Svobodní v médiích: Mach o Itálii, GDPR a dění v regionech

Svobodní v médiích: Mach o Itálii, GDPR a dění v regionech

28. 5. byl hostem pořadu Události, komentáře v České televizi Petr Mach. Tématem byl vývoj v Itálii.

25. 5. zveřejnily Byznys noviny článek GDPR vstoupilo v platnost. Piráti i TOPka chválí, ODS kritizuje, SPD považuje za zvrácenost: Naopak, neparlamentní Strana svobodných občanů nařízení GDPR odmítla.

„Je to absolutně nepřínosné opatření, protože řada věcí už plynula ze stávajících zákonů. A kšeftaři s osobními údaji budou údaje beztak dál prodávat. Tak to bývá u každé regulace, která dopadá na poctivé, ale nepoctivých se nijak nedotkne,“ uvedl mluvčí Svobodných Martin Rumler.

„Současná úprava byla dostačující. Stačilo, aby se soudy ve sporech přiměřeně řídily zdravým rozumem. GDPR navíc přidává nadbytečné povinnosti a pokuty, zvyšuje byrokracii a odvádí firmy od jejich původního účelu – poskytovat zboží a služby,“ vysvětlil.

Svobodní: Biti budou i zákazníci, protože regulace zvýší náklady, tedy i ceny zboží a služeb. Proděláme tedy všichni.

„S osobními údaji se bude obchodovat dál a největší sběrač citlivých údajů, tedy stát, bude dál sbírat a zjišťovat o občanech vše, včetně zbytečností.“

Svobodní tvrdí, že GDPR pomůže kvůli drastickým pokutám „maximálně státní pokladně a několika firmám, které si za implementaci této regulace nechají zaplatit“.

„Nevíme, zda budou firmy v důsledku GDPR rovnou krachovat, ale třeba propouštění zaměstnanců je možné. Aby firma získala prostředky vynaložené na GDPR, zbaví se některých zaměstnanců,“ prohlásil dále mluvčí Svobodných.

Podle jeho informací už dochází k tomu, že některé malé e-shopy po první „ráně“, kterou dostaly zavedením EET, definitivně končí po GDPR.

„Každopádně náklady budou vysoké, přínos problematický. Místo investice do produktů a služeb budou firmy platit za vynucenou regulaci, a to žádnému podnikatelskému prostředí neprospěje. A biti budou i zákazníci, protože regulace zvýší náklady, tedy i ceny zboží a služeb. Proděláme tedy všichni,“ upřesnil Rumler.

23. 5. zveřejnily Byznys noviny článek Evropské dotace konkurenci zničily tiskárenskou firmu. Chce zažalovat Evropskou komisi: Tento otevřený dopis podpořili Svobodní, kteří taktéž tvrdí, že dotace prokazatelně zapříčinily krach firmy a zničení jednoho podnikatele, který se na čerpání dotací nechtěl podílet.

Svobodní podporují otevřený dopis a iniciativu Libertariánského institutu, který upozorňuje na škodlivý vliv dotací v podnikatelském sektoru. Tyto dotace výrazně narušují konkurenční prostředí a vedou až ke krachům firem, které dotace nedostanou, a k posílení jejich konkurence, která dotace získá,“ deklarovali Svobodní.

„Souhlasíme s tím, aby Parlament ČR pověřil vládu podáním žaloby na Evropskou komisi. Ačkoli jsme ohledně možné žaloby skeptičtí, věříme, že upozorňování na zneužívání a škodlivost dotací v podnikání alespoň otevře diskuzi na toto závažné téma,“ shodlo se republikové předsednictvo Strany svobodných občanů.

Různé

30. 5. vydal server autoweb.cz článek Radima Smetky Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla: Ústavní soud vydal rozhodnutí jako v totalitním režimu: Musím reagovat na poslední zhůvěřilost, které se dopustil Ústavní soud v čele s jeho předsedou Pavlem Rychetským, v souvislosti s problematikou objektivní odpovědnosti provozovotale vozidla. Na serveru Novinky.cz vyšel článek ohledně toho, že Ústavní soud zamítl návrh na odstranění části zákon týkající se objektivní odpovědnosti.

Argumentace Krajského soudu v Ostravě mi přišla naprosto logická a skoro jsem si říkal, že snad nikdo, kromě politiků, kteří se řídí pravidlem „účel světí prostředky“, nemůže tu argumentaci neuznat. Tímto mě ale Ústavní soud pořádně vytočil.

