Jednou z hlavních součástí taktické výbavy z arzenálu neomarxistů je diskuze. Nejde ve skutečnosti o to, co se pojmem diskuze běžně myslí.

Neomarxistická diskuze není rozhovorem, v němž jsou racionálně váženy argumenty s nadějí, že výsledek bude užitečným vodítkem pro další konání. Říkají tomu diskuze, ale nejde o nic jiného, než nástroj té nejhrubší manipulace.

Diskuze v pojetí neomarxistů je cosi jako muleta v rukou toreadora. Býk se snaží zničit domnělého nepřítele v podobě poskakujícího cíle, netuše, že přijetím klamné představy o tom, co je důležité, svůj boj předem prohrál. Neomarxisté používají diskuzi stejným způsobem – jejich cílem není ani tak porazit protivníka argumenty, jako vnutit mu představu, že diskuze je bitevním polem, na němž se vše odehrává. Není. Je to jen a jen návnada.

Absurdní, na první pohled nesmyslná, provokativní tvrzení, vás mají jen vtáhnout do jejich hry. Máte vznášet protiargumenty, na něž budou odpovídat čím dál absurdněji a vy jako racionální člověk, navyklý určité logice uvažování, v zápalu sporu zapomenete, co vlastně děláte, kde stojíte a co se děje. Že jste přijal jejich pravidla. Že jste prohrál.

I zdánlivé vítězství v neomarxistické diskuzi je jen další porážka. Věnovali jste energii na zápas s muletou, ne na boj s tím, kdo ji drží. Vysílili vás, a zatímco vy jste se usiloval trháním návnady, oni udělali další krok k tomu, co jste v té chvíli nevnímali – k moci.

Celá agenda neomarxistů je po mnoho let založena na stále stejném triku. Vznesou absurdní, nehorázný požadavek, příčící se kulturním zvyklostem, přirozenosti, rozumu. Vyvolají diskuzi, čím silnější, tím lepší. Nejde jim o to, aby v ní hned zvítězili, zásadní je, že je pod jejich kontrolou. Že se protivník vysiluje tam, kde oni chtějí. Když takovou diskuzi přijmete, od té chvíle kontrolují i vás.

Ovládají vás, protože přijetím diskuze vás vmanipulovali do podřízeného postavení. Vnutili vám status podřízeného, dítěte, které se má hájit před dospělým, vysvětlovat, proč žádá to, co žádá. Útočí, čím hloupěji, tím lépe, protože logika a racionalita zde nehraje žádnou roli. Cílem je jen udržet vás v pozici cíle.

Jak to rozetnout? V principu snadno. Stejně jako býk by toreadora snadno rozdupal, kdyby si uvědomil, co je doopravdy jeho cílem, i ve sporu s neomarxisty si stačí uvědomit jedinou věc – že žádný spor s nimi vést nemusíte. Nemusíte. Nemusíte s nimi diskutovat. Nemusíte se s nimi přít. Nemusíte pro výměnu argumentů s blábolícím protivníkem zapomenout na to, o co vám skutečně jde. O vaše zájmy.

Vy přece nejste dítě. Nikomu se nemusíte zpovídat, před nikým nemusíte své názory bránit, nerozhodnete-li se k tomu sami. Vy sami a jen vy sami si vybíráte partnery k rozhovoru. Na diskuzi s dospělým člověkem není nárok, je to výsada a jen vy sami rozhodujete, komu ji udělíte.

Dospělý člověk nemusí obhajovat své zájmy v žádných diskuzích. Stačí, že je má. Vznášejme požadavky, ne argumenty. Nenechme se změnit v dětinská stvoření, bojující infantilní slovní války. Ignorujme je. Máme požadavky a z těch se nikomu nemusíme zodpovídat. Požadujme, jen požadujme. Nediskutujme. Tím či oním způsobem žádejme.

Toto měl být demokratický systém. Systém založený na svobodných, sebevědomých, silných občanech. Na občanech, jejichž vlastní, suverénní rozhodnutí je začátkem i koncem veškeré moci. K demokracii jsme se z režimu dostali odmítnutím dirigismu elit. K demokracii jsme se dostali ne diskuzí, ale tím, že jsme vznesli požadavky. Nenechme se plíživě novými elitáři odvést tam, kde jsme před dekádami byli – zpět do režimu.

Jsme dospělí lidé. Víme, co chceme. A nic jiného, než to vědět, nepotřebujeme.

Nediskutujme, žádejme.

———————————

Pojem neomarxismus používám v tomto textu bez jakéhokoli nároku na jeho přesnou definici. Psát o „politických neziskovkách“ není dostatečně obecné; při nejlepší vůli bych také mohl být špatně pochopen a nepřímo obvinit tu většinu neziskových organizací, které odvádějí výbornou práci v sociální a dalších oblastech. I z jiných důvodů, jejichž vysvětlení sahá nad rámec tohoto textu, mi pojem neomarxismus přijde vhodný. Chcete-li, můžete toto slovo v textu nahradit třeba slovem eko-etno-lobbista, pravdoláskař, nepolitický politik, profesionální aktivista nebo jakýmkoli pro vás příhodným.

Ostatně se domnívám, že všichni dobře víte, o kom mluvím.

———————————

Viktor Lošťák,
příznivec Svobodných a člen zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, zvolen za místní občanský subjekt