Pod dlažbou Václavského náměstí vzniká deset metrů hluboká betonová jáma o objemu, který má podle magistrátu dosáhnout 2100 kubických metrů vody – „více než tři plavecké bazény“, jak s hrdostí uvedl náměstek primátora Zdeněk Hřib [1]. Zní to jako impozantní vodohospodářské dílo. Když se ale člověk podívá na čísla – na to, kolik to stojí, k čemu to reálně slouží a co by se za stejné peníze dalo udělat jinde. Vyjde najevo příběh, který je typický pro to, jak se v Praze nakládá s penězi daňových poplatníků: velké gesto, nejasný přínos a účet, který nakonec zaplatíme všichni.

Jsem přesvědčen, že zadržování dešťové vody ve městě je nutné a správné. Otázka nezní „zda“, ale „kde“ a „za kolik“. A právě odpověď na tyto dvě otázky ukazuje, že Václavské náměstí je jedním z nejhorších možných míst, kde stavět nákladnou podzemní infrastrukturu a že stejné peníze by ve prospěch zadržování dešťové vody, ochrany kanalizace před přívalovými dešti a ochlazování měst v létě udělaly nesrovnatelně více práce na pražských sídlištích.

Cena, která rostla s každým rokem

Historie financování rekonstrukce Václavského náměstí je učebnicovým příkladem toho, jak se odhady postupně vzdalují realitě.

• V roce 2018 se o rekonstrukci dolní části náměstí mluvilo jako o zakázce za přibližně 150 milionů korun [2]. Než byla vypsána soutěž, částka narostla na 250 milionů korun [3].
• V roce 2020 podepsal magistrát se společností Hochtief CZ smlouvu na obě poloviny náměstí za 327 milionů korun [4]. Ve stejném roce se poprvé veřejně potvrdilo, že nádrž bude mít dvě části – zavlažovací a akumulační – mimo jiné proto, aby ochránila vestibul metra Můstek před zatopením [5].
• Už o rok později, v roce 2021, si magistrát odsouhlasil dalších 109 milionů korun navíc – z toho 85 milionů jen na takzvanou „slepou kolej“ pro tramvaj. V dokumentu se přitom explicitně objevuje věta, že „více peněz bude stát také vybudování zavlažování stromů dešťovou vodou z retenční nádrže“ [6].
• Dolní část náměstí byla dokončena v roce 2022 s konečnou cenou 420,1 milionu korun – tedy o 93 milionů (22 %) více, než se plánovalo [7]. Z toho 16,1 milionu korun padlo jen na výsadbu a technické zajištění stromů [8].
• Pro samotnou retenční nádrž vypracovala v roce 2022 studie proveditelnosti odhad realizačních náklad na 180 milionů korun bez DPH [9]. O necelý měsíc později uzavřel Dopravní podnik hl. m. Prahy smlouvu na stavbu nádrže v hodnotě 181 milionů korun [10].
• Horní část náměstí (tramvajová trať, revitalizace povrchů a nádrž) byla vysoutěžena v roce 2024 za 1,24 miliardy korun bez DPH [11], podle oficiální prezentace magistrátu s předpokládanými stavebními náklady 1,239 miliardy korun [12].
• V roce 2025 už souhrnný přehled celého projektu (návrat tramvaje a revitalizace obou polovin náměstí) hovoří o částce přesahující 1,6 miliardy korun, z čehož má evropská dotace pokrýt až 1,086 miliardy [13]. K tomu je nutné připočítat samostatných zhruba 10 milionů korun, které musí vynaložit distributor elektřiny PRE jen na přeložky energetických sítí kvůli nádrži [13].

Za pět let se tedy odhad rozpočtu na projekt zvýšil zhruba desetinásobně – a to bez započtení inflace. To samo o sobě by mělo být důvodem k auditu, ne k oslavným tiskovým zprávám.

Kolik vody nádrž vlastně pojme? Rozpor v číslech

Zde přichází první velký problém. Politici opakovaně komunikují objem nádrže jako 2100 m³ – rozměry 42 × 5 × 10,5 metru [1], respektive v jiném vyjádření „obestavěný prostor 2000 m³“ [12]. Jde o celkový vnitřní (obestavěný) prostor konstrukce.

