Markéta Šichtařová: Civilizace v rozkladu, svoboda v ohrožení. Pokud se neprobudíme, systém se zhroutí sám

Markéta Šichtařová: Civilizace v rozkladu, svoboda v ohrožení. Pokud se neprobudíme, systém se zhroutí sám

Na on-line debatě s názvem Na prahu nové civilizace nezůstalo jediné ideologické dogma na svém místě. Vystoupení ekonomky a volební lídryně Svobodných Markéty Šichtařové bylo nejen nečekaně otevřené, ale především výbušné. Její diagnóza současného Západu je tvrdá, přesná – a zároveň děsivě realistická.

Markéta Šichtařová se dlouhodobě netají kritikou zelené agendy, ekonomického intervencionismu a evropské byrokracie. Ale to, co zaznělo na debatě pořádané u příležitosti výročí sametové revoluce, šlo ještě dál. Před zaplněným sálem bez váhání vyslovila to, co mnozí pouze tuší: Že západní civilizace opustila zdravý rozum, že přestala věřit ve svobodu a že si dobrovolně pálí mosty pod vlastní budoucností.

„Žijeme v civilizaci, která se vědomě odklonila od racionality,“ zaznělo v úvodu. Nešlo o výkřik, šlo o konstatování. Podle Šichtařové se přestáváme rozhodovat na základě faktů, analýz a zkušeností. Vzorce racionálního myšlení jsou potlačeny. Politická rozhodnutí nejsou motivována tím, co funguje, ale tím, co „vypadá správně“. Tím, co se dobře vyjímá v médiích, co zní progresivně – byť by to reálně přinášelo chudobu, závislost a chaos.

Naprosto drtivou kritiku si vysloužila klimatická a environmentální politika Evropské unie. „To, co sledujeme v podobě Green Dealu, není o ekologii. To je ideologie, která se za ekologii pouze maskuje,“ řekla Šichtařová. Ostrý tón jejího projevu nepolevil ani na chvíli. Popsala, jak tlak na elektromobilitu, restrikce na emise a dotační greenwashing ničí konkurenceschopnost evropského průmyslu.

A co víc – občané, kteří mají platit zelený účet, jsou podle ní obelháváni. „Je to zelený socialismus. Chudoba bude natřena nazeleno a představena jako pokrok,“ dodala s jízlivou ironií. Zatímco český i evropský průmysl podle jejích slov „krvácí pod zelenou legislativou“, úředníci se utápějí v diskusích o uhlíkové neutralitě roku 2050. Žádná debata o efektivitě, žádný důraz na skutečné náklady, žádná ekonomická racionalita. Jen víra. Iracionální, slepá a centralizovaná víra.

Ale její kritika šla ještě dál. „Dospělost se dnes trestá,“ zaznělo. Šichtařová se dotkla fenoménu, který si podle ní málokdo dovolí otevřeně pojmenovat: infantilizace společnosti. Emotivní výlevy se povyšují nad fakta, morální relativismus je oslavován jako ctnost, a kdo řekne, že dvě plus dvě jsou čtyři, je obviněn z necitlivosti. „Společnost, která neví, že muž je muž a žena je žena, už sama neví, kdo je. A nebude žít dlouho,“ řekla doslova.

S výrazným znepokojením popsala i návrat cenzury. Ne té okaté, násilné, totalitní. Ale té nové, neviditelné – zato účinné. „Je to cenzura v rukavičkách. Umlčování probíhá sofistikovaně – přes sociální sítě, přes deplatformaci, přes to, čemu říkají ‚boj proti dezinformacím‘. Výsledek je ale stejný: Nepohodlné hlasy mizí.“

Tím podle ní mizí i samotné základy svobodné společnosti. Demokracie bez svobody slova, bez otevené debaty, bez konfrontace názorů, je prázdná slupka. Zůstane jen rituál voleb, které nerozhodují o ničem, protože voliči slyší jen jednu stranu. A to není demokracie, to je – jak říká – „marketing tyranie“.

V závěru svého vystoupení nezapomněla upozornit na to nejzásadnější: Ekonomický rozpad není daleko. Podle ní dnes HDP roste jen zdánlivě – kvůli tzv. efektu rozbitého okna. Stát ničí hodnoty a pak se chlubí, že je obnovuje. Opravujeme škody, místo abychom stavěli něco nového. „Současný růst je iluzorní. Je to spotřeba maskovaná jako investice. Jen přehazujeme zdroje z jednoho rozbitého sektoru do druhého,“ uvedla s odkazem na francouzského ekonoma Frédérica Bastiata.

Na závěr poslala přítomným i všem, kdo ještě nepropadli letargii, jasný vzkaz. „Tento systém už nefunguje. Zhroutí se, protože se zcela odchýlil od reality. Ale máme ještě šanci – pokud se ozveme, pokud řekneme dost, pokud se postavíme za svobodu.“

Podle Markéty Šichtařové je právě to úkolem politiky dneška: Neřídit se módou, ale pravdou. Nehledat popularitu, ale říkat, co je správné. A pokud bude její hlas slyšet i v Bruselu, možná se opravdu na prahu nové civilizace ocitáme. Jen je otázka, zda bude civilizací svobody – nebo poslušného ticha.

Převzato z Parlametních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31