Rok 2028 – bude elektřina i po zrušení uhelných elektráren?

Rok 2028 – bude elektřina i po zrušení uhelných elektráren?

Nedávno proběhla médii zpráva, že skupina Sev.en plánuje odstavit tři uhelné elektrárny (Chvaletice, Počerady, Kladno). Kvůli příliš vysokým daním ETS1 se jim nevyplácí jejich provoz a prodělávají na nich. Daň ETS1 je součástí politiky Green dealu a cílem je znevýhodnit elektrárny vytvářející plyn CO2 (uhelné a plynové). Státní organizace Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) musí dle zákona prozkoumat, zda v případě záměru odstavení velkých elektráren nedojde k problémům v dodávce elektřiny.

Závěr ČEPS: zkoumáme jen rok 2027, další neřešíme

ČEPS vydal oficiální zprávu, že pro udržení stability dodávek stačí nechat v provozu část elektrárny Chvaletice, zbytek nechá zrušit. Ve zprávě zdůrazňuje, že posuzoval pouze situaci za rok 2027. Výslovně se zříká odpovědnosti za stabilitu dodávek v dalších letech. Ředitel ČEPSu se vymlouvá na zákony, která jim nedovolují říct, zda budou potřeba některé elektrárny v následujících letech. Že zákon nařizuje posoudit jen rok 2027, tak další nezkoumají.

Zavřená uhelná elekrárna

ČEPS má prošetřit i další roky

Zaměřit se jen na rok 2027 je chyba. Trvalá dodávka energií je v dnešní době opravdu nezbytná. Novou elektrárnu nelze postavit za jeden rok, obzvláště v České republice. Když ČEPS za rok zjistí, že odstavené elektrárny budou v roce 2028 vlastně potřeba, bude už pozdě. Majitel elektrárny nebude držet odstavenou elektrárnu v pohotovosti, kdyby si to stát rozmyslel. Technickou zprávu ČEPSu ještě zpracuje Energetický regulační úřad (ERÚ), aby určil finanční parametry provozních dotací pro ztrátové Chvaletice. Pokud nerozhodne jinak než ČEPS, elektrárny budou nevratně zrušeny. ČEPS a ERÚ by měl posoudit potřebnost těchto elektráren nejméně v rozsahu několika následujících let, než by mohly být vybudovány náhradní plynové elektrárny. Plyn je totiž podle politiky Green dealu jediná možnost místo uhelných. Green deal upřednostňuje solární a větrné elektrárny, ale ty v noci a při slabém větru nevyrábí skoro nic. Bez elektráren na uhlí nebo plyn budou nastávat výpadky v dodávce elektřiny.

Některá zařízení se musí pravidelně obměňovat nebo projít rekonstrukcí, třeba každé čtyři roky. Pokud má majitel zaručen jen provoz na jeden rok, tak údržbu třeba neprovede, jeden rok to přece vydrží. Bez jasného stanoviska na další roky se může údržba zanedbávat a elektrárna může skončit předčasným ukončením provozu. I kdyby ČEPS v dalších letech zjistil, že některou z těch elektráren potřebuje, kvůli odkládané údržbě už je třeba nebude možné provozovat.

Závěr ČEPS: Kladno není potřeba, pokud vylepšíme energetickou síť (cena 200 mil.)

tiskové zprávě ČEPS nepíše o tom, že odstavení elektrárny v Kladně vyžaduje vysoké investice do posílení sítě. To je uvedeno až v kompletní zprávě. Cena tam není uvedena, na základě ceny za dodávku stejně výkonného transformátoru u jiné elektrárny (120 miliónů Kč) můžeme stanovit hrubý odhad všech nákladů na 200 miliónů. Tyto náklady zaplatí odběratelé elektřiny. To je ukázka toho, jak Green deal zdražuje elektřinu. Nejenom že v ceně elektřiny platíme daně ETS1, ale musíme i kvůli tomu posilovat rozvodnou síť.

Shrnutí:

Politika Green dealu způsobuje, že kvůli vysokým daním zvaných ETS1 tvoří významnou část prodejní ceny tato daň. Uvedené elektrárny už majitel pan Tykač nechce provozovat, prodělává na nich. Organizace ČEPS doporučila dotovat část elektrárny ve Chvaleticích. Ale zkoumala potřebnost těchto elektráren jen pro rok 2027. Pokud bude jejich výkon potřeba v následujících letech, nebude už možné je znovu zapnout. ČEPS musí prošetřit jejich potřebnost i pro další roky.
Odstavení elektrárny Kladno vyžaduje posílení sítě asi za 200 miliónů. To je prokazatelné zdražení elektřiny kvůli politice Green dealu.

Martin Zdráhal

Článek vyjadřuje názor autora, nejedná se o oficiální stanovisko Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31