Finančně negramotný Fiala. Šichtařová nezvládla pohled na program SPOLU

Finančně negramotný Fiala. Šichtařová nezvládla pohled na program SPOLU

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokud bychom měli přijmout euro, až to bude ekonomicky výhodné, je ekonomka Markéta Šichtařová, jež kandiduje v podzimních sněmovních volbách za Svobodné, v klidu. „Za mého života by to nebylo,“ podotkla. Koalici Spolu označila za finančně negramotnou – to, když přišla řeč na to, že koalice chce do roku 2030 dávat na obranu nejméně 3 procenta HDP.

Petr Fiala a Spolu slibují voličům vizi, kdy Česko bude hostit fotbalové mistrovství Evropy. Jenže pořadatelství pro roky 2028 i 2032 už je určeno a všechna další mistrovství jsou už za horizontem příští vlády. Kromě toho, na tak velkou fotbalovou akci nemáme dostatečně velké stadiony, museli bychom je postavit. Jak tento předvolební slib vnímáte?

Jako ekonomka jsem velmi skeptická k obvyklým tvrzením, že pořádání takových sportovních akcí se ekonomicky vyplatí. Jistě, přijedou diváci, ale současně je třeba ubytovat sportovce, modernizovat sportovní infrastrukturu – a to bývají miliardové investice. Myslím, že pořádání těchto akcí obvykle prosazují lobbisté, kteří zastupují investory. A tito investoři zase tuší, že by mohli mít zisky ze státních zakázek pro výstavbu sportovišť a podobně. Takže já tyto megalomanské akce z finančního pohledu nepodporuji. Když máme na paměti stav našich veřejných financí, jsem si jistá, že priority máme jinde než v pořádání MS ve fotbale. To raději investici do zdravotnictví… 

„Přijmeme euro, až to bude ekonomicky a politicky výhodné,“ slibuje koalice Spolu v programu nazvaném Svoboda a prosperita i pro budoucí generace. Jak to hodnotíte?

Tak pokud bychom měli euro přijmout, až to bude ekonomicky výhodné, byla bych naprosto v klidu, protože za mého života by to nebylo. Ekonomové a akademici z řad státních institucí stejně jako komerčních institucí konstatují následující důsledky potenciálního přijetí eura:

A já k tomu konstatuji, že přijetí eura se naivně vydává za vstup do VIP klubu. Při rozhodování o jeho přijetí mnozí podporovatelé eura přihlížejí k pouhým emocím. Přijetí eura však není otázkou emocí – jedná se o vysoce odborný problém. Tak jako se neurochirurg při operaci mozku nesmí řídit pouhými dojmy a zanedbávat vědecká fakta, tak ani o přijetí eura by neměl rozhodovat populismus a naivní emoce, nýbrž ekonomická fakta. A ta přijetí eura jednoznačně diskvalifikují z racionálních úvah coby krok trvale poškozující hospodářskou strukturu a konkurenceschopnost ČR.

  • Krátkodobé zvýšení inflace (skrze cenové úpravy bezprostředně po přijetí)
  • Dlouhodobé zvýšení inflace v horizontu desetiletí (skrze zrušení kurzového konvergenčního kanálu a snížení úrokových sazeb)
  • Zpomalení růstu HDP (skrze odbourání autonomní monetární politiky)
  • Ztrátu konkurenceschopnosti země (skrze tlak na změnu struktury ekonomiky)
  • Snížení potenciálu HDP (skrze snížení konkurenceschopnosti)
  • Zvýšení zadlužení (skrze uměle vynucené snížení nákladů financování)
  • Ručení za problémy věřených financí ostatních členů eurozóny

Na obranu chce Spolu dávat do roku 2030 nejméně 3 % HDP. I tady vás požádám o komentář.

To svědčí o finanční negramotnosti. Rozdíl mezi finančně negramotným a gramotným člověkem je následující: Ten první si naplánuje, kolik bude utrácet peněz, bez ohledu na své příjmy. Ten druhý si spočítá, kolik vydělává a kolik má k dispozici pro útraty. Následně si stanoví své priority. A pak si stanoví, kolik si může dovolit utratit za priority na špici žebříčku. Tak schválně, který z obou přístupů naplňuje přístup Spolu? 

Spolu chce zajistit, aby byla i po roce 2035 v prodeji auta se spalovacími motory. Nedávno ale zajistili prosazení Fit for 55 a omezování těch samých motorů. Jak to chápete?

Chápu to tak, že Spolu jedná stylem „kam vítr, tam plášť“. Teď je před volbami, a tak tvrdí, že chtějí zachovat spalováky. Až bude po volbách, budou opět tak jako v minulosti poklonkovat Bruselu. Definice bláznovství je nepoučit se z minulosti. Já nejsem blázen, a tak vím, že Spolu se náhlý záchvat sympatií ke spalovacím motorům věřit nedá.

Zavedení povolenek na vytápění budov či dopravu zvýší podle nejnovějšího propočtu České národní banky ceny benzínu, nafty nebo plynu natolik, že kvůli tomu stoupne celková inflace takřka o procentní bod. Stane se z povolenek hlavní volební téma?

Doufám, že stane! Protože třeba pro mě je to naprosto zásadní téma, které mě do politiky dohnalo – společně s dalšími podobnými projevy Green Dealu včetně zákazu spalovacích motorů a jiných. Ten problém je mnohem větší, než většina lidí tuší. A zdražení, které by vyplynulo z povolenek, bude také mnohem výraznější, než si většina lidí dneska představuje. Takže si to opravdu zaslouží, aby to bylo hlavní volební téma – do budoucnosti by se totiž povolenky staly hlavním motorem zdražování potravin, energií i bydlení!

Česká bankovní asociace zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,1 procenta z květnových 1,7 procent. Příčinou je silnější export a slabší dopad Trumpových cel. Je důvod k optimismu?

Moc ne. Vysvětlím vám to takhle: Podle statistických čísel v posledních měsících lze pozorovat nejen u nás, ale třeba i v Německu mírné zrychlování růstu. To je sice pravda, ale je třeba dodat: Růst by byl mnohem silnější, kdyby podnikatelům nebyly svazovány ruce stále tvrdší regulací, povinnými „zelenými“ investicemi a nesmyslnou byrokracií. Kdyby energetický trh nebyl rozstřílen politickými zásahy, nemuseli bychom se radovat z každé desetiny bodu navíc.

Současná čísla proto nejsou vítězstvím politiků, nýbrž důkazem houževnatosti firem, které i v prostředí neustálých překážek dokáží generovat poptávku, hledat nové trhy a plnit zakázky. Zatímco státní aparát roste, bobtná a přerozděluje, skutečný růst vytváří podnikatelé, živnostníci a průmyslové firmy.

Při pohledu na eurozónu jako celek je patrné, že ekonomika se sice zvedá, ale export zůstává slabý. To je logické – těžko konkurovat dynamickým regionům světa, pokud si Evropa sama sobě klade překážky. V Asii či Americe firmy nemusí každý den čelit nové unijní směrnici, která jim diktuje, jak mají vyrábět, kolik emisí mohou vypustit a jaký formulář vyplnit, aby směly vůbec podnikat.

V Německu i celé eurozóně se tedy otevírá šance na obrat nikoliv díky hospodářské politice, ale hospodářské politice navzdory. A proto můžeme oslavovat jen kosmetická zlepšení statistik, zatímco konkurence na globálních trzích nás i nadále bude míjet rychlostí blesku.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31