Tento článek věnuji výhradně evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), konkrétně tomu co by se snad v budoucnosti mohlo stát. Netvrdím, že se to stane, nechci nikoho strašit. Dost možná to bude jinak, alespoň pokud jde o načasování; proto jsem tento článek také nazval „černý scénář“. U každého kroku se pokusím vypořádat s argumenty proti realističnosti scénáře. Ostatní argumenty snad zvládneme prodiskutovat pod článkem (jen nesedím celý den u počítače, dost možná odpovím až večer).
Pokud nevíte co je ESM, a proč o černém scénáři píši, přečtěte si o „dobrovolnosti“ přijetí eura, o Evropském stabilizačním mechanismu a o zlehčování závažnosti hlasování v Senátu.
Řekněme tedy, že všechny země Evropské unie dají souhlas s ratifikací změny článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie a tato změna začne být účinná od ledna 2013. Nepředpokládám přitom žádné spiknutí, jen přirozené uplatňování vlastních zájmů zúčastněných. Netvrdím, že to právě tak proběhne, jen se snažím ukázat, že to není tak nemyslitelné.
Leden 2013: Rada EU hlasy všech států eurozóny rozhoduje o zřízení ESM
Vzniká mechanismus ESM, který se týká států eurozóny. Česká republika zatím není státem eurozóny a tak se na ESM neúčastní. Přesto však hlasuje pro zřízení ESM s tím, že jde o pouhou formalitu. Odůvodnění je asi takové, že někdy se staneme členem eurozóny a posílená spolupráce vyžaduje souhlas všech dotčených. Podobně jako u ESM bude rozhodnutí odbyto slovy „nás se to přece netýká, nebudeme jim to kazit“.
Horší případ by nastal v případě, že by se nový bod 3. podle probíhající ratifikace změny článku 136 SFEU dostal hned za bod 2. Volný výklad nového znění SFEU by umožňoval dovodit, že pro takové rozhodnutí stačí kvalifikovaná většina. Potom bychom nemuseli zvedat ruku ani my, ani třeba Slovensko. Stačilo by jen několik velkých zemí bez trvalé výjimky z eura.
Únor 2013: Komise navrhuje zrušení výjimky
Podle článku 140 SFEU Komise usoudí, že pokrok České republiky v plnění konvergenčních kritérií je dostatečný i s tím, že neúčast v mechanismu ERM-2 a současné neslučitelnost místní legislativy nebrání zrušení výjimky. Na jednoduchou změnu legislativy bude ČR mít skoro celý rok a neúčast v ERM-2 není zapotřebí, protože česká koruna téměř z hypotetického oscilačního pásma nevybočila. Komise tedy navrhuje Radě EU zrušení výjimky pro Českou republiku
Někdo by mohl namítnout, že něco takového se „přece nedělá“. Vždyť když euro nebudeme chtít, tak nám ho nebudou nutit. Proč to tak však neříká primární právo, a proč mají Velká Británie a Dánsko vyjednanou tzv. „trvalou výjimku“? Obecně lze také namítnout, že něco co je zjevně protiprávní, běžně (nejen) v EU prochází. Například půjčky Řecku, aby byly podle práva, předpokládají, že jde o pomoc Řecku při přírodní katastrofě. Je svým způsobem vtipné, že EU označuje výsledek hospodaření řecké politické reprezentace za přírodní katastrofu.
Samotní komisaři i jejich země, jsou-li členy eurozóny, mají eminentní zájem na získání další ekonomiky, která zatím má prostředky a je ve slušné kondici (ČR má vekou výhodu v sousedství s Německem). Jde-li o zástupce zemí s problémy, získává pro svoji ekonomiku čas (sponzora). Jde-li o zástupce jiné země eurozóny, získává dalšího spolusponzora a snižuje tak své náklady na udržení eurozóny.
Červen 2013: Rada EU rozhoduje o zrušení výjimky
O zrušení výjimky rozhoduje podle druhého odstavce článku 140 SFEU vlastně jen Rada EU, konkrétně jen země eurozóny – a to „kvalifikovanou většinou“ (viz „blokační menšina“ na konci tohoto článku). Z důvodů, která jsem uvedl v minulém odstavci, nemám důvod pochybovat o motivaci zástupců těchto zemí. Výjimka pro Českou republiku je tedy zrušena a pro ČR začne ve stanoveníý den platit v plném rozsahu článek 3, bod 4 Smlouvy o Evropské unii. Už zde bude jisté, že naší měnou je euro počínaje stanoveným datem.
