Green deal – kolik nás bude stát?

Green deal – kolik nás bude stát?

Green deal – co to vlastně je

Evropská unie od roku 2019 prosazuje politiku tzv. Green dealu, česky se překládá jako Zelený úděl, případně Zelená dohoda. Jeho hlavním cílem je snížit vytváření plynu oxidu uhličitého (CO2), o kterém se věří, že způsobuje skleníkový efekt a tím oteplování. Nejvíce ho vzniká při hoření, ať už dřeva, zemního plynu nebo benzínu. Green deal si klade za cíl dosáhnout nulových emisí CO2 v roce 2050 a proto je v plánu zakázat třeba vytápění plynem nebo prodej aut na benzín a naftu.

Green deal obsahuje mnoho směrnic, příkazů a zákazů, ale odhadů, kolik kvůli němu budeme muset zaplatit, je mnohem méně. A skoro vůbec se nevyskytuje dialog s občany, zda vůbec chtějí tyto výdaje zaplatit.

Green deal – vyžaduje jeden bilión eur ročně

Jednou z mála studií na toto téma je zpráva Evropského účetního dvora, nazvaná Cíle EU v oblasti klimatu a energetiky. Ta je z roku 2020 a odhaduje náklady na dosažení nulových emisí CO2 v roce 2050 na bilión eur ročně, počínaje rokem 2021 (strana 13). Bilión je tisíc miliard a jen málokdo je schopen si představit, jaké peníze se za tím skrývají. Musíme si uvedené číslo převést na něco srozumitelnějšího. Nejprve si pomůžeme porovnáním s hrubým domácím produktem (HDP).

Green deal – zaplatíme 7,4 % HDP ročně

HDP je zjednodušeně součet cen všeho zboží a služeb, které se v daném státě za jeden rok vytvoří. Výdaje za Green, jako nové solární elektrárny, zateplení domů, výměna plynových kotlů za tepelná čerpadla na elektřinu, pořízení automobilů a autobusů na baterie apod. budou dělat asi 7 % ze všeho, co vyrobíme. Například předpisy organizace NATO doporučují státům NATO vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Rusko v roce 2024 vydá na armádu asi 6% HDP, v roce 2022 (začátek invaze na Ukrajinu) to bylo 4,7 %. Česká republika vydala na starobní důchody v roce 2023 asi 7,7 % HDP. Z těchto porovnání je vidět, že na Green deal budeme muset dávat opravdu hodně. Například z peněz na Green deal bychom mohli zaplatit starobní důchody téměř každému důchodci, v roce 2023 jich bylo přes 2,3 miliónu.

Green deal – zaplatíme 65 000 Kč ročně za každého občana ČR

Druhým porovnáním je přepočet na jednoho občana České republiky a ještě započteme inflaci od roku vzniku studie. Každý ví, kolik jsou jeho měsíční příjmy nebo co by si mohl pořídit za oněch 65 000 Kč každý rok, tedy asi za 5 000 Kč měsíčně. V roce 2023 byl medián mezd (polovina lidí má méně, polovina více) zhruba 39 000 Kč. Výdaje na Green deal by dělaly 14 % mediánového platu. U rodiny se samoživitelem a dvěma dětmi by to dělalo 41 % mediánového platu. Samoživiteli se dvěma dětmi a minimálním platem by zbylo méně než 10 % jeho platu, kdyby musel zaplatit poměrnou část nákladů na Green deal ze svého.

Co říkají Svobodní na Green deal? Zrušme ho!

Svobodní pokládají Green deal za nerealistický plán, který už nyní vede k drahým energiím, krachování průmyslu a celkovému zchudnutí. A to nás hlavní výdaje za Green deal teprve čekají. Bez vlastních továren nebudeme schopni vyrábět ani dostatečné množství zbraní pro případ napadení nějakým agresivním státem. Státy EU vytváří okolo 7 % celosvětových emisí CO2. I při jejich snížení na nulu v roce 2050 bude jejich vliv na podnebí skoro neměřitelný a nebude proto možné určit, zda tyto obrovské náklady vůbec k něčemu byly. Green deal je potřeba zrušit, jinak se stane z Evropy zaostalá a bezbranná část světa.

Shrnutí

Evropský účetní dvůr odhaduje náklady politiky Green dealu na tisíc miliard eur ročně, to je asi 7,4 % hrubého domácího produktu států EU. I Rusko dává na armádu méně, asi 6 %, a to bojuje v největším evropském konfliktu od 2. světové války. V přepočtu na obyvatele to je asi 65 000 Kč ročně za každého občana. Každý občan naší země má svoji představu, za co by tyto peníze vydal. Green deal mu přikazuje, co a do kdy si musí pořídit.

Tyto obří výdaje je potřeba hradit každoročně od roku 2021 až do roku 2050. Tak masivní utrácení našich peněz může být v demokratickém a svobodném státě zdůvodněno jen kritickým ohrožením státu válkou. Svobodní jsou zásadně proti této politice EU a chtějí Green deal zrušit. Dohodou států EU Green deal vznikl, jinou dohodou může být zrušen.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Martin Zdráhal

Martin Zdráhal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31