Asi si pamatujete, že během listopadu jsme na tomto místě opakovaně uváděli, že v listopadu došlo k razantnímu zhoršení situace v českém průmyslu, aniž by si to však drtivá většina salónních ekonomů, statistiků a politiků uvědomovala. A že pravdu se dozvíme až v lednu. Ten okamžik pravdy právě přišel.
Předehrou ke statistice průmyslu však byla už dopředu několik dní stará zpráva. Díky ní jsme se dozvěděli, že index českých nákupních manažerů poklesl v prosinci ze 46 bodů na 44,8 bodu. Pesimistická nálada (index ležící pod hranicí 50 bodů) trápila český průmysl nejen po celý minulý rok, ale táhne se už od poloviny roku 2022. Už z toho bylo zřejmé, že ani hlavní čísla z průmyslu nebudou povedená.
A to se potvrdilo. Očekával se pokles průmyslu „jen“ o půl procenta. V realitě ale v listopadu 2024 průmysl reálně meziročně poklesl o 2,7 %. Pokles průmyslu se tedy dál prohlubuje. A vůbec nepřekvapí, že k tomuto tristnímu výsledku průmyslu přispěl hlavně slabý výkon automobilek, zejména výroba nových dílů. Protože je výroba aut klíčovým odvětvím českého průmyslu, logicky se na to nabalují problémy dalších navazujících oborů – hlavně výroby pryžových a plastových výrobků. Pod to spadá například výroba pneumatik. Celý evropský automotive sektor nyní kvůli zelené politice svádí nerovný souboj s čínskou a americkou konkurencí.
Některá odvětví průmyslu zatím ještě tak drastický pokles nezaznamenala, takže v průměru za celý průmysl došlo k propadu „jen“ o 2,7 %, ale z praxe víme, že existují firmy v oblasti automotive, které se potýkají s poklesem zakázek a tržeb řádově o desítky procent. Za celý průmysl v průměru za všechna odvětví hodnota nových zakázek v běžných cenách v listopadu 2024 meziročně klesla o 1,4 %. Zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,1 %, převážil vliv klesajících zakázek ze zahraničí, které meziročně klesly o 3,8 %.
Ani to ale není žádným překvapením. Jen o den dříve jsme se totiž dozvěděli, že objem zakázek v německém průmyslu v listopadu propadl proti říjnu o 5,4 %. Takový propad z měsíce na měsíc je šokem. A pozor, to mluvíme opět o průměru za všechna odvětví. Nemáme sice za Německo souhrnné statistiky za automotive a těžký průmysl, ale víme, že v těchto oborech je situace již skutečně dramatická. V Německu se výrazně snížily především velké objednávky – na vlaky, na lodě, na letadla, plus obecně zakázky v energeticky náročných odvětvích vyjma zbrojního průmyslu.
Drahé energie v Evropě (v porovnání s USA nebo Čínou) se staly nepřekonatelnou bariérou, a to ještě ta klíčová část Green Dealu v podobě EU ETS2 ani nezačala, protože ta odstartuje až v roce 2027. Rozhodně tedy neplatí, že problémy s novými objednávkami má a bude mít jen český průmysl. Jde o celoevropský problém. Evropský průmysl se chystá na pořádný náraz na dno.
Útlum pozorujeme i v dalších indiciích. Například průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu se v listopadu 2024 meziročně snížil o 2,0 %. A to se nutně muselo odrazit také na trhu práce. Míra nezaměstnanosti během prosince roku 2024 vyskočila nad 4% úroveň. Tam se dostala poprvé od začátku roku 2021. To znamená od doby, kdy českou ekonomiku naplno trápily lockdowny. Konkrétně v posledním měsíci minulého roku nezaměstnanost dosáhla 4,1 %. Počet uchazečů o jedno volné místo narostl na 1,2. To je nejvíc od ledna 2018. V rámci objektivity je ale také potřeba dodat, že v prosinci dochází pravidelně k sezónnímu nárůstu nezaměstnanosti, protože s příchodem zimy končí některé sezónní práce ve stavebnictví nebo v zemědělství.