Podrobný technický popis dokončené stavby z podzimu 2025 ale uvádí, že nádrž má „300 m³ účinného objemu“ [14] – tedy objemu, který skutečně slouží k zadržení a pozdějšímu využití vody. Mezi komunikovaným číslem 2100 m³ a technickým parametrem 300 m³ je tak rozdíl faktoru sedm. Jinými slovy: většina betonové konstrukce pod náměstím podle všeho neslouží k zadržování vody, ale je to strojovna, technické zázemí čerpadel, potrubí a nosné konstrukce v bezprostřední blízkosti vestibulu metra a tramvajové trati. To je zásadní rozdíl – a veřejnost by měla vědět, za jaký reálný „produkt“ platí 180 milionů korun.

Zkusme si pro srovnání udělat orientační odhad, jak velká nádrž by na zachycení dešťové vody z náměstí mohla být potřeba s vědomím, že jde jen o hrubý model, nikoli o přesný hydrologický posudek investora, který magistrát nezveřejnil. Podle vyjádření radních z roku 2020 se má nádrž plnit vodou nejen z povrchu náměstí, ale i ze střech okolních domů [33], a podle studie proveditelnosti akumuluje „dešťové vody z náměstí a přilehlých střech“ [9]. Přesná velikost odvodňované plochy – kolik metrů čtverečních střech je fakticky napojeno na tuto kanalizaci nebyla veřejně publikována, což u investice této velikosti samo o sobě ztěžuje kontrolu, zda je nádrž dimenzována správně.

Pokud bychom pro velmi hrubý odhad počítali jen s plochou chodníků a zelených pruhů horní části náměstí (tedy bez střech), čili přibližně 6000 m² – pro srovnání, celková plocha celého náměstí činí přibližně 42 255 m² [15], tedy zhruba sedminásobek této dílčí plochy – i mimořádně extrémní srážka (50 mm, srážka, kterou meteorologové označují jako výjimečnou) by na této ploše vytvořila přibližně 300 m³ vody – tedy zhruba tolik, kolik má být uváděný „účinný objem“ nádrže [14]. To je ale jen spodní odhad: jakmile se do bilance započtou i přilehlé střechy zmiňované v projektové dokumentaci [9][33], skutečná odvodňovaná plocha může být o desítky procent až několikanásobně vyšší, a tedy i rozumně dimenzovaná nádrž by mohla vyžadovat vyšší účinný objem, než je můj zjednodušený odhad 300 m³. Právě to je jádro problému: bez zveřejněné hydrologické bilance nelze zvenku ověřit, zda je uváděný účinný objem 300 m³ dostačující, přiměřený, nebo naopak poddimenzovaný – stejně jako nelze ověřit, proč se veřejně komunikuje obestavěný objem 2100 m³, tedy sedminásobek uváděného účinného objemu. Ať je odpověď jakákoli, jde o netransparentnost, která by u investice v řádu stovek milionů korun neměla nastat – občané mají právo vědět, za co konkrétně platí.

Pro srovnání: Ministerstvo zemědělství uvádí orientační benchmark pro podzemní retenční nádrže přibližně 20 000 Kč za m³ účinného objemu [16]. Při účinném objemu 300 m³ by to odpovídalo stavbě za přibližně 6 milionů korun. Reálná cena 180 milionů korun je tedy zhruba třicetkrát vyšší. Část rozdílu lze samozřejmě vysvětlit extrémně náročnými podmínkami – hloubka 10 metrů, blízkost metra, tramvajové trati a hustá síť inženýrských sítí v historickém centru. Ale i po zohlednění těchto okolností zůstává třicetinásobek benchmarku číslem, které si zaslouží vysvětlení, nejen billboardovou hrdost.

Kolik dosud stálo zalévání stromů a jak se to má k 180 milionům

Podívejme se, jak nákladné je dosavadní, tradiční zalévání stromů na náměstí cisternami. Podle platného ceníku hlavního města je zálivka jednoho stromu s převozem 70 litrů vody 180 korun za kus [17]. Podobné kalkulace v jiných smlouvách udávají srovnatelné jednotkové náklady na dovoz a samotnou vodu [18] [19].

