»Sto osmička« podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka táhne za jeden provaz. »Jsou ale určitě otázky, které nemáme ošetřené v programovém prohlášení, takže se ukáže, jak se s tím vypořádáme, když k nim budeme přistupovat z různých pozic,« tvrdí v rozhovoru pro iportaL24.cz poslanec. Jako příklad uvádí Národní očkovací strategii (NOS) připravenou bývalou vládou. Pokud ji bude ministr Adam Vojtěch (za ANO) prosazovat, »naše jednota určitě bude skřípat« – sdělil Vondráček.

Svobodní byli vždy zastánci ozdravení veřejných financí a minimálně vyrovnaných rozpočtů. Co vás nyní vede k tomu, zvednout ruku pro státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun?

Theodore Roosevelt říkal: »Dělej to, co můžeš, tam, kde jsi, s tím, co máš.« A my jsme tady zdědili nějaký rozpočet a toho času se s tím musíme vypořádat. Určitě nejsme schopni se dvěma poslanci jako Svobodní, a s patnácti poslanci v celém klubu, zásadním způsobem opravit věci, na které jsme roky nadávali.

Ale podstatné je otočit kormidlem. A myslím, že se to do určité míry povedlo.

Kdyby pozice ministra financí náležela někomu, kdo vzhlíží k Aloisi Rašínovi tak moc jako Svobodní, troufám si tvrdit, že by schodek mohl být ještě výrazně menší než 310 miliard, ale pořád jsme dokázali ušetřit minimálně 34 miliard korun podle původního návrhu, který sice falešně vykazoval schodek 286 miliard, ale reálně činil minimálně 344 miliard – alespoň podle výpočtu Národní rozpočtové rady, která poukazovala na to, že chybí 20 miliard v rámci obrany a 37,5 miliardy v rámci dopravy, které v návrhu rozpočtu účelově nebyly, aby to vypadalo na oko lépe.

Takže my jsme ty peníze uspořili, současně jsme ještě lidem odpustili ideologické příplatky za poplatky na obnovitelné zdroje, za solární barony, a ušetřili jsme povinnost OSVČ na zvyšování povinných odvodů tak, jak je naplánoval pan Stanjura.

To znamená, že jde o nějaké další miliardy, které krátkodobě znamenají o to vyšší schodek v roce 2026, ale dlouhodobě nám makroekonomicky určitě zajistí, že tady bude krachovat méně firem, že bude fungovat větší množství živnostníků a pro ekonomiku a budoucí státní rozpočty to může znamenat větší přínos, než kdybychom teď účetnicky tyto věciuchovávali.

Až 15 miliard za rok má stát získat díky systému EET 2.0, který ve středu představilo ministerstvo financí. Jak se vy jako Svobodní díváte na EET? Jedná se přece o něco, co odporuje filozofii vaší strany…

Vůbec nejlepší by bylo, kdyby se slovo EET už nepoužívalo, protože ten systém bude velice odlišný oproti původnímu. Kdyby Svobodní získali 80 mandátů a měli ministra financí, určitě by sami o sobě EET nenavrhovali, takže já tu teď nechci EET obhajovat.

Na druhou stranu je dobré říct, že k EET bude alternativa v podobě paušální daně. A stejně tak se to, čemu se stále říká EET, bude chovat docela jinak, takže drahé náklady, které měli v minulých verzích EET podnikatelé, pro ně nyní nebudou představovat tak velkou překážku. Na druhou stranu – i malá překážka je pořád překážka, takže kdyby bylo úplně na nás, odpustili bychom si ji. Ale je to součást vládního prohlášení a politických dohod. A my se zas na druhou stranu nestydíme za to, že jsou jiné věci, které jsme na oplátku dokázali vyjednat z našeho programu, aby ta vláda mohla fungovat jako celek.

Především?

Především je to důraz na obecné referendum, kdy se bude moci hlasovat i o mezinárodních smlouvách, minimálně podle toho vládního prohlášení, pokud pro to získáme ústavní většinu i v Senátu. A jediné, co je vyňato, jsou otázky členství v EU a v NATO. Ano, my bychom rádi nabídli lidem i tuto možnost, nicméně když se podíváme, z jakých pozic přistupovali k vyjednávání ANO i Motoristé, tak si myslím, že jsme naopak dokázali prosadit velkou část našeho programu a úhel pohledu přitáhnout co nejblíž k tomu, jak bychom si ideálně obecné referendum představovali my.

