V debatě pražských lídrů zabodoval Jiří Payne

V debatě pražských lídrů zabodoval Jiří Payne

Politolog vs. diváci. Který kandidát ví jak na voliče?

1.10.2014 Mladá fronta DNES str. 02 Praha (přepis článku)

Osm pražských lídrů se v pondělí zúčastnilo předvolební debaty deníků MF DNES a Metro v Městské knihovně. Jejich výkon hodnotil politolog z Karlovy univerzity Jan Kubáček. „Debata neměla hvězdného mluvčího, ale nejlépe si vedli pánové Petr Štěpánek a Jiří Payne,“ tvrdí politolog. Výkony lídrů nakonec zhodnotilo i více než sto padesát diváků.

P. Štěpánek (Trojkoalice): Bez úsměvu, ale věcně. „Často sice hovořil se svraštěnou tváří, bez úsměvu, ale svým projevem byl nejpřesvědčivější. Vystupoval kompetentně a věcně,“ hodnotí Štěpánkův výkon Kubáček. Podle něho byl lídr Trojkoalice na debatu nejlépe připraven. „Vytvářel dojem, že chodu radnice rozumí. Mluvil o tématech, která se nejvíce dotknou Pražanů. Třeba kvality života, město přirovnával k Vídni, což je pro místní atraktivní,“ říká politolog. Kvalita lídrů se podle něho měří i vystupováním. „Hovořil více o problémech Prahy než o vlastní politické identitě a své straně a to chtěli voliči slyšet,“ říká. Hodnocení diváků: 17 hlasů

J. Payne (Svobodní): Debatu využil na maximum. Z hlediska přívětivosti podle Kubáčka v politickém klání zvítězil lídr Svobodných Payne. Menší pán s knírem dokázal podle politologa využít debaty ve svůj prospěch ze všech kandidátů nejvíce. „Působil uvolněně, přátelsky, usměvavě. Měl jsem pocit, že si přišel debatu užít. Dokázal se odlišit a upoutat,“ tvrdí Kubáček. Podle něho šel Payne do debaty, aby Pražanům představil, za kterou stranu vlastně kandiduje a kdo to Svobodní vlastně jsou. „Menší politický subjekt, který stále ještě není úplně v povědomí běžného Pražana, tak v debatě pozitivně vynikl,“ dodává politolog. Hodnocení diváků: 30 hlasů

M. Ludvík (ČSSD): Nejvíce se chválil. „Uměl argumentovat, pracoval s fenoménem ředitele nemocnice. Když měl příležitost, pochválil se. Mluvil ale příliš distingovaně, občas trochu chladně, působil spíše profesorsky než jako lídr středového subjektu. Chyběla mu pokora,“ hodnotí vystoupení Ludvíka politolog. Podle něho působilo vystoupení lídra ČSSD nuceně. „Jako by se mu na debatu vůbec nechtělo jít, jen se to od něho očekávalo, tak musel,“ říká politolog. Ludvík však prý argumentoval věcně a potvrdil tak své dlouholeté zkušenosti z pražského zastupitelstva. Hodnocení diváků: 9 hlasů

A. Krnáčová (ANO): Šedivá Slovenka. „Mluvila vyhýbavě a zakřiknutě. Nepracovala se svou ženskostí ani s tím, že má nějaké zkušenosti z minulosti,“ hodnotí Kubáček. K sebevědomí jí prý nepomohl ani fakt, že má v Praze silnou marketingovou kampaň. „Působilo to na mě, jako by se i bála, že je Slovenka, že jí to bude vyčítáno. Navíc mluvila čechoslovenštinou. Rivalita mezi Prahou a Bratislavou může zvláště u starších obyvatel stále hrát roli,“ dodává politolog. Krnáčové chyběla i argumentační připravenost. „Byla zbytečně šedivá, proto bylo snadné ji přehlédnout,“ tvrdí Kubáček. Hodnocení diváků: 4 hlasy

B. Svoboda (ODS): Exprimátor bez zkušeností. „Sice působil důstojně, ale zbytečně vystupoval ve frázích a vlastně nikoho nepřekvapil. Nepracoval se svou minulostí, a hlavně nevyužíval fenoménu bílého pláště. Každý přitom ví, že je lékař, a lidé na to slyší,“ hodnotí Kubáček lídra ODS. Svoboda byl podle politologa ve svém projevu málo konkrétní. „Čekal jsem, že se lépe argumentačně připraví, a využije svých zkušeností primátora, které přetlumočí lidem,“ dodává politolog. Svobodovi tak chybělo jasné poselství, podle Kubáčka se exprimátor nedokázal mezi ostatními lídry prosadit. Hodnocení diváků: 10 hlasů

J. Michálek (piráti): Pirátství jako životní styl. „Piráti jsou nový, neokoukaný subjekt. Sázel jsem na to, že bude Michálek hodně neformální, a hlavně lidský. Opak byl pravda. Michálek byl odměřený, mluvil o sobě, o fenoménu pirátů, ale vůbec se nedotkl témat, která se týkají voličů,“ hodnotí Kubáček. Michálek navíc zbytečně zkracoval svá sdělení. Lidé se tak nedozvěděli, proč by měli Pirátskou stranu vlastně volit. „Bylo to spíš o pirátství jako životním stylu,“ tvrdí. „Na řadu lidí může ale udělat dojem, že strana chce být na magistrátu autentickou opozicí,“ dodává politolog. Hodnocení diváků: 27 hlasů

T. Hudeček (TOP 09): Primátor vedl šermířský boj. „Byl agresivní, povýšený a poučoval. To bych u mladého člověka středového uvažování neočekával. Čekal bych větší pokoru, přátelství, vstřícnost. Byl jsem z něj negativně překvapen, šel tam spíše bojovat než přesvědčovat a informovat voliče,“ tvrdí o primátorovi Kubáček. Ani on prý nedokázal své dosavadní působení ve vedení města prodat. „Měl by být pokornější, dávat více úsměvu, a hlavně mít nadhled. Prostě pracovat s tím, že je mladý člověk, který něco dokázal. Místo toho šel s každým do šermířského boje,“ soudí politolog. Hodnocení diváků: 42 hlasů

M. Semelová (KSČM): Bojovnice mezi nepřáteli. „Myslím, že paní Semelová šla zbytečně do každé konfrontace. Vypadalo to, jako by přišla na debatu s přesvědčením, že je v nepřátelském prostředí a že musí vystupovat útočně, obhrouble a konfliktně,“ hodnotí lídryni KSČM Kubáček. Podle něho se ani této kandidátce nepodařilo využít své ženskosti. Naopak se snažila působit jako „chlap“ „Takové chování neměla zapotřebí. Mohla vsadit na to, že je jedna z mála žen v jinak mužském prostředí. Místo toho byla tvrdá, agresivní a útočná. U ženy se navíc takové chování násobí,“ dodává politolog. Hodnocení diváků: 12 hlasů

Regionální mutace, Mladá fronta DNES – Praha

Záznam z debaty si pusťte zde

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31