Ta nenávist a ubohost přesahuje všechny meze, adresoval na sněmu místopředseda Svobodných budoucí opozici

Ta nenávist a ubohost přesahuje všechny meze, adresoval na sněmu místopředseda Svobodných budoucí opozici

Strana Svobodných dnes v Praze pořádala celorepublikový sněm, na který pozvala i spřízněné politiky a osobnosti. Pestré proslovy zahrnovaly vize, slova podpory, ostrou kritiku politických soupeřů i humorné nadsázky.

„Kdo z nás by si ještě před lety pomyslel, že v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR budou mít Svobodní o dva poslance víc než sociální demokracie a komunisti dohromady?“ zavtipkoval při zahájení sněmu předseda Svobodných Libor Vondráček.

Tento historický úspěch je dle něj svým způsobem vstupem do nové etapy, protože Svobodní budou moci v budoucí koalici prosazovat i svůj program, navíc v době, kdy se směřování ČR čím dál více vzdalovalo od ideálů

V programovém prohlášení budoucí vlády je dle Vondráčka mnoho bodů Svobodných, z nichž vyzdvihl tři, „za kterými můžeme hrdě stát“. Prvním je zasazení se za ochranu hotovosti a české koruny v Ústavě ČR, k čemuž strana pořádala několik let i petici, která údajně čítá na 45 tisíc podpisů. Dalším důležitým bodem je zastavení zvyšování daní a „kvazi daní“, jako jsou poplatky, včetně koncesionářských poplatků, k jejichž zrušení také pořádali petici. Jako třetí bod vyzdvihl předseda Svobodných zavedení obecných referend.

Na závěr sdělil, že poslanecké mandáty vnímá i jako příležitost k budoucím úspěchům ve volbách do Senátu a zastupitelstev. „Věřím tomu, že se nám to povede, protože jsme přece Svobodní a nikdo nemůže zpochybňovat, že máme velkou trpělivost, pevný kořínek, vůli dělat, co je potřeba, a že stojíme za tou nejcennější hodnotou, kterou politik může chránit – a tou je svoboda,“ řekl.

Po Vondráčkovi dostal slovo předseda SPD Tomio Okamura, který ocenil dosavadní spolupráci, přičemž Vondráčka a Markétu Šichtařovou, kteří se do sněmovny dostali na kandidátce hnutí, označil za „velký přínos našeho společného poslaneckého klubu“.

„Společně chceme méně zákazů, nižší daně a více svobody. Společně chceme žít v zemi, kterou neřídí aktivisté a ideologie, ale fakta a zdravý rozum,“ řekl Okamura.

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ocenila název strany Svobodných a vypůjčila si několik citátů, z nichž jeden vyzdvihuje i odpovědnost coby jednu z rovin svobody. „My se té odpovědnosti nebojíme,“ sdělila a naznačila, že výsledky voleb ji a další určitým způsobem uklidnily. „Poslední čtyři roky mám pocit, že příliš pod kontrolou nebyly,“ dodala.

„Česká republika je náš domov, jiný nedostaneme, a proto ho musíme chránit ze všech sil,“ sdělila dále senátorka s tím, že se je někteří snažili znechutit. „Vyhráli jsme volby ve spojení sil – že se jim to sakra nelíbí!“

„Dnešní doba žádá, abychom nepřipustili rozbíjení naší země lidmi, kteří nerespektují principy právního státu ani svobodných voleb, ale jsou jako námezdní síly, které zatím nic jiného v životě nepředvedly. Tak ničí život nás ostatních lidí a vnucují nám jedinou pravdu. Odmítejme to, co tady už jednou bylo a mnozí jsme to zažili, žádejme skutečnou demokracii,“ sdělila Zwyrtek Hamplová.

Poté vystoupila další nezávislá senátorka Daniela Kovářová. „Volič chtěl změnu a součástí té změny jste vy. Volič chtěl ubrat na progresivismu a přidat na suverenitě – to mají v programu všechny subjekty budoucí vládní koalice,“ uvedla Kovářová a u Svobodných ocenila „zásadovost a neochvějnou vizi“.

„V době politické flexibility, kdy se programy stran mění rychleji než počasí, vy setrváváte na jasné ideové kotvě – na obraně svobody jednotlivce,“ řekla dále senátorka. Z programu vyzdvihla například daňový aspekt: „Stát nesmí lidem brát jejich těžce vydělané peníze pod záminkou moudrého přerozdělování. Je potřeba podporovat aktivního a zodpovědného občana, nikoliv pasivního klienta státu.“

Historický volební úspěch kvitoval i předseda PRO Jindřich Rajchl, který prozradil, že než založil vlastní politický subjekt, býval voličem Svobodných. Straně popřál úspěch a Libora Vondráčka a Markétu Šichtařovou označil za „největší naději české politické scény do budoucna“.

„Každopádně, budeme reprezentovat hodnoty, které sdílíme. Myslím si, že v tom základním pohledu na svět se totiž naprosto shodujeme,“ řekl Rajchl a vyzdvihl vizi „co nejméně státu“.

Bývalý předseda České pravice Michal Simkanič adresoval ve svém proslovu tvrdou kritiku na vícero stran. „Zdá se, že už definitivně opustilo politickou scénu – slovy pana Foglara – ‚bratrstvo Kočičí pracky‘, a že už tuhle pakáž nikdy neuvidíme,“ pronesl na adresu komunistů a dodal, že to je „pravděpodobně ta nejlepší zpráva z těchto voleb vůbec“.

„O každých volbách se říká, že jsou přelomové, zásadní, atd. Tentokrát to platí, ale nikoliv o těch volbách, ale o těch čtyřech letech, které nás čekají. Pevně věřím, že srovnání se dá najít snad jedině pro nás pamětníky v roce devadesát, kde také bylo potřeba zcela zásadně a beze zbytku léčit naši milovanou zemi a poslat ji na takovou trajektorii, která bude opravdu fungovat,“ dodal Simkanič.

Novopečená poslankyně Markéta Šichtařová osobně na sněm nedorazila, ale poslala zdravici, ve které konstatovala, že dostála slibu, který před dvěma lety Svobodným před vstupem do strany dala – tj. dostat stranu do parlamentu. V tomto smyslu vybídla k větší pragmatičnosti spíše než před úzkým idealismem.

Tento směr kvitoval i poslední z řečníků, místopředseda Svobodných Miroslav Havrda. Spojení s SPD byla podle něj jediná možná cesta ze čtyř možností, které se před volbami nabízely. Vyjádřil zklamání z konečného procenta získaného ve volbách vzhledem k 12-14 procentům, které mělo uskupení v SPD v průzkumech.

„Jsem úplně konsternován a šokován, jakým způsobem se po volbách chová dnešní opozice… Ten hnojomet, ta nenávist, ta manipulace, ta ubohost a ta nízkost, která provází nejenom parlament… ale i ty televizní debaty, to opravdu přesahuje všechny meze,“ adresoval protistranám Havrda a zavtipkoval, že v tomto smyslu vidí Tomia Okamuru jako Josého Mourinha, který na sebe stahuje „všechnu špínu“, aby jeho „mužstvo mohlo hrát co nejlepší fotbal“. Výše zmíněné senátorky přirovnal ke dvěma Johankám z Arku a Rajchla k Hulkovi.

Převzato z EpochTimes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31