Za obzvlášť alarmující považuji tuto citaci předsedy Rychetského: „Provozovatel má právo neříci, kdo řídil vozidlo. Předpokládá se ale, že provozovatel vozidla ví, kdo v době spáchání přestupku užil jeho vozidlo, jakož i že má zájem domoci se po řidiči zaplacené pokuty.“ Tedy, jinými slovy: „Nechal jsem děti doma, je rozbitá váza, tak seřežu jedno dítě namátkou. Pokud to nebylo to správné, ono už si to s tím správným vyřídí samo.“

Abych to shrnul:

Pokud přistihnou řidiče při přestupku na místě, dostane pokutu a body. Pokud bude potrestán provozovatel, dostane jen pokutu. Tedy, i pokud to provozovatel opravdu spáchal, není splněna rovnost trestu, protože ten přistižený dostal navíc body.

24. 5. zveřejnil server Plzeň.cz článek Dítě vždy může stvořit jen muž a žena, reaguje Dušek na průlomové rozhodnutí soudců: Pro člena republikového výboru Strany svobodných občanů ČR z Plzeňského kraje Václava Duška je nepochopitelné průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého prvnímu českému páru homosexuálů soudci povolili, aby v rodném listě jejich dítěte byli jako právoplatní rodiče zapsáni oba partneři. „Neuvěřitelné, jak je možné popřít něco, co příroda zařídila,“ napsal Dušek na svém Facebooku.

Soud začátkem měsíce vyhověl žádosti gayů a povolil jim zapsat oba partnery do rodného listu dítěte dvojici mužů, které jim v USA odnosila náhradní matka. V Česku je takový proces nelegální. „Rodiči dítěte mohou být vždy pouze muž a žena. Jinak to prostě nefunguje,“ reaguje na rozhodnutí Václav Dušek. „Nemám nic proti homosexuálům a lesbám. Jejich orientace není žádná nemoc. Ale rodiči dítěte být prostě nemohou,“ tvrdí jednoznačně.

„Prostě se řítíme do šílené doby, kdy může být popřeno vše. I příroda,“ konstatuje Dušek a souhlasí s názorem místopředsedy lidovců Mariana Jurečky, který rovněž protestuje proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, aby homosexuální pár byl zapsaný v kolonce rodič v rodném listu dítěte. Je to podle něj proti přírodě a stvořiteli, jak napsal na svém Facebooku.

24. 5. zveřejnil server Svobodný svět článek Luboše Záloma Kdy oslavíme Den svobody?: Den, kdy obrazně řečeno přestáváme pracovat na stát, nazýváme Dnem daňové svobody. Jsme však od tohoto dne svobodni?

Význam pojmu svoboda je absence iniciace násilí — daně, které se vybírají za použití síly či za její bezprostřední hrozby, jsou pouze jedním dílkem z pestré mozaiky státního násilí, které jsme nuceni nechat na sobě soustavně páchat.

Stát nám přikazuje, s kým uzavírat či neuzavírat smlouvy, reguluje naše chování v roli zákazníků, nařizuje nám, za kolik peněz pracovat i kdy vůbec smíme pracovat, je schopen lidem zakázat kouřit v soukromé budově, přikazuje nám skrze bezpočet regulací nákup určitých produktů, diktuje nám životní úroveň ve stáří nebo formu zdravotní péče… Ruka státu je již tak silná a zasahuje do tolika aspektů našeho života, že si nemůžeme být takřka v žádný okamžik jisti, zda jsme se nedopustili přestupku.

Definujeme-li Den daňové svobody jako okamžik v roce, kdy by souhrn našeho dosavadního výdělku obsáhl naše celkové roční zdanění, můžeme se pokusit určit něco jako „Den svobody“, pomocí něhož bychom mohli stanovit, kolik dní v roce nás stát zaměstnává svými regulacemi a nutí nás být poslušnými?

Článek vydal i Neviditelný pes.

23. května zveřejnil server pravyprostor.cz článek Aloise Sečkára Pořádek musí být: Úřady si usnadňují práci a samozřejmě úzkostlivě střeží svoje právo pohodlně vybírat pokuty.Místo aby je dokumentoval „postaru“ živý policista – který pak podá potřebné svědectví, že dotyčný auto skutečně řídil – spoléhá se na kamery, které věrohodnou identifikaci nezaručují.

