Libor Vondráček vs. Martin Kupka (Kulatý stůl): Kritika minulé vlády a plány na úspory v novém kabinetu

Libor Vondráček vs. Martin Kupka (Kulatý stůl): Kritika minulé vlády a plány na úspory v novém kabinetu

Záznam debaty:

V pořadu Kulatý stůl Českého rozhlasu diskutovali Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec za SPD, Věra Kovářová z hnutí STAN, Martin Kupka z ODS a Patrik Nacher z ANO s moderátorkou Karolínou Koubovou. Vondráček se zaměřil na hodnocení ekonomické situace země, rozpočtové výzvy, důchodovou reformu, podporu Ukrajiny, daně, odvody OSVČ a muniční iniciativu. Zdůraznil potřebu dodržování programového prohlášení, úspor v obraně a podpoře Ukrajiny, snížení zátěže pro podnikatele a kritiku Fialovy vlády za vysoké dluhy a zkreslená čísla.

Hodnocení stavu ekonomiky a dědictví předchozí vlády

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní, v pořadu Kulatý stůl kritizoval hodnocení ekonomiky předchozí vládou jako zkreslené. Podle něj je meziroční růst HDP zavádějící kvůli nízké výchozí pozici po třech špatných letech. Nepřímo poukázal na nezaměstnanost 4,8 %, která je nejvyšší za posledních 10 let, a na propad průmyslu oproti roku 2019: „Ona ta pozice tak, jak se hodnotí těmi měřítky, jako je třeba meziroční růst HDP, tak bývá často zkreslená tou výchozí pozicí. To znamená, když máte špatné tři roky a potom v tom čtvrtém roce vám to začne trošku fungovat, tak samozřejmě meziročně je tam viditelný růst, ale prostě pokud tři roky couváte a pak jdete trošku dopředu, možná, že jste se dostal na tu stejnou pozici, jako jste byl třeba před těmi čtyřmi lety.“

Pro Český rozhlas dále Libor Vondráček, který se zaměřuje na ústavní právo, uvedl, že přes rostoucí ukazatele je průmysl slabší než v roce 2019 a nezaměstnanost roste, což přisuzuje vládě Petra Fialy. Reagoval na Věru Kovářovou (STAN), která chválila snížení deficitu z 5 % na 1,1 %, pokles inflace z 9 % na 2,1 % a růst reálných mezd o 5,3 %: „Máme nejnižší nezaměstnanost v EU,“ řekla Kovářová, ale zdůraznila, že vláda řešila krize jako válku na Ukrajině a energetickou krizi. Vondráček oponoval, že dluhy 1200 miliard jsou horší než 800 miliard za předchozí vlády, a poukázal na odchod podnikatelů kvůli daním jako windfall tax.

Martin Kupka (ODS) bránil vládu: „Opíráme se o hodnocení zahraničních ekonomů, která jsou příznivá.“ Patrik Nacher (ANO) souhlasil s Vondráčkem: „Čísla jsou manipulovaná, reálné příjmy jsou nižší než v roce 2021, daňová kvóta stoupla.“ Kovářová kontrargumentovala: „Přebírali jsme schodek 420 miliard, zvládli jsme 400 000 uprchlíků.“

Rozpočet a potřebné úspory

Diskuze o rozpočtu s deficitem 286 miliard byla bouřlivá. Libor Vondráček, poslanec zvolený za SPD, zdůraznil, že nová vláda dodrží prohlášení bez navýšení schodku: „Nechceme předat zemi s dluhy 1200 miliard, jako to udělala tato vláda. To v tom programovém prohlášení je.“

V pořadu Kulatý stůl Libor Vondráček řekl, že úspory přijdou z efektivity a kompromisů: „Je potíž, že tam chybělo 37 miliard, Národní rozpočtová rada mluvila o 50 miliardách.“ Kupka varoval: „Nová vláda potřebuje 100 miliard navíc, to je fantasmagorie zalátat šedou ekonomiku.“ Vondráček odpověděl: „Budeme dbát na dodržování prohlášení.“ Nacher kritizoval rozpočet jako nerealistický: „Příjmy z emisních povolenek nadhodnocené, výdaje podhodnocené.“ Kovářová bránila: „Příjmy realistické podle prognóz.“

Důchodová reforma a její osud

Debata o důchodové reformě vyústila v přestřelku. Libor Vondráček podpořil změnu valorizace a zastropení na 65 letech jako kompromis: Nepřímo naznačil úspory: „To jsou jednotky miliard, které to ovlivňuje. Reforma byla neslušná a retroaktivní.“

Dále prohlásil, že předchozí změny byly neslušné: „Bylo to retroaktivně, neslušné, premiér řekl, že se k tomu nepřistoupí.“ Kupka bránil: „Kdybychom nezměnili valorizaci, znamenalo by to 100 miliard minus. Penze vzrostly o 42 %.“ Vondráček: „To není reforma, jen parametrická změna, ušetří v jedné kapse, ale vydá ve zdravotnictví.“ Nacher souhlasil: „Není to reforma, jen změna filozofie.“ Kovářová: „Snížila minus na důchodovém účtu, zajistí důchody pro mladé.“

Podpora Ukrajiny a bezpečnostní rizika

Vondráček kritizoval podporu Ukrajiny: Nepřímo zdůraznil, že Česko nemá peníze pro jiné státy, a volal po revizi.

Pro Český rozhlas dále Libor Vondráček, právník, uvedl, že muniční iniciativa by neměla jít z českého rozpočtu: „Ukrajině se má pomáhat, ale peníze z rozpočtu ne.“ Kupka varoval: „To ohrožuje naši bezpečnost, jako Merz řekl o hrozbě Ruska.“ Nacher: „Budeme podporovat, ale ne se vším, nesouhlasíme se zárukami za ruská aktiva.“ Vondráček: „Je to nebezpečné otočení.“

Další ekonomické priority a daně

Vondráček mluvil o daních a odvodech OSVČ: Nepřímo navrhl snížení díky Lafferově křivce.

V pořadu Kulatý stůl Libor Vondráček řekl, že nezvýšení odvodů pomůže ekonomice: „Chceme odpůrce podnikatelům, solární barony platit stát.“ V přestřelce s Kupkou o zákazu aut: „Proč to schválila vaše koalice?“ Kupka: „Prosadili jsme výjimky pro syntetická paliva.“ Vondráček: „V programovém prohlášení to nebylo.“ Nacher kritizoval rušení EET: „Zrušili EET, i když podnikatelé chtěli dobrovolné.“ Vondráček souhlasil s úsporami na OZE: „Solární barony platit stát.“ Kovářová: „Přebírali jsme schodek 420 miliard, zvládli krize.“

Dále prohlásil, že EET není priorita, ale pokud bude, bez nákladů: „Nechceme zvyšovat daně.“

Zdroj: Jaký řád jednání Sněmovny očekávají noví poslanci? Jak se chystají? Poslechněte si Kulatý stůl | Radiožurnál

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31