Tomáš Pajonk: O dvou lopatách

Tomáš Pajonk: O dvou lopatách

Žijeme v zemi, kde i ti nejhůře placení lidé povinně odevzdávají cca 47 % daň ze svého příjmu státu.* Hodíte dvakrát lopatou. Jednou pro stát, jednou pro sebe.

Proč?

Protože pracujete. A tak se z vás dá něco vytáhnout.

Co z toho ale plyne?

1) Šťastnější a šikovnější (případně horší názvy) se zcela přirozeně takovémuto zdanění brání. Platbou přímo na ruku. Prací na černo, využíváním švarcsystému, manipulací s příjmy zneužíváním sociálních dávek.

2) Kdo v systému neumí chodit, platí. Nemá známé, co ho mohou platit na ruku. Nechce se mu „žebrat“ o dávky na úřadě. Smůla. Bohužel. Nejméně kvalifikovaní lidé nebývají současně nejvíce zdatní v průchodu byrokracií a kamarádšofty.

Systém potlačuje šance pracujících s malými příjmy na dobrý život. Ženeme je do náruče sociálních dávek, pasivity, lichvářů a později exekutorů.

Když se ale podívám do médií, na sociální sítě a na výroky politiků, tak vidím, že největším problémem Evropy je Islám. Před chvílí to byl Putin. Předtím globální oteplování. Každý si vybere vlastního strašáka. Obranou je nekonkrétní vzývání „evropské hodnoty“ u jedněch, či „našich hodnot“ u druhých.

Od kdy do „evropských hodnot“ patří trestání těch, co chtějí žít za své? Obírání pracujících na kost?

Postupujme od menších problémů k větším. Než začneme zachraňovat „evropskou civilizaci“, raději odstraňme jednu z velkých nespravedlností dnešní doby. A to tu, že ten, kdo pracuje, musí hodit lopatou dvakrát, aby přesunul jednu hromádku uhlí.

To totiž ovlivnit můžeme. Je to náš problém. Naše zákony. Zavedly to naše vlády. Nemůžeme vinit EU, kterou jen těžko otočíme. Můžeme se ale dívat, jaké mají naši politici priority. Největší křik je, když neproudí dotace. Ty proudí vybraným. Opravdu musí? Nenecháme peníze raději pracovitým lidem?

A až vám bude líto, že lidé v jiných zemích mají hlad, že postižení nemají lehký život a v Africe nemají pitnou vodu, tak se zamyslete nad svými bližními u nás. Nad těmi co se snaží. Pracující lidé, často mladí, nezkušení, matky samoživitelky, lidi bez kontaktů a velkých titulů, musí za každou lopatu pro sebe hodit ještě jednu pro stát. A to mi přijde k vzteku.

Snižme zdanění práce.

Obhájit reálné řešení, nikoliv vzdušný zámek, se pokusím v příštím článku.

Tomáš Pajonk,
místopředseda strany 

 

*) Zaměstnanec vydělává 9 200 Kč hrubého (současná minimální mzda). Náklady na jeho práci (superhrubá mzda) jsou 12 328 Kč. Přímé odvody státu jsou 4 140 Kč. Spotřební daň 311 Kč. DPH 1 293,- Kč. Po zaplacení celkem 5 744 korun mu zbude 6 584 pro sebe. Tedy 47 % pro stát 53 % pro sebe.

Poplatky za rádio a vše možné další neřeším. http://www.vypocet.cz/cista-mzda

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31