Nejsem úplně příznivec kamer na každém kroku, ale uznávám, že můžou být v určité situaci pomocník – např. objektiv namířený na náměstí odhalí přepadení prodejny a operátor na místo vyšle policejní jednotku dřív, než by ji stihl přivolat některý ze svědků. Fajn, to by šlo. Ale představte si, že by se jen na základě kamerového záznamu aproximačně odsuzovali pachatelé trestných činů. „Sice mu není vidět do obličeje, ale má stejnou bundu jako Vy, takže jste to byl Vy a jdete na 10 let do vězení…“

Výmluva, že to je běžná praxe na Západě, nemůže sama o sobě obstát. Svého času tam byla běžná praxe třeba upalovat čarodějnice. Nakonec se společnost vyvinula tak, že to přestalo být společensky přijatelné. A já doufám, že se to časem stane i s touto automatizovanou mašinérií na pokuty.

Článek vyšel i na serveru Svobodný svět.

Regiony

Chrudim

30. 5. vydaly Noviny Chrudim článek Spor podnikatele Drobílka s chrudimskou radnicí může skončit u soudu: Když je podána nějaká stížnost, měli bychom ji vyřídit a reagovat na ni,“ namítl městský zastupitel František Pilný (nezávislý za ANO 2011). Reagovala i Eva Kleprlíková (ANO 2011), kterou rozhořčila informace, že na Drobílkovy reklamace nebylo ze strany Odboru správy majetku MěÚ Chrudim odpovězeno zhruba 400 dní! Nereagoval ani tajemník MěÚ František Chmelík. „To je všechno špatně! Na vyřízení jakékoliv reklamace je určena třicetidenní správní lhůta,“ připomněla z vlastní praxe, neboť se sama správou majetku profesně zabývá.

Slovo si vzal i Josef Káles mladší (Svobodní): „Bohužel, je to další smutný příklad toho, jak se město stará o svůj majetek. Na emaily občanů se prostě odpovídá. Nevidím jediný důvod, proč by nemohlo odpovídat i město, když má pan starosta k dispozici čtyři místostarosty, tajemníka a k tomu velký tým úředníků.“ To už ale nevydržel starosta města Petr Řezníček (SNK ED), který označil Kálesovu větu za vyslání šípu proti vedení radnice. Jenže si pořádně naběhl. „Tajemník mi dluží odpověď už tři roky, přestože jsem zastupitel, a není to ojedinělý případ,“ ohradil se Petr Lichtenberg (Svobodní).

„Mám s panem tajemníkem tu samou zkušenost,“ přidal se zastupitel Pilný. „Jen s tím rozdílem, že dávám tyto dopisy do kopie i panu starostovi, který narozdíl od pana tajemníka vždy odpovídá. Přimlouval bych se tedy velice za to, aby začal pan tajemník komunikovat,“ dodal Pilný, aniž by přítomný tajemník Chmelík nějak zareagoval.

29. 5. vydal Chrudimský deník článek Chrudimských zastupitelů bude opět sedmadvacet: V počtu zastupitelů se tedy Chrudimští shodnou, avšak pro část opozice zůstává trnem v oku dnešní „nadstandardní“ počet místostarostů. Připomínka v tomto duchu zazněla opět i na pondělní schůzi. V diskuzi nad jedním z dalších bodů si totiž vzal slovo Josef Káles, zastupitel za opoziční Svobodné, který uvedl, že marně čeká od vedení města již dva měsíce odpověď na svůj návrh týkající se jím navrženého pořádání online přenosů z jednání zastupitelstva. „Přitom, pane starosto, máte vedle sebe čtyři místostarosty a také poměrně velký tým úředníků,“ rýpl si Josef Káles.

