Řadu let působil Miroslav Ševčík jako děkan na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dlouhá léta se rovněž aktivně vyjadřuje k politice. V minulosti vystupoval na kongresu ODS, později přičichl ke Trikoloře, za niž před čtyřmi roky v Praze neúspěšně kandidoval. Letos vyráží do voleb jako lídr SPD na jihu Moravy.
„Nejdříve jsem nechtěl kandidovat, ale nakonec ano. Dohnala mě k tomu situace, která v České republice nastala. Doufám, že jsme na pokraji konce nejhorší vlády, která tady kdy vládla,“ prohlašuje sedmašedesátiletý ekonom v dalším z řady předvolebních rozhovorů iDNES.cz.
Proč jste se rozhodl kandidovat na jihu Moravy, když žijete skoro celý život v Praze?
Není to pravda, ještě v 90. letech jsem měl trvalé bydliště ve Zlíně, kde jsem se i narodil. I k Brnu mám blízko, mám tu příbuzné, v okolí žila moje babička, v Babicích nad Svitavou jsem trávil dětství, v Bílovicích nad Svitavou jsem částečně odchodil základní školu.
Obecně vás ale veřejnost vnímá optikou bývalého děkana z pražské Vysoké školy ekonomické.
K Moravě mám skutečně blízko, přímo v Brně jsem už skoro třicet let místopředsedou představenstva Stavebního podniku města Brna, takže sem jezdím velmi často.
Proč jste si ale najednou změnil bydliště z Prahy do Brna? Přijde mi zvláštní, že krátce před volbami se objeví, že bydlíte v Brně.
A co se má stát? To je úplně normální, že člověk mění bydliště, nemusí to být napořád, zatím to ještě není zakázané.
Jste ekonom a určitě se i se mnou jako laikem shodnete, že český daňový systém je velmi složitý…
Daňový systém je skutečně složitý, nesčetněkrát se tam vyskytuje slovo výjimka…
A na ně právě narážím, protože výjimek je velká řada. Které byste zrušil a proč?
Co nejvíce, těžko je vyjmenovat, je jich více než stovka.
ednou z nich je i to, že se z tichého vína neplatí spotřební daň.
Nulovou daň na víno chci zachovat. Jsem jednoznačně pro, abychom nesnižovali konkurenceschopnost našich vinařů a nepoškozovali je ve vztahu k zahraničí. A není to výjimka, to není její příklad.
Formálně to není výjimka, ale tím, že je v zákoně napsané, že je nulová spotřební daň z tichého vína, tak to fakticky výjimka je.
V zákoně je spousta věcí, kde je nulová sazba. A tento konkrétní případ považuji za zcela rozumný, zvlášť pro Jihomoravský kraj, který je krajem vinařů. Pomáhá to i cestovnímu ruchu.
A co třeba situace, kdy místní vinař vyrábí víno z hroznů dovezených z Maďarska, Slovenska nebo jiné země? Má i takový vinař mít tuto výhodu?
Samozřejmě, suroviny můžete svobodně dovážet, odkud chcete.
Mířím k tomu, jestli se ještě jedná o podporu lokální produkce, když si takový podnikatel nechá dovézt kamion hroznů z ciziny.
Ale zpracovává to on tady, takže je to v pořádku.
Jižní Moravu více než jiné regiony trápí kvůli poloze sucho a zvyšování teplot. Trápí to nejen zemědělce, ale i lidi ve městech. Klima se očividně mění, jsou větší vlny veder, naprostá většina vědců se shodne na tom, že minimálně částečným strůjcem těchto změn je člověk. Co s tím?
Klimatické změny jsou tady odnepaměti a ani ta současná není způsobená činností člověka.
Většina vědců se shoduje, že ji má na svědomí člověk.
Já vám ukážu výsledky vědecké studie, kterou si zadalo ministerstvo energetiky USA a ze které zjistíte, že to není vůbec pravda. Ta tvrdí, že oteplování způsobené CO2 se jeví jako méně škodlivé pro ekonomiku, než se předpokládá, a že agresivní politika zmírňování vlivu změn klimatu by se mohla ukázat jako více škodlivá než prospěšná.
Má otázka směřovala jinam. Co s tím, když dneska někde zasychají pole s plodinami?
Zemědělci mají využít třeba meliorací, které mohou vodu nejen zadržovat, ale i odvádět, a pak využít všech nových poznatků. Tam, kde to je potřeba, tak zavlažovat.
Velké teploty trápí i města. Ve městech bývá v létě kolikrát nesnesitelné teplo, v noci se občas ani nedá spát. Co s tím?
Já tohle zažil už před padesáti lety. Musíme to sledovat v dlouhodobém kontextu a nedělat opatření jako blázni na základě třeba dvou nebo tří let.
Data říkají, že letošní léto je globálně třetí nejteplejší. Po tom loňském a předloňském.
Ale u nás patřilo mezi deset nejchladnějších za 30 let. (Podle dat ČHMÚ bylo letošní léto o 0,3 °C teplejší než normál 1991–2020 – pozn. red.). Prostě se to střídá.
I čeští vědci ale říkají, že se teploty dlouhodobě zvyšují.
To je názor některých.
To není názor, oni vycházejí z faktů a tvrdých dat.
A jak měřili ve středověku?
Je to samozřejmě myšleno za dobu měření. V Česku se měří od roku 1775 v Klementinu, což odpovídá době před průmyslovou revolucí, takže dnes se ví, jaké teploty byly předtím, než se ve velkém začalo spalovat uhlí a další fosilní paliva.
To se sice ví, ale letošní léto patřilo mezi první polovinu chladnějších. (Podle dat ČHMÚ bylo letošní léto 13. až 15. nejteplejší od roku 1961 – pozn. red.). Zkrátka se to střídá.
A co tedy dělat ve městech, aby se lidem lépe žilo?
Musejí se udělat odpovídající opatření, ale musí se počítat s tím, že to stojí i peníze. Třeba místo dekarbonizační politiky levnější elektřinu, abychom si mohli dát do domácností klimatizace.
Jaké jsou vaše další priority?
Zrušení Green Dealu.
To byste zrušili jako vláda, nebo jednali v Evropské unii?
Vyjednávali bychom podporu s dalšími státy, aby tento plán Evropská unie zrušila. Další prioritou je přestat ožebračovat naše lidi, důchodce, kteří za této vlády přišli o peníze nesprávně provedenou valorizací. To byla zločinná změna.
Ústavní soud změnu výpočtu posuzoval a řekl, že zásah nebyl protiústavní.
Víme, jak je složený Ústavní soud, a obecně víme, jak soudy pracují.