A těch věcí je tam samozřejmě víc, protože akcentujeme například to, že je v programovém prohlášení důsledná a zásadní revize školní inkluze. Kdyby to bylo čistě na panu ministru Plagovi, nevěnoval by se v této kapitole takovýmto způsobem inkluzi a asi by spíš plánoval jenom nějaké kosmetické změny, nikoli zásadní.

Táhne tedy vládní stoosmičková většina opravdu za jeden provaz?

V hlasováních, která máme za sebou – protože vždycky je to tak, že ukázaná platí – prokazuje sto osmička jednotu. Jsou ale určitě otázky, které se budou v průběhu volebního období objevovat a nemáme je ošetřené v programovém prohlášení, takže se ukáže, jak se s tím vypořádáme, když k nim budeme přistupovat z různých pozic.

Narážím teď třeba na záležitost Národní očkovací strategie, kdy my jsme zásadně proti návrhu exministra Válka a nyní jsme v televizi bez předchozí konzultace od Adama Vojtěcha slyšeli, že tady chce tuto verzi Národní očkovací strategie prosazovat. Pokud by na tom opravdu trval, pak naše jednota určitě bude skřípat, protože podle nás ten návrh – jak ho předložil pan ministr Válek a na poslední chvíli schválila i Fialova vláda, která škodila do posledního dne, kdy byla u moci – potlačuje myšlenku »moje tělo, moje volba«. Potlačuje myšlenku jasné dobrovolnosti očkování pro svéprávné a dospělé lidi. A my tento princip nechceme popírat, nehodláme přebírat noty z WHO. My chceme, aby si lidé v České republice mohli sami rozhodovat, jestli podstoupí anebo nepodstoupí očkování. Aby bez ohledu na fakt, jak se rozhodnou v této, pro ně jistě citlivé, otázce, měli stejně vysoké pojištění a stejné benefity. Aby nebyli jedni zvýhodňováni oproti těm druhým.

Teď jste mi trošku nahrál na otázku. V lednu se konal ve Sněmovně seminář o covidu pod patronací poslanců Jindřicha Rajchla a Tomáše Doležala a jako poslední bod úplně na závěr tam v rámci desatera zaznělo »vystoupení z WHO«. Souhlas i z vaší strany?

Za mě určitě souhlas, každopádně do programového prohlášení se to nepodařilo prosadit. Nicméně, co se tam podařilo prosadit, je explicitní odmítnutí předávání rozhodovacích kompetencí na WHO. Máme to výslovně zakomponováno v kapitole zdravotnictví a je to právě i jedna věc, na kterou jsme měli akcent a za niž jsme rádi. A přesto, že my si tady můžeme z WHO věci dobrovolně přebírat (a zmíněná Národní očkovací strategie je příkladem, jak si můžeme něco sami navrhovat, aniž by nás tomu WHO nutila), tak je zkrátka klíčové, když už cokoliv budeme přebírat, aby to vždycky bylo na nás a aby vždycky platilo: »naše země, naše pravidla«. Pochopitelně se můžeme chovat jako hlupáci a opisovat od WHO, místo toho abychom sledovali nejnovější trendy, které demonstruje ve Spojených státech například Robert F. Kennedy, a tam nové studie a nová data prokazují, jakým způsobem mají vakcíny na technologii mRNA daleko horší výsledky, než nám tady bylo slibováno. Takže pokud budeme stále pouze sledovat to, co se děje ve WHO, vždycky budeme zpátečníky.

Jde o to, aby se nestalo to, co v případě Evropské unie, že jsme někam předali rozhodovací kompetence a teď si je těžko můžeme vrátit zpátky.

Rád bych se vás jako právníka zeptal na tolik skloňovaný přílepek neoprávněné činnosti pro cizí moc. Andrej Babiš říká, že ho to nezajímá…

Pardon že vám skáču do pokládání otázky, ale Andrej Babiš řekl, že »to není na stole«. To znamená, nebylo to na jednání vlády ani koaliční rady v době, kdy na to poukazoval.

