ZVÁRA: Bude tentokrát „euroval“ schválen?

ZVÁRA: Bude tentokrát „euroval“ schválen?

Euroval, tedy soubor dvou přerozdělovacích mechanismu – EFSF („Evropský nástroj finanční stability“) a ESM (Evropský stabilizační mechanismus, „Smlouva dluhů“), začíná, zdá se, být v České republice opět aktuálním tématem. Není divu, Poslanecká sněmovna i Senát hodlají již tento týden hlasovat o ratifikaci ESM (EFSF se nás zatím netýká).

Pokolikáté už? Nepočítáme-li předběžný souhlas z března letošního roku, tak Poslanecká sněmovna stáhla bod z programu už jednou, Senát alespoň 3x (v červenci, 4. srpna a 6. října). Pokaždé z obavy, že se nepodaří návrh prohlasovat. Pokud nevíte, o co jde, přečtěte si alespoň následující:

Trvalý euroval (ESM) posune fungování eurozóny (de facto téměř celé Evropské unie, přičemž některé státy mají výjimku na používání eura – trvalou mají jen Velká Británie a Dánsko) od „nesmíme se navzájem tahat z fiskálních malérů“ do „rozhoduje Brusel a všichni platí všechny průšvihy“.

Obchodníci (trhy) nejsou slepí a umějí předvídat, a tak sebelikvidačním závazkům z EFSF příliš nevěří a vzhledem ke stále se prohlubujícímu odporu obyvatel členských zemí EU vůči těsnější integraci nedůvěřují ani fiskální centralizaci (alespoň) eurozóny. Není se čemu divit. Pokud by bylo zapotřebí, aby Slovensko uvolnilo prostředky ve výši necelých 8 miliard euro (necelých 200 miliard českých korun), muselo by si na trzích půjčit a navýšit slovenský státní dluh (který je již dnes ve výši přes 30 mld. EUR – cca 750 mld. Kč). Tím by ohrozilo vlastní důvěryhodnost, zvýšilo úrokové náklady a zřejmě by brzo potřebovalo také nějakou pomoc, pokud by se chtělo vyhnout bankrotu. Navýšení závazku vůči EFSF vedlo na Slovensku dokonce k pádu vlády (viz Zásadový politik ještě žije: Richard Sulík).

Německá kancléřka Merkelová se nechala slyšet, že hodlá prosadit zavedení fiskální unie. To znamená, že členské státy EU ztratí rozpočtovou nezávislost a vznikně něco jako „ministerstvo financí EU“. Členské státy si nebudou rozhodovat ani o rozpočtu, ale ani o daních. Vznikne tak de facto skutečně stát a národní státy budou mít podobnou roli, jakou mají nyní v rámci České republiky kraje. Že to obyvatelé zemí EU nechtějí, prokázali už při odmítnutí Euroústavy, kterou nakonec přijaly parlamenty ve formě Lisabonské smlouvy (s výjimkou Irska, kde se hlasovalo opakovaně, protože napoprvé byla Lisabonská smlouva odmítnuta v referendu). Evropský stabilizační fond je zásadním krokem k fiskální a transferové unii.

Závěr tohoto týdne ukáže, který poslanec a senátor se při hlasování zachová v souladu s poslaneckým, resp. senátorským slibem a kdo dá přednost nějakým jiným slibům.

Poslanecký/senátorský slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

Poslanecká sněmovna plánuje bod projednávat ve čtvrtek dopoledne. Senát se k němu nejspíš také dostane až v druhém dni schůze. Nechme se tedy překvapit, zda (jako několikrát předtím) raději poslanci resp. senátoři stáhnou bod z programu nebo se k hlasování postaví čelem a budou riskovat „neprohlasování“. Pro úspěšnou ratifikaci je zapotřebí ústavní většina, tedy 120 poslanců a 49 senátorů.

Sociální inženýři z Bruselu, Berlína a Paříže nemají na „záchranu společného projektu“ již mnoho času. Možná by se senátoři a poslanci mohli usnést, že ratifikace není na pořadu dne, a definitivně by ji mohli odmítnout. Už se zbavujete eur?

Karel Zvára je předsedou pražského krajského sdružení Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31