Tento krok je jednoduchý, navíc se na něm vůbec nijak nebudeme podílet.
Červenec 2013: Češi hrozí zablokováním stanovení kurzu
V České republice vládne zděšení. Vláda dlouho tvrdila, že nestanoví termín pro přijetí eura, a že si o jeho zavedení rozhodneme sami. Nastává politická krize a vládní strany včetně předsedy vlády Nečase prohlašují, že zavedení eura v České republice zabrání.
Srpen 2013: Premiér Nečas na léčení
Premiér Petr Nečas je v rámci běžného vyšetření hospitalizován, hospitalizace trvá několik dnů a ošetřující lékaři tvrdí, že se zhroutil a musí být v klidu. Výhled je nejistý. Jisté je, že není schopen vykonávat premiérskou funkci.
Když dojdou argumenty, dochází na násilné akce. Jistě ještě není zapomenuta aféra, ve které někteří lékaři plánovali sesadit prezidenta Václava Klause, aby neblokoval Lisabonskou smlouvu. Obávám se, že se to může stát znovu.
Listopad 2013: Komise blokuje proplacení prostředků z rozpočtu EU
Vládu dočasně vede 1. místopředseda vlády Karel Schwarzenberg. Vláda podává návrhy novel příslušných zákonů, aby učinila legislativu České republiky slučitelnou s eurem jako měnou. Komise přitom blokuje proplacení účelových prostředků z rozpočtu EU na financování různých projektů s tím, že Česká republika neplní své závazky z primárního práva řádně a včas. Karel Schwarzenberg dojednává proplacení prostředků s tím, že zajistí rychlé schválení zákonů. Sněmovna projednává novelu v režimu legislativní nouze a Karel Schwarzenberg zákon předkládá s tím, že jde o EU-novelu, kterou je nutné bezodkladně přijmout, jinak hrozí nedozírné následky. Oranžový senát s převahou socialistů rychle schvaluje a prezident Švejnar rychle podepisuje. Legislativní malér je zažehnán.
Prosinec 2013: Karel Schwarzenberg dává souhlas s přepočítacím koeficientem
1. místopředseda vlády na jednání Rady EU zvedá ruku a je stanoven přepočítací koeficient. V lednu 2014 probíhá výměna měny a Česká republika je v eurozóně. Odpůrce evropské federalizace Petr Nečas se vrací z nemocnice a znovu zaujímá křeslo předsedy vlády. O své nemoci nechce mluvit.
Leden 2014: Francie, Belgie a Nizozemsko žádají pomoc z ESM
Podobně jako Česká republika vstoupilo do eurozóny také Švédsko. Ukazuje se, že další země eurozóny mají vážné finanční potíže. ESM již financuje problémy Irska, Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska. K těmto zemím se přidávají Francie, Belgie a Nizozemsko. Je zřejmé, že bude nutné navýšit podíly států eurozóny v ECB. A protože jsme v roce 2011 schválili změnu primárního práva a v roce 2013 odhlasovali zřízení ESM, týká se to i nás.
Únor 2014: Česká republika vydává dluhopisy pro navýšení účasti v ESM
Česká republika je požádána o navýšení podílu o 12 mld. euro (cca 300 mld. dřívějších Kč). Rozpočtový schodek dosáhl v roce 2013 10 mld. euro a vlastní zdroje na takovou operaci nemáme. ČR proto vydává tedy mimořádné dluhopisy v této výši. Úrokové náklady rostou, nakonec se nám podaří získat celou potřebnou částku, nicméně na konci prodeje emise je úroková míra 10-letých dluhopisů už téměř 8 %.
V srpnu 2014 jsou navíc splatné dluhopisy v celkové hodnotě téměř 5 miliard euro (necelých 120 mld. dřívějších Kč). Ze zadlužení se opět stává téma dne.
Březen 2014: Rating České republiky klesá na úroveň B
Hlavní světové ratingové agentury snižují hodnocení České republiky na úroveň B. Tržní úroková sazba 10-letých vládních dluhopisů stoupá k patnácti procentům. Je jasné, že pokud akceptujeme tuto sazbu a budeme emitovat dluhopisy, sazba dál poroste. Dluh přitom nebude splatitelný.
Duben 2014: Česká republika žádá o pomoc z ESM
Dluhopisy se nedaří prodat. Čas přitom letí a blíží se termín splatnosti deset let starých dluhopisů. Půjčili jsme si tehdy za sazbu okolo pěti procent, aktuální sazba je kolem osmnácti. O dluhopisy navíc není valný zájem a každý prodej zvyšuje sazbu. Žádáme o pomoc z ESM, protože vyšší úrokovou sazbu než nějakých 7 % si již nemůžeme dovolit. Rating klesá na úroveň CCC. Úroková sazba dále stoupá.
Eurozónu drží nad vodou Německo, Rakousko a samozřejmě Švýcarsko, které se sice nikoliv de iure, ale de facto připojilo k eurozóně začátkem září 2011. Jeho centrální banka totiž rozhodla, že nepřipustí zhodnocení švýcarského franku nad kurs 1 EUR = 1.2 CHF. Kurz je od té doby stabilní a Švýcarsko sice není v Evropské unii, ale de facto je v eurozóně. Ještě nedávno nepředstavitelné..
Zbývající silné státy eurozóny, Německo a Rakousko, však už nejsou schopné na národní politické scéně obhájit další zachraňování měny. Přesto především Německo trvá na zachování eurozóny a tlačí Českou republiku k získání prostředků na volném trhu za vysoký úrok.
Červenec 2014: Česká republika oznamuje státní bankrot a měnovou reformu
Česká republika vyhlašuje platební neschopnost a provádí měnovou reformu v kurzu 1 EUR = 10 Kč. Uzavírá hranice pro zamezení spekulace při výměně měny a silou potlačuje nepokoje spojené s okamžitým znehodnocením úspor obyvatelstva.
ESM nemá prostředky a nemůže už dál podporovat žádné z krachujících států. Napříč Evropou probíhají měnové reformy a státní moc se drží jen silou, nikoliv podporou obyvatelstva.
Především v Německu padají velké banky, protože musejí odepsat investice do cenných papírů, které musely provést podle příslušného nařízení Komise. Probíhá tak jakási automatická měnová reforma, většina úspor obyvatelstva je pryč. Padá vláda a k moci se dostávají komunisté.
Závěr
Pokračování příběhu nechť si domyslí každý sám. Němci dlouho a hodně platili, aby se jim nakonec nic nevrátilo zpět. Neuslyší teď na slogany jako „neochránili naše investice, tak si pro ně dojdeme s tanky“?
Ještě pořád se možnému „velkému kolapsu“ dá zabránit. Je jisté, že náklady na opuštění eurozóny budou vysoké – ale aspoň jednorázové. Náklady na udržení eurozóny budou vyšší – především proto, že budou průběžné, a že dříve či později vyvrcholí jejím rozpadem nebo evropskou totalitou.
Jak je vidět, v žádném kroku není zapotřebí ústavní většina, referendum nebo něco podobného. Vesměs jde o zvednutí ruky na zasedání Rady EU či o běžný legislativní proces (navíc vynucený závazky vůči EU).
V nejbližších dnech (na 23. schůzi) bude Poslanecká sněmovna hlasovat o schválení ratifikace Rozhodnutí Rady EU o změně článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Senát bude hlasovat zřejmě zhruba o dva týdny později. Pokud se, podobně jako já nebo třeba předseda parlamentu Slovenska, obáváte možných důsledků takové změny, napište alespoň Vašemu poslanci nebo senátorovi. V Poslanecké sněmovně jde o tisk 348-E, v Senátu o tisk č. 82. V tomto případě je zapotřebí ústavní většina; možná naposledy.
Myslím si, že nejlepším způsobem jak ostatním nekazit dluhový večírek, a přitom se nemuset tolik obávat o vlastní budoucnost, by bylo sjednat si trvalou výjimku z eura s tím, že přistoupení k euru by muselo schválit referendum. Jakmile by byla výjimka (s již sjednanými výjimkami) ratifikována všemi členskými zeměmi, mohli bychom s klidem dát souhlas i s ratifikací, kterou má nyní Parlament na stole.
Karel Zvára je předsedou Volební komise Svobodných