K Josefu Kálesovi se vzápětí připojil i jeho stranický kolega Petr Lichtenberg. „Pokud se bavíme o těchto věcech, tak mně, jako zastupiteli, dluží pan tajemník odpověď už možná tři roky. V žádném případě nechci dělat rozdíly mezi občanem a zastupitelem, ale jenom to uvádím jako příklad. Radnice prostě špatně reaguje na emaily, podněty a dotazy,“ přisadil si Petr Lichtenberg. Ten pak svoji poznámku rozvedl ještě na Facebooku, kde opět zkritizoval komunikaci ze strany tajemníka a jemu podřízených úředníků a závěrem dodal: „Že mají takováto ramena, značí jedinou věc: Jsou si jisti, ze je vedení přikryje a nic se jim nestane. Smutná realita v tom našem Chrudimském království…“

29. 5. vydaly Chrudimské noviny článek Zastupitelé si posvítili na prodej knihovny v Topolské i kauzu Drobílek: Informace o některých z projednávaných bodů Chrudimské noviny již v minulých dnech přinesly. Město totiž po návrhu Svobodných na svých webovkách uveřejňuje podklady k jednání. Novináři i veřejnost tak mají k dispozici stejné materiály, jako politici zasedající do škamen městského úřadu.

Na úvod schůze dostala slovo šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, která přítomné seznámila s rozpočtovými opatřeními. V následném hlasování úpravy výdajů městské kasy prošly bez připomínek, tradičně se ho však zdrželi oba Svobodní – Petr Lichtenberg a Josef Káles ml.

Až na stůl dostali politici podklady k žádosti zdejšího Mama klubu, který úpěnlivě prosil o finanční výpomoc. Podmínky státních dotací, o něž každoročně žádal, ministerstvo údajně nečekaně změnilo a „mamáči“ najednou chybí prostředky. Situace má být kritická, takže hrozí paralyzování jakékoliv činnosti. Zastupitelé prosbu o návratnou finanční injekci vyslyšeli a schválili odeslání 150 tisíc korun.

Následovalo schvalování sportovních dotací, akčního plánu a také stanovení počtu zastupitelů po říjnových volbách. Třešínkou nekonzistence zdejších Svobodných byl jejich souhlas s dotacemi sportovcům, nesouhlas s poskytnutím peněz Oldřichu Bujnochovi pro účely organizace Pernštejn desítky a Svatováclavského vinobraní. Zcela v duchu „dobrých a špatných dotací“.

29. 5. vydaly Noviny Chrudim článek Nezdržujte a pracujte, vzkázal městu zastupitel Pilný kvůli cyklostezce na Podhůru: A aby té nudy nebylo na začátek málo, následovala hned na úvod suchá řeč čísel v podání šéfky Finančního odboru MěÚ Chrudim Hany Vránové, která se jala přítomným detailně vysvětlit návrh zvýšení rozpočtových příjmů o 27 985 200 Kč, o něž bude letošní městský rozpočet navýšen. Návrh byl vzápětí takřka jednomyslně schválen, až na hlasy Petra Lichtenberga a Josefa Kálese mladšího (oba Svobodní), kteří se tradičně drží not domovské strany a od rozpočtových opatření vedení radnice se zpravidla distancují.

Pardubický a Chrudimský deník zveřejnily 25. 5. článek Lidé si stěžovali na rychlost, tak město pořídilo radar: Město si na základě již schváleného výsledku výběrového řízení pronajme radar na pět let od vítězného sdružení dodavatelů. Společnostem ČD – Telematika Praha a GEMOS CZ za celé období zaplatí celkem přes 2,1 milionu korun.

Právě proto se Svobodní domnívají, že radar se bude muset proměnit ve výkonný automat na peníze.

„Z našich daní se zaplatí přes dva miliony za radar, který se umístí tak, aby se nachytalo co nejvíce řidičů, a radar tím byl co nejdříve zaplacen. Pak už se výdělek z vybírání pokut stane nedílnou a pevnou složkou rozpočtu města,“ předpovídá Petr Lichtenberg, jeden ze dvou zastupitelů za opoziční Svobodné. „A ještě to bude za nemalý peníz živit nějakého dalšího úředníka,“ dodává Petr Lichtenberg.

Měst, jež si takto vylepšují svůj rozpočet, podle něj přibývá po celé republice jako hub po dešti. Zastupitel upozorňuje, že tím dochází i k nežádoucím dopravním efektům: řidiči narušují plynulost provozu nebo ztrácejí pozornost neustálým hlídáním tachometru. „Jsem zastáncem toho, že měřit rychlost a udělovat případné pokuty má pouze a jenom Policie ČR. Městská policie má vykonávat zcela jinou činnost,“ uzavírá Petr Lichtenberg.

