Babišův plán s ČT po volbách? Šichtařová souhlasí se škrty

Babišův plán s ČT po volbách? Šichtařová souhlasí se škrty

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Clům i zbytečným regulacím bychom měli říct jasné ne, říká ekonomka Markéta Šichtařová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Kritizuje rostoucí zásahy EU do ekonomiky, varuje před celní válkou s USA a považuje plánované nové daně za absurdní. Vyjadřuje se i k nápadu Andreje Babiše zpoplatnit část vysílání ČT.

EU je prý na prahu velké celní války s Amerikou. Co bychom měli prosazovat my, Češi?

My, Češi, bychom měli prosazovat nulové bariéry obchodu, a to nejen v podobě cel, ale také v podobě různých regulatorních předpisů. Dám vám příklad: Třeba farmaceutické firmy, které chtějí dodávat na evropský trh, sice nečelí clům, ale extrémně složitému registračnímu procesu. A ať mi nikdo netvrdí, že když byl už jednou lék povolen v USA, že evropské úřady jej budou považovat za nebezpečnější… Takže tato registrace slouží jen jako necelní bariéra, kterou řada farmafirem nedokáže překonat, a tedy pak léky v Evropě chybí. To všechno jsou bariéry obchodu. A my bychom je všechny měli zrušit, a pokud je partneři vůči nám rušit chtít nebudou, tak stejně je zrušme jednostranně. Protože bariéry ubližují všem stranám. Jak té, vůči které platí, tak té, která je uvaluje.

Robert Fico vyzval Petra Fialu, aby Česko respektovalo slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za nízké ceny. Šlo o reakci na žádost Petra Fialy, aby Slováci neblokovali nový sankční balíček EU vůči Moskvě. Fico navrhl, aby se napětí zmírnilo na společném jednání, Fiala ale pozvání odmítl. Zachoval se Fiala zásadově, nebo poškodil naše zájmy?

Fiala se zachoval ekonomiky hloupě a politicky neprozíravě. Říká se tomu dětinsky.

Investoři věří v oživení německé ekonomiky, uvedl hospodářský institut ZEW. Máte dojem, že jsou důvody k optimismu?

Ano, regulátoři a byrokrati oslavují drobná statistická vítězství, tržní realita ale zůstává nemilosrdná. Nová data z EU a zejména Německa či Slovenska opět ukazují, jak hluboce je západní hospodářství ponořené v systémové nerovnováze, kterou nelze maskovat ani umělými injekcemi optimismu, ani kreativní interpretací čísel.

Evropská unie totiž slavnostně hlásí růst průmyslové výroby o 1,5 % v květnu poté, co v dubnu klesla o 1,6 %. Na papíře to vypadá jako obrat, ale realita je jiná: Česko, jako jeden z motorů průmyslové produkce v regionu, zaznamenalo naopak pokles o 1,6 %. V eurozóně se sice meziročně výroba zvýšila o 3,4 %, ale tento nárůst se děje na pozadí dvouleté recese.

A právě Německo je další ukázkou, jak lze mediálně generovat falešnou naději. Index důvěry investorů ZEW sice vzrostl na 52,7 bodu, ale hodnocení aktuální situace zůstává hluboko v červených číslech (–59,5). To není optimismus – to je psychologická berlička. Německá ekonomika sice ve Q1 vzrostla o 0,4 %, ale s výhledem na letošní rok čeká růst pouhých 0,3 %. Příští rok se má sice dostavit oživení (1,5–1,7 %), ale v prostředí, kde se spoléháme na vládní investiční programy a sentiment investorů, nejde o zlepšování ekonomického výkonu, nýbrž jen o statistickou hru.

Takže západní ekonomiky se snaží hrát na lepší časy, ale všechny klíčové ukazatele – inflace, průmysl, závislost na Německu, hrozba celních válek – ukazují na systémovou slabost. A místo toho, aby se politiky liberalizovaly, deregulovaly a přenechaly iniciativu trhům, volí se cesta dalšího zásahu, dalšího dluhu. To však není řešením, je to příčinou problémů.

Novináři Seznamu odhalili, že ministr zdravotnictví Válek létá na golf se šéfem IT firmy, která ve Válkově resortu vyhrává zakázky za desítky milionů korun. „Vůbec nevím, jakou dělá práci,“ brání se Válek. Měl by ministr pociťovat větší zodpovědnost?

Ministr by se především měl vyhýbat střetu zájmů. A tohle střet zájmů je. Pokud IT firma vyhrává velké zakázky na ministerstvu zdravotnictví, ministr si musí odpustit golf s jejím šéfem.

Babiš chce po volbách dát ČT za paywall. V knize „Jak to vidí Babiš“ uvedl: „Možností ušetřit je spousta, stačí chtít – snížit platy, redukovat počet zaměstnanců, zrušit některé stanice, zvýšit podíl reklamy, zpoplatnit některé programy nebo klidně nechat zadarmo jen zpravodajství a vše ostatní dát za paywall. Když ČT nevyrobí třetinu obvyklých pořadů, svět se kvůli tomu určitě nezboří.“ Je to dobrý nápad?

Ano, je to dobrý nápad. Já bych tedy byla pro, abychom měli televize jenom komerční, ale když už se tohle v naší politické realitě nepodaří prosadit, tak alespoň uvedené typy úspor jsou rozumným začátkem.

Evropská komise hledá nové zdroje financí a navrhuje tři nové daně. Server Politico informuje, že nové daně by měly být na nerecyklovaný elektroodpad, tabákové výrobky a velké společnosti v EU s obratem přesahujícím 50 milionů eur. Co to způsobí a komu to prospěje?

To je neskutečně absurdní, samozřejmě to způsobí ještě větší udušení evropské ekonomiky. Velkou společnost to přiměje rozdělit se na dvě menší, což povede k neproduktivním nákladům na rozdělení, ale na daních se stejně skoro nic nevybere. Navíc daň z obratu může vážně vymyslet jenom někdo, kdo utekl ze spárů doktoru Chocholouškovi, protože obrat nemá nic společného ze ziskem a i firma s velkým obratem může být ve ztrátě! A teď si představte, že firma ve ztrátě bude platit daně ze ztráty…

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31