tyden.cz: Svobodní obsadí berňáky. Na daních se prý prodělává

tyden.cz: Svobodní obsadí berňáky. Na daních se prý prodělává

Strana svobodných občanů v čele s Petrem Machem vyhlásila na úterý, tedy poslední den, kdy je možné odevzdat daňové přiznání, akci, při níž svými straníky a příznivci hodlá „obsadit“ stovku finančních úřadů, které daně vybírají, a vybízet k podpisu petice proti několika typům daní. Stát na jejich výběru prodělává, řekl on-line deníku TÝDEN.CZ šéf strany Petr Mach.

Trnem v oku je euroskeptickým svobodným hlavně daň z převodu nemovitosti, daně darovací a dědická a pak relativní novinka nařízená z Bruselu: spotřební daň z elektřiny, plynu a uhlí.

Vaše strana hodlá obsadit stovku finančních úřadů. Co si od toho slibujete?

Je to asi jen polovina finančních úřadů. Na některých jsme byli už předtím. Naše idea byla oslovit takové lidi, pro které by to, co naše strana nabízí, mohlo být zajímavé. Jsou to hlavně živnostníci. Pokud se nám podaří nasbírat nějaký signifikantní počet podpisů, věříme, že se tím vláda bude zabývat a navrhne parlamentu zrušení těchto daní. Kdyby se o tom vedla debata, tak většina zákonodárců řekne, že je to hloupost mít daně, za které dáme více, než kolik vlastně stojí.

Tvrdíte, že stát na výběru zmíněných daní prodělává? Máte to nějak podloženo?

Psal jsem na to několik analýz už dříve. Tak například daň z elektřiny, uhlí a plynu. To jsou maličkaté daně, na kterých stát vybere řádově dvě tři miliardy korun. A když si vezmete, že na každém finančním úřadě musí být člověk, který se tou daní zabývá, jsou to obrovské náklady ze strany státu. A pak jsou tu náklady na straně daňových poplatníků.

Týká se prodražení všech těchto daní?

Trochu z toho vyčnívá daň z převodu nemovitosti, jejíž sazbu nedávno vláda zvýšila ze tří na čtyři procenta. Náklady na výběr sice nepřevyšují výnos, ale tvoří tak obrovské procento, že to je obrovsky neefektivní daň, která je navíc hodně zatěžující pro člověka. Je to vlastně opakované zdanění majetku. Kromě toho činí trh s bydlením nepružným a komplikuje lidem život. Kdyby měnili práci, nemohou jen tak změnit bydliště, pokud by najednou museli státu zaplatit 100 tisíc korun z prodaného bytu.

Daň z převodu nemovitosti je ale podle jiných pojistkou proti nelegálnímu kšeftování s nemovitostmi…

Ale lidé přeci prodávají nemovitost, protože už ji třeba nepotřebují nebo chtějí koupit něco jiného. A jestli v ní lidé bydlí nebo ji pronajímají, tak do toho by státu nemělo nic být. A argument, že tím stát brání ilegálním obchodům, tak tady daň samozřejmě není třeba, protože stát každý obchod s nemovitostí se registruje na katastru nemovitostí. Pokud by někdo tímto způsobem pral špinavé peníze, dá se to zjistit jinou cestou a není k tomu potřeba daň. Pak to šíleně dopadá na 99,9 procenta lidí, kteří svůj byt nebo dům počestně nabyli a teď ho chtějí počestně prodat a stát je nutí platit daň opakovaně z toho, co už jednou zaplatili.

Z vašeho letáku k akci před finančními úřady vyplývá, že se stavíte proti dani z elektřiny. Směřuje váš protest také proti podpoře obnovitelných zdrojů energie, která převyšuje procento vynaložené na samotnou daň z elektřiny?

Samozřejmě chceme ukončit tyto povinné odkupy, ale s tím naše akce před finančními úřady nesouvisí. Nejvíc nás trápí ta zbytečná byrokracie, která je nesmyslná. Tvrdí se tady, že je nějaké globální oteplování, ale ono přitom není.

Je tedy důvodem protestu dodaná spotřební daň?

Donedávna jsme měli spotřební daň jen z alkoholu, piva, cigaret a benzinu. V roce 2010 k tomu na základě směrnic EU přibyly ještě spotřební daně z elektřiny, ale ty byly přijaty na minimální výši, kterou požadovala Evropská unie. Jsou vlastně tak malé, že ten náklad na výběr skutečně převyšuje samotný výběr. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31