Ševčík spočítal! Čísla, která vás praští do očí. Na odškodnění po povodních není, ale na další dávky pro Ukrajince je

Ševčík spočítal! Čísla, která vás praští do očí. Na odškodnění po povodních není, ale na další dávky pro Ukrajince je

„Ještě v březnu jsme na sociálních dávkách měsíčně vydali 829 366 000 Kč. Na zdravotnictví dalších 350 138 000 Kč. A třeba na školství v únoru v roce 2025 jsme vydali 99 116 000 Kč,“ spočítal ekonom a vysokoškolský pedagog Miroslav Ševčík, který povede v podzimních volbách společnou kandidátku SPD, Trikolory, PRO a Svobodných v Jihomoravském kraji, kde vyzve v přímém souboji premiéra Petra Fialu (SPOLU).

Ukrajincům je podle Andreje Babiše potřeba pomáhat, ale mají mít stejné podmínky, jako Češi. Souhlasíte?

Stát se musí postarat především o své občany, a pokud mu nějaké peníze zbydou, tak teprve by měl pomáhat i někomu dalšímu. V této souvislosti je nutno podotknout, že dochází i k nadužívání naší pomoci, a to na úkor našich lidí. 

Je to tak nastaveno? Pokud ano, jak zamezit zneužívání našeho sociálního systému?

Ano, dochází k zneužívání našeho sociálního systému. Ano, víme, že tady existovala a existuje sociální migrace, kdy si sem jezdili vybírat sociální dávky lidé z Ukrajiny i z míst, kde válečný konflikt nebyl a vraceli se pak zpátky. Humanitární dávky,  respektive příspěvek na péči například pro Ukrajince, probíhá bez posouzení jejich zdravotního stavu na základě vydaných potvrzení někde na Ukrajině, často zfalšovaných a mají daleko lepší podmínky, než mají naši občané.

U našich občanů se zkoumá jejich zdravotní vztah, jsou zatíženi přílišnou byrokratizací a dostávají pak například 880 Kč měsíčně. Přičemž u Ukrajinců tento zdravotní stav je pouze na základě nějakého vydaného potvrzení, a když mají postižení 2. stupně, tak dostávají Ukrajinci 4 900 Kč měsíčně, a dokonce Ukrajinci do 18 let dostávají 7 400 Kč. Tedy je jasná diskriminace českých občanů.

„Máme tady Ukrajince, kteří přišli před válkou, a my je strašně potřebujeme, ale potřebujeme i ty, kteří přišli po válce. Agrofert zaměstnává 1600 Ukrajinců,“ řekl Babiš. Dříve ale říkal, že se Ukrajinci mají vrátit domů. Jak to chápete?

Jsem bytostně přesvědčen, že velká část Ukrajinců by se měla vrátit domů a pomoci přece budovat válkou poškozenou ekonomiku, válkou poškozenou zemi. A pokud jsou to ale lidé, kteří využili této situace k tomu, aby se stali ekonomickými migranty, tak by neměli být zvýhodňováni a neměli by dostávat různé dávky. Nutno podotknout, že například v příspěvku na ubytování jsme již do března letošního roku vyplatili téměř 14,5 miliardy Kč. To jsou velmi vysoké částky.

Nutno podotknout, že ještě v březnu jsme na sociálních dávkách měsíčně vydali 829 366 000 Kč. Na zdravotnictví dalších 350 138 000 Kč. A třeba na školství v únoru v roce 2025 jsme vydali 99 116 000 Kč. Celkově nás to do března letošního roku stálo na výdajích, které jsou evidovány, 66 424 262 000 Kč. Takže to je jenom, abychom si to řekli taky v číslech. Přitom další vysoké částky, poskytnuté Ukrajině z našich peněz, jsou v režimu utajování.

Babiš mluvil i o Ukrajincích, kteří „mají ty SUV a jsou bohatí a zneužívají ten náš systém“. Máme tento problém?

Ano, jsou tady samozřejmě osoby, které používají sociální turistiku a zneužívají náš systém, ale jsou tady také osoby, které se podílely na korupčním jednání přímo na Ukrajině. Například Evropský účetní dvůr ve své zprávě z roku 2021 konstatoval a popisoval, že Ukrajina je jeden z nejzkorumpovanějších států vůbec na evropském kontinentu a že patří na stupně vítězů v tomto hodnocení. Takže ano, jsou tady lidé, kteří tímto způsobem vydělali peníze a jsou velmi bohatí. Konec konců se to projevuje i na trhu s nemovitostmi, zvláště pak ve větších městech, kde tito Ukrajinci kupují byty, a tak též přispívají k jejich nedostatku, a tím zvyšují i cenu pro naše občany.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluvil o tom, že by se potenciálně mohla vyplácet rodičovská i Ukrajinkám. Dává to ekonomicky smysl?

V žádném případě bych tuto dávku nevyplácel Ukrajinkám, nedává to ekonomický smysl. Nutno podotknout, že naše rodičky, naše rodiny jsou poškozeny, protože ta dávka, která je vyplácená už od roku 2024, nepřidala rodinám, které měly děti, ale až těm nově narozeným a my víme, že za Fialovy vlády došlo o více než třetinu k znehodnocení těchto dávek tím, že tady byla poměrně vysoká inflace. A ta rodičovská zaostává samotná o nejméně 16 % za těmi potřebami, které naše rodiny s dětmi mají. Takže v žádném případě nezatěžovat sociální systém vyplácením těchto dalších dávek.

Zvyšují jenom zadlužení České republiky. V situaci, kdy stát není schopen včas a v plné výši vyplatit již slíbené částky mimo jiné ani za loňské škody po povodních, tak bych rozpočet nezatěžoval dalšími dávkami pro cizince.

Ukrajinci jsou nám kulturně poměrně blízcí a jejich začlenění je snadnější než u migrantů z jiných kultur. Nemůže to být výhoda např. ve světle loni schváleného unijního migračního paktu?

V žádném případě nesouhlasím se schválením unijního migračního paktu. Je to postup, který zvolila tato vláda, především rukou a perem ministra Rakušana. Považuji to za nehoráznost, konec konců by se dalo říct až za něco, co není v zájmu českých občanů, českých domácností, českých firem. Dalo by se to posuzovat i možná jako takový určitý vlastizrádný krok, který je velmi nebezpečný pro středoevropský region. A to, že dochází k lepšímu začleňování, to se může někomu zdát.

Máme velké problémy v tom, že je náš zdravotní systém přetížen právě péčí i o ukrajinské pacienty. A co víc, naprosto nespravedlivé je to především ve školství, kde jsou upřednostňovány ukrajinské děti při umisťování do škol. Máme velké problémy nejen ve školách, ale i ve školkách s tím, aby se české děti dostaly na základě spádovosti do škol, kam by chtěly a měly chodit.

Systém je špatně nastavený, měly být vytvořeny zvláštní třídy jenom pro ukrajinské děti. Mezi migranty je spousta učitelek a učitelů, a mohli se podílet na výchově přímo tak, aby nezatěžovali české školy, protože většina ukrajinských dětí neuměla a ani dodnes neumí česky a ten systém jenom komplikuje.

Převzato z Parlamentních listů

Redakční poznámka: článek vyjadřuje názory Miroslava Ševčíka. Nemusí odpovídat stanoviskům a programu Svobodných.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31