TÝNOVSKÝ: Dopis pro Vyměňte politiky.cz

TÝNOVSKÝ: Dopis pro Vyměňte politiky.cz

Poté, co jsem si přečetl na stránkách Vymentepolitiky.cz, že naše strana podle této iniciativy patří do kategorie „Strany odpovědné za současný stav včetně Klausovy páté kolony“ jsem se rozhodl napsat jim tento e-mail. Nejde mi totiž do hlavy, jak naše strana vzniklá v roce 2009 může za současný stav? Když jsme ani chviličku nepůsobili v parlamentu? A proč Klausova pátá kolona, když pan prezident nikdy nebyl naším členem, ani nijak jinak ve straně nefiguroval?

„Dobrý den,

úvodem dopisu rovnou píši, že jsem místopředsedou Strany svobodných občanů v Plzeňském kraji, za kterou i kandiduji v letošních volbách. Píši to jen pro informaci, aby bylo jasné, jak jsem do celé věci zainteresován.

Vaší iniciativě fandím už dlouho a poslední volby ukázaly, že jistou důležitost a výsledky Vaše organizace rozhodně má. Velmi mě proto mrzí zařazení Strany svobodných občanů (zkráceně Svobodní) do seznamu Strany odpovědné za současný stav včetně Klausovy páté kolony.

Jednak pan Klaus v naší straně nikdy nefiguroval a nefiguruje a pravděpodobně nikdy nebude, a jednak naše strana nemá nic společného se současným stavem. Jak je patrné na našich webových stránkách https://svobodni.cz/ současný stav se nám také nelíbí.

Označení Klausova pátá kolona se mi zná až hanlivý a bulvární, nikoliv hodný nestranné iniciativy, která se snaží současný stav změnit. Připadá mi, že část avizované změny naopak toto označení Svobodných brzdí. Samozřejmě, nespasíme svět, ovšem snažíme se alespoň upozorňovat na problémy, které se v naší zemi nachází a na jejich možná řešení.

Možná Vás překvapí, že v „Klausově páté koloně“ jsou i lidé, kteří současného prezidenta nemají rádi. Také nepatřím k fanouškům pana Klause, ale na řadu věcí jsem stejného názoru jako on. Stejně tak existují věci, na které se naše názory rozcházejí. Na tom nevidím nic špatného a nechápu, proč bych měl být hned s celou stranou označován za klausovce.

Pokud je problém v tom, že v naší straně působí řada lidí, kteří se pohybují nebo pohybovali okolo pana Klause, pak to přičítám hlavně právě podobným názorům na řadu témat. V minulosti byl pan Klaus jediný, který reprezentoval odlišný názor vůči EU a vůbec vůči omezování a další zásahům do tržního mechanismu. To podle mne přirozeně vedlo k tomu, že se okolo něj začali shlukovat lidé podobných názorů. Někteří z těchto lidí poté spolu s dalšími založili naši stranu. Ale na tom není nic špatného ani dehonestujícího. Je-li podle Vás názor Vámi pravděpodobně neoblíbeného státníka špatný proto, že ho vyřkl podle Vás špatný člověk, pak to rozhodně není nestranný a správný přístup. Až už vůbec ne u iniciativy, která se snaží tento stát zlepšit. Myšlenky se přece musejí v první řadě posuzovat podle obsahu.

Mrzí mě, že lidem de facto doporučujete mě osobně nevolit, ač mě vůbec neznáte. A že mě odsuzujete za společný názor s někým Vámi neoblíbeným. Nemám s tím problém jen kvůli sobě samému, ale hlavně kvůli tomuto snadnému zjednodušování, které uplatňujete. Mrzí mě, že iniciativa, do které jsem vkládal jisté naděje, se sníží na úroveň takové iniciativy nehodnou.

Vaší iniciativě jsem fandil, ale toto mě opravdu velice zklamalo.

S pozdravem

Lukáš Týnovský“

Po odeslání tohoto mailu mě kolega upozornil na starší oficiální vyjádření Vyměňte politiky.cz, které rozhodně stojí za přečtení. V podstatě se v něm nezávislá iniciativa otevřeně přiznává k podpoře jedné konkrétní politické strany. Totiž Babišovi Ano 2011. A to už mi bylo jasné odkud vítr fouká. Viz můj článek Babiš, aligátoři, bioplyn a korupce.

Stručně: chudý pan Babiš – největší příjemce dotací v ČR a jediný přimíchávač biopaliv v republice nás nemá rád. A to z prostého důvodu. Protože chceme tyto nespravedlivé dotace a nesmyslné přimíchávání zrušit. A tak zdá se, dělá, co se dá.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31