Vyšlo i v Týdeníku Chrudimsko.

Plzeň

30. 5. vydala MF DNES článek Rýsuje se, kdo s kým a s čím jde do voleb: Občané patrioti pozici volební jedničky pro komunální volby v Plzni svěřili senátorovi Václavu Chaloupkovi. Prvním na kandidátce KSČM bude Václav Štekl, předseda kontrolního výboru krajské samosprávy. Volebním lídrem TOP 09 je její plzeňský šéf Michal Vozobule. To ale neznamená, že jistě bude na prvním místě kandidátky, protože TOP 09 jedná o možné koalici. „V úvahu připadá Plzeňská aliance a teoreticky Zelení. Definitivně dohodnutí zatím nejsme, myslím, že jasno bude tak do dvou týdnů,“ řekl Vozobule. Jak sdělil předseda Občanů patriotů Jan Michálek, ve hře je možnost, že se TOP 09 připojí k uskupení Občanů patriotů, Starostů, Svobodných a hnutí Pro zdraví a sport. Koalici už má v Plzni domluvenou KDU-ČSL. „Podařilo se nám dohodnout s Pravou volbou pro Plzeň, kde jsme našli programovou shodu,“

Praha 3

29. 5. vydal Pražský deník článek Praha 3 potřebuje krizový managment, tvrdí nová koalice na Žižkově. Nahradí Bellu starostku?: Žižkovská radnice v posledních dnech řeší krizi. Po vystoupení starostky Vladislavy Hujové z TOP 09 a následném vypovězení koaliční smlouvy se neví, kdo povede třetí městskou část v Praze do podzimních komunálních voleb. V pondělí se o slovo přihlásila Koalice pro Prahu 3, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a Svobodní.

Vyšlo i na webu Pražského deníku.

29. 5. vydal Pražský patriot článek O hlasy voličů v Praze 3 se bude na podzim ucházet nová koalice ODS, KDU-ČSL a Svobodných: V podzimních komunálních volbách se v Praze 3 bude o hlasy voličů ucházet nová koalice stran složená z ODS, KDU-ČSL a Strany svobodných občanů.

Lídrem kandidátky a společným kandidátem na starostu se stane současný místostarosta městské části Alexander Bellu z ODS, druhou v pořadí na kandidátce pak bude stávající zastupitelka Prahy 3 Lýdia Říhová z KDU-ČSL.

Třetí místo obsadí zástupce Svobodných, rovněž zastupitel, Mojmír Mikuláš. Voliči toto nové uskupení naleznou na hlasovacím lístku pod názvem Koalice pro Prahu 3 – ODS, KDU-ČSL, Svobodní.

Server kauza3.cz zveřejnil článek Dvakrát jsem zorganizoval předvolební debatu kandidátů na starostu Prahy 3, až jsem se sám stal jedním z nich: Všechny tyto obavy se nicméně ukázaly jako naprosto liché. Setkání kandidátů na starostu bylo zcela korektní a největší sál na území Prahy 3 zaplnili zvědaví diváci. Když jsme po čtyřech letech akci opakovali, dorazili už všichni relevantní kandidáti. Přesto u vstupu do sálu kdosi rozdával letáčky s logy ODS, Svobodných, Volby pro město a hnutí Pro Prahu, kde autoři lamentovali nad možnou neobjektivitou celé akce. Ani podruhé však nebylo nic co jí vytknout a moderátor Milan Šíma odvedl profesionální práci.

Stonařov

Jihlavské listy vydaly 29. 5. článek Ve Stonařově Svobodní sestavili ženskou kandidátku: Celkem dvě kandidátky do podzimních komunálních voleb mají Svobodní složené pouze z žen. A to v Hlinsku v Pardubickém kraji a ve Stonařově na Jihlavsku. Stonařovská kandidátka do komunálek je 15členná. Její jedničkou je fotografka Simona Kuzdasová, druhé místo obsadila předsedkyně spolku Alena Veliká. Trojkou kandidátky Svobodných ve Stonařově je učitelka Mirka Brychtová.