Skutečný počet stromů, o které se má nádrž starat, je navíc výrazně vyšší, než se na první pohled zdá. Na celém Václavském náměstí dnes roste více než 150 stromů [36]. Podle radnice bylo jen v rámci probíhající revitalizace vysazeno přibližně 120 nových stromů [35] – z toho 45 v dolní části náměstí, která už byla dokončena [37], a 67 v horní části, kde se navíc podle Dopravního podniku zachovávají všechny stávající vzrostlé stromy [34]. Pokud počítáme s běžnou praxí přibližně deseti zálivek za vegetační sezónu na strom (obvyklý rozsah používaný v obdobných smlouvách o následné péči [19]), vychází roční náklad na tradiční zálivku cisternami pro těchto více než 150 stromů přibližně na:

150 stromů × 10 zálivek × 180 Kč = 270 000 Kč ročně.

To je částka, kterou by paradoxně stálo zalévání stromů, pokud by žádná nová nádrž nikdy nevznikla. Je to zlomek procenta z investičních 180 milionů korun do samotné nádrže.

Finanční návratnost, která nikdy nenastane

Pojďme si nyní spočítat prostou návratnost investice – tedy kolik let by trvalo, než se 180 milionů korun vynaložených na nádrž „vrátí“ v podobě ušetřených nákladů na tradiční zalévání cisternami:

180 000 000 Kč / 270 000 Kč ročně ≈ 667 let.

Přes šest a půl století. To není zaokrouhlovací chyba.  To je matematický důsledek toho, že investice do nádrže je o několik řádů vyšší než náklady, které má nahradit. I kdyby na náměstí nakonec rostlo dvakrát tolik stromů, než se kterými počítám (tedy 300), návratnost by klesla jen na necelých 330 let – stále fakticky nikdy, z hlediska životnosti stavby (typicky 50–75 let u podobných vodohospodářských staveb [20]).

A to je bez zahrnutí provozních náklad samotné nádrže. Investor dosud nezveřejnil odhad ročních provozních nákladů retenční nádrže na Václavském náměstí – čerpadel, elektřiny pro strojovnu, revizí, čištění sedimentů a servisu automatického zavlažovacího systému. Pro srovnání: mnohem jednodušší a pasivní dešťové záhony v Praze 3 u Kněžské louky, které nemají žádné čerpadlo ani elektroniku, stojí na provoz přibližně 400 tisíc korun ročně [21]. Podzemní nádrž s čerpadly, strojovnou a řízeným zavlažovacím systémem bude z povahy věci provozně nákladnější. Pokud k tomu připočteme, byť jen řádově srovnatelné provozní náklady, návratnost investice se nekoná – ušetřené náklady na zálivku jsou nižší než roční provozní výdaje samotné nádrže. Projekt tak není investicí, která se časem zaplatí, ale trvalou zátěží rozpočtu.

Automatické zavlažování podle vlhkosti půdy bez dat o spolehlivosti

Nové stromořadí má být zavlažováno automaticky, na základě senzorů vlhkosti půdy napojených na retenční nádrž [1] [13]. To je technologie, která má smysl – ale jen tehdy, když funguje. Systémy chytrého zavlažování založené na senzorech jsou přitom v praxi náchylné na poruchy konektivity, kalibrace a signálu.  Ostatně i výrobci běžně dostupných domácích systémů evidují širokou škálu typických poruch, od nefunkčního senzoru vlhkosti půdy po výpadky signálu brány [22]. U městské infrastruktury vystavené povětrnostním vlivům, vandalismu a intenzivnímu provozu na frekventovaném náměstí lze očekávat ještě vyšší riziko poruch. Magistrát ani investor přitom dosud nezveřejnili žádnou studii spolehlivosti ani plán servisu a náhradních dílů pro tento konkrétní systém. To je problém – veřejnost si zaslouží vědět, jak se bude v případě poruchy postupovat a kdo poruchu zaplatí, než najde uplatnění další tisková zpráva o „chytrém“ zavlažování.

Co se stane s vodou v nádrži přes zimu?

