ZVÁRA: Nešťastná amnestie

ZVÁRA: Nešťastná amnestie

Prezident Václav Klaus vyhlásil při příležitosti 20. výročí nezávislosti České republiky dílčí amnestii. Osobně to považuji za nešťastný krok, kterým mne Václav Klaus rozhodně nepotěšil.

Prvním důvodem je nepředvídatelnost kroku. Amnestie a přerušení stíhání, dokonce včetně zahlazení trestu, znamená, že někteří odsouzení (kteří měli to štěstí, že byli stíhání a odsouzeni ve vodnou dobu) budou v budoucnosti na rozdíl od ostatních trestaných za čisté, bez záznamu v trestním rejstříku. Musela amnestie obsahovat i zahlazení?

Druhé mé zklamání ohledně amnestie tkví v tom, že se pro mne Václav Klaus stal méně čitelným. V jeho jiných postojích zůstal pevný – ač po velkém tlaku podepsal Lisabonskou smlouvu, na nebezpečí hrozící z EU-centralizace upozorňoval dlouhé roky. Podobně se mnohem dříve než jiní kriticky věnoval teorii o člověkem způsobeném globálním oteplování. Amnestie Václava Havla (především tu velkou první) kritizoval, po deseti letech ve stejné funkci však neočekávaně sáhl k podobnému kroku.

Třetí zklamání spočívá ve vědomí, že zrušením dlouho probíhajících trestních stíhání mohlo snadno dojít ke znemožnění vymožení náhrady škody od amnestovaných stíhaných. Nejsem odborník na právo ani na pravomoci prezidenta (takže nevím, zda je můj následující alternativní návrh možný), nicméně bych byl raději, aby amnestie (když už byla vyhlášena) sice zrušila budoucí vykonatelnost trestu odnětí svobody, ovšem nezrušila probíhající hledání pravdy v trestním řízení.

Amnestie je pravomocí prezidenta, která podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Pokud by mne Petr Nečas mohl ještě něčím zklamat, zklamal by mne také. Ovšem to se nestalo, neboť od něj už vůbec nic neočekávám.

Amnestii považuji za mimořádný nástroj vhodný jen pro období mimořádné změny. Tedy po válce pro propuštění a skončení stíhání dezertérů, po změně režimu pro propuštění politických vězňů. Přeplněnost věznic ani dlouhá doba trvání stíhání pro mne nejsou dost dobré důvody pro amnestii. Jistě, 8 let stíhání je skutečně moc. Přeplněné věznice jsou jistě také problém. Ale není to důvod pro „pouštění žilou“.

Pokud by však Václav Klaus mohl být a byl mezi současnými prezidentskými kandidáty, byl by přesto stále mojí jasnou volbou. U něj jsem totiž, na rozdíl od všech jiných kandidátů, přesvědčený, že nepodepíše přistoupení ČR k smlouvě o ESM, že nepodepíše případné další rozšiřování pravomocí EU, a že bude nejlépe z dostupných kandidátů obhajovat principy svobody.

Karel Zvára je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31