podporovat aktivního a zodpovědného občana, nikoliv pasivního klienta státu.“

Historický volební úspěch kvitoval i předseda PRO Jindřich Rajchl, který prozradil, že než založil vlastní politický subjekt, býval voličem Svobodných. Straně popřál úspěch a Libora Vondráčka a Markétu Šichtařovou označil za „největší naději české politické scény do budoucna“.

„Každopádně, budeme reprezentovat hodnoty, které sdílíme. Myslím si, že v tom základním pohledu na svět se totiž naprosto shodujeme,“ řekl Rajchl a vyzdvihl vizi „co nejméně státu“.

Bývalý předseda České pravice Michal Simkanič adresoval ve svém proslovu tvrdou kritiku na vícero stran. „Zdá se, že už definitivně opustilo politickou scénu – slovy pana Foglara – ‚bratrstvo Kočičí pracky‘, a že už tuhle pakáž nikdy neuvidíme,“ pronesl na adresu komunistů a dodal, že to je „pravděpodobně ta nejlepší zpráva z těchto voleb vůbec“.

„O každých volbách se říká, že jsou přelomové, zásadní, atd. Tentokrát to platí, ale nikoliv o těch volbách, ale o těch čtyřech letech, které nás čekají. Pevně věřím, že srovnání se dá najít snad jedině pro nás pamětníky v roce devadesát, kde také bylo potřeba zcela zásadně a beze zbytku léčit naši milovanou zemi a poslat ji na takovou trajektorii, která bude opravdu fungovat,“ dodal Simkanič.

Novopečená poslankyně Markéta Šichtařová osobně na sněm nedorazila, ale poslala zdravici, ve které konstatovala, že dostála slibu, který před dvěma lety Svobodným před vstupem do strany dala – tj. dostat stranu do parlamentu. V tomto smyslu vybídla k větší pragmatičnosti spíše než před úzkým idealismem.

Tento směr kvitoval i poslední z řečníků, místopředseda Svobodných Miroslav Havrda. Spojení s SPD byla podle něj jediná možná cesta ze čtyř možností, které se před volbami nabízely. Vyjádřil zklamání z konečného procenta získaného ve volbách vzhledem k 12-14 procentům, které mělo uskupení v SPD v průzkumech.

„Jsem úplně konsternován a šokován, jakým způsobem se po volbách chová dnešní opozice… Ten hnojomet, ta nenávist, ta manipulace, ta ubohost a ta nízkost, která provází nejenom parlament… ale i ty televizní debaty, to opravdu přesahuje všechny meze,“ adresoval protistranám Havrda a zavtipkoval, že v tomto smyslu vidí Tomia Okamuru jako Josého Mourinha, který na sebe stahuje „všechnu špínu“, aby jeho „mužstvo mohlo hrát co nejlepší fotbal“. Výše zmíněné senátorky přirovnal ke dvěma Johankám z Arku a Rajchla k Hulkovi.

Převzato z EpochTimes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31