Libor Vondráček v kulatém stole Radiožurnálu – nová sněmovna, koalice a priority

Libor Vondráček v kulatém stole Radiožurnálu – nová sněmovna, koalice a priority

V pořadu Kulatý stůl na Radiožurnálu Českého rozhlasu se nově zvolený poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných, zabýval tématy adaptace v Poslanecké sněmovně, formováním jejího vedení, změnami jednacího řádu i svými budoucími prioritami. Diskuse s moderátorem Tomášem Pancířem a dalšími hosty odhalila pragmatický přístup k politickým výzvám a důraz na efektivitu práce.

První kroky v budově sněmovny

Předseda Svobodných přiznal, že orientace v labyrintu Poslanecké sněmovny nebyla úplně bezproblémová. Při prvních cestách na jednání do klubu ANO využíval podzemní chodby, ale když musel jít na jednání o programovém prohlášení předními dveřmi, pravidelně ho zachytávali novináři, na rozdíl od zkušenějších kolegů, kteří umí využívat podzemí. Jednou si dokonce spletl patro a cestu mu ukázal ministr Baxa. Přesto věří, že časem se naučí pohybovat v budově suverénněji.

Souběh funkcí a pracovní priority

Na otázku, zda plánuje ukončit některé funkce, odpověděl jednoznačně negativně. Naopak zdůraznil, že souběh předsedy strany a poslance je výhodou, která Svobodné posílí, i když vyžaduje organizační změny uvnitř strany, protože dosud žádný předseda nebyl současně poslancem. S humorem poznamenal, že by jeho kolega z ODS Štěpán Slovák, který rezignoval na advokátní praxi, mohl kandidovat na předsedu ODS, protože se chová zodpovědněji než Petr Fiala, který si zachoval úvazek na univerzitě.

Podpora Tomia Okamury jako předsedy sněmovny

K otázce, zda je Tomio Okamura vhodným kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny, se vyjádřil jednoznačně podporně. Argumentoval jeho zkušenostmi z tří funkčních období a postavením jako nejvyšší politický reprezentant druhé nejsilnější vládní strany. Podle něj se vyloženě nabízí, aby představitel druhé nejsilnější vládní strany usiloval o tento post, což odpovídá předvolebním slibům o obsazování ministerských pozic. Předpokládá, že Okamura bude dobře reprezentovat Českou republiku i řídit jednání sněmovny.

Proporční rozdělení postů a Piráti

Libor Vondráček ocenil snížení počtu místopředsedů sněmovny z šesti na čtyři jako krok k efektivitě, což odpovídá jeho pravicovému názoru, že čím méně funkcí, tím lépe. Zdůraznil, že je rád, že se budoucí sněmovna chystá schválit více proporční a demokratické obsazení vedení, protože před čtyřmi lety bylo schváleno pět členů vedení za vládní koalici a ani jako místopředseda nebyl schválen druhý zástupce ANO či zástupce SPD s 20 mandáty. K otázce, proč Piráti nemají žádný post, poznamenal, že by měli přijmout pokorněji, že „zpackali, na co sáhli,“ a navrhl, že kdyby kolegové ze STANU chtěli být velkorysí a jednu svoji pozici dát k dispozici Pirátům, tak by se tomu Svobodní nebránili.

Změny jednacího řádu a obstrukce

Předseda Svobodných sledoval jednání sněmovny v minulém období díky spolupráci se senátorem, který musel řešit sněmovní tisky po druhém čtení. K plánovaným změnám jednacího řádu uvedl, že parametrů, které se mohou měnit, je hodně a že Svobodní nikdy nepatřili mezi ty, kteří by si mysleli, že toto je věc, která by se musela řešit, ale zároveň se nebráníme diskuzi. Zmínil návrh moderní sněmovny od skupiny poslankyň, který si prostudoval a v mnoha ohledech mu dává smysl. Varoval ale před situací jako v europarlamentu, kde se schvaluje šmahem 60 návrhů během půl hodinky, protože to není ku prospěchu věci.

K obstrukcím poznamenal, že se nelze divit opozici, když šéfka vedení sněmovny řekne, že „opozice má sedět v koutě a šoupat nohama“. Vysvětlil, že v momentě, kdy jste v opozici a neschválí vám ani jednoho člověka ve vedení sněmovny a nepřipustí ani jeden návrh zákona alespoň do prvního čtení, tak máte šanci se projevit pouze v zákonech, které se na pořad jednání dostanou. Slíbil, že nová koalice bude mít pochopení pro to, že opozice bude využívat jednací řád maximálně, jak může, protože to je součástí parlamentní diskuze.

Priority v nové sněmovně

V rámci ústavněprávního výboru se chce zabývat změnami ústavy, konkrétně například zakotvením práva na hotovost české koruny do ústavy. Jako jednu z prvních věcí plánuje řešit zrušení paragrafu 300 trestního zákoníku, který považuje za nebezpečný. Na závěr diskuse potvrdil, že v programovém prohlášení koalice je jasně ukotvena účast v NATO i Evropské unii bez referenda, a zbývající detaily označil za nedůležité, které se doladí na středeční koaliční radě.

Zdroj: Jaký řád jednání Sněmovny očekávají noví poslanci? Jak se chystají? Poslechněte si Kulatý stůl | Radiožurnál

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31