Josef Šebek: místostarosta z terénu dovedl Svobodné k vítězství v Jirkově

Josef Šebek: místostarosta z terénu dovedl Svobodné k vítězství v Jirkově

Svobodní vyhráli komunální volby v Jirkově. Kandidátku vedl dosavadní místostarosta Josef Šebek, který za osm let v zastupitelstvu prošel cestou od opozičního kritika radnice až po člověka, jenž město v těžké chvíli dočasně řídil.

Historické vítězství

Svobodní v Jirkově získali 23,37 procenta hlasů a obsadili šest z pětadvaceti křesel v zastupitelstvu. Po druhém místě v roce 2022 tentokrát předstihli hnutí ANO i ODS a stali se nejsilnější stranou ve městě. Josef Šebek jako lídr získal 1 288 preferenčních hlasů, nejvíce ze všech kandidátů Svobodných. Jeho osobní podpora přitom roste s každými volbami: v roce 2018 mu dalo hlas 843 voličů, v roce 2022 už 1 176. Dosavadní koalice ANO, Svobodných a ODS se již dohodla, že bude ve vedení města pokračovat i v příštích čtyřech letech.

Muž z Březence

Sedmašedesátiletý Josef Šebek žije v Březenci, místní části Jirkova. Než se naplno věnoval komunální politice, podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná. Zkušenost člověka, který musí sám hospodařit s každou korunou, se mu později hodila i na radnici. Členem žádné strany není, Svobodní ho ale opakovaně nominují do čela své kandidátky. Sám zdůrazňuje hodnoty, na kterých staví: „To nejcennější máme doma, mezi svými blízkými,“ řekl v novoročním poselství Jirkovanům.

Od opozice k vedení města

V roce 2018 vedl kandidátku Svobodných, která získala čtyři mandáty. Jako opoziční zastupitel se zaměřil především na kontrolu hospodaření radnice. Když vedoucí úředníci dostali statisícové odměny mimo jiné za účast na fotbalovém utkání, podal trestní oznámení. „Divím se, jakým způsobem do této doby fungoval kontrolní mechanismus na radnici,“ uvedl tehdy pro Českou televizi.

Voliči jeho přístup ocenili. V roce 2022 Svobodní posílili na šest mandátů a Josef Šebek se na ustavujícím zasedání 19. října 2022 stal uvolněným místostarostou na plný úvazek. Na starosti dostal sociální oblast a zdravotnictví a především práci v terénu na sídlištích, kde se problémy obyvatel řeší nejnaléhavěji.

Práce, která je vidět

Spolu s odpovědnými pracovníky radnice pravidelně obchází problémová místa ve městě. Za vedení města podporuje také jirkovský model asistentů prevence kriminality, kteří pomáhají předcházet konfliktům, hlídají okolí škol, pracují s lidmi bez domova, řeší nálezy použitých injekčních stříkaček a předávají informace strážníkům i sociálním pracovníkům. Systém zaujal natolik, že se do Jirkova přijeli pro praktické zkušenosti zástupci Nejdku, kteří nyní budují vlastní systém.

Radnice v tomto období přispěla na nový automobil pro Sociální služby Chomutov a pořídilo pět jednotných dřevěných stánků pro městské trhy. „Na jirkovských trzích už to nebude každý pes jiná ves, ale všechny stánky budou ladit,“ řekl k tomu viditelně spokojený místostarosta.

Spolehlivost v těžké chvíli

Prověrkou se stal podzim 2025, kdy po vážné nemoci zemřela starostka Dana Havlátková Jurštaková. Josef Šebek jako první místostarosta dočasně převzal vedení radnice a řídil ji až do zvolení nového starosty na konci října 2025. V náročné situaci se tak osvědčil jako spolehlivá opora vedení města.

Co čeká Jirkov dál

„Chtěl bych, a udělám pro to maximum, aby se nám v Jirkově žilo stále lépe a lépe,“ říká Josef Šebek. Prioritou je pro něj dotažení rozpracovaných projektů a zahájení nových. Vítězství Svobodných mu k tomu dává silný mandát.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Celorepublikový volební sněm Svobodných proběhl 14. listopadu 2026 ve jménu spojování a apelu na všechny politické struktury ve smyslu odsouzení násilí a agrese proti jiným názorovým platformám. Jako hosté na sněmu vystoupily špičky naší politické reprezentace.

První vystoupil Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny a předseda strany SPD. Poděkoval za skvělou práci straně Svobodných a především jejímu předsedovi Liboru Vondráčkovi za jeho mimořádně aktivní a nenahraditelnou aktivitu v rámci poslaneckého klubu SPD.

Na projev navázal Petr Macinka, ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě. Zmínil „svobodného motoristu“ jako ideální výsledek naší společné práce a svobodu v přímé souvislosti se zodpovědností. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.

Paní senátorka Daniela Kovářová pojala myšlenku svobody jako možnosti žít si po svém a rozhodovat o svém životě ve vlastní zemi a vyjádřila odpor k regulacím EU.

Na sněmu dále vystoupil Jindřich Rajchl, poslanec a předseda PRO, který přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že pravda je dnes částí společnosti vnímána jako útok.

Již tradičním hostem na sněmech Svobodných byl Michal Simkanič, který nechyběl ani tentokrát. Všechny přítomné pobavil krátkou alegorickou povídkou o politických trendech ve společnosti.

Neočekávaně promluvil i jeden z někdejších zakladatelů Svobodných, Ladislav Jakl. Připomněl svůj starší text o pomyslném spojení fotbalových týmů Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi a z nich vyplývajícími riziky. Na současný stav společnosti navázal obratem, kdy při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy a spojit se za účelem získání hřiště zpět. Pokud Evropská unie bere všem našim politickým stranám možnost rozhodovat o našich věcech na politickém hřišti v Praze, aby se o nich rozhodovalo v Bruselu, ty politické strany, kterým se to nelíbí, by měly síly spojovat.

Téma spojování a nutnosti držet při sobě rezonuje celým sněmem. Stejně jako omezení vlivu státu a nutnost vystoupení z EU, která už kromě restrikcí a regulací nic neprodukuje.

Následně se představili kandidáti na předsedu a místopředsedy strany i na členy Republikového výboru. Libor Vondráček tentokrát poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že bude po skončení elektronického hlasování 21. 11., i po sedmi letech ve funkci, znovu zvolen předsedou strany.

V následné politické diskusi byla zmíněna i páteční konference „Co bude po EU?“, při které byl podle diskuse dán policií nepřiměřený prostor protestujícím v rámci jejich ohlášeného shromáždění na úkor účastníků konference. V návaznosti na to bylo přijato prohlášení jako apel na veřejnost i politická uskupení k odsouzení násilí, jako je třeba zamezení vstupu na konferenci jako nástroje politiky.

Na závěr se řešily praktické připomínky a podněty a návrhy na změny stanov, které by umožnily hlubší integraci politických stran v rámci Svobodných.

Text usnesení:

Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používanou jako nástroj politiky.

Alarmujícím příkladem je pro nás včerejší (13. 11. 2026) útok levicových a progresivistických násilníků proti konání konference „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“, kteří násilím bránili účastníkům a hostům ve vstupu do sálu.

Nebudou-li tyto jevy jasně odsouzeny, a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, které se chtějí nazývat demokratickými, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné. Je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?

Vyzýváme tedy strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se projevům násilí v politice, odsuďme je a vydejme tak jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze svobodně projevit politický názor.

Republikový sněm Svobodných


14. listopadu 2026

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31