Green deal – kolik nás bude stát?

Green deal – kolik nás bude stát?

Green deal – co to vlastně je

Evropská unie od roku 2019 prosazuje politiku tzv. Green dealu, česky se překládá jako Zelený úděl, případně Zelená dohoda. Jeho hlavním cílem je snížit vytváření plynu oxidu uhličitého (CO2), o kterém se věří, že způsobuje skleníkový efekt a tím oteplování. Nejvíce ho vzniká při hoření, ať už dřeva, zemního plynu nebo benzínu. Green deal si klade za cíl dosáhnout nulových emisí CO2 v roce 2050 a proto je v plánu zakázat třeba vytápění plynem nebo prodej aut na benzín a naftu.

Green deal obsahuje mnoho směrnic, příkazů a zákazů, ale odhadů, kolik kvůli němu budeme muset zaplatit, je mnohem méně. A skoro vůbec se nevyskytuje dialog s občany, zda vůbec chtějí tyto výdaje zaplatit.

Green deal – vyžaduje jeden bilión eur ročně

Jednou z mála studií na toto téma je zpráva Evropského účetního dvora, nazvaná Cíle EU v oblasti klimatu a energetiky. Ta je z roku 2020 a odhaduje náklady na dosažení nulových emisí CO2 v roce 2050 na bilión eur ročně, počínaje rokem 2021 (strana 13). Bilión je tisíc miliard a jen málokdo je schopen si představit, jaké peníze se za tím skrývají. Musíme si uvedené číslo převést na něco srozumitelnějšího. Nejprve si pomůžeme porovnáním s hrubým domácím produktem (HDP).

Green deal – zaplatíme 7,4 % HDP ročně

HDP je zjednodušeně součet cen všeho zboží a služeb, které se v daném státě za jeden rok vytvoří. Výdaje za Green, jako nové solární elektrárny, zateplení domů, výměna plynových kotlů za tepelná čerpadla na elektřinu, pořízení automobilů a autobusů na baterie apod. budou dělat asi 7 % ze všeho, co vyrobíme. Například předpisy organizace NATO doporučují státům NATO vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Rusko v roce 2024 vydá na armádu asi 6% HDP, v roce 2022 (začátek invaze na Ukrajinu) to bylo 4,7 %. Česká republika vydala na starobní důchody v roce 2023 asi 7,7 % HDP. Z těchto porovnání je vidět, že na Green deal budeme muset dávat opravdu hodně. Například z peněz na Green deal bychom mohli zaplatit starobní důchody téměř každému důchodci, v roce 2023 jich bylo přes 2,3 miliónu.

Green deal – zaplatíme 65 000 Kč ročně za každého občana ČR

Druhým porovnáním je přepočet na jednoho občana České republiky a ještě započteme inflaci od roku vzniku studie. Každý ví, kolik jsou jeho měsíční příjmy nebo co by si mohl pořídit za oněch 65 000 Kč každý rok, tedy asi za 5 000 Kč měsíčně. V roce 2023 byl medián mezd (polovina lidí má méně, polovina více) zhruba 39 000 Kč. Výdaje na Green deal by dělaly 14 % mediánového platu. U rodiny se samoživitelem a dvěma dětmi by to dělalo 41 % mediánového platu. Samoživiteli se dvěma dětmi a minimálním platem by zbylo méně než 10 % jeho platu, kdyby musel zaplatit poměrnou část nákladů na Green deal ze svého.

Co říkají Svobodní na Green deal? Zrušme ho!

Svobodní pokládají Green deal za nerealistický plán, který už nyní vede k drahým energiím, krachování průmyslu a celkovému zchudnutí. A to nás hlavní výdaje za Green deal teprve čekají. Bez vlastních továren nebudeme schopni vyrábět ani dostatečné množství zbraní pro případ napadení nějakým agresivním státem. Státy EU vytváří okolo 7 % celosvětových emisí CO2. I při jejich snížení na nulu v roce 2050 bude jejich vliv na podnebí skoro neměřitelný a nebude proto možné určit, zda tyto obrovské náklady vůbec k něčemu byly. Green deal je potřeba zrušit, jinak se stane z Evropy zaostalá a bezbranná část světa.

Shrnutí

Evropský účetní dvůr odhaduje náklady politiky Green dealu na tisíc miliard eur ročně, to je asi 7,4 % hrubého domácího produktu států EU. I Rusko dává na armádu méně, asi 6 %, a to bojuje v největším evropském konfliktu od 2. světové války. V přepočtu na obyvatele to je asi 65 000 Kč ročně za každého občana. Každý občan naší země má svoji představu, za co by tyto peníze vydal. Green deal mu přikazuje, co a do kdy si musí pořídit.

Tyto obří výdaje je potřeba hradit každoročně od roku 2021 až do roku 2050. Tak masivní utrácení našich peněz může být v demokratickém a svobodném státě zdůvodněno jen kritickým ohrožením státu válkou. Svobodní jsou zásadně proti této politice EU a chtějí Green deal zrušit. Dohodou států EU Green deal vznikl, jinou dohodou může být zrušen.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Nejnovější video

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

Oblíbené štítky

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31