Já mám informace, že na dalších koaličních radách od té doby už se to na stůl dostalo a že je to jeden z těch návrhů, který by měl velice rychle přijít, protože teď už se vyjasnila pozice Ústavního soudu, který v tomto smyslu – pro mě zcela nepochopitelně – zapomněl na základní zásady trestního práva ve státech, které o sobě říkají, že jsou právními státy. Takže asi je to hozená rukavice, že opravdu nemá smysl čekat na to, že Ústavní soud bude tyto zásady hájit, a je potřeba, abychom to opravili přímo ve Sněmovně.

Možná, že jsou i další články nebo další paragrafy v trestním právu, u nichž by stálo za to, abychom je opravili, ale tohle je naprosto excesivní a naprosto nejzásadnější věc, bez které jsme dokázali žít do 1. 1. 2026 a já doufám, že bez ní budeme žít i od 1. 1. 2027.

Angažujete se v souvislosti s peticí proti akceleračním zónám, které nulují referenda i územní plány a urychlí stavbu větrných elektráren. Jak byste ji představil?

Nechci si přisuzovat autorství té petice, ale byl jsem jedním z těch, který byl osloven, abych jako právník a taky člověk, který má s peticemi zkušenosti, vyjádřil svůj názor na spolky, které se staví proti akceleračním zónám. Já se proti nim taky stavím, proto mě oslovili.

Myslím si, že tato petice stojí za podporu, protože jednou z prvních a nejzásadnějších myšlenek, kterou najdete na webu www.peticevte.cz, je ta, že by vůle občanů v dané obci a vůle jejího zastupitelstva vyjádřená ať už hlasováním, nebo třeba územním plánem neměla být obcházena akceleračním zákonem.

A nemělo by to být tak, že pokud se vymezí akcelerační zóny v rámci nějaké plochy, tak to bude nadřazeno právě předchozímu rozhodování v rámci územního plánu nebo v rámci obecního referenda, což aktuálně platný akcelerační zákon předpokládá. Jsou k tomu stanoviska právníků Záhumenských a dalších, kteří to kritizují. No a my pochopitelně jako strana, která ctí přímou demokracii, tohle považujeme za zásadní handicap, protože je to výsměch lidem, kteří si dají velkou práci, sesbírají určitý počet podpisů, uspořádají referendum, dokážou získat veřejné mínění na svoji stranu a v referendu vyhrát, ale pak kdosi v Praze nebo někde na kraji nakreslí akcelerační zónu a vysměje se jim do obličeje. A pokud se investor dohodne s majitelem pozemku, pak může velice rychle i bez konání EIA v případě, že je tři a méně větrných elektráren, začít tyto obří, monstrózní elektrárny stavět. A to přesto, že Česká republika nutně nepotřebuje větrné elektrárny a dokázala by žít a fungovat i bez toho, aniž by zde vznikla byť jen jedna jediná. Protože na rozdíl třeba od dálnic nebo elektrického vedení, bez větrných elektráren se opravdu obejdeme a já neuznávám argument, že tam funguje takový klasický NIMBY efekt, kdy každý chce mít elektřinu a nikdo nechce mít elektrárnu za svým domem.

Ano, pokud by se jednalo o jadernou elektrárnu, která dokáže zásobovat miliony domácností, je to daleko více otázka toho, že někde ta jaderná elektrárna stát musí. Ale to, že někde stojí větrná elektrárna má tak pramalý vliv na naši přenosovou soustavu a tak zásadní vliv pro ty lidi, kteří žijí v blízkosti té větrné elektrárny, že bych si vůbec netroufal říct, že existuje nějaký veřejný zájem na jejich výstavbě a že bychom měli takto potlačovat práva lidí, kteří tam žijí, protože se jim zhoršuje kvalita života, snižuje se jim i hodnota jejich majetku, jejich pozemku a jejich domu. Málokdo si chce koupit dům, když se z něj dívá z balkonu nebo z okna na větrnou elektrárnu.

Toto je zkrátka zásadní zásah nejenom do zdraví lidí – a mimochodem také ohrožení ptactva – ale právě i zásah do vlastnických práv. A kdo jiný by se měl vlastnických práv zastat než právě Svobodní…

Petr Kojzar

Převzato z iPortál24.cz