Velké Meziříčí

Server novinyvm.cz vydal 29. 5. článek SERIÁL: Úsek medializace a komunikace. Díl 1. Úvod: Ve sledu událostí posledních dní, jsem se rozhodl napsat seriál o úseku medializace a komunikace ve Velkém Meziříčí. Redakce tohoto útvaru se snaží tvářit jako nezávislá a zpravodajsky pokrývá dění ve Velkém Meziříčí. Ex-starosta Ing. Radovan Necid si však vybudoval v Jupiter clubu samostatné oddělení, které mělo na starosti převážně jeho osobní propagaci.

Aby vše ex-starosta Necid dotáhl k dokonalosti, aby se žádný jiný novinář, který nepíše podle toho pravého scénáře k žádným informacím nedostal, tak Necid zrušil i pravidelné tiskové konference! Jestli to bylo na radu Martakidise, nebo se tak rozhodl sám není známo. Každopádně zde byla za vlády starosty Necida velká snaha měnit veřejné mínění právě skrze úsek medializace a komunikace.

Dalo by se říci, jako podle vzoru Andreje Babiše. Sice si nekoupil celé médium, ale provedl to chytře, nebo spíše vychytrale. Odvolal skrze ředitele Dufka, tehdejší šéfredaktorku Horkou (lídryně Strana svobodných občanů) a místo ní dosadil svého černého koně. Ano tušíte správně, Petrose Martakidise (této osobě bude věnován samostatný díl), ale určitá strategická taktika je z toho silně cítit.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Úvod: válka, Česko a tisíce uvázlých turistů

Debata, kterou v Událostech, komentářích vedla moderátorka Tereza Řezníčková, se odehrávala na pozadí čtvrtého dne války na Blízkém východě po společných útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské raketové a dronové odvetě. V regionu se podle systému Drozd nacházelo kolem 6400 registrovaných českých občanů, uzavíral se a znovu otevíral vzdušný prostor, rušily se linky a vláda spouštěla armádní i pronajaté repatriační lety z Egypta, Jordánska a Ománu

Ve studiu proti sobě usedla poslankyně STAN Barbora Urbanová a na dálku se připojil poslanec za Svobodné a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček. Jejich spor se rychle posunul od konkrétní pomoci turistům k širší otázce, jak Česko zvládá krizovou komunikaci a jak má v neklidném roce 2026 vypadat zahraniční politika malého státu.

Vondráček: stát dělá, co může, kapacity jsou omezené

Na úvodní otázku, jak Česká republika zvládá reakci na rychle se vyhrocující situaci, odpověděl Libor Vondráček obhajobou vlády a státního aparátu. Popsal, že na jednání jejich poslaneckého klubu vystoupil ministr obrany, který poslance informoval o intenzivní koordinaci mezi resorty obrany a zahraničí. Podle Vondráčka dělají „všichni, co mohou“, zásadním limitem jsou ale uzavřené vzdušné prostory v řadě států a omezená možnost plavby lodí, takže návrat domů je logisticky složitý a často riskantní i pro samotné turisty.

Vondráček připomněl, že Spojené arabské emiráty a další státy Perského zálivu se staly oblíbenou destinací posledních let, takže počet Čechů v oblasti není malý. I on sám prý dostává žádosti od zoufalých rodin, aby pomohl s kontakty či informacemi, ale naráží na stejná omezení jako vláda: uzavřené nebe, přetížené linky a omezené kapacity armádních letounů typu Casa a airbusů, které ministerstvo obrany nasadilo k repatriaci.

Z jeho slov se vinul hlavní apel: kdo může, ať do oblasti nyní necestuje, aby si „nepřidělával starosti“. V době, kdy do Prahy dorazil první armádní speciál z Jordánska a další lety z Ománu a Egypta se chystaly na noc a ráno, se tak snažil veřejnost spíše uklidnit než vyvolávat dojem, že stát situaci nezvládá.

Spor o komunikaci: systém vs. „telefon na premiéra“

Barbora Urbanová postavila proti Vondráčkovu popisu limitů státní moci tvrdou kritiku vládní komunikace. Připomněla, že o víkendu a v pondělí ráno podle ní prakticky neexistovala srozumitelná strategická komunikace státu, lidé v hotelích v Dubaji či na přestupních destinacích v regionu sledovali Českou televizi a rozhlas, ale ministra zahraničí v klíčových hodinách neviděli.

