Vochozka: Fotosyntézou proti povolenkám

Vochozka: Fotosyntézou proti povolenkám

Zatímco množství vypouštěného CO2 díky evropské unii klesá cena povolenek na vypouštění oxidu uhlíku strmě stoupá. Je to pozoruhodné jelikož většinou by to mělo být obráceně. Méně CO2 = více povolenek na trhu.

Nejsem však ekonom takže se nehodlám blamovat nějakými ekonomickými teoriemi. Raději bych dnes hovořil o základních přírodních procesech, kteté by bylo vhodné znát pokud lidé chtějí o přírodě rozhodovat a tím jí chránit. Díky naší eurovlasti na to již máme kompletní plán. Budem bojovat s oxidy uhlíku.

Jak na to? V první řadě budeme vyrábět benzín z řepky olejky. Zadruhé nakoupíme v číně soláry a ty budeme montovat babkám na půdu u chalupy. Zatřetí koupíme si větrník a jak bude foukat tak z toho vyrobíme spoustu energie.

Tím pomůžene přírodě s oxidy jejichž obsah v atmosféře je a teď se podržte 0,03% na Havaji dokonce 0,042% čímž prospějeme planetě. Faktem však je, že právě při výrobě těch solárů se vypustí do atmosféry více uhlíku než taková technologie ušetří za 20 let svého provozu, ano čtete správně jednorázově vypustíme do atmosféry oxidu na dvacet let dopředu. Řešení je to báječné hlavně v zemích jako je Finsko a Švédsko, kde jsou půl roku pod sněhem zato povinné.

Pak se někdo lekne, že toho oxidu je nějak hodně a musí se snížit. Takže začneme na oxidy prodávat europovolenky. Následně se uzavře Pařížská dohoda, ve které si ambiciózně stanovíme závazek jak moc má být teplo nebo zima. Kontrola holt nad tím musí být. Ideálně až z OSN.

Ale to jsem trochu odbočil, zpět k těm základním přírodním principům. Učí se o nich i malé děti na prvním stupni základní školy. O čem mluvím? O fotosyntéze. Všechny rostliny se živí živinami z půdy i vzduchu a ty zelené přeměňují CO2 na molekuly kyslíku a cukry.

Takže zatímco horečně kácíme lesy jelikož dřevo je nyní drahé a plyn také dáváme naší přírodě další facku. Spalováním dřeva také vzniká spoustu oxidu uhlíku, a jsme u toho. Místo toho, aby les vzduch čistil tak si s ním zatopíme, abychom ušetřili. Poté si dáme předražený čínský solár na střechu, abychom ušetřili ještě více. Sem vede politika vlády a naší eurovlasti.

Ve skutečnosti neděláme nic jiného než že devastujeme přírodu v zájmu její ochrany. Odlesňování je komplexní problém. Stejně jako je problém otrávit zemi výrobou solárů na dvacet let dopředu a ty pak za podpory ERÚ namontovat na pole, to celé zadotovat ze státního a jako bonus i z naší kapsy na podporu OZE.

Takhle s námi naše eurovlast voře. Jsou státy třeba jako Litva, kde běží programy na zalesnění. Což je úplě logické řešení jak ozdravit zemi. Podporou přírodních procesů nemůžeme nic ztratit. Tratit mohou pouze mafiáni z vlády a jejich kámoši co si na naší hlouposti otevřeli luxusní kšeft, který budou splácet ještě naše děti.

Tomáš Vochozka

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31