„Cenzura není v pořádku,“ burcuje Vondráček před hlasováním o důvěře Babišově vládě. Připomněl vypínání webů, „gumový“ paragraf i Stratkom

„Cenzura není v pořádku,“ burcuje Vondráček před hlasováním o důvěře Babišově vládě. Připomněl vypínání webů, „gumový“ paragraf i Stratkom

Jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše (ANO) provází ostré výměny a obvyklé nálepky. Kabinet, který má tvořit ANO se SPD a Motoristy sobě, je už dopředu částí opozice vykreslován jako vláda „těch nedemokratických“. Právě na tento tón reagoval na sociálních sítích poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček, jehož strana se do Sněmovny dostala na kandidátce SPD. V obsáhlém komentáři odmítl, aby se politický střet převáděl na „souboj dobra a zla“, a připomněl, že ti, kdo dnes nejhlasitěji mluví o obraně demokracie, podle něj sami posouvali hranice svobody slova směrem k cenzurním praktikám.

„Při jednání o důvěře vládě mnozí poslanci opozice tvrdí, že ony jsou ty ‚demokratické‘, aby tím naznačily, že vládnout budou strany nedemokratické,“ napsal Vondráček. A současně varoval před tím, kam taková rétorika vede: „Někteří budou dokonce nálepkovat fašisty a nacisty, aby demokratické volby mohly vylíčit jako souboj dobra a zla, protože v souboji dobra a zla je přeci ‚dobru dovoleno‘ používat i zlé metody.“

Vondráček pak v textu přešel od slov k tomu, co považuje za podstatu problému: podle něj se v posledních letech znormalizovala představa, že „správná“ strana politického spektra může ve jménu boje s dezinformacemi či nenávistí zavádět opatření, která by za jiných okolností budila odpor. Připomněl proto řadu kroků a plánů, které řadí do stejné linie omezování veřejné debaty. Ve svém komentáři uvedl:

„Zavedení nového gumového trestného činu §318a, vypínání webů na žádost ministra vnitra, zavádění Stratkomu, aby korigoval občanům informace, vytvoření policejního KRITU ve jménu boje s dezinformacemi, schválení DSA či EMFA v Bruselu, plány ministryně spravedlnosti, že budou padat přísnější tresty za výroky, které podle vágních paragrafů označíme za nenávistné, dotování politických neziskovek šířících vládní narativy, placení vládně-propagandistických plakátovacích a mediální kampaní za stovky milionů, zákaz propagace komunismu.“

Podle předsedy Svobodných nejde o izolované epizody, ale o trend, za který nese odpovědnost dnešní opozice. „Všechny tyto cenzurní praktiky zaváděly strany dnešní opozice a zaklínaly se tím, že když tyto praktiky používají ‚demokratické strany ve jménu vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí‘, je to v pořádku,“ napsal Vondráček. Vzápětí však připojil zásadní větu, kterou rámuje celý jeho postoj: „Cenzura ovšem není v pořádku nikdy.“

Vondráček současně odmítá, aby se politická konkurence „řešila“ kriminalizací názorů, vytlačováním soupeřů ze soutěže či budováním jakéhosi sanitárního kordonu. „Démonizování či kriminalizace opozice za politické názory nebudou dobré, ani kdyby je prosazovala matka Tereza a skutečný demokrat to ví,“ uvedl. A pokračoval výkladem, jak podle něj vypadá skutečný demokratický přístup: „Skutečný demokrat hájí svobodu slova nejen pro sebe. Soupeře se nesnaží vyloučit ani přesouvat do sanitárního kordonu. Nesnaží se propagaci některých proudů zakázat. Skutečný demokrat chce ve volbách vyhrát díky lepším argumentům, ne díky vyloučení svých soupeřů.“

V další části komentáře zdůraznil, že jádrem demokratické politiky má být respekt k výsledku voleb, nikoli moralizující výklad, podle něhož je porážka jedné strany „vítězstvím zla“. „Skutečný demokrat nedegraduje vůli voliče vyjádřenou ve volbách a nesnaží se svoji porážku líčit jako vítězství zla nad dobrem,“ napsal Vondráček.

Těžiště jeho argumentace se pak soustředí na svobodu slova jako základní pojistku společnosti. Vondráček ji nepopisuje jako abstraktní heslo, ale jako praktickou podmínku, bez níž se rozpadá možnost kontroly moci i férového politického střetu. „Skutečný demokrat ví, že svoboda slova je totiž nejdůležitější svobodou,“ uvedl a dodal: „Bez svobody slova nemůžeme nadávat ani na vysoké daně, ani na nepřátelské podnikatelské prostředí či na děravé silnice. Bez svobody slova nemůže probíhat férový volební souboj. Bez svobody slova nelze mluvit o demokracii.“ V závěru této pasáže připojil varování před vývojem, který podle něj může být nenápadný, ale o to nebezpečnější: „Bez svobody slova nemůžeme zastavit proces, ve kterém se z demokracie stává demokratura a později totalita.“

Právě z tohoto důvodu Vondráček vysvětluje, proč se při hlasování o důvěře staví na stranu nové vlády. Neopírá to o osobní sympatie, ale o programový závazek, který kabinet podle něj deklaruje. „Budoucí vláda v programovém prohlášení garantuje, že pokud jde o svobodu slova, bude postupovat zásadně jinak. I proto jí jako předseda Svobodných vyjádřím svou důvěru,“ napsal.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31