Urbanová argumentovala, že právě takové chvíle ukazují, jak chybí centrální útvar strategické komunikace, který koalice po nástupu k moci zrušila bez adekvátní náhrady. Podle ní by systém typu Drozd mohl být rozšířen i o notifikace a praktické návody, nejen o suché sdělení „zůstaňte na místě a zachovejte klid“. Připomněla i konkrétní dotazy lidí na léky nebo délku pobytu v odříznuté destinaci – témata, která by podle ní měl stát aktivně řešit, místo aby je nechal na improvizaci jednotlivců.

Do debaty vnesla i symbolický motiv „covidových časů“, kdy premiér oznamoval v televizi ceny taxíků k hranicím. Také nyní jí vadilo, že Andrej Babiš se chlubí telefonáty s jednotlivými občany, čímž podle ní vzniká dojem, že bez kontaktu na předsedu vlády se člověk nedostane domů. Urbanová žádala systémová řešení, ne osobní mikromanagement.

Vondráček na tuto kritiku reagoval s tím, že by z celé situace nerad dělal politikum. Připomněl, že v minulých letech stát investoval „miliony a desítky milionů“ do strategické komunikace a že pokud by byla tak skvělá, jak se prezentovalo, lidé by už dávno věděli, jak se v podobných krizích chovat. Zmínil i příručku „72 hodin“, která má občany naučit připravit se na mimořádné události, a naznačil, že její pozdní vznik a slabý dopad nejsou vinou současné vlády.

Současně ale zůstal ve stejné linii: i kdyby u moci byla jiná garnitura, zásadně lépe by podle něj situaci nezvládla, protože fyzické kapacity repatriačních letů a omezení v regionu by zůstaly stejné.

Zahraniční politika: mezinárodní právo, Írán a Spojené státy

Debata se pak stočila k otázce, zda má Sněmovna přijmout usnesení, které by výslovně podpořilo české spojence, zejména Spojené státy a Izrael, a jasně se postavilo k útokům na Írán. Občanská demokratická strana se o takové usnesení pokusila, ale poslanci ho ani nezařadili na program schůze.

Vondráček odmítl, že by vláda potřebovala od ODS rady, jak dělat zahraniční politiku, a tvrdil, že výsledky posledních týdnů a měsíců – zejména zlepšení vztahů se Spojenými státy – jsou viditelné samy o sobě. Podle něj mezinárodní hráči nepotřebují sledovat, jak se česká Sněmovna hádá o rezolucích, zvlášť v době, kdy už nyní kvůli době jednání leží ve Sněmovně řada odložených zákonů.

Na otázku, zda Česká republika stojí za Spojenými státy a Izraelem, odpověděl s odkazem na programové prohlášení vlády: v první řadě prý stojíme za mezinárodním právem a suverenitou států, což podle něj platí jak pro Ukrajinu, tak pro aktuální konflikt s Íránem. Pokud Spojené státy mezinárodní právo neporušily, nemusejí se podle něj ničeho bát, ale Česká republika nemá potřebu to zvlášť deklarovat novým usnesením.

Zároveň varoval před „preventivními útoky“ a připomněl zkušenost z roku 2003, kdy americký ministr zahraničí Colin Powell ve Valném shromáždění OSN obhajoval invazi do Iráku údajnými zbraněmi hromadného ničení. Obával se, aby se podobný narativ nestal znovu záminkou pro vojenské operace, které by jinak těžko hledaly oporu v právu, a aby se na tento příklad neodvolávaly i jiné mocnosti, které by chtěly ospravedlnit své zásahy.

Na doplňující dotazy, zda existuje uvnitř vládního uskupení a spřízněných stran – ANO, Motoristé, SPD – jasná společná linie k íránskému konfliktu, připustil, že programové prohlášení otázku Íránu výslovně neřeší a vyprofilovaná pozice zatím neexistuje. Podle něj ale může být Česká republika spolehlivým spojencem Spojených států v rámci NATO, a přesto upozorňovat na možná porušování mezinárodního práva – a že zaznívání takových hlasů v české debatě považuje za užitečné.  

Urbanová: svět nečeká, až se koalice shodne

Barbora Urbanová využila Vondráčkova přiznání, že vláda nemá k Íránu pevně formulovanou politiku, k širší kritice. Podle ní to není „přítomná otázka“ jen v programovém prohlášení, ale realita, která ovlivňuje ceny plynu a ropy, rozpočty domácností, bezpečnost Evropy i tlak na obranné rozpočty.

