Zálom: Máme na to být bohatou zemí – bez dotací EU

Zálom: Máme na to být bohatou zemí – bez dotací EU

Například podle posledního takového mediálního útoku na naši soudnost a sebeúctu jsme prý za první pololetí letošního roku získali z rozpočtu EU o 16,7 miliardy korun více, než jsme do něj odvedli. V loňském roce celá částka, o kterou jsme byli ve vztahu k rozpočtu EU v plusu, činila téměř 80 miliard korun. Krásné, že? Taková suma už přece stojí za trochu toho poklonkování!

Předvádění čísel, jejichž velikost je takřka nepředstavitelná, pokusíme-li se ji převést na nějaké hmatatelné hodnoty, však nevypovídá vůbec o ničem. Na co byly tyto peníze vynaloženy? V jakých kapsách nakonec skončily? A kdo je vlastně vydal? To jsou otázky, které se skrývají v pozadí, a nadšení eurosvazáci je ponechávají bez odpovědí.

Dotace EU jako symbol rozkrádání

Evropské dotace se staly synonymem rozkrádání, korupce, plýtvání, klientelismu, získávání neospravedlnitelných výhod na trhu. A je to jen zčásti vina lidí, kteří se v prostředí dotací pohybují: jakýkoliv systém dotací z tzv. veřejných rozpočtů totiž automaticky generuje míru korupce přímo úměrnou velikosti balíku peněz, s nimiž se operuje, a také vzdálenosti od jeho zdroje. Abstraktní „evropský rozpočet“ či „evropské peníze“, které nepatří nikomu a zároveň patří všem, nabízejí bezpočet temných zákoutí, v nichž se mohou dobývači renty pohodlně ukrývat a budovat si své pozice – a získat nakonec i ty nejvyšší. Třeba i ministerská křesla, jako definitivní nástroj, jak si dosažené pozice pojistit.

Rozhledny v údolích, hektary solárních elektráren, cyklostezky odnikud nikam, soukromé architektonické podivnosti, farma Bolka Polívky, bezpočet nikým nenavštěvovaných penzionů, noční klub v Pomezí nad Ohří – i takové jsou projekty, na které si jejich autoři a majitelé vymohli dotace z rozpočtu EU. Pokud by takové projekty nikdy nevznikly, měli bychom se cítit chudší? Jestliže za jedno pololetí činí naše bilance vůči EU kladných 16 miliard korun, kolik miliard bylo poskytnuto na projekty byť v mezích zákona přesto alespoň morálně vzato podvodné?

Preference lidí se projevují jen na svobodném trhu

EU bod zlomu

Ale i kdybychom byli schopni mávnutím jakési kouzelné hůlky tyto euronesmyslné projekty zrušit, stále by systém evropských dotací nebyl čistý. Je totiž třeba si společně s Fredericem Bastiatem uvědomit, že v ekonomice není důležité jen to, co je vidět, ale i to, co vidět není. Každá koruna, kterou spolkl nenasytný chřtán státu, je totiž sice použita na nějaký tzv. veřejný projekt a dostane se postupně do něčí kapsy třeba prostřednictvím dotačního titulu fondů EU, ale to znamená pouze to, že tuto korunu nebyl schopný utratit občan, jemuž byla hned na začátku sebrána: Andrej Babiš si sice za 50 milionů z EU postavil Čapí hnízdo, stejných 50 milionů pak v součtu chybělo někde jinde. Rozdíl je pouze v tom, že se našli úředníci a krajští politici, kteří rozhodli, že dotace pro Andreje Babiše je v souladu s „naplňováním veřejného blaha.“

Protože preference lidí se v nejčistší podobě projevují jen na svobodném trhu, potom je zřejmé, že máme-li porovnávat jakousi užitečnost výdajů peněz na to či ono, představuje 50 milionů postupně utracených občany skutečné naplnění jejich zájmu, zatímco vynaložení této částky skrze daňový a dotační systém je naopak projevem neefektivity a plýtvání. Žádný tzv. veřejný projekt, ať už jde o část Čapího hnízda postavenou za 50 milionů z dotací, o rozhlednu v údolí, ale třeba i o rozhlednu s krásným výhledem do okolí, nemůže být ve své pravé podstatě tak užitečný, jako jde-li o jednotlivé výdaje jednotlivých občanů. Pokud by totiž tzv. veřejný projekt skutečně užitečný byl, již dávno by byl realizován na trhu s komerčním záměrem. Jestliže by ovšem stát trhu ustavičně neházel klacky pod nohy.

Můžeme hospodařit za své

Daleko spíše než nástroj, jak zvyšovat blahobyt občanů, jsou evropské dotace prostředkem postupného pošlapávání naší sebeúcty a samostatnosti. Bruselská politická aristokracie se pokouší si nás všechny koupit – za peníze, s nimiž nemá žádné morální právo disponovat. Jsou to peníze německých, francouzských, španělských, britských a dalších daňových poplatníků. Jim byly ukradeny státem – nám nepatří. To si musíme uvědomit – nechceme-li být pouhými nesamostatnými kořistníky, ochotnými poníženě se plazit před bruselskými mocipány. Naše média a politické autority se nás snaží dostat do pozice jakéhosi státu druhé kategorie – jako bychom na sobě neustále museli nést cejch čtyřiceti let komunistického totalitního úpadku, kvůli kterému musíme pouze natahovat ruce a být zticha, přináší-li nám tzv. vyspělá demokratická Evropská unie novou, plíživou socialistickou totalitu, úhledně zabalenou v eurobankovkách.

Jenomže tohle nemáme zapotřebí. Není žádný důvod nechat se korumpovat penězi z eurodotačních fondů, není žádný důvod prodávat za miliardy korun naši suverenitu a naši svobodu, o níž jsme za posledních sto let několikrát přišli a několikrát zase získali zpět. Věřím, že tento národ má potenciál. Můžeme hospodařit za své – a můžeme to dělat mnohem lépe a s lepšími výsledky, než vystaveni korupčnímu prostředí evropských dotací. Půjdeme-li, narozdíl od zemí EU, cestou svobodného trhu, malých a snesitelných daní, a co nejmenší míry státních zásahů do života lidí, můžeme být bohatou zemí – a to bez Evropské unie. Máme na to.

Luboš Zálom,
lídr kandidátky a předseda Svobodných ve Středočeském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31