Retenční nádrž leží v hloubce přes 10 metrů, tedy hluboko pod hranicí zamrzání půdy. Podle obecné vodohospodářské praxe se podzemní nádrže v takové hloubce v zimě nevypouštějí. Voda v nich zamrzá jen na povrchu, ne v celém objemu. To je v kontrastu s velkými vodárenskými nádržemi, které se naopak před zimou cíleně předzásobují prázdnou kapacitou pro zachycení přívalů [23].

Jinými slovy: v zimních měsících, kdy stromy nepotřebují zálivku a srážky jsou nižší, voda v nádrži prakticky stagnuje bez užitku po dobu několika měsíců v roce. To sice není technická závada, ale je to další argument, že drahá infrastruktura je z velké části využívána jen po část roku – zatímco její náklady (odpisy, úroky z financování, riziko stagnující vody vyžadující čištění) běží celý rok.

Václavské náměstí je nejhorší možné místo pro takovou investici

Nejde jen o cenu samotné nádrže. Celý projekt dokumentuje, jak nákladné je stavět jakoukoliv podzemní infrastrukturu v centru historického města, které je protkáno tramvajovými kolejemi, vestibulem metra Můstek a hustou sítí inženýrských sítí. Stavba si vyžádala:

• uzavření jednoho ze dvou výstupů z metra Můstek a vybudování nové strojovny přímo v jeho prostoru [14],
• samostatnou investici přibližně 10 milionů korun jen na přeložky energetických sítí ze strany PRE [13],
• roky trvající omezení provozu náměstí (výstavba horní části má trvat od roku 2024 do poloviny roku 2027, tedy pět let od zahájení celého projektu) [24] [13],
• předchozí masivní investice do kolektorové sítě, bez které by rekonstrukce vůbec nebyla možná.

Tohle je přesně ten typ lokality, kde je zadržování dešťové vody technicky nejsložitější a finančně nejnákladnější, jaký si lze představit. A přesně to dokládají čísla výše – třicetinásobek běžného jednotkového benchmarku, miliardové rozpočty, roky uzavřeného veřejného prostoru.

Za stejné peníze: co dokážou sídliště

Zatímco Praha investuje stovky milionů do jedné nádrže pod dlažbou centra, na okrajích města existují desítky sídlišť, kde žijí stovky tisíc lidí a kde je zadržování dešťové vody technicky jednoduché, levné a rychle realizovatelné. Ukažme si to na konkrétních příkladech.

Retenční jezírko Park pod Plachtami, Brno-Nový Lískovec. V roce 2011 vzniklo v sídlišti Nový Lískovec jezírko, které zachycuje dešťovou vodu ze střech okolních panelových domů přes stávající dešťovou kanalizaci. Jezírko má běžnou kapacitu 630 m³ a při přívalovém dešti pojme až 890 m³ [25] [26]. Celková investice do celého parku včetně jezírka činila 10 274 915 korun s DPH v cenách roku 2011, z čehož samotné jezírko a odvedení vody ze střech představovalo 6,1 milionu korun [25] [27]. Po přepočtu na dnešní cenovou úroveň (kumulativní inflace v ČR od roku 2011 činí přibližně 64 % [28]) by celý park dnes vyšel na přibližně 16,9 milionu korun, samotné jezírko na přibližně 10 milionů korun.

Provozní náklady celého parku – tedy sekání trávy a běžná údržba zeleně – činí přibližně 300 tisíc korun ročně [25]. Nezávislá studie nákladů a přínosů (Macháč a kol., ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně) vyčíslila společenský přínos projektu za 25 let na přibližně 557 milionů korun a za 50 let na téměř 792 milionů korun, s návratností investice do tří let [29] [30]. Starostka Nového Lískovce Jana Drápalová k projektu uvedla: „Jezírko každoročně zadrží přes 800 metrů krychlových dešťové vody, která by jinak odtekla do kanalizace. Většina vody se v místě vypaří, takže jezírko zlepšuje klima v parku a ochlazuje vzduch.“ [31] Přesně tento efekt – chladicí účinek odpařující se vody – je to, co sídliště v letních vedrech nejvíce potřebují, a co drahá podzemní nádrž pod dlažbou náměstí nemůže nabídnout ve srovnatelné míře, protože voda se z uzavřené betonové jámy neodpařuje do okolního ovzduší.

Nový Lískovec dnes na základě zkušeností staví další, ještě menší nádrže (přibližně 300 m³) u základní školy Svážná pro zálivku zeleně [27] – tedy stejný „účinný objem“, jaký má mít nádrž na Václavském náměstí, ale za zlomek ceny a bez nutnosti kopat 10 metrů pod frekventovaným náměstím s metrem.

Dešťové záhony u Kněžské louky, Praha 3. V letech 2016–2020 vznikly v Praze 3 dešťové záhony, které zachycují až 75 % srážkové vody z 480 m² zpevněné plochy do prohlubní o celkové ploše 160 m². Celkové náklady na realizaci činily 16,2 milionu korun včetně DPH, roční provozní náklady na péči o zeleň jsou přibližně 400 tisíc korun včetně DPH [21]. Jde o pasivní, nízkonákladové řešení bez čerpadel a bez elektroniky – a přesto plní obdobnou funkci zpomalení odtoku srážkové vody jako mnohonásobně dražší nádrž na Václavském náměstí.

Tåsinge Plads, Kopenhagen. I v zahraničí existují srovnatelné, výrazně levnější projekty. Kopenhagenské náměstí Tåsinge Plads bylo přebudováno na zelenou plochu zachycující dešťovou vodu ze 4300 m² okolních střech a ulic za investici přibližně 16 milionů dánských korun [20]. Díky projektu odtéká do kanalizace o 30 % méně srážkové vody z celé čtvrti, aniž by bylo nutné kopat nové kanalizační sítě [20].

Smetanovo nábřeží, Praha. I v samotné Praze existuje mnohem levnější a jednodušší přístup: švédský systém strukturního substrátu pro 17 stromů, který sbírá vodu z 1100 m² přilehlého chodníku do retenční kapacity 43 m³ – bez nutnosti hluboké podzemní jámy [32].

Srovnání: co dokážou peníze investované jinam

Za cenu jedné nádrže na Václavském náměstí (180 milionů korun) by šlo realizovat přibližně 11 projektů typu dešťových záhonů v Praze 3, nebo téměř 11 projektů typu jezírka v Novém Lískovci v dnešních cenách. A to jen z rozpočtu samotné nádrže nepočítáme-li stovky milionů korun dalších souvisejících nákladů celé revitalizace náměstí.

Závěr: peníze patří tam, kde chladí lidi, ne tam, kde je vidět politik

Zadržování dešťové vody ve městě je nutná a rozumná investice do budoucnosti – v tom se shodnu i s těmi, kdo tento projekt obhajují. Ale veřejné peníze musí být vynakládány tam, kde přinášejí nejvyšší užitek na korunu investice. Václavské náměstí je ukázkovým příkladem opaku: nejnákladnější možné místo, nejasně komunikovaný technický parametr (2100 m³ versus 300 m³ účinného objemu), návratnost investice v řádu několika stovek let bez provozních náklad a ještě horší po jejich zahrnutí, a to vše v lokalitě, kde stavba komplikuje provoz metra, tramvaje a energetických sítí na roky dopředu.

Sídliště na okrajích Prahy a dalších měst přitom čekají na řešení, které je technicky jednodušší, finančně řádově levnější a se stejným, ne-li větším přínosem pro obyvatele. Retenční jezírka a dešťové záhony na sídlištích nejenže zachycují srážkovou vodu a snižují zatížení kanalizace při přívalových deštích – odpařující se voda navíc přímo ochlazuje okolní vzduch a zlepšuje mikroklima v místech, kde v létě chybí zeleň a kde lidé nejvíce trpí vedrem. Přesně to potvrzuje zkušenost z Nového Lískovce, kde podle starostky „většina vody se v místě vypaří, takže jezírko zlepšuje klima v parku a ochlazuje vzduch“ [31].

Proto budu prosazovat, aby veřejné peníze na hospodaření s dešťovou vodou a ochranu před přívalovými dešti směřovaly především do menších, technicky jednodušších a finančně nesrovnatelně efektivnějších projektů zadržování a odpařování vody přímo na sídlištích tam, kde chybí zeleň, kde v létě nejvíce hrozí přehřívání a kde stejná investice, rozdělená do desítky menších projektů, pomůže nesrovnatelně více lidí. Jedna prestižní nádrž pod dlažbou centra, o které se řekne v tiskové zprávě, není hospodářská politika. Desítky menších jezírek a záhonů na sídlištích, které skutečně ochlazují ulice, kde lidé žijí – to je smysluplné využití veřejných peněz.

Seznam zdrojů

1. Na Václavském náměstí vzniká jáma pro nádrž na dešťovku, budou se z ní zalévat stromy – Pražský patriot
2. Václavské náměstí Praha – rekonstrukce (2018) – iROZHLAS
3. Praha vypíše tendr na opravu spodní části Václavaku za 250 milionů – Blesk
4. Zahájena rekonstrukce Václavského náměstí – Piráti Praha
5. Václavské náměstí bude mít vlastní nádrž na dešťovou vodu – Aktuálně.cz
6. Rekonstrukce Václavaku se prodrazí, magistrát zaplatí o 109 milionů víc – Blesk
7. Skončila oprava spodní části Václavského náměstí – ČT24
8. Milion a půl za dva stromy v centru Prahy – Ekonews
9. Studie proveditelnosti retenční nádrže na Václavském náměstí – Adaptace Praha
10. Nové stromořadí na Václavském náměstí bude zavlažovat retenční nádrž – TVarchitect
11. V červnu začne rekonstrukce horní části Václavského náměstí za 1,24 miliardy – Seznam Zprávy
12. Začíná stavba nové tramvajové trati, Václavské náměstí a revitalizace horní poloviny náměstí – Praha.eu
13. Václavské náměstí: rekonstrukce – Publico.cz
14. Zasypané garáže, kusé koleje, energovod: přestavba Václavaku bude brzy v polovině – zdopravy.cz
15. Kolik lidí bylo na Václavském náměstí na demonstraci – Manipulátoři.cz
16. Snížení množství a znečištění srážkových vod – Ministerstvo zemědělství ČR
17. Ceník – Smlouvy.gov.cz (2022)
18. Příloha č. 1 – Závěrečná výsadba stromů – Praha 3
19. Cenová nabídka – následná péče o stromy – Smlouvy.gov.cz
20. Green rainwater solution creates a new beautiful urban space in Copenhagen – Climate Change Adaptation Denmark
21. Dešťové záhony, příklad zadržování vody z Prahy 3 – TZB-info
22. Řešení problémů – nawadnianie wspomagane czujnikami – GARDENA Support
23. Povodí Moravy připravuje vodní nádrže na zimu – pmo.cz
24. Staveniště Václavák: jak vypadá nejznámější pražské náměstí rozkopané – Novinky
25. Vodní plochy přírodě blízké – Hrabovjanka.cz
26. Park pod Plachtami – Doparku.cz
27. Brněnské městské části chystají projekty pro lepší hospodaření s dešťovou vodou – Brněnská Drbna
28. Míra inflace – Český statistický úřad
29. Park pod Plachtami: jezírko zachycující dešťovou vodu ze střech panelaků přinese během 25 let užitek za půl miliardy korun – Ekolist.cz
30. Městský park, který pomáhá bojovat s přívalovými dešti – Moudrá města
31. Boj proti suchu? Jezírka, tůně a rybníky! – Hospodářské noviny (archiv.hn.cz)
32. Exkurze za příklady praxe hospodaření s dešťovou vodou v Praze 2024 – YouTube
33. Stromy, tramvaje i nádrž na vodu: pražští radní kyvli na rekonstrukci Václavského náměstí – ČT24
34. Často kladené dotazy k rekonstrukci trati na Václavském náměstí – Dopravní podnik hl. m. Prahy
35. Instagram – Praha (hlavní město): revitalizace Václavského náměstí a výsadba nových stromů
36. Václavské náměstí – Prague City Tourism

Začala rekonstrukce Václavského náměstí, stánky zmizely a už se nevrátí – Seznam Zprávy