Připomněla, že i válka na Ukrajině, kterou Rusko dál vede a při níž umírají civilisté, nebyla v programových dokumentech předem popsána, ale Česko se muselo rychle zorientovat a zaujmout jasný postoj. Kritizovala současnou vládu, že navrhuje snížení rozpočtu na obranu právě ve chvíli, kdy se situace na Blízkém východě vyhrocuje a ruská agrese neskončila.

Zároveň zdůraznila, že nechce po 108 vládních poslancích jednotu v každém detailu, ale očekává jasnou, srozumitelnou „českou pozici“ v nebezpečném světě roku 2026. Odmítla jakýkoli náznak sympatií k íránskému režimu, který označila za zrůdný a odpovědný za vraždění vlastních občanů, ale současně upozornila, že veřejnost ani poslanci nemají dost informací, aby mohli definitivně posoudit odůvodněnost americko-izraelského útoku.

Urbanová vidí problém i v tom, že kabinet nedává prostor plnohodnotné parlamentní debatě o tak zásadních otázkách. Připomněla, že koalice neumožnila zařazení bodu k Blízkému východu na program, zatímco Sněmovna podle ní „hodiny“ řeší symbolické dny a dílčí novely, jako byl například bod o týrání zvířat. Její výtka mířila k tomu, že místo seriózní debaty o válce a dopadech na české občany se poslanci věnují vedlejším tématům.

Naslouchání a realita cen: co Sněmovna může a nemůže

Moderátorka v závěru připomněla výzvu prezidenta, aby si poslanci víc naslouchali. Vondráček trval na tom, že debata ve Sněmovně probíhá – jen ne v podobě samostatného bodu, ale v rámci projednávání programu, což označil za „folklor“, kdy se u bodu o programu mluví o všech možných tématech.

Znovu citoval programové prohlášení: Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států, podporovat diplomatické kroky k ukončení války na Ukrajině a eliminovat rizika války v Evropě. Připustil, že válka na Blízkém východě není válkou „v Evropě“, ale princip respektu k mezinárodnímu právu se podle něj vztahuje i na ni.

Současně zchladil očekávání, že vnitrostátní debaty mohou ovlivnit každodenní realitu: ceny benzínu a ropy podle něj porostou bez ohledu na to, zda se o konfliktu bude v českém parlamentu mluvit hodinu, nebo deset hodin. Česko může vyzývat k deeskalaci a usilovat o zprovoznění klíčových tras, jako je Hormuzský průliv, ale rozhodující tahy se dějí jinde.

Záběr z letiště: krizová operace v přímém přenosu

Televizní reportáž po skončení politického duelu přesunula pozornost z abstraktní diplomacie k velmi konkrétnímu obrazu: na čtvrtý terminál pražského letiště právě dorazil první armádní letoun z Jordánska s asi 40 Čechy na palubě. Redaktorka Kateřina Golasovská popsala, že další, větší airbus z Ománu s až stovkou cestujících se čeká v noci a nad ránem má dorazit letoun Casa z Egypta, po dočerpání paliva a výměně posádek se pak stroje vrátí zpět pro další lidi.

Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o „rozsáhlejší operaci než poslat jedno letadlo na jedno místo“, která musí reagovat na počasí, typ letadel i přelety nad jednotlivými státy, a potvrdil, že Česko repatriuje své občany zároveň ze tří zemí. V regionu přitom podle aktuálních dat systému Drozd zůstává přes šest tisíc českých občanů, kteří se postupně snaží dostat domů i s pomocí komerčních letů, například společnosti Smartwings.

Reportáž tak v několika minutách ukázala dvě tváře stejné krize: složité politické hledání postoje mezi loajalitou ke spojencům a respektem k mezinárodnímu právu a vedle toho praktickou snahu dostat v co nejkratší době domů tisíce turistů, kteří se ocitli v regionu, kde opět padají rakety a uzavírají se letiště.

Libor Vondráček v této mozaice vystoupil jako politik, který se snaží zdůraznit omezené kapacity českého státu, varovat před opakováním chyb z irácké války, a přitom se nenechat vtáhnout do obviňování vlády z totálního selhání. Urbanová oproti tomu tlačila na systémovou přípravu, jasnou „českou“ pozici a silnější roli parlamentu i strategické komunikace. Napětí mezi těmito dvěma pohledy definovalo tón celého pořadu.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31