Babišův plán s ČT po volbách? Šichtařová souhlasí se škrty

Babišův plán s ČT po volbách? Šichtařová souhlasí se škrty

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Clům i zbytečným regulacím bychom měli říct jasné ne, říká ekonomka Markéta Šichtařová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Kritizuje rostoucí zásahy EU do ekonomiky, varuje před celní válkou s USA a považuje plánované nové daně za absurdní. Vyjadřuje se i k nápadu Andreje Babiše zpoplatnit část vysílání ČT.

EU je prý na prahu velké celní války s Amerikou. Co bychom měli prosazovat my, Češi?

My, Češi, bychom měli prosazovat nulové bariéry obchodu, a to nejen v podobě cel, ale také v podobě různých regulatorních předpisů. Dám vám příklad: Třeba farmaceutické firmy, které chtějí dodávat na evropský trh, sice nečelí clům, ale extrémně složitému registračnímu procesu. A ať mi nikdo netvrdí, že když byl už jednou lék povolen v USA, že evropské úřady jej budou považovat za nebezpečnější… Takže tato registrace slouží jen jako necelní bariéra, kterou řada farmafirem nedokáže překonat, a tedy pak léky v Evropě chybí. To všechno jsou bariéry obchodu. A my bychom je všechny měli zrušit, a pokud je partneři vůči nám rušit chtít nebudou, tak stejně je zrušme jednostranně. Protože bariéry ubližují všem stranám. Jak té, vůči které platí, tak té, která je uvaluje.

Robert Fico vyzval Petra Fialu, aby Česko respektovalo slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za nízké ceny. Šlo o reakci na žádost Petra Fialy, aby Slováci neblokovali nový sankční balíček EU vůči Moskvě. Fico navrhl, aby se napětí zmírnilo na společném jednání, Fiala ale pozvání odmítl. Zachoval se Fiala zásadově, nebo poškodil naše zájmy?

Fiala se zachoval ekonomiky hloupě a politicky neprozíravě. Říká se tomu dětinsky.

Investoři věří v oživení německé ekonomiky, uvedl hospodářský institut ZEW. Máte dojem, že jsou důvody k optimismu?

Ano, regulátoři a byrokrati oslavují drobná statistická vítězství, tržní realita ale zůstává nemilosrdná. Nová data z EU a zejména Německa či Slovenska opět ukazují, jak hluboce je západní hospodářství ponořené v systémové nerovnováze, kterou nelze maskovat ani umělými injekcemi optimismu, ani kreativní interpretací čísel.

Evropská unie totiž slavnostně hlásí růst průmyslové výroby o 1,5 % v květnu poté, co v dubnu klesla o 1,6 %. Na papíře to vypadá jako obrat, ale realita je jiná: Česko, jako jeden z motorů průmyslové produkce v regionu, zaznamenalo naopak pokles o 1,6 %. V eurozóně se sice meziročně výroba zvýšila o 3,4 %, ale tento nárůst se děje na pozadí dvouleté recese.

A právě Německo je další ukázkou, jak lze mediálně generovat falešnou naději. Index důvěry investorů ZEW sice vzrostl na 52,7 bodu, ale hodnocení aktuální situace zůstává hluboko v červených číslech (–59,5). To není optimismus – to je psychologická berlička. Německá ekonomika sice ve Q1 vzrostla o 0,4 %, ale s výhledem na letošní rok čeká růst pouhých 0,3 %. Příští rok se má sice dostavit oživení (1,5–1,7 %), ale v prostředí, kde se spoléháme na vládní investiční programy a sentiment investorů, nejde o zlepšování ekonomického výkonu, nýbrž jen o statistickou hru.

Takže západní ekonomiky se snaží hrát na lepší časy, ale všechny klíčové ukazatele – inflace, průmysl, závislost na Německu, hrozba celních válek – ukazují na systémovou slabost. A místo toho, aby se politiky liberalizovaly, deregulovaly a přenechaly iniciativu trhům, volí se cesta dalšího zásahu, dalšího dluhu. To však není řešením, je to příčinou problémů.

Novináři Seznamu odhalili, že ministr zdravotnictví Válek létá na golf se šéfem IT firmy, která ve Válkově resortu vyhrává zakázky za desítky milionů korun. „Vůbec nevím, jakou dělá práci,“ brání se Válek. Měl by ministr pociťovat větší zodpovědnost?

Ministr by se především měl vyhýbat střetu zájmů. A tohle střet zájmů je. Pokud IT firma vyhrává velké zakázky na ministerstvu zdravotnictví, ministr si musí odpustit golf s jejím šéfem.

Babiš chce po volbách dát ČT za paywall. V knize „Jak to vidí Babiš“ uvedl: „Možností ušetřit je spousta, stačí chtít – snížit platy, redukovat počet zaměstnanců, zrušit některé stanice, zvýšit podíl reklamy, zpoplatnit některé programy nebo klidně nechat zadarmo jen zpravodajství a vše ostatní dát za paywall. Když ČT nevyrobí třetinu obvyklých pořadů, svět se kvůli tomu určitě nezboří.“ Je to dobrý nápad?

Ano, je to dobrý nápad. Já bych tedy byla pro, abychom měli televize jenom komerční, ale když už se tohle v naší politické realitě nepodaří prosadit, tak alespoň uvedené typy úspor jsou rozumným začátkem.

Evropská komise hledá nové zdroje financí a navrhuje tři nové daně. Server Politico informuje, že nové daně by měly být na nerecyklovaný elektroodpad, tabákové výrobky a velké společnosti v EU s obratem přesahujícím 50 milionů eur. Co to způsobí a komu to prospěje?

To je neskutečně absurdní, samozřejmě to způsobí ještě větší udušení evropské ekonomiky. Velkou společnost to přiměje rozdělit se na dvě menší, což povede k neproduktivním nákladům na rozdělení, ale na daních se stejně skoro nic nevybere. Navíc daň z obratu může vážně vymyslet jenom někdo, kdo utekl ze spárů doktoru Chocholouškovi, protože obrat nemá nic společného ze ziskem a i firma s velkým obratem může být ve ztrátě! A teď si představte, že firma ve ztrátě bude platit daně ze ztráty…

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31