„Líbí se mi váš program a volil bych vás, ale…“ jsme za poslední měsíc slyšeli tolikrát, že kdyby tito váhající překonali své obavy, získáme více procent než ve všech předchozích volbách dohromady.
Celorepublikový volební sněm Svobodných se 14. listopadu 2026 nesl v duchu spojování sil a rázného apelu na celou politickou scénu k odsouzení násilí a agrese vůči odlišným názorovým platformám.
Jako hosté vystoupily přední osobnosti české politiky. Jako první promluvil předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura, který poděkoval Svobodným za skvělou práci a vyzdvihl zejména aktivitu předsedy Libora Vondráčka v rámci poslaneckého klubu SPD.
Ministr zahraničí a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka definoval ideální výsledek dosavadní spolupráce jako „svobodného motoristu“. V jeho projevu zazněla jako podmínka silné společnosti důvěra státu občanům místo restrikcí. Popřál Svobodným, aby zůstali svobodní.
Senátorka Daniela Kovářová pojala svobodu jako právo žít po svém a rozhodovat o vlastním životě ve vlastní zemi a vyjádřila ostrý nesouhlas s regulacemi Evropské unie. Poslanec a předseda PRO Jindřich Rajchl přirovnal EU k Mordoru a pozastavil se nad tím, že prosté vyjadřování pravdy je dnes částí společnosti vnímáno jako útok.
Tradiční host sněmu Michal Simkanič pobavil přítomné krátkou alegorickou povídkou o aktuálních společenských a politických trendech. Neočekávaně vystoupil také jeden ze zakladatelů Svobodných Ladislav Jakl. Připomněl svůj dřívější text o symbolickém spojení Sparty a Slavie, kterým varoval před neuváženými fúzemi. Současně však poukázal na to, že při obraně společného hřiště je možné dočasně odložit rozdílné dresy. Pokud podle něj Evropská unie odebírá českým politickým stranám pravomoci rozhodovat doma v Praze, měly by všechny strany, kterým to vadí, spojit síly.
Téma spojování, nutnosti držet při sobě, omezování vlivu státu a odchodu z EU rezonovalo celým sněmem.
Volby vedení a diskuze o konfidentech či bezpečnosti
V závěrečné části se představili kandidáti na předsedu, místopředsedy a členy Republikového výboru. Libor Vondráček letos poprvé neměl protikandidáta a lze očekávat, že po skončení elektronického hlasování 21. listopadu obhájí po sedmi letech post předsedy strany.
V následné politické diskusi se řešila také páteční konference „Co bude po EU?“. Účastníci kritizovali postup policie, která podle nich poskytla neúměrný prostor protestujícím na úkor řádných účastníků akce. V reakci na to sněm přijal ostré usnesení odsuzující omezování svobody slova a vstupů na akce jako nástroj politického boje. Závěr sněmu patřil praktickým podnětům a návrhům na úpravu stanov, které mají umožnit hlubší integraci politických subjektů v rámci Svobodných.
Usnesení Republikového sněmu Svobodných (14. listopadu 2026)
Svobodní varují před rostoucí mírou násilí používaného jako nástroj politiky.
Alarmujícím příkladem je pro nás páteční útok (13. 11. 2026) levicových a progresivistických aktivistů, kteří násilím bránili hostům a účastníkům ve vstupu do sálu na konferenci „Co bude po EU? Migrace, nebo remigrace?“.
Nebudou-li tyto projevy jasně odsouzeny – a to nejen námi, ale všemi stranami a hnutími, jež se hlásí k demokracii –, je nepochybné, že se budou stupňovat. Ukazují se totiž jako účinné a je jen otázkou času, kdy bude ve jménu tzv. tolerance a pokroku někdo zraněn nebo připraven o život. Kdo za to ponese morální a politickou odpovědnost?
Vyzýváme proto strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně: postavme se společně projevům násilí v politice, rázně je odsuďme a vyšleme jasný signál, že Česká republika je stále demokratickou a svobodnou zemí, kde lze bez obav projevit politický názor.