Zálom: Jak reformovat Českou televizi?

Zálom: Jak reformovat Českou televizi?

Výsledek volby do Rady České televize nastavil zrcadlo veřejnoprávní politicko-mediální lobby. Její hysterický křik zní skoro jako rajská hudba.

Jestliže jedním z důležitých aspektů veřejnoprávních médií má být objektivita vyváženost politických postojů a názorů, je žádoucí, aby v kontrolních orgánech České televize bylo co nejpestřejší zastoupení nositelů různých názorů, včetně názorů na samotnou podstatu a činnost veřejnoprávních médií. Moderátor Luboš Xaver Veselý a ekonomka Hana Lipovská se v minulosti netajili kritickým postojem vůči současné České televizi a tento jejich postoj nepochybně není v české veřejnosti ojedinělý.

Obava, že Česká televize protežuje jeden určitý politický směr, je oprávněná. A koneckonců důkazem oprávněnosti této obavy je i hysterická mediálně-politická kampaň, která se vůči Veselému i Lipovské rozpoutala. Věřím, že výsledek volby bude ku prospěchu věci – když už nic jiného, tak alespoň ve smyslu rozpoutání debaty o podstatě veřejnoprávních médií.

Nesdílím obavu některých politiků, že zvolení “nežádoucích osob” do Rady ČT znamená konec nezávislosti ČT. Tato instituce totiž podle mě vlastně nikdy skutečně nezávislá nebyla. Obava politiků a komentátorů se týká něčeho jiného: ztráty vlivu.

Přeji si si Českou televizi, která bude referovat o různých alternativních společenských a politických postojích, ať už vůči Evropské unii, vůči migrační krizi nebo změnám klimatu, nebo vůči podstatným ekonomickým otázkám, a to v kontextu nikoliv apriorně odsuzujícím nebo zesměšňujícím, ale objektivním a informačně přínosným. Přeji si Českou televizi, která nebude vehementně prosazovat jeden, „ten správný“ názor. Osobně si však nemyslím, že změny v Radě ČT postupně k nějaké reformě České televize skutečně povedou.

Zásadní reforma ČT totiž nemůže spočívat jen v pouhé změně politické orientace, personálních rošádách, zrušení některých pořadů či vytvořených nových, ale především ve vztahu vůči občanům. Tento vztah není a nemůže být rovnoprávný a férový, pokud jsou občané nuceni k placení povinných koncesionářských poplatků.

Dobrovolné koncesionářské poplatky by nepochybně znamenaly užitečnou zpětnou vazbu pro kontrolní orgány ČT a ČRo, a prověřily by proklamovanou prospěšnost a užitečnost programové náplně veřejnoprávních médií. Něčeho takového se však zastánci veřejnoprávních médií bojí jako čert kříže – co kdyby se ukázalo, že si občané vlastně žádnou Českou televizi ve skutečnosti nepřejí?

Luboš Zálom 

Zastupitel Berouna, místopředseda Strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31