Jak zvýšit porodnost v ČR – očima mladých politiků

Jak zvýšit porodnost v ČR – očima mladých politiků

Již několik let klesá v České republice porodnost. Politici napříč politickým spektrem se snaží trend zvrátit. Toto pondělí se vláda shodla na navýšení rodičovského příspěvku, počátkem května pak na tzv. školkovném. Deník Epoch Times se ptal mladých politiků z mládežnických organizací stran a hnutí: „Jak motivovat naše občany k větší porodnosti? Alternativně – měli by téma vůbec politici řešit?“

Již několik let klesá v České republice porodnost. Politici napříč politickým spektrem se snaží trend zvrátit. Toto pondělí se vláda shodla na navýšení rodičovského příspěvku, počátkem května pak na tzv. školkovném. Deník Epoch Times se ptal mladých politiků z mládežnických organizací stran a hnutí: „Jak motivovat naše občany k větší porodnosti? Alternativně – měli by téma vůbec politici řešit?“


Rozhodnutí založit rodinu je jedno z nejdůležitějších v životě a stát by měl vytvářet podmínky, ne diktovat „správný“ životní styl.

Část mladých dnes neřeší, jestli děti chce, ale jestli si je může dovolit. Dostupné bydlení, kapacity školek a škol, harmonizace práce a osobního života nebo předvídatelnost budoucnosti jsou důležitější než jednorázové dávky a populistické proklamace.

Pokud chceme vyšší porodnost, musíme budovat společnost, ve které budou mít mladí lidé pocit stability, bezpečí a perspektivy. Stát i společnost by zároveň měly respektovat, že rozhodnutí o založení rodiny je především věcí každého páru.

Miloš Ulrich, předseda TOPtýmu


Za mě mladé lidi k rodině nepřesvědčí velká slova ani nekonečné dávky, ale jistota, že se o sebe dokážou postarat. Stát jim nemá řídit život, má vytvořit podmínky, aby se vyplatilo pracovat, šlo si solidně vydělat, dosáhnout na dostupné bydlení a skloubit práci s rodinou díky flexibilním úvazkům. K tomu patří i dostupné dětské skupiny, moderní školky a školy.

Rodinná politika musí mladým zjednodušit cestu k normálnímu životu. Mladé rodiny nepotřebují sliby, ale férovou šanci plánovat budoucnost s větší jistotou. Proto vítám, že nová vláda Andreje Babiše začíná tyhle věci řešit komplexně, od nového stavebního zákona přes vyšší rodičovskou až po návrat školkovného, slevu na studenta, jízdné a další konkrétní kroky.

Adam Knedlhans, předseda Mladé ANO


Ano. A měli by ho řešit hlavně tím, že budou vytvářet podmínky, ve kterých bude jednodušší založit rodinu a skloubit ji s běžným životem. Většina mladých totiž děti chce. Jen mají pocit, že na ně dnešní systém není nastavený. Drahé bydlení, složité slaďování práce a rodiny, nedostatek školek a dětských skupin nebo nejistota do budoucna vedou k tomu, že lidé rodičovství odkládají.

Stát nemá porodnost „kupovat“ dávkami ani lidem diktovat, jak mají žít. Má vytvářet prostředí, ve kterém nebude mít člověk pocit, že dítě znamená ekonomický nebo profesní problém. To znamená dostupnější bydlení, flexibilnější pracovní trh, více zkrácených úvazků a lepší dostupnost péče o malé děti.

Politici by tedy téma řešit měli. Ale ne moralizováním nebo sociálním inženýrstvím. Spíš tím, že vytvoří prostředí, kde je normální a zvládnutelné založit rodinu.

Michal Chládek, předseda Mladé ODS


Jako Mladí Svobodní vidíme řešení v odstranění bariér, naopak varujeme před sociálním inženýrstvím. Především je nutné zmínit, že stát nemá občanům určovat, jak mají žít a kolik mají mít dětí. Mladí dnes odkládají založení rodiny hlavně kvůli drahému bydlení, vysokým odvodům a daním, ale i zbytečně přebyrokratizovanému aparátu. Základními věcmi, kterými stát může podpořit porodnost, jsou, že zjednoduší výstavbu, sníží daňové zatížení a přestane komplikovat život byrokracií. Pak se pro založení rodiny rozhodne přirozeně více lidí.

David Lavička, předseda Mladých Svobodných

Převzato z Epochtimes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

David Lavička

David Lavička

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

David Lavička